Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Postarej se o ni... - 2. kapitola

Postarej se o ni... - 2. kapitolaJacob utekl z louky a teď už je výchova Renesmé pouze v jeho rukou. Jak se vypořádá se situací? Prosím o kritiku, ať vím, jak na tom jsem. Kika57

2. kapitola

„Je rozhodnuto!“ zakřičel jeden z trojice vládců.

„Teď!“ zašeptal Edward naléhavě.

Neudržel jsem slzu a zakňučením se rozloučil se všemi přítomnými. Rozeběhl jsem se co nejrychleji k lesu s Nessie na hřbetu a doufal, že nás nikdo nesleduje.

 

Běžel jsem lesem co nejrychleji. Kličkoval mezi stromy a přitom se bál, aby Nessie nespadla. Před námi se objevila řeka. Jak dlouho už běžím? Kde vlastně jsme? Udělal jsem pár kroků zpět a tím naznačil, že se pokusím řeku přeskočit. Do kožichu zaryly nehty. Věděl jsem, že je připravená, a tak jsem skočil. Víc se ke mně natiskla a tím mi ještě víc smáčela kožich od slz. Přál jsem si ji utěšovat. Držet jí v náručí a říct jí, že je vše v pořádku. Nemohl jsem. Nevěděl jsem, jak přesně jsme daleko od louky, a jestli nás někdo nehledá.

Běžel jsem dál, jak mi řekla Bella, ale zároveň se pokoušel zjistit, kde jsme.

„Jaku. Támhle je cesta,“ zakňourala a ukázala na malou lesní cestičku. Vypadá to, že myslela na to samé jako já.

Zpomalil jsem tempo a zaposlouchal se do zvuků lesa. Musel jsem zjistit, jestli v okolí neslyším upíra nebo člověka. Když jsem neuslyšel nic podezřelého, tak jsem si lehnul, aby Ness mohla slézt z mého hřbetu.

Rychle jsem odběhl za nějaké křoví a proměnil se. Co nejrychleji jsem utíkal zpět. Je to chytrá holka, ale právě nejspíš přišla o rodinu a přátelé. Nevěděl jsem, jestli neudělá nějakou blbost, třeba běžet zpátky.

Ležela stočená do klubíčka u pařezu, kde jsem ji sesadil z hřbetu. Tiše plakala a objímala batoh, co měla na zádech. Třásla se zimou. Opatrně jsem ji vzal do náruče, abych ji zahřál, a přemýšlel, co dál.

Přece nemůžeme žít v lese! Ona nemůže žít v lese. Je malá, křehká, bezbranná. Potřebuje teplo, postel a nějaké jídlo. Ale kde ho vzít? Nemám žádné peníze na…

Ten batoh! Dala jí ho Bella! Ta by nás nenechala jít bez ničeho. Opatrně jsem vymotal batůžek z jejího sevření a hodlal se podívat dovnitř. Pomalu s napětím jsem rozevřel batůžek. Na vrchu ležely obálky a na ní peníze. Díky, Bells, pomyslel jsem si. Bylo to asi sto tisíc dolarů. Bylo čtyři. Na jedné bylo napsáno moje jméno, na druhé Renesmé, na tření máma a táta a čtvrtá nebyla popsaná. Rozhodl jsem se, že začnu se čtvrtou obálkou. Bál jsem se, co v ní najdu, proto mi to trvalo opravdu dlouho. Byly v ní pasy a občanka. Na jedné byla moje fotka a jméno, na druhé fotce Nessie se jménem Vanessa Wolfe. Musel jsem se pousmát nad výběrem jména.

Opatrně jsem všechny obálky vrátil do batůžku. Na přečtení je čas. Hodil jsem si ho přes rameno a s Ness vyrazil po cestičce. Doufal jsem, že narazíme na nějaké městečko, kde budou mít hotel.

Asi po hodině cesty svižnějším, ale přesto opatrným krokem, začal les řídnout. Před námi se rýsovalo malé městečko, podobající se velikosti Forks.

Les končil hnedka u náměstí, kousek od hotelu Montana. Toho názvu jsem se leknul! Kde proboha jsme?! Ness se mi zavrtěla v náručí a já přidal do kroku.

Vešel jsem do hotelu. Požádal jsem o pokoj a domluvil se, že až odnesu Ness, tak se vrátím podepsat všechny papíry a zaplatit zálohu.

Nechtěl jsem si brát drahý pokoj. Sice máme peněz dost, ale na jak dlouho. Musím začít šetřit, abychom s penězi vyšli. Musel jsem se pousmát. Kdyby to slyšel táta, že se chystám šetřit, tak by se mi pokoušel změřit teplotu a poslal k doktorovi. Úsměv mi z tváře zmizel. Představa, že už ho nikdy neuvidím. Neuvidím nikoho z rezervace. Co se s nimi stalo?

„Prosím, zde je váš pokoj. Přeji příjemný pobyt,“ promluvil na mě muž, který mě vedl k pokoji. Poté odemkl pokoj, dal mi klíče do ruky a otočil se.

Vešel jsem do pokoje. Nebyl velký, ale na jednu noc nám to stačí. Uložil jsem ji do postele a šel se do recepce řádně zapsat.

Když jsem se vrátil do pokoje, Nessie ležela zachumlaná do peřiny a tiše oddechovala. Přilehl si k ní a snažil se odpočnout na zítřejší den. 


Prosím o komentáře. Nevím, jestli mám pokračovat, protože je hodně málo čtenářů! Nemá cenu to psát jen pro dva lidi, proto prosím, aby tu bylo aspoň pět komentářů... Děkuji.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Postarej se o ni... - 2. kapitola:

 1
23.08.2011 [10:03]

Veubellakrásná kača, zajímalo by mě jestli se Alice s Jasperem vrátili. Emoticon
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!