Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Postarej se o moji dceru - 2. kapitola

Postarej se o moji dceru - 2. kapitolaTak jak se nakonec Cullenovi rozhodnou? Nechají si Rose nebo ne? To se můžete dočíst tady. Vše začíná z pohledu Renesmee. Petruss11

Rose k nám do domu prostě nemohla. Voněla mi tak překrásně už ode dveří, že bych se jistě někdy neudržela.

Vešli jsme s Jakem do pokoje a chtěli se vrhnout na „naši věc“, když do pokoje vrazil Emmett a měl v náručí Rose. To, co dál řekl, mi vyrazilo dech.

„Lose není zlá, ona vám nic neudelá, jestli ji poslete plyc, pujdu s ní.“ Pak odešel a nechal nás čučet do zavřených dveří.

Asi po pěti minutách jsem se konečně zmohla ke slovu. „Co… Co to bylo, to nám Emm právě vyhrožoval?!“ Můj miláček ke mně přešel a zezadu mě objal.

„Ne, to jistě ne. On nám dal jen dvě možnosti a my si máme vybrat. Proč jsi tady vlastně Rose nechtěla?“

„Já… já bych se nedokázala ovládnout, já ji nemůžu zabít –“ Chtěla jsem pokračovat, ale on mě přerušil.

„Ty to zvládneš, představ si Rose jako Emma. Vždyť toho jsi přece nikdy nechtěla vysát. A neboj se, vždy tu budu pro tebe. Vidím, co k Rose Emm cítí, ona tu musí zůstat. Nevím, jak se rozhodneš ty, ale za mě ano.“

 

Pohled Belly

 

Vešli jsme s Edwardem do pokoje a ani ne minutu po nás tam přilítl Emmett.

„Lose není zlá, ona vám nic neudelá, jestli ji poslete plyc, pujdu s ní,“ vyvalil na nás a odběhl pryč.

Nemohla jsem uvěřit svým očím, ale poznala jsem, jak se na Rose díval. Koukal se na ni stejně jako Jasper na Alice. Měl v očích tolik lásky a zároveň takový strach, že by ji mohl ztratit.

„Edwarde, nevím, proč ses tak rozhodl a ani nevím, proč jsem s tebou souhlasila, ale měním své rozhodnutí. Mám vlastní důvody, a tak volím ano.“ To mu vzalo vítr z plachet, chvíli na mě jen tak koukal a pak konečně začal vysvětlovat:

„Bello, zlato, co si myslíš, že Volturiovi řeknou na to, že máme v domě člověka? Už takhle to máme dost nahnuté. Ale co pak? Oni zničí celou naši rodinu kvůli úplně neznámému dítěti, o které se Emmett rozhodl postarat?“

Nevím, kde se to v něm vzalo, vždyť on sám považoval lidský život nadevše. Co se to tady proboha děje? Měla jsem na něj takový vztek, že už jsem to nevydržela a vybouchla.

„Co si to o sobě myslíš? Co kdyby tenkrát někdo hlasoval ne pro Nessie, co kdyby tenkrát někdo hlasoval ne pro naši dceru?!“ Chtěla jsem ještě pokračovat, ale on už zmizel z pokoje. Srab jeden. 

 

Pohled Esmé

 

Celý den se strašně vlekl, ale když jsem dala večer Rose s Emmem spát (spali v jedné posteli, protože na tom Emm trval, a vždy když jsem Rose odnesla, spustil se dvouhlasný řev), chtěla jsem, aby byl ten den ještě delší.

Ale jednou to muselo nastat, svolala jsem celou rodinu do pokoje na rodinnou radu. Tam jsem začala.

„Všichni víte, proč jsme se zde dnes sešli. Chci, aby tady Rose zůstala, ale rozhodnutí není jen na mně. Jak jste se rozhodli vy?“

„Zůstává,“ začala Alice.

„Zůstává,“ přidal se Jasper.

„Přehodnotil jsem to a zůstává,“ vysoukal ze sebe Jacob.

„Souhlasím s Jacobem.“ To byla Nessie.

„Zůstává,“ souhlasila i Bella.

„Promiňte, ale ne, je to moc nebezpečné.“ Edward mě dost zklamal. Zůstával však poslední člověk, tedy upír.

„Souhlasím s…“ začal Carlisle a pak se na chvíli odmlčel. „Esmé.“ Celá šťastná jsem ho běžela obejmout, nemohla jsem tomu uvěřit. Rose tu vážně zůstane s námi.

 

 

O pár let později

 

 

Pohled Rose

 

„Já ale nechci jít do školy, já chci zůstat s maminkou ve školce,“ protestovala jsem.

„Ale no tak, Rose, ty snad nechceš chodit se mnou do školy? Vždyť to bude legrace,“ začal smlouvat Emm.

„Tobě se to řekne, ty máš upíří paměť. Co si já, obyčejnej člověk, počnu?“ začala jsem smlouvat s Emmem, mým nejlepším kamarádem/bratrem.

„Ale Rose, to si snad nechceš na sebe vzít ty šaty, co ti Alice koupila?“ Tím uhodil do černého. Jasně že jsem si chtěla vzít ty překrásné šaty od Alice.

„Tak jo, ale půjdu tam jenom na jeden den, abych si mohla vzít ty šaty,“ rozhodla jsem se.

Od téhle vzpomínky uběhly už čtyři roky a já do toho ústavu pořád chodím. Jediným rozveselením zde je Emmett, ale ten už za chvíli odejde na střední a já tu zůstanu sama. Tedy ano, bude tu i Sofi, moje nejlepší kamarádka, ale bez Emma už to prostě nebude ono.

Třeba příští rok odejdu na gymnázium, kam Emma vzali. Doufám a až se přestěhujeme, půjdeme na stejnou školu.

 

 

O dalších pár let později

 

On se se mnou rozešel! Proč? Nebyla jsem mu snad dost dobrá? Vždyť mně nesahal ani po kotníky. Nemilovala jsem ho. Ale protože jsem nejhezčí holka na škole a on druhý nejhezčí kluk (hned po Emmovi), tak se od nás čekalo, že spolu budeme chodit. Ale on se teď se mnou rozešel kvůli další roztleskávačce.

Až teď jsem si uvědomila, že jedu v autě asi tak sto padesát v hodině a že mám ještě křehké tělo. Trochu jsem zpomalila. Nechtěla jsem přece svého miláčka nabourat.

Přijela jsem domů a se slzami v očích jsem vletěla do pokoje, po pár minutách se ozvalo klepání na dveře.

„Rose, přijď do mého pokoje, prosím,“ ozval se Emmett za dveřmi a pak odešel. Chtěla jsem se někomu svěřit, a protože mamka s taťkou byli pryč, jevil se jako nejlepší kandidát. Zvedla jsem se tedy z postele a přešla k němu do pokoje.

„Pamatuješ, jak když jsme byli malý a ty jsi měla nějaké trápení, lehli jsme si spolu ke mně na postel a ty ses mi vypovídala?“ ptal se opatrně. Sice jsem si to moc nepamatovala, ale přikývla jsem. Vyhoupl si mě do náručí a položil mě na postel. Pak si vedle mě lehl a objal mě okolo ramen. Moc se mi nechtělo mu nic říkat, ale nakonec to ze mě vylezlo samo.

„Emme, znáš toho Petera, se kterým jsem chodila?“ Přikývl. „On se se mnou dnes rozešel, sice jsem k němu nic necítila, ale stejně to bolí, víš.“ Začala jsem brečet.

Přitiskl si mě k sobě ještě víc a já si zabořila hlavu do jeho prsou, aby mé vzlyky nebyly slyšet.

Po pár minutách se přetočil na záda a já se rázem ocitla na něm, překvapeně jsem mu hleděla do zelených očí. Nikdy jsem si nevšimla, jak je překrásný.

„Proč jsi mi nikdy neřekla brácho?“ zeptal se a mě ovinul závan jeho studeného peprmintového dechu.

Chvíli jsem mu jen němě koukala do očí a pak se k němu nahnula. Překonal tu mezeru mezi námi a políbil mě. Bylo to jako mít v břiše milion motýlů – překrásné.


Tak co říkáte na tuhle? Omlouvám se všem, co čekali více z Rosina dětství, těm, kteří nemají rádí tak časté měnění pohledů, a za to, jak jste museli čekat u minulé kapitoly.

 

Petruss11


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Postarej se o moji dceru - 2. kapitola:

 1 2   Další »
13. Niki
07.03.2013 [7:02]

Krááásnéééé !!!!! :)))

06.03.2013 [23:39]

mokasinakrásné šup další Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11. Jasmínka
06.03.2013 [9:37]

Moc hezký...těším se na další :)

10. NessBlack
05.03.2013 [18:26]

úžo rychle další
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

05.03.2013 [17:35]

ada1987 Emoticon

8. matony
05.03.2013 [17:10]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. bara
05.03.2013 [16:20]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. lel
05.03.2013 [16:10]

Krasne Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. vanda
05.03.2013 [16:03]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. Romulek
05.03.2013 [15:46]

Tak vzhledem k tomu, že tu byla 2. kapitola dřív než první a tak jsem je četla opačně jsem malinko zmatená. Emoticon Styl psaní by chtělo trochu dopilovat, ale žádný učený z nebe nespadl. Emoticon Jsem celkem zmatená z toho, proč je Edward proti, když si sám s Bellou začal jako s člověkem. Ale třeba to ještě časem pochopím. Emoticon Pokračuj. Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!