Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pouta důvěry - 4. kapitola

hnhnhbnbnnnnnnn


Pouta důvěry - 4. kapitolaTento týden je zaměřený i na tuto povídku, takže tady je jeden díl, ve kterém Bella poodhlaí další kousek své minulosti... Přiznávám, že tento dílek je o něco kratší, ale snad vám to příště vynahradím.

Strávila jsem tam zbytek odpoledne. Musela jsem uznat, že tito upíři jsou doopravdy přátelští. Proti mé vůli mi připomínali mou vlastní rodinu. Esme se chovala přesně jako moje maminka. Carlisle byl naladěn na stejnou vlnu jako můj tatínek. A jejich děti mi nahrazovaly mého ztřeštěného bratra. Ale to, co mě děsilo nejvíc, bylo to zvláštní pouto, které mě táhlo k Edwardovi…

Ale možná proto jsem tak moc chtěla odejít. A večer se mé tajné přání splnilo. Carlisle mě propustil, ale před tím mi ještě nabízel, abych zůstala na ostrově s nimi. Že nemusím odcházet. Ale já jsem zůstat nemohla. To by bylo proti všem pravidlům…

„Děkuji vám za všechno,“ řekla jsem na rozloučenou.

„Nemáš vůbec zač,“ usmála se na mě Esme.

Vyšla jsem do svitu zapadajícího slunce a pomalu jsem se rozběhla. Když jsem dorazila na mou pláž, naposledy jsem se rozhlédla kolem. Bude mi to tady chybět. Rozběhla jsem se do vln a během vteřiny se ze mě stala mořská panna.

Nevěděla jsem, kam půjdu. Možná tady někde objevím nějaký jiný ostrov, kdoví…

 

Plavala jsem celou noc a celé dopoledne. A doopravdy jsem malinkatý ostrůvek objevila.

U pláže jsem se přeměnila do lidské podoby a chtěla jsem si odpočinout, abych nabrala dost sil. Ale na pláž dopadalo horké slunce a tak jsem vešla do malé jeskyně. Tady byl příjemný chládek. Chtěla jsem si lehnout na zem. Ale něco na zdi upoutalo mou pozornost.

Přišla jsem blíž a spatřila jsem na zdi nějaké obrazce. Byly poseté špínou a pavučinami. Opatrně jsem to odhrnula a to, co jsem spatřila mi vyrazilo dech.

Na zdi byla namalován nádherný muž. Jeho hnědé, rozcuchané vlasy mu spadaly do bledého obličeje. V rukou svíral překrásnou dívku. Ale příčina zástavy mého dechu byla v tom, že ta dívka neměla nohy. Měla ocas! Ta dívka totiž byla Annalia!

Celá ta kresba byla naprosto dokonalá. Jakoby ji kreslil nějaký umělecký malíř! Z toho obrazu přímo čišela láska, která byla mezi těmi postavami!

Ale legenda nevyprávěla nic o žádném záhadném muži, který by Annaliu chytil za srdce… Ale možná to bude tím, že legenda se předávala z generace na generaci. Je dost možné, že si ji lidé změnili…

Začala jsem odkrývat další části zdi.

Obrazů toho muže s Annaliou tady bylo spoustu. Když jsem došla k jednomu obzvlášť povedenému obrazu, který vystihoval polibek těch dvou mystických postav, musela jsem na tu skálu sáhnout, abych se ujistila, že je to skutečné.

Ale při mém dotyku kámen praskl.

Lekla jsem se a rychle jsem uskočila o krok dozadu. Ale skála praskala dál. Vytvořila kolem těch líbajících se obličejů dokonalé srdce a potom to celé spadlo na zem.

Omámeně jsem zírala na ten otvor ve zdi a nemohla jsem uvěřit vlastním očím.

Opatrně, jako by to snad mohlo každou chvíli vybouchnout jsem se k tomu otvoru přiblížila a spatřila jsem v něm roličku pergamenu.

Jako by to byla ta nejposvátnější věc pod sluncem jsem ji uchopila do svých rukou, lehce jsem rozvázala šňůrku, jíž byla přivázána a velice opatrně jsem jej rozvinula. Pergamen byl ve výborném stavu, vypadalo to, že tady nebyl moc dlouho… Podívala jsem se na řádky popsané úhledným pravopisem a pustila jsem se do čtení…http://nd03.jxs.cz/393/105/db13bf1fcb_63791453_o2.png

Omámeně jsem na ten kus pergamenu zírala a nemohla jsem uvěřit tomu, že je to doopravdy pravda. Že jsem našla něco, co je propojeno s mou minulostí, přítomností, ale i budoucností! Že jsem odhalila skrytá tajemství Annaliina života. Konečně o ní vím vše…

Ještě jednou jsem si přečetla poslední slova a snažila je pochopit. Jaký význam se za nimi skrývá? …Vždy se řiď svým srdcem, Bello!…

Zaposlouchala jsem se do jeho rytmu. Ve zvláštních, ovšem v pravidelných intervalech mi bubnovalo do prsou…

Co zrovna touto větou mohla myslet? Zavede mě snad mé srdce za mým osudem? Budu potom šťastná?

Ať jsem se snažila sebevíc, odpověď ne a ne přijít… Zamyšleně jsem hleděla na ta slova, když v tom mou pozornost upoutalo něco jiného, co mi napsala. Jednoho dne se ještě setkáme…

Myslela tím, že se vydám nesprávnou cestou a my dvě se sejdeme v nebi?

Ach můj Bože! Tolik otázek najednou můj mozek nedokázal zpracovávat… Vyčerpáním jsem se svezla do lehu a za chvíli jsem vyčerpaně usnula…

Edward:

Bylo to sotva patnáct hodin, co odešla a já už jsem byl zoufalý. Její nepřítomnost mě bodala do dávno mrtvého srdce, které by, kdyby mohlo, právě teď bilo v zoufalém rytmu a snažilo se najít jeho druhou polovinu…

Nevydržel jsem jen tak sedět doma a dívat se na to zamilované štěstí ve tvářích mé rodiny. Ačkoliv jsem jim to přál, působilo mi to bolest…

Existovala jen jedno místo, kde bych se cítil klidněji… Pláž, kde jsem Bellu spatřil poprvé…
Bez rozmýšlení jsem se vydal tím směrem. Když jsem tam dorazil, sedl jsem si na plochý kámen a sledoval jsem rozbouřené moře. Vlny se vzpíraly náporu větru a vyplavovaly tak na pláž mušle a různé kamínky… Avšak mou pozornost mezi tím upoutalo něco úplně jiného… Na zemi v písku, pouze kousek ode mne se třpytil náramek… Popadl jsem ho do ruky a začal jsem jej pečlivě studovat.

Byly na něm připnuty čtyři přívěšky. Laň, puma, medvěd a… mořská panna?

V mém upířím mozku jsem si okamžitě dal dohromady dvě a dvě. Na tomhle ostrově nikdy nikdo nežil. Nikoho z členů mé rodiny ten náramek nebyl. A jediný návštěvník zde, byla Bella… A mně něco říkalo, že v těch přívěšcích je nějaký skrytý význam, který je s Belliným životem silně spjat a že celý tento náramek má pro Bellu velkou cenu…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Pouta důvěry - 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!