Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Plamen naděje 21

Plamen naděje 21Tak tohle je podle mě nuda, ale nějak se k tomu nejlepšímu dostat musím že? JInak dlaší díl bude nějak příští týden, ale ještě nevím kdy. Záleží podle času, však to znáte. :))))) prosím o vaše komentáře. Nazdárek.

21. Kapitola: Přeměna je u konce.

Edward:

Z místnosti, kde byl Rony, se začaly ozývat rychlé údery srdce. A neustále zrychlovaly. Jako by mu srdce chtělo vyskočit z hrudi. Teď se jed soustřeďuje zrovna na srdce. Je to ta nejbolestnější část přeměny a znamená, že brzy bude konec. Nebyl jsem jediný, kdo se zaposlouchal do toho zvuku konce. Na nic jsme nečekaly a ve vteřině byly u něho.

Ronyho srdce pořád zrychlovalo. Bylo to jak časovaná bomba, která za chvíli vybuchne. Taky to bude rychlé a nepředvídatelné. Nedá se určit, kolik zmatku to způsobí. Může se probudit kdykoli a kdykoli je opravdu nepřesný čas. Přinutil jsem se ještě zaposlouchat do Bellina srdce. Bilo klidně, stejně klidné měla i oddechování. Já ani zbytek rodiny jsme napjetím nedýchaly vůbec. Ta situace byla tak napjatá a nejhorší bylo, že jsme nevěděli, co očekávat. Hrozně jsem litoval Jaspera. I když mě čtení myšlenek často otravovalo a štvalo, s jeho schopností se to nedalo rovnat.

Pozorně jsme pozorovaly každý sebemenší Ronyho pohyb, třeba i nádechy a výdechy. My chlapy jsme stály v obrané pozici, přes kterou nebude mít šanci se dostat. Holky stály hned za námi, ale největší nebezpečí hrozí stejně Belle. Jako novorozenému ho Bellina krev bude nesmírně lákat, ale já ji ochráním a všichni ostatní taky.

Poslouchal jsem úplně všechno. Zvuky i myšlenky. Byl jsem tak soustředěný, že jsem slyšel i šelest větru a jeho nárazy o stromy za oknem. Slyšel jsem i auta ze silnice. Ale svou mysl jsem zaměstnával jenom myšlenkami a oddechováním.

Carlise: Jsem tak napjatý a zvědavý. Tohle je zázrak. Doufám, že bude hodný a nebude dělat problémy, protože tu bude dost věcí, které by mě zajímaly. Myslím, že Belle neublíží. Nebude mít ani šanci. Edward se od ní nehne ani na krok. Teď je tu ještě ta Bella. Už kvůli Edwardovi doufám, že nás nebude nenávidět proto, že jí neřekneme pravdu. To je ale na později. Jsem zvědavý, jak tu bude vypadat. Už aby se probudil.

Esme: Hlavně aby se nedostal do blízkosti Belly. Mohl by jí neúmyslně ublížit a nevím, co by to s Edwardem udělalo. Nemůžu si ani představit, že až to všechno bude za námi, tak se Bella vrátí ke své tetě a to nejhorší, že tam bude sama. Když ta její sestřenice byla schopná toho všeho, co udělala do teď, tak bude Bella v nebezpečí. Určitě jí Edward nebude chtít ani pustit, ani se tomu nedivím. Snad to všechno dobře dopadne a všichni budeme šťastní i Edward s Bellou.

Jasper: Jsem strašně nervózní. Moc dobře znám novorozené a k tomu novorozený pes, s kterým nemám žádnou zkušenost. Jak mu vysvětlíme, co je a jak se má chovat, když nám nerozumí a neumí mluvit. Přeměnit ho bylo velmi riskantní. Zbude nám jen doufat, že nic hrozného neprovede. V každém případě na něj budeme muset dávat pozor. Všichni. Jestli se o něco pokusí, budeme potřebovat každého upíra.

Emmet: Teď. Ne! Teď. Ne! Teď. Ne! Já se s toho zblázním. Kdy už se konečně probere. Už se strašně těším, co spolu budeme dělat. Určitě mi nebude odpírat radost a zabojuje si semnou. Naučím ho, aby miloval medvídky jako já a budeme spolu chodit na lov. To je doba. To čekání je příšerné. Už bychom mohli být na těch medvědech. Tolik jich v lese pobíhá a on si tu mezitím spí. Vždyť mu všechny utečou a mě taky. Ne. Nesmím teď na ně myslet. Nesmím myslet, jak je dráždím.

Alice: Pořád jenom ta zatracená mlha. Už tak dlouho jsem neměla pořádnou vizi. Všechno to jsou jen takové útržky a to mi je houby platný. Nenávidím tuhle slepotu. Nemuseli bychom tu alespoň takhle čekat. To je tak stupidní a trapné. Doufám, že s Bellou bude všechno OK, když to nemůžu vidět, tak mi nezbývá nic jiného, než doufat. Jsem už s toho pěkně na nervy. Asi se zblázním. Bude ze mě cvok. Potřebuju pěknou dávku nákupů, asi tak celý den by mě mohl trochu uklidnit.

Rose: Ze psa upír, tak to jsem pěkně zvědavá, jestli mu to přidá na kráse. Když už bude s Ronyho upír, tak by mohl s Belly být taky. Bylo by to najednou a já měla další skvělou sestřičku. Jen že Edward je pitomec a o přeměně nechce ani slyšet a to ani nemluvím o tom, aby jí řekl pravdu. Takhle si kazit svoji existenci. Ale neničí jenom sebe. Je slepý, jestli si nevšiml, že ho Bella taky miluje. Myslím, že by to vzala v klidu a on by byl šťastný a to by udělalo šťastnou celou rodinu. Vždyť bez ní nevydrží ani minuti, na tož věčnost. Dlouhou, nekonečnou a navždy sám. Budeme ho muset přemluvit k razantnímu rozhodnutí. Nejlépe, co se všechno s Ronym urovná.

Tak odlišné myšlenky. Nechápu, jak teď můžou myslet na medvídky, nakupování a jaký jsem pitomec. Já si sotva udržím jednu myšlenku pohromadě, ale víc nedokážu. Nemůžu teď myslet, co bude potom. V hlavě mám jenom přítomnost a ta není zrovna růžová.

Bum…bum…..bum……..bum………….bum……………………………………………….. Zaslechly jsme Ronyho poslední údery srdce. Svaly se mi napjaly ještě víc a nebyl jsem jediný, kdo byl v okamžiku schopný reagovat na případná nebezpečí. Pozorně jsme vyčkávaly na to, až poprvé otevře oči do svého nového života.

Dlouho se nic nedělo, ale najednou udělal rychlý skok a byl pryč z postele, na které ležel celou dobu, co byl tady. Krčil se v rohu, rudé oči plné strachu a zmatenosti upíral na nás a přitom varovně vrčel, připravený kdykoliv zasáhnout, kdyby mu hrozilo nějaké nebezpečí. My jsem stály plní očekávání, co se bude dít.

Mezitím jsem na něm hledal všechny změny, kterýma prošel. Jeho dosud karamelová barva ztmavla o několik odstínů a také zhoustla. Drápy na packách byla smrtící zbraň, stejně jako jeho bílé a vytasené tesáky, které na nás cenil. Od pohledu bylo vidět, jak jeho tělo zesílilo, zbystřelo a zpružnělo a je jasné, že ho to vyděsilo a překvapilo. Kdo ví, jestli si nás vůbec pamatuje. Musí být hodně zmatený.

Co to? Co se to děje? Řekněte mi to a nekoukejte na mě, jako byste mě v životě neviděly. Zaslechl jsem. Musely to být myšlenky Ronyho, ale jak to, že je slyším? Nikdy jsem jeho myšlenky neslyšel. Třeba to teď jde, protože je stejného druhu, jako já. Opravdu netuším, ale Carlise to bude zajímat.

„On mluví.“vydechl překvapeně Carlise. Nebyla to otázka, nýbrž konstatování. Nechápal jsem, jak to myslel. Podíval jsem se na něj s otazníky v očích. Jak to myslel, že mluví? To co jsem slyšel, nebyly jeho myšlenky? Stejně tak jsem se podíval i na ostatní a jediné, co jsem viděl, byly překvapené a nevěřícné pohledy, jako u Carlise. Tak že oni to taky slyšeli.

Tak vysvětlí mi někdo, o co tu jde a co to semnou je? Dožadoval se někdo vysvětlení. Rony nemluvil, ani nemůže, je to pes, ale nějak s námi stejně komunikuje. Je to, jako by nám posílal své myšlenky. Možná to dělal vždycky, ale to jsme slyšet nemohly.

„Ne, nemluví. Spíš to vypadá, jako by nám posílal své myšlenky a tak se s námi dorozumíval. Jako já mám schopnost čtení myšlenek, on nám své myšlenky naopak posílá.“řekl jsem překvapeně. Na ostatních jsem poznal, že v tom vidí jediné logické vysvětlení, jako já. Žádný mluvící pes. Takhle se s ním alespoň můžeme lehce domluvit, jestli nás teda bude poslouchat. My rozumíme jemu a teď zjistit, jestli on rozumí nám.

„Rony.“šel na to opatrně Carlise. Rony při svém oslovení škubnul. Nevím, jestli to znamená, že ví, kdo je, nebo naopak. Že ztratil svou podstatu, svou stránku a nevzpomíná si ani na sebe a ani na Bellu. To by bylo horší, než jsme čekaly.

„Nemusíš se bát, my ti neublížíme. První nám řekni, jestli víš, kdo jsme.“ Carlise se snažil o nejklidnější a nejvěrohodnější hlas, jaký kdy dokázal.

Rony svůj postoj neuvolnil, ale přestal na nás vrčet. Zatím to jde dobře, snad to bude tak i pokračovat. Pomyslel jsem si. My jsme svůj postoj pro jistotu taky nepovolily a pořád jsme se soustředily, abychom byly v pozoru a vyřítily se rychlostí blesku, kdyby se o něco pokusil. Proti nám by neměl mít šanci, i když je novorozený a má větší sílu a rychlost, než normální upír.

Vím, kdo jste. Cullenovy. Moji a Belliny přátelé. Edward Bellu dokonce miluje, ale je pro mě záhadou, proč jí to neřekne a Bella jak by smet. Kde je vlastně Bella? U své tety není v bezpečí. Musím za ní. Zhrozil se Rony a bylo vidět, jak by chtěl odsud pryč a najít ji, místo tlachání tady. Pořád má o ní strach, tak jí snad ani neublíží. I jako pes byl hodně vnímavý, teda víc, než ostatní psy, ale to jsem tak průhledný, že i Rony poznal, že ji miluju? Nebo mi rozuměl, když jsem mu to říkal? A když říkal, že Bella je na tom stejně, znamená to, že mě taky miluje? Že mu to říkala, jako já? Srdce se mi tetelilo štěstím. Nemůžu zapírat, že mi udělalo radost, když jsem slyšel Ronyho slova, ale radost byla pryč, když mi došlo, že v jednom okamžiku slova lásky nemusí nic znamenat. Stačilo by, aby se dozvěděla pravdu o tom, co jsem a láska by byla pryč. Zbyla by ji jenom strach a zhnusení, co jsem to za netvora.

„Ano, jsme tvoji a Belliny přátelé. O ní se nemusíš bát, je v bezpečí a nespustíme jí z očí, teda hlavně Edward. Teď ale to nedůležitější. Určitě sis všiml na sobě nějakých změn. Například, že víme, co si myslíš a tak ti můžeme odpovídat. Že se tvá rychlost změnila a jsou další změny. Asi si nepamatuješ, co se stal a proto jsme tu my a všechno ti vysvětlíme. V tom jídle, co si jedl, byl přimíchán jed na krysy. Otrávil ses, a pak to málem nepřežil. Musel jsem ti vypumpovat žaludek a pak to bylo na jen na tobě, jestli to zvládneš. Přibližně týden si spal. Všichni jsme se na tebe chodily dívat a Bella nejvíce. Nechtěla se od tebe ani hnout. Prosila tě, aby ses probudil.                                                                                                                                   Ale před třemi dny se tvůj stav začal zhoršovat. Jed tě přemohl a ty si umíral. Jednali jsme v tom nejlepším zájmu, musíš nám věřit. Neměli jsme čas a nemohli jsme tě nechat umřít. Všem si nám přirostl k srdci a Bella by to asi nepřežila. Podařilo se nám tě zachránit, ale teď si jako my.“I když Carlise nepotřebovat přestávku, aby se mohl nadechnout, na chvíli se odmlčel. Čekaly jsme nějakou odezvu od Ronyho, ale ten jen vyčkával na pokračování. Carlise se nadechl a pokračoval.

„My nejsme lidi. Nejíme, nespíme. Jsme neuvěřitelně rychlý a silní. Nestárneme. Od teď ani ty nebudeš stárnout. Naší potravou je krev. U většiny lidská, u menšiny zvířecí. My jsme si vybraly zvířecí. Jsme upíři. Tohle je velmi důležité a ty to musíš pochopit. Nikdy bychom ti to neudělaly, kdyby byla jiná možnost. Nechtěly jsme ti ublížit, ani Belle ne. Oba patříte do rodiny a my svoji rodinu chráníme a milujeme.“dokončil Carlise svůj dlouhý monolog a teď záleží jen Ronym. Jak to vezme a co bude chtít dělat. Asi nebude chápat, když jsme řekli, že je upír. Byl inteligentní to jo, ale tohle je i na něj hodně. Nevím, jak ostatní, ale já se nemohl vynadívat na jeho krvavé a cizí oči. Každý člověk by se ho hned lekl, taky z něj šel pořádný strach.

Co obnáší být upírem? Poslal nám myšlenku.

„Určitě cítíš takové škrábání v krku. To znamená, že máš žízeň. Pro upíra je přirozená lidská krev, ale to obnáší zabíjení lidí a to ty přece nechceš. Zabíjet lidi, kvůli svému požitku. Budeme ti pomáhat a naučíme tě pít zvířecí krev, jestli o to stojíš. Ale chvíli se teď nebudeš moci přiblížit k Belle. Mohl bys jí omylem ublížit. Odolávat lidské krvi chvíli trvá, ale dá se to naučit. Teď je pro tebe Bella moc křehká. Její krev by na tebe přímo křičela “Vem si mě!“a pro tebe by byla tak snadnou kořistí. Teď tě Emmet s Jasperem vezmou na lov a zodpoví ti všechny otázky, které budeš chtít vědět.“Carlise mluvil upírskou rychlostí, aby byl Rony co nejdříve po lovu. A navíc svítá, Bella by se mohla každou chvíli vzbudit.

To, co mi tu říkáte je absurdní. Nikdy bych svoji Belle neublížil. A když já jsem pro ni nebezpečný, tak vy musíte být taky a neublížili jste jí. To říká teď, když před sebou nemá její omamnou vůni. Neudržel by se, i kdyby předtím říkal, že jo. Měl jsem sto let, abych se naučil ovládat a zvykl si na lidskou krev, ale těch sto let nic neznamenalo, když jsem ucítil Bellinu vůni. Tak intenzivní a silné aroma. Neudržel by se, kdyby ji měl před sebou. V žádném případě.

„Nebudeme pokoušet štěs…“nestačil jsem to doříct, protože se stalo to, čeho jsem se bál nejvíce. Byl jsem tak zabraný touto situací a neuvědomil jsem si, že Bellino srdce mezitím bilo normální rychlostí. Je vzhůru. Nevím, jak dlouho, ale za to vím, že je to špatné. Asi měla strach, když zjistila, že tam nejsem s ní, proto mě volala. Na okamžik jsem sebou škubl a než jsem se nadál, Rony byl pryč. Nad ničím jsem nepřemýšlel a vyřítil se rychle za ním. Měl jsem dávat pozor, taková chyba. Rony byl neuvěřitelně rychlý i na novorozeného. Strach o Bellu mě pomohl ještě k větší rychlosti. Tolik jsem se o ní bál. Tak rychle jsem mohl ztratit svůj smysl bytí, mohl jsem ztratit ji.

Dveře do pokoje bych vyrazil v jedné sekundě, kdyby mi stály v cestě, ale byli rozražené dokořán a mně se vyskytl pohled do pokoje. Rony vrčící u postele a je připravený ke skoku po Bellině krku a hlavně její krvi. Bella sedící na posteli, oči rozšířené strachem kmitající do všech světových stran a rukama pevně svírající peřinu, nebyla schopna sebemenšího pohybu. Měla hrozný strach a pořád opakovala moje jméno. Volala mě, abych ji zachránil, ale hlas ji selhal a ona nedokázala mluvit hlasitěji, než šeptem.

Nečekal jsem, až Rony vyskočí a vystartoval první. Jedním skokem jsem byl u Belly, chytil jsem ji opatrně do náručí i s peřinou a Ronymu tím dal najevo, že první se bude muset vypořádat semnou.

Ostatní mezitím dorazily. Všechno se to stalo v pěti vteřinách. Žádný člověk by se stačil sotva otočit. Tak málo stačilo a Bella by mohla být mrtvá. Jasper s Emmetem chytly Ronyho a silou ho vlekly pryč z pokoje a potom hned na lov. Tohle se už nesmí opakovat. Nezlobil jsem se na něj, tohle jsme měli předpokládat a zastavit to hned na začátku. Nemělo to dojít tak daleko. Měl jsem dávat pozor a nedopustit něco takového. V hlavě mi pořád znělo, už mohla být mrtvá. Kdybych zrovna nedržel Bellu, která byla v šoku, šel bych nejraději něco rozbít a pořádně na sebe nadával, jako by to k něčemu bylo dobrý.

Bella se přímo třísla v mém náručí a v rukou pořád pevně držela tu peřinu. Co bych dal za to, kdyby se teď třásla zimou a ne strachem. Byl to otřesný pohled. K tomu neustále opakovala mé jméno. Bože, ani i nevšimla, že už je po všem.

„Carlise.“zašeptal jsem. Nebyl jsem schopný něčeho víc, ale Carlise naštěstí pochopil, co jsem chtěl. Někam odběhl a hned byl zpátky i s injekcí. Píchl Belle něco na uklidnění a se všemi opustil pokoj. Zůstal jsem tam jen já a Bella v mém náručí. Pochybuji, že si bude pamatovat, co se stalo potom, co na ni někdo hrozivě vrčel. Nebo spíš doufám, protože nemám páru, jak bych ji tohle vysvětlil.

„Šššš. Už je to dobré Bells. Jsem u tebe a nic se ti nestane. Nedovolím to. Ochráním tě.“šeptal jsem bezmocně dokud se trochu neuklidnila a poté neusnula.

Bella:

Vyděsilo mě, když jsem se vzbudila a byla jsem sama. Už jsem si zvykla, že mám Edwarda neustále u sebe. Ani jednu noc se nestalo, že bych se zbudila a on nebyl u mě. Nahánělo mi to strach. Zmateně jsem na něj zavolala a pak se seběhlo všechno tak rychle.

Slyšela jsem ránu, jak někdo rozrazil dveře a přitom takový zvláštní zvuk. Úplně jsem nadskočila, když mi došlo, co za zvuk to je. Vrčení a ne ledajaké. To nejhrozivější, jaké jsem kdy slyšela. Když jsem ten zvuk slyšela, zamrzla jsem strachem. Nechápala jsem, co se to děje a co bude následovat, ale měla jsem obrovský strach. Nezmohla jsem se na víc, než opakovat Edwardovo jméno. Nestačila jsem mu ani říct, že ho miluju a už k tomu nejspíš nikdy nebudu mít příležitost. Došlo mi, že tohle je konec a já teď umřu. Nevím, co se děje, ale cítím to. Hodně jsem se musela soustředit, abych alespoň dýchala a neumřela dřív sama, než mě někdo zabije. Nemohla jsem si udržet vlastní myšlenky, teda až na pár. Co se stalo s Culenny? Co Rony? Ta věc, co mě chce zabít, jim nějak ublížila? Doufám, že ne. Jediný, kdo si zaslouží smrt, jsem tady já.

Očekávala jsem bolest, ale žádná nepřišla. Místo toho jsem cítila kolem svého těla studené ruce a já věděla, že jsem v bezpečí. Nedávala to smysl, ale najednou bych všechen strach pryč. Zbyly jen nevyřčené otázky a třeš mích rukou. Vlastně ani nevím, proč se ještě třesu, když už je to všechno za mnou. Přemýšlela jsem, jestli tu někdo mluví a já to jen neslyším, nebo je tu ticho. V tom jsem uslyšela ten nejnádhernější hlas. Ale byl divní. Byla v něm strašná bolest. To se mi nelíbilo.

Potom jsem cítila štípnutí na ruce. Nevěděla jsem, co to bylo, ale teď mě to ani v nejmenším nezajímalo. Jediné, co jsem teďka chtěla vědět je, co se to tady před pár chvilkami, nebo jak to bylo dlouho stalo a proč je Edward tak ztrápený. Chtěla jsem mu nějak pomoct a utěšit ho, ale místo toho on začal utěšovat mě. To jsem na tom tak blbě? Ptala jsem se sama sebe.

Edwardův krásný hlas mě zase jednou utěšil. Nešlo tomu zabránit a já za chvíli o sobě ani nevěděla. Usnula jsem a doufala, že další probuzení bude vypadat jinak a snad klidně.

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Plamen naděje 21:

 1
1. Eni..
02.07.2011 [0:37]

Ajajaj... Mluvici pes.. Uff... Tak to jsi trosku prestrelila.. Jinak krasna povidka. Ale u teto kapitoly jsem si musela namluvit, ze ctu parodii a porad si to opakovat, abych pokracovala dal.
Jinak je povidka moc hezka a dobre napsana, takze i pres "mluviciho Alika" jdu cist dal. ;)

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!