Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pouto přátelství - 6. kapitola

Pouto přátelství - 6. kapitolaTak a máme tady další dílek. Jake se vrací od Nessie a Bella se z něj snaží dostat nějaké informace. Povede se jí to? Odpověď najdete v textu.
Doufám, že se vám kapitolka bude líbit. Vaše AndyBCullen.
Tuhle kapitolku bych chtělo věnovat jedné (otravné) kamarádce, která stále chtěla, ať píšu. Takže Štěp, tahle kapitolka je pro Tebe. Snad ti to věčné přemlouvání za tuto kapitolku stálo. :)

6. kapitola

O andělovi se mi doopravdy zdálo. Ne, že by se mi nelíbilo mu říkat anděl, ale kdybych znala aspoň jméno. Ach jo.

Vylezla jsem z postele a rozhrnula žaluzie. Překvapilo mě, že nepršelo a bylo docela i teplo. No, s Phoenixem se to nedalo srovnat, ale co. Pro Forks to byl pokrok.

V koupelně jsem udělala ranní hygienu a odkráčela jsem ke skříni. Popadla jsem jedny lehčí rifle, halenku a mikinu, které jsem na sebe v rychlosti oblékla. Pyžamo jsem hodila pod polštář a můj pohled upoutala modrá kniha na nočním stolku. Eragon. Dneska bych to měla dočíst a zjistit, jak to dopadlo s Murtagem. Při pomyšlení na Murtaga jsem si vzpomněla na mého včerejšího anděla. Každý byl tak jiný, ale přesto mě okouzlili oba. Já vím, je to divné, že přemýšlím nad klukem z knihy, když možná můžu mít – sakra, já chci vědět jeho jméno.

Snažila jsem si vyčistit hlavu, ale ti dva z ní nechtěli vypadnout. Byli jako magnety. No, klíšťata by byla přesnější. Smířila jsem se s tím, že je z hlavy prostě nedostanu a sešla po schodech dolů. Táta už snídal, ale Jake tady ještě nebyl. Zdálo se mi to divné, jelikož jsem neslyšela žádné chrápání.

Táta si mě všiml a s úsměvem polkl sousto, které měl zrovna v puse. „Dobré ráno, Bells. Co si dáš na snídani?“ zeptal se mě.

„Dobré ráno,“ pozdravila jsem ho a koukla se, co má na stole. „Já si něco udělám, díky.“ Na jeho klobásky s pivem jsem vážně chuť neměla, a tak jsem popadla jablko a s chutí se do něj zakousla.

„Jake ještě spí?“ zeptala jsem se táty, když jsem vyhazovala ohryzek.

„Spí? Děláš si srandu? Vždyť ten už je dávno v La Push. Jel tam vyhodit ty plechy, které se tu zčistajasna objevily.“ Smál se táta a přitom se polil pivem v plechovce. Hodila jsem po něm utěrku a šla si do pokoje pro Eragona. Ještě jsem se koukla na mobil, jestli mi někdo nevolal či nepsal. A opravdu jsem tam měla dvě SMSky. Jednu od Jakea a druhou od Nessie.

S knihou v jedné ruce a s mobilem se dvěmi nepřečtenými SMSkami jsem se vydala na zahradu, kde jsem se uvelebila na houpačce. Knihu jsem položila vedle sebe a začetla se do první SMSky. SMSky od Jakea.

Bells, plechy odvezeny, Nessie navštívena. Jedu domů.

Jake

„To mi psal jen kvůli tomu? Hm…“ pomyslela jsem si a SMSku vymazala. Teď ta od Ness.

Belli, je mi to moc líto, ale nemůžu ti to vysvětlit. Prosím, netahej to z Jakea, jen by sis přivodila potíže a zlé sny.
Mám tě ráda, Nessie.

Takže ona to řekla Jakeovi, a mně ne? Co je to za spravedlnost? Své nejlepší kamarádce to neřekne, ale jejímu bratrovi ano? Tak tohle zpráva mě dokonale vykolejila. Hlavou mi létaly otázky druhu: Proč?

Mobil jsem hodila do křoví na konci zahrady a prudce jsem otevřela knížku, až mi vyletěla záložka. Bohužel, knížka se zavřela dřív, než jsem stihla chytit stranu, kde jsem přestala. Rychle jsem začala otáčet stránky, že jsem jich pár omylem zmačkala. Vždy jsem list spěšně narovnala a otočila dál.

Asi po čtvrt hodince jsem se dostala tam, kde jsem minule přestala číst. Začetla jsem se do textu a při každém zmínění o Murtagovi se mi objevil v hlavě obraz toho anděla ze včerejška. Nechápala jsem to. Můj anděl byl blonďák, ale Murtag má černé vlasy. Tak jak to, že se mi při zmínce Murtagova jména v hlavě objeví on? Murtag je v knize popisován s černými vlasy, ale já si tam pořád představuji jeho. Mého osobního anděla. Nechápala jsem, v čem si byli tak podobní. Ale doufala jsem, že na to časem přijdu.

Nevím, jak dlouho jsem četla, když jsem uslyšela rachotící motor Jacobova auta. Vzala jsem záložku, která se stále válela na trávníku, jelikož jsem ji ještě nechtěla zvednout, a založila jsem si knihu.

Došla jsem k příjezdovce a s rukama zkříženými na hrudi jsem čekala, až vyleze z toho zpropadeného auta. Věděl, že na něj čekám, a že se z něj budu snažit získat informace ohledně Nessie, tak ani nespěchal. Přes okýnko spolujezdce jsem viděla, jak to schválně prodlužuje.

Jednou předstíral, že hledá sluneční brýle, které měl na hlavě. Dále předstíral, že mu nejde vyndat klíček ze zapalování. A podobné věci.

Netrpělivě jsem poklepávala nohou o zem, abych upustila trochu té páry, která ve mně vřela. Už jsem to čekání nevydržela a prudce jsem otevřela dveře na straně spolujezdce. Jake na mě jen vyjeveně koukal, ale nevypadal nějak překvapeně. Spíš se zděsil, jak prudce jsem otevřela. „Vylezeš už z toho auta konečně?“ Jen se na mě jednou podíval a už otevíral dveře.

„Ahoj, Bells,“ pozdravil, jako by se nic nedělo. Pozvedla jsem jedno obočí a snažila se skrýt mou naštvanost smíšenou se zvědavostí.

„Čau,“ odsekla jsem a ruce si opřela o kapotu toho kusu šrotu, kterému můj milovaný bratr říká auto. „Tak jak to vypadá s Nessie?“ zeptala jsem se po chvíli ticha, které mi už bylo nepříjemné.

„Dobře, je sice trochu nešťastná, ale už se smířila s realitou.“ Poznala jsem, že volí slova, aby mi neprozradil příliš mnoho, ale i tak jsem věděla, že je v tom něco víc.

„Co s ní teda je?“ vychrlila jsem na něj svou otázku, která mě už dlouho svrběla na jazyku. Rukama jsem se stále opírala o ten kus šrotu, ale hlavu jsem měla předkloněnou skoro až do půlky kapoty. Už jsem se na něj nemohla zlobit, jen jsem chtěla vědět, co s ní je a proč se s ní nemůžu vidět. A on může.

„Bells,“ oslovil mě potichu a přidal tón hlasu, který vyjadřoval, že mi to nesmí říct. Ale já to potřebovala vědět. Chtěla jsem vědět, jestli je v pořádku. Smířila bych se, že bych ji už nemohla vidět, ale musela jsem vědět, že moje nejlepší kamarádka je v pořádku. Sice jsem se s ní nemohla vídat, ale pořád byla zakořeněná hluboko v mém srdci. „Já ti to nemůžu říct.“ Smutně se na mě koukl.

Nechtěla jsem to z něj dolovat, ale musela jsem vědět, co s ní je, jelikož z její poslední SMSky jsem poznala, že si nemůže vybrat. Někdo jí naše přátelství zakázal.

Jeden pohled jsem ještě věnovala Jakeovi, popadla mobil, který se válel na konci zahrady, a vběhla do domu. Už cestou do domu jsem vyťukávala Nessie SMSku.

Doufám, že se vám kapitolka alespoň trochu líbila a zanecháte třeba smajlíka... :)



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Pouto přátelství - 6. kapitola:

 1
28.08.2011 [13:17]

arabekZlato, je u další románek Emoticon. Nádherná kapitolka. Ta Ness je pěkná potvora, protože neříc to Bells a říct to tomu nablblýmu paku, tak to mě těžce urazila Emoticon. Díky tobě jsem začala mít Nessie trošku raději než předtím. Jak já jí nesnášela Emoticon. Takže nádherná kapitolka. Miluju tuhle povídku, miluju tvůj styl psaní. Já jsem z toho hotová. Naprázdno otvírám držku a nevím co napsat. Takže nakonec ti sem dávám tisíce pochval za thle nádheru, kterou si napsala Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!