Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Possibility - Prolog + 1. kapitola

Twilight, you are my life now


Possibility - Prolog + 1. kapitolaTakže je tu zase nová povídka o Belle a jejím katastrofálním životě, víc neprozradím, takže si to musíte přečíst. Hezké čtení tedy přeji. Vaše Lina Ps: je tam písnička co mě ispirovala, třeba jí poznáte.

TADY

 

Posibility:


Prolog:

Hodilo by se, abych se představila. Jmenuji se Isabela Swan a žiji v tomhle malém, zapadlém a deštivém městečku jménem Forks už nějaký ten rok. Vlastně od té tragické události.

Tragická událost? No jak se to vezme, pro mě tragické, pro někoho naprosto bezvýznamná, ale teď to nebudu rozepisovat, pořád se snažím na to zapomenou, i přes ty nekončící noční můry se pořád snažím o normální život, i když to asi už nikdy nebude tak normální, jak bych si představovala.

Dříve jsem byla velmi neposlušné dítě, rebelka snad už od kolíbky. Rada jsem vyjadřovala svůj názor nahlas, tak aby ho všichni slyšeli. Od té doby co jsem přestala vykřikovat své všeobecné známé názory si mnozí myslí, že jsem po smrti, i když můj stav nyní, by se tak klidně nazývat dal. Neustále sama, tichá, uzavřená do sebe. To je můj popis mé osobnosti dnes. K nepoznání, že? Také se sama nepoznávám. Každé ráno když vstávám a podívám se do zrcadla, nevidím tam tu Bellu s hnědými lesklými vlasy a hlubokýma očima, ale trosku, která po ní zbyla. Vidím tam Bellu, která se sice snaží, ale není jí to k ničemu. A to jen kvůli… mě.

Po té “nehodě“ jsem se sem musela přestěhovat, protože zde žije můj poslední příbuzný, moje babička, která mě dostala do opatrovnictví a tak žiji u ní. Stará se o mě a jde na ní vidět jak jí na mě záleží, ale ani ona mi z té deprese nedokázala pomoct, propadala jsem se do ní a s každým dnem mi docházelo, že už se z ní nedostanu, už to nebylo možné, už nebylo návratu. A tak teď přežívám a čekám na zázrak.

 

1.kapitola

Je noc a stojím na přechodu. Kolem mě je tma, tak jako vždy, ale v dáli vidím světlo, které se přibližuje, ale já stále neuhýbám, necítím strach, spíše smíření, s tím jak se blíží světlo se přeci blíží konec, nebo ne? Světlo se přibližuje a já stále stojí, nemohu jinak, pak mě náhle někdo srazí a já už slyším pouze náraz a křik.

Rychle se vyhoupnou do sedu a nemůžu popadnou dech. Stále si musím opakovat, že to byl jen sen, ale to moje slzy stejně nikdy nezastaví. Proč se mi o tom pořád zdá? To už jsem si toho nevytrpěla dost, už tak je těžké ztratit tolik milovaného člověka a ještě se mi to každou noc musí opakovat? Musím každou noc cítit tu samou bolest u srdce? Já už dál nemůžu.

S touto myšlenkou padnu zase na polštář a snažím se uklidnit. Když se mi to jak štak povede podívám se kolik je hodin.

„No super“ řeknu si pro sebe. Bylo šest hodin, to nemělo cenu jít zas spát.

A tak jsem vstala a šla do koupelny provést mojí ranní uklidňující proceduru. Překvapivě jsem po cestě do koupelny neupadla, ale teď už jsem to neslavila, teď už mi bylo všechno jedno. Ze zvyku už se na sebe ani nedívám do zrcadla, nerada se vystavuji šoku hned ráno. A tak jsem hned vlezla pod teplou vodu, která mě jako jediná dokáže uklidnit a zbavit se toho pocitu, který mívám s té noční můry, pomůže mi se zbavit děsu.

Když jsem po čtvrt hodině vylezla, rychle jsem se usušila, oblékla jsem se do předem připraveného oblečení, stáhla vlasy do culíku a běžela dolů do kuchyně sezobnou pár svých prášků na uklidnění.

Po vydatné snídani, která obsahovala jeden bílí a jeden žlutý prášek, jsem se vydala nahoru do pokoje, kde jsem si rychle připravila batoh a zase jsem utíkala dolů. Babička už byla v kuchyni a tak jsem jí jen rychle pozdravila a mířila jsem si to k náklaďáčku a bylo mi jedno, že vyjíždím moc brzy, hlavně jsem nechtěla být doma a předstírat před babičkou, že je všechno dobré.

Hodila jsem svůj batoh na místo spolujezdce a rychle nastoupila. Nastartovala jsem a pomalu jsem vyjížděla směr škola.

Dneska bylo ve Forks obzvlášť ošklivě a mě to jen pomáhalo, vlastně jsem rada, že žiji na nejdeštivějším místě na světě, protože většinu dne se mám stejně sklesle a stejně tak jako tady svítí sluníčko, tak já mám dobrou náladu, takže jednou dvakrát do roka.

Má cesta do školy dneska trvala nějak dlouho, ale i přesto jsem přišla brzy, a tak jsem rozhodla, že zůstanu ještě chvíli v autě, přece jen jsem nechtěla zmoknout a už vůbec někoho  potkat nebo se vystavovat těm smutným pohledům. Vytáhla jsem si  sešit angličtiny s úmyslem si ho přečíst, ale jen jsem do něj tupě zírala a přemýšlela nad tím, kdy už konečně  bude čas jít.

Ale najednou mě něco upoutalo - což se nestává často -  celé parkoviště totiž sborově vydechlo a to se taky moc často nestává.

Když jsem se otočila, věděla jsem už, proč je tady takový povyk.

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Possibility - Prolog + 1. kapitola:

 1
16.05.2011 [20:09]

BellaSwan1992Kdopak by tu píseň neznal? Emoticon ...
Je perfektní...... Teď k téhle povídce: Moc se mi to zatím líbí, a přečtu si úrčitě další. Je to .. no, KRÁSA. A ačkoliv to snad všichni řekli, tak to řeknu - ta poslední věta prologu byla přenádherná. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!