Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pod hladinou - 14. kapitola

4


Pod hladinou - 14. kapitolaNěkdo se popere a někdo bude proti své vůli vychovávat...

Jeden den se míjel s dalším a Bella už u nás bydlela pomalu měsíc. Za ten měsíc se toho hodně změnilo – od té doby, co jsem ji vytáhnul polomrtvou z moře. Například byla ještě nesnesitelnější než předtím. Ale za to nemohla. To Jasper a Emmett ji naváželi do žertů, které se většinou týkaly mě. Naučila se číst, už se skoro nepřeříkávala a chtěla mobil. Přišlo mi to divné, protože jsem neměl tušení, komu má v plánu volat, ale stejně jsem se mohl přetrhnout, abych jí ho dal. Samozřejmě modrý, i když se jí taky líbil jeden růžový s kočkou, ale to jsem okamžitě zatrhnul, protože takovou hrůzu mít v domě nebudu.

Co se týká mých citů, mlčel jsem. Nemohl jsem to jen tak vybalit na mořskou pannu. Neměl jsem nejmenší tušení, jak by zareagovala. Jasper se v jejích emocích neorientoval. Pořád se měnily. Horší než novorozený upír. Takže jsem nějakou nápovědu nedostával. Byla jen věčně zalezlá v posteli… se mnou. Na to už jsem si nestěžoval. Nedalo mi moc velkou práci smířit se s tím, že mám pravidelný, nepřetržitý, perfektní sex s nádhernou ženou, kterou miluju. Já jí to povím. Ale až se vážně adaptuje na náš svět a pochopí to. Jak říkám – její reakce byly nepředvídatelné. To se mi například potvrdilo jednoho sobotního večera, když jsem se vrátil s Rosalií z lovu.

„Kde je Bella?“ zeptal jsem se, když jsem vylítnul z našeho prázdného pokoje, ve kterém zbyla jen její svěží, neidentifikovatelná vůně. Ale co bylo nejpodivnější – nebyl tu Jasper a Emmett, kteří tu ovšem byli, když jsem odcházel. Teď jsem slyšel jen myšlenky Alice a Rose.

„Šli pryč,“ oznámila mi Alice, jako kdyby se nechumelilo.

„Kam?“ zavrčel jsem. Já je zabiju… Roztrhám a ty kusy pak ještě rozcupuju na další malé kousky.

„Jak to mám vědět? Když je s nimi ona, tak je nevidím,“ postěžovala si zkroušeně. Přišel jsem za ní a poplácal moji malou sestřičku po rameni.

„To pořád ještě truchlíš nad tím, že se tě Bella bojí?“ Vystrčila bradu, no, její myšlenky ji prozradily.

„Ač mého manžela miluju, tak vím, jak na ostatní, kromě naší rodiny, působí. Tak proč s ním je pořád a mě ani nepozdraví a jen na mě vrčí? Ještě k tomu to její vrčení je pěkně směšné. Kdybych na ni zavrčela já, tak se složí strachem k zemi, ale já jí vůbec nic neudělala,“ remcala uraženě. Alice byla prostě zvyklá, že ji všichni považovali za to nejmilejší a nejroztomilejší stvoření na světě. A pak přišla Bella, která nejenže ji nesnesla ve své blízkosti, ale navíc jí bránila vidět.

„Ale já tě mám rád,“ poznamenal jsem a rozcuchal jí inkoustové vlasy. Naježila se a shodila mě ze své postele, aby to vrátila do původního stavu. „Tak fajn. Teď ale potřebuju zjistit, kde ta svatá trojice je,“ podotkl jsem.

„Tak je nech být. Aspoň tu bude chvíli klid…“

„No, to rozhodně nenechám. Já bych si to nerad zase zjišťoval ve večerních zprávách.“ Vytáhnul jsem z kapsy mobil a vytočil Bellu. Ta ten mobil nedala z ruky – jen při sexu ho naštěstí odkládala.

„Ano, můj partnere?“ optala se nadšeně a já slyšel Emmetta, jak se hašteří s Jasperem o to, kdo Bellu ponese teď.

„Můžeš mi říct, kde jste?“

„Na Aljašce,“ odpověděla, a pak jsem uslyšel ránu. To jsem přesně čekal. Z toho bude problém. Ještě nevím jaký, ale bude.

„Můžeš to víc specifikovat?“ zeptal jsem se ostře, protože jsem se o ni bál. Ona nebyla neprůstřelná. Tedy, možná byla. Zkoušet to nebudu, i když bych na ni vzal občas vzduchovku. Což je příšerné a zvrácené. Já ji tak moc miloval a snesl bych jí modré z nebe, ale pak promluvila a vybrala něco ze svého bohatého, peprného repertoáru a ve mně se začal vařit jed.

„V lese.“ Ano, to to specifikovala.

„Zlato, prosím, dej mi k telefonu jednoho bratra,“ zabroukal jsem, protože jsem nechtěl, aby mi to položila, čehož ona byla schopná.

„Nechtějí s tebou mluvit,“ prozradila mi a já zaťal pěsti. Už nikdy, nikdy, nikdy nejdu na lov bez těch dvou.

„To je hezké, ale miláčku, já potřebuji vědět, kde teď jste,“ zazpíval jsem sametově a kladl důraz na každou slabiku.

„Nic mu neříkej!“ zařval Emmett. Dlaň se mi zformovala, jak jsem si představoval, že v ní mám jeho krk.

„Neotravuj,“ zasyčela na něj. „My jdeme za tou ženskou, co tě nabaluje.“

„To slovo ti řekl Emmett. A to znamená za kým?“ Třeba se mýlím…

„No, za tou Tanyou.“ Kristepane…

„Ne, Bello, poslouchej mě…“ začal jsem naléhavě a rychle.

„Sbohem, Edíku,“ zahlásil Emmett už přímo do mobilu, který byl hned nato hluchý. Díval jsem se nevěřícně na telefon, co ohlašoval ukončení hovoru, v mé ruce.

„Víš, Alice, vždycky jsem Jaspera považoval za klidného, životem ošlehaného upíra,“ promluvil jsem zamyšleně.

„Ani slovo proti mému manželovi!“ vypískla, zatímco si vybírala kabát, protože se mnou hodlala zachránit situaci.

„Mám až nepřirozeně velký strach z toho, co tam Bella vyvede. Přece je tak malá a křehká…“

„To jsem snad taky, ne? A Edwarde, nevím, jestli sis toho všimnul, ale když je vzteklá, sílí,“ šeptla a podívala se na mě.

„No, snad si nemyslíš…“

Žádné jedo-prolití z toho nebude. A ani z ní by nic modrého vytékat nemělo. Ale asi to taky nebude žádná legrace. Vždyť pořád nechápe, kde jsou hranice.

„To je skvělé,“ přecedil jsem. Nevěděl jsem, o koho mít větší strach. Jestli o Bellu nebo o Tanyu. Anebo možná o stromy kolem.

 

Nakonec s námi běžela i Rose. Nevěděli jsme, co přesně budeme rozhánět, a já byl rád, že Rose zpacifikuje Emmetta, protože na něj nikdo jiný kromě rodičů neplatil. Maximálně pak nemluvil, když jsme s ním s Jasperem nekomunikovali, ale z toho se rychle otřepal a nic si z toho neodnesl.

„Mořské panny,“ zamumlala si Rosalie pod nos znechuceně. Ztrácel jsem se v tom, co jí vadilo víc. Jestli Bellina nelidská krása, co se rovnala té její – ačkoli já to viděl úplně jinak – anebo to, že Emmett trávil s Bellou tolik času, protože ji zbožňoval stejně jako Alici – jako svoji sestru. Nějak se to v té její mramorové, blonďaté hlavě míchalo jedno s druhým a navíc se to ještě přede mnou snažila skrýt. „Kdybys ji chytil za ten její ocas a hodil zpátky do moře, byl by klid.“ Rozhrnul jsem rty a vycenil na ni zuby. „Já vím. Miluješ ji,“ hlesla otráveně a mně zatrnulo.

„Co? Jak to víš?“

„To ví každý. Jen ona ne,“ poznamenala a já pokýval souhlasně hlavou.

„Už jsme nikde dlouho nebyli - my tři,“ ozvala se Alice nostalgicky.

„Měla si s námi jít na lov… Jenže ty si se zase zkoušela skamarádit s Bellou,“ dodal jsem a zazubil se. Zrychlil jsem, když natáhla svoji malou, kamennou pěstičku k mému kříži s úmyslem mi jednu vrazit. Zachichotal jsem se, a pak konečně začal chytat myšlenky Iriny, Tanyi a mých retardovaných bratrů. Hned na to jsem i začal slyšet. Ještě asi tři kilometry...

„Asi promeškáváme bitku,“ zašeptala Alice a já zrychlil na maximum, když jsem přes Tanyiny oči viděl její ruku, jak míří k Bellině obličeji. Dorazil jsem tam ve chvíli, kdy se ty dvě válely po sobě na zemi a zdevastovaly tak velký úsek lesa.

„Ježišikriste,“ zaklel jsem a začal je od sebe odtrhávat. Myslel jsem, že Tanya bude mít víc rozumu, ale ještě mi jednu napálila, když jsem ji za paži zvednul do vzduchu. V druhé ruce jsem držel zase Bellinu paži, takže jsem se nemohl bránit a s oběma spadl na zem. Všichni okolo se dobře bavili, když se na sebe zase ty dvě vrhly a já byl přitom jejich ring, protože se rvaly na mně. Ještě párkrát jsem to schytal do nosu a brady nohou nebo loktem.

„To je dobrý, brácho! Splnil se ti sen. Ženský se o tebe perou!“ řekl se smíchem Emmett. Nikdo nebyl ochotný mi pomoct, když jsem se škrábal zpod dvou bijících se těl. Údajně to byla moje vina, protože jsem Belle nepřiznal, že ji miluju, a Tanye jsem pořádně nevysvětlil, jak se poslední dobou věci mají. No, to je milé. Tak já to sem přijdu rozehnat a ještě je to nakonec moje vina.

„Edward je jen můj!“ vrčela Bella a Tanya ji chytila pod krkem. To jsem vystartoval a stáhl Tanyu pod sebe.

„Proboha, můžete se chovat jako dámy svého věku?“ zeptala se nezaujatě Alice. V tom měla pravdu. Ty dvě jsou dohromady staré skoro jako Ježíš a já jim tu dělám rozhodčího.

Bella mě chytila za vlasy a já už nedokázal vzdorovat svým obranným instinktům. Otočil jsem se a uvěznil jí krk ve svém železném sevření a hlasitě jí zavrčel do tváře. Okamžitě v mé ruce ochabla a červená, hustá mlha z mých očí zmizela.

„Bello!“ Byla jen vyděšená, no, cítil jsem se, jako kdybych jí ten krk zlomil.

„Nelíbí se mi, když na mě takhle vrčíš,“ přiznala a já si oddechnul, když mohla normálně mluvit. Postavil jsem ji na zem a obrátil se k Tanye, abych jí podal ruku. Nechytila se jí a rozmazaně se postavila sama.

„Kdo to je?“ zeptala se celkem klidně a ukázala na Bellu. No, její mysl byla v jednom ohni.

„To je Bella.“

„Myslím druh. Člověk to není, upír taky ne, vlkodlaci vyhynuli a jako metamorf už vůbec nevypadá… a nepáchne.“ Bella si podupkávala nožkou, ale výjimečně mlčela. Budiž jí to k dobru. Nemohl jsem se dočkat, až zkontroluju její tělo, abych zjistil, kolik škody utrpělo.

„Ona je… Ona je mořská panna.“ Irina se začala smát, no, když jsme se my všichni ostatní tvářili vážně a ona znovu nasála Bellinu vůni, když se na ni Bella podívala neonově modrýma očima, zmlkla. Tanya si pomyslela, že je ona sama přece upír a navíc ji něco zajímalo mnohem víc.

„A ona s tebou něco má?“ Věděla, že se mnou Bella něco má. Nejen, že to na ni Bella několik minut před mým příchodem prskala, ale já jsem byl celý nasáklý Bellinou vůní a Bella mojí.

„Víš, že má,“ odpověděl jsem a ona nasadila nic neříkající výraz, ale věděla, že já nepotřebuju vidět do tváře, abych znal každou její myšlenku. Přes Jaspera jsem věděl, jak moc teď trpí, a já netušil, jak ji utěšit, protože jedinou útěchou by byla moje náklonnost a tu já jí dát nemůžu.

„Tanyo, jsi úžasná žena a zasloužíš si…“

„Mlč,“ šeptla, a pak se podívala na Bellu. Ta si prohlížela svoji ruku a dění okolo si zřejmě nevšímala. Pak se Tanya mihla kolem mě a byla pryč. Irina mě probodla pohledem a pokračovala za ní. Provinile jsem se díval na prázdné místo, které tu nechaly, a pak se otočil, abych udělal pořádek. Už mi dochází trpělivost.

„Ty a ty!“ zavrčel jsem a namířil ukazovák na Emmetta a Jaspera. Ti se tvářili jako dva andělíčci, ale i jejich drahé polovičky si je zlostně měřily, a tak chápali, že mají problém.

„A ty!“ dodal jsem a podíval se nahněvaně na Bellu, a tak si vysloužil jeji plnou pozornost.

„Máte zakázáno spolu vymýšlet kraviny, sázet se a podnikat výlety.“

„Edwarde, já…“ chtěl se bránit Emmett.

„Přehnali jste to! Víte vůbec, co se mohlo stát? Co se mohlo Belle stát? A to už vůbec nemluvím o Tanye,“ dodal jsem nakonec momentálně to nejdůležitější.

„Tanye nic není…“

„Já nemyslím fyzicky,“ odsekl jsem a konečně jim to tak vtloukl do hlavy. Rose si sbalila Emmetta a Alice Jaspera. Ještě dostanou do držky. Já se otočil na svoji polovičku, která si pořád prohlížela svoji ruku, která byla patrně zlomená.

„Je nějaká přetočená,“ poznamenala a já ji vzal opatrně do ruky.

„Au!“ vypískla, když jsem jí tím pádem pohnul s ramenem.

„No, už aspoň víme, že máš zřejmě v těle kosti… Máš vyhozené rameno. Budu ti ho muset nahodit,“ vysvětlil jsem a ona přikývla. Opřel jsem ji o strom a doporučil, aby zatnula zuby.

„A Edwarde, ty máš v těle kos… Ááá!“ zařvala, když jsem kloub zasadil zpátky do jamky. Chlácholivě jsem ji pohladil po tváři, kterou měla bolestně zkřivenou. Zvedla tu zlámanou, překroucenou ruku, aby mi to oplatila.

„Ale ne,“ hlesl jsem, když jsem viděl, že ji to vůbec nebolí.

„Co ne?“

„Ty kosti ti srostly,“ vysvětlil jsem a ona se šla přesvědčit o pravdivosti mých slov, když ji zase začala zkoumat.

„To mi takhle zůstane?“ zeptala se se strachem.

„Ne, musí se to znovu zlámat.“ Natáhla ji se samozřejmostí ke mně.

„Tak ji zlom,“ nakázala mi a já zavrtěl hlavou.

„Ne, to ti zláme Carlisle. Myslím, že by se přihlásil dobrovolně i Emmett, ale tomu bych to nesvěřil.“

„Co? Já nechci, aby mi lámal ruku on,“ zaprotestovala. Ještě si bude diktovat, kdo jí bude lámat ruce.

„A proč ne?“

„A proč ne ty?“

„Protože já tě mi… Protože tě mám rád a lámání kostí v těle mé přítelkyně mě zrovna dvakrát nevzrušuje.“

„Když já nechci, aby… No, tak jo, no,“ zamumlala ublíženě a já si ji měřil a chtěl svojí lásce nějak pomoct. Pak jsem si vzpomněl, že je to hurikán Katrina. Vykulila oči, když si všimla, jak se na ni naštvaně dívám, a já si ji přehodil přes rameno, abych ji odnesl domů.

„Jen jsem chtěla, aby věděla, že jsi zadaný. Nelíbí se mi, když tě někdo balí,“ mumlala mi po cestě do zad a já radši držel ústa zavřená.

Nikdo kromě nás – co byli u té rvačky – ještě nebyl doma, a tak jsem vzal zatím Bellu do našeho pokoje a položil ji do postele. Hned se po mně natáhla, no, já ji odstrčil a posadil se do křesla.

„Díváš se na mě nějak jinak,“ podotkla a já stále mlčel. „A máš černé oči.“ Promnul jsem si kořen nosu a nadechl se k tomu, abych jí něco vysvětlil.

„Bello, Tanya je živá…“

„Mrtvá.“

„Bello, přestaň,“ štěkl jsem a ona se shrbila. Výborně. Jeden z účelů byl, aby dávala pozor a neměla z toho legraci. „Neumíš se chovat a děláš, co tě napadne. Nechceš se stýkat s Alicí? Dobře, já chápu, že tu hrají roli instinkty, ale pochop, že je to moje sestra, která ti očividně ocas urvat nechce. Kdyby ano, tak bych tomu zabránil – máš tu totiž mě.“ Jen mírně špulila rty a měla ten svůj poker face, co nejspíš pochytila od upírů. „Tanya je moje velmi dobrá přítelkyně a je to skvělá žena a ty ji neznáš. Nemůžeš jen tak na někoho skočit.“

„Vždyť jste upíři.“

„Ale žijeme ze zvířecí krve – jsme civilizovanější a nerveme se kvůli každé pitomosti…“

„Ale ty a Emmett…“

„No, my dva nejsme zrovna vhodný příklad,“ uznal jsem.

„Tanya je skvělá?“ zeptala se a já si uvědomil, jak jí to zase zní.

„Ano, Tanya je skvělá, ale ty jsi moje Bella. Ty jsi pro mě to nejdůležitější.“

„Fakt?“ vypískla nadšeně.

„No, fakt. A kdyby ses mě zeptala, tak ti to povím. Tedy, ještě předtím, než jsi začala mlátit do mé sestřenice.“ Doufal jsem v nějaký výchovný efekt a asi se mi to i podařilo.

„Už slyším Carlislea a Esmé. Tak pojď,“ řekl jsem a zvedl ji. Omotala mi ruce kolem krku a vtiskla polibek.

„Ještě pořád se na mě zlobíš?“ zašeptala tiše a já se rozmýšlel, jestli si mám hrát na nedostupného.

„Ne. Ale nechci svoji přítelkyni vychovávat,“ vysvětlil jsem a ona rychle přikývla.

„Budu hodná. Slibuju,“ prohlásila a já zakroutil očima. Ona pak na mě své prosebně upřela a já se do nich šťastně zahleděl. „Jen mi, prosím, zase dovol kamarádit se s Jasperem a Emmettem.“


« Předchozí díl


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Pod hladinou - 14. kapitola:

 1 2 3 4 5 6   Další »
52. kiki1
17.11.2012 [17:41]

kiki1Krása! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

09.07.2012 [13:06]

SabiennaDoháním svoje resty z maturitního období a poobdobí, a tak dočítám a dočítám Emoticon Kupodivu se mi přečtením první kapitoly po té pauze všechno vybavilo, takže nemusím ztrácet čas opakováním zbylých kapitol Emoticon no, a teď ke kapitole... Bella je mořskej poděs! Emoticon Emoticon Chudák Edward to s vážně nemá ani trochu jednoduchý a obdivuju jeho trpělivost Emoticon rychle pokračuju na další díl ať to mám co nejrychleji dočtený a můžu se vrhnout na další FF... ještě jednou - skvělé! Emoticon Emoticon

50. Inoma
14.05.2012 [16:40]

InomaBoožínku, ten konec to smetl Emoticon Domi, pěkně a nenápadně ses posunula v čase. Bella se šla poprat, no to je věc Emoticon Každopádně jsi mi touhle kapitolou způsobila to, že mi bylo Tanyi líto. Vždyť ta holka za nic nemůže... No a Bella je fakt neřízená střela. Jsem zvědavá co vyvede příště. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

49. Kačka
08.05.2012 [20:47]

Moc hezký, jak nakonci žadonila Emoticon Emoticon

02.05.2012 [17:45]

BellaSwanMasenCullenChudák Tanya Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

47. lucka2010
20.04.2012 [22:05]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19.04.2012 [20:33]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19.04.2012 [20:02]

SummerLili Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

44. Katule
19.04.2012 [18:49]

Hodna ? Emoticon Emoticon

43. Katule
19.04.2012 [18:48]

Hodna ?

 1 2 3 4 5 6   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!