Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Po stopách cizí minulosti aneb teď žiju ve Fairbury

Stephenie Meyer

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Po stopách cizí minulosti aneb teď žiju ve FairburyUpír Jacob se stěhuje se svou rodinou do městečka Fairbury a začne pátrat po minulosti členů své rodiny... První díl je na seznámení s nově vytvořenou postavou - Jacobem

25.01.2010 (10:30) • wiki88 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 822×

 

Kapitola 1.

 

Krev, nic jiného už nežádám

 

Stojím v dešti. Nesnáším toto město. Příjde mi spíš směšné než okouzlující. Moje sestra Peggy má odlišný názor. Ve Fairbury, které má přibližně 3 919 obyvatel, se toho podle mě moc podniknout nedá. I přesto zde nechala má dotěrná sestra postavit to ,,nádherné sídlo.“ Jistě...

A teď tu stojím, před naší vilou a čekám co se bude dít dál. Je mi 53. Neděste se prosím tohoto strašného čísla, já jsem totiž tak trošku upír. Ale co si to sakra namlouvám? Já JSEM upír. Moje proměna proběhla, když mi bylo 19 a teď jsem navěky devatenáctiletý. Nestěžuju si.

,, Pomoz mi vyložit ty věci, Jacobe.“

,,Už běžím mami!“ Jistě, abych to vysvětlil, toto byl hlas mé ,,mamky“ Semm. Našla mě, jako upíra dva dny potom, co mě kousnul nějaký cizí upír. Slyšela jak křičím bolestí, ale necítila krev, tak se přišla podívat co se děje. Ihned mě začala litovat a po zbytek mé přeměny zůstala u mě. Probudil jsem se polobláznivý do zcela jiného světa. Rychle mi vysvětlila, co se mi stalo. Zpočátku jsem jí nevěnoval pozornost, do té doby, co začala mluvit o naší potravě, potravě pro upíry. Okamžitě, rychlostí světla, jinak to pojmenovat zkrátka neumím, jsem se zvedl. Vykulila na mě vyděšené oči a zakřičela.

,,Pegg, prosím pomoz mi.“

To upoutalo mou pozornost od nasávání vzduchu a hledání potravy. Během mého ,,bezvědomí“ se sem nejspíš přiblížil i jiný upír. Jinak jsem to nemohl vysvětlit. Mé oči teď upoutala drobná štíhlá postava. Byla to žena, samozřejmě. Pegg, jak jí ta žena nazvala, neutíkala, aby mě zadržela, právě naopak, usmívala se, úsměvem nejkrásnější bohyně. A tiše skoro neslyšitelně promluvila.

,,Klid Semm, on nikam nepůjde...“ nechápal jsem. V klidu jsme si sedli a dlouho jsme si povídali až Semm vstala.

,,Nuže Jacobe teď tě považuji za svého syna. Ale mám dojem, že by si konečně utišil svojí žízeň že?“ Neodpověděl jsem. Ale pokusil jsem se o něco připomínající kývnutí. A aniž bych to očekával obě se obrátily a utíkaly za sebou po stejné cestě. Neuvažoval jsem, ale rozběhl jsem se za nimi. Našly stádo jelenů. Abych přiznal pravdu, páchli odporně, ale pokud to je jedinný způsob, jak nezabíjet lidi, podstoupím ho...

,,Tak jak?“ zase Pegg ,,Neboj. Zamiluješ si to tu.“ Och jistě... Jí se libí všude, kde může cokoliv spáchat se svýma šikovnýma rukama. Tím spáchat cokoliv myslím to, na co se teď tak podezíravě koukám. Bylo to bezpochyby krásné, ale nějak to sem nezapadalo. Moje rodina byla velmi bohatá. Semmy byla jedna z bývalých věrných sluhů Volturiových. Zvlášť Caius si jí oblíbil, jenomže potom Semmy potkala jednoho upíra, který se od všech upírů, které viděla zcela lišil. Když přijela Heidi se svojí kořistí, kterou věrně dodávala Volturiovým, on vždy zmizel. Jednoho dne šla za ním a on jí vše vysvětlil. Našel jiný způsob utišení své žízně. Pil krev zvířecí. Řekl jí, že to není úplné uhašení žízně, ale je to tak pro něj mnohem lepší. Dlouho nechápala, až se to rozhodla zkusit. Byla šťastná, že už dva měsíce nikoho nezabila. A rozhodla se v tom pokračovat i nadále. Odešla od Volturiových, kteří jí až příliš připomínali to, čím byla. Do teď se nejspíš Caius nesmířil s jejím odchodem. Každý druhý měsíc jí posílá drahé věci, například minulý měsíc to byla malá truhlička posetá po celém svém povrchu rubíny. Nikdy nám Semm neřekla, proč je přijímá, ale není to z toho, že by chtěla být bohatší. Nad každým tím skvostem brečí celou noc a potom ho prodá. Podle mě se nechce dívat na cokoli, co by jí ho připomínalo.

Znovu jsem vzhlédl k naší nové vile. Byla opravdu překrásná, ale já jsem to nedovedl ocenit. S pokusem o úsměv jsem vkročil do vily s bíle natřenou fasádou.

,,Vítej v novém domově,“ pošeptal jsem trošku nevzrušeně při vstupu dovnitř...

 

Autor: wiki88, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Po stopách cizí minulosti aneb teď žiju ve Fairbury:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře