Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Plamen naděje 5

Polštáře 2


Plamen naděje 5Bella se nechala přemluvit Alicí a bude toho litovat. Kdo mohl taky vědět, že je takový šílennec?

5. Kapitola: Rozhodnutí, kterého budu litovat

Bella:

Čas mi s Cullenovýmy rychle ubíhal. Skoro každou hodinu jsem měla s někým s Cullenů. Myslím, že všechny holky teď začaly litovat, že nesedí samy, protože by měli šanci sedět S Cullenovýmy. Všichni Cullenovy byli senzační. Měla jsem je strašně ráda. Do jednoho, ale k Edwardovy jsem cítila něco víc. Něco, co se nesmí dozvědět, jinak ztratím jeho kamarádství. Všechny jsem považovala skoro za sourozence.

Každý den ráno na mě čekali a každý den mi nabízeli odvoz domů. Já ale vždy odmítla. Chtěla jsem být s Ronym chvíli sama. Rony si je ovšem taky zamiloval a oni jeho, hlavně Emmet. U oběda jsme seděli spolu a Emmet potají Ronyho krmil. Myslel si, že to nevím.

Zrovna jsme spolu seděli u stolu. Všichni spolužáci už to brali, jenom Alexa to nemohla překousnout.

„Bello, nechtěla bys s námi zítra jet na nákupy?“navrhla Alice. Všichni si už zvykli mi říkat Bello. Ani jednou jsem od nich neslyšela Isabello a jsem ráda.

Jet na nákupy? To si budu muset rozmyslet. Nemám moc peněz na rozhazování. Mám teda nějaké peníze po rodičích, ale ty jsou v bance a já se je budu moct vyzvednou až v 18. Nevím přesně kolik, ale chci je použít na nějakou vysokou daleko odsud. Jestli teda budu mít šanci.

„Já nevím Alice. Od tety moc peněz nedostávám a jediné co mám je pár peněz v bance, na které budu mít nárok až v 18. Mrzí mě to. Ráda bych šla.“odmítla jsem smutně nabídku. Skoro jsem šeptala, protože jsem se za to styděla.

„Já jsem neříkala, že všechno platím já? To jsem celá já. No to je jedno. Jinak je to bez problémů, tak že pltí. Zítra ráno tě vyzvednu.“nestačila jsem ani souhlasit, ani nesouhlasit. Sama si odpověděla.

„Ale, ale to přece nejde. Nemůžeš za mě platit. Mám svou hrdost, přece.“protestovala jsem, když jsem se nějakým zázrakem dostala ke slovu.

„Žádné ale. Prostě pojedeš, já budu platit a basta.“řekla umíněně.

„Ne.“řekla jsem rázně.

„To teda jo.“stála si na svém Alice. Je tak paličatá až to není možný.

„Ne“zopakovala jsem svoji zápornou odpověď

„Bells, prosím. Udělej to pro mě. Prosím, smutně koukám.“otočila Alice. Ani jsem neviděla její pohled, ale jenom její hlas byl přesvědčivý. Ona prostě dostane vždycky všechno, co chce.

„Dobře.“vydechla jsem poraženě.

„A já myslel, že vyhraješ ty. Bello, tak to ti nezávidím.“řekl Emmet a sotva se udržel, aby se na zemi neválel smíchy. Bylo to poznat, podle jeho hlasu. Typický Emmet.

„Eh, cože?“řekla jsem zmateně.

„Emmete zlato, ani nemusíš, jedeš totiž s námi.“Oznámila Emmetovy mile Rosalie. Edward a Jasper se začaly hrozně smát a já taky.

„Kluci, být vámi, tak se takhle bratříčkovy neposmívám, jedete taky.“řekla šťastně Alice a kluci se ihned smát přestaly. Za to Emmet se rozchechtal na celou jídelnu. Určitě na nás všichni koukají. Emmetův smích bych slyšela až u nás doma. Já jsem se taky smála. Kluci bylo asi nešťastný.

„A máte to.“posmíval se jim dál Emmet.

Ozvalo se zvonění. Už jsem si zvykla, že mě doprovází na hodiny. Teď to byl zrna Edward, protože jsme měli společnou hodinu.

Poslední hodiny utekla jako voda a zbytek dne taky. Rychle jsem si zvykla na pocit, který mám, když usínám. A to, že tu někdo je. Nebo to je jen výplod mojí fantazie a nalhávám si to. Je to divné, ale ten pocit mám jen v blízkosti jediné osoby. U Edwarda. Ale on tu přece být nemůže. To si taky nejspíš jenom nalhávám, jako všechno ostatní.

Edward:

Na jednu stranu jsem byl šťastný jako blecha, že s Bellou budu chodit do školy a každý den jí budu mít na očí, ale na druhou stranu jsem byl smutný, že mi jenom se ni dívat, nebude stačit. To ale vyřešila Alice a Bella je teď s námi každou volnou chvilku. Zrovna zítra s námi pojede na nákupy. Všichni pojedeme a my kluci.

Bella se nám úplně otevřela. Jenom to, že nám prozradila po pár minutách, co nás znala, jak má ráda, když se jí říká, bylo dost. Nikdo jí tady ale takhle nezná. Pro všechny je jenom Isabella. Ta slepá samotářka, která pustí k tělu jenom svého psa. My jsme, ale poznaly její pravou tvář. Milá, laskavá, zajímavá, tajemná, ale v srdce má obrovskou ránu, která jí silně krvácí.

V naší přítomnosti byla usměvavá. V myšlenkách ostatních jsem přečetl nechápavost. Nikdo tady na její tváři neviděli usměv. Vzpomínaly, jak vypadala, než jsme se tu objevily my. Ten pohled byl více než hrozný. Pořád smutná, obličej strhaný bolestí. Tak hrozně bych chtěl vědět, co se jí stalo, že cítí takovou bolest. Je tak křehká a ta bolest jí užírá ze vnitř. Snad bych jí dokázal pomoci. Jediné, co víme je, že jí umřeli rodiče. Nic víc nám neprozradila. Svoji minulost tají v sobě a má ji pečlivě uzamčenou.

Všichni nebyli jenom překvapený. Jedna osoba byla na Bellu hodně naštvaná a to její sestřenice Alexa. V hlavě se jí rojily myšlenky, jak Bellu dostat na kolena, v nejlepším jí sprovodit ze světa. A jako třešnička na dortu, přísahala, že já nakonec budu její. Mám strach, aby Belle něco neprovedla. Vypadá, že je toho schopna. Je opravdu naivní, jestli si myslí, že mě dostane. Já mám srdce jen pro Bellu. To ovšem neví ani ona a ani Bella.

Do Belly jsem se zamilovával čím dál víc. Už teď pro mě byla víc, než jakákoliv věc na světě. Miloval jsem na ní každou věcičku, každou částečku její osobnosti. Ale nejkouzelnější byl její úsměv. Když se zasmála, bál jsem se, abych nevybuchl štěstím. Miloval jsem její smích.

Byl jsem s ní i večer, ale o tom neví. Každou noc, když ona spala, já seděl na houpacím křesle a fascinovaně na ní hleděl. Byla tak roztomilá, když spala. Také mývala noční můry. Když začala zrychleně dýchat, bylo pro mě znamení, že zrovna jednu má. Jednou jsem nemohl vydržet tu bezmoc a přistoupil jsem k ní. Snažil jsem se jí utěšit pohlazením. Zabralo to a ona potom spala klidně a bez nočních můr. Věděl jsem, že riskuji, ale v tu chvíli jsem myslel jenom na její pohodlí. Důsledky jsem odsunul někam do zadu do své mysli.

Někdy se o pozornost ozval Rony. Musel jsem ho pak hodiny drbat za ušima. Rušil mě sice z koukání na Bellu, ale byl jsem mu vděčný, že se takhle o ní stará, když já nemůžu. Drbání si za to zasloužil.

Rony ho jsem měl rád a má rodina taky. Emmet ho přímo zbožňoval. Bellu si ovšem taky všichni zamilovaly. Dokonce i Rosalie.

Byl jsem rád za každé dotknutí s Bellou. Vždycky to ve mně vyvolalo dosud neznámé pocity. Miluji ji, ale nikdy se o tom nesmí dozvědět. Nemohl bych jí ve vztahu moc nabídnout, ani nevím, jestli ona cítí to samé.  Nemohl bych jí vysvětlit důvody. Vyděsila by se, utekla a nikdy by mě nechtěla znát. To bych asi nepřežil.

Hrozně mě trápila jedna otázka. Jak se jí to stalo?



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Plamen naděje 5:

 1
2. emily
28.05.2012 [12:11]

jáá: Tohle jsou trošku silná slova ne?! Emoticon Co jsi dokázala-l ty? autorka se snaží a myslím si že je to velmi pěkně napsané.Téma se mi líbí. Psát příběh neni lehké... Já vím že se nejde zavděčit každému, ale taková slova? to snad ne.
Škoda že se v naší společnosti pohybují takový ignoranti. Když se ti to nelíbí tak to nečti! Emoticon Emoticon Emoticon

1. jáá
28.05.2012 [11:32]

Ty kurvo co to sem dáváš za hovna

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!