Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Padněte na kolena - 6. kapitola

28.03.2010 (09:30) • LucilleDanion • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1089×

Zasmála jsem se. ,,Naše debata je fakt bezkonkurenční."

,,Buď ráda, že se nebavíme o počasí," otevřel knihu podle pokynů slečny Bukisonnové, která nás strašně tajně pozorovala. Co všem sakra je?

,,Vážně sis to myslel?" divila jsem se a následovala jeho příkladu.

Usmál se. ,,Když jsem tě viděl, tak jo, vlastně... vážně ti to sluší, ale to jsem zrovna nemyslel, když jsem se tě ptal."

,,Tak jo, cos myslel?"

Zaznělo jen šuštění stránek. Ve třídě bylo ticho, my mluvili maximálně potichu.

,,Začíná tě to zajímat?"

,,Děsně po tobě jedu, Cullene."

Uchechtnul se. ,,Já vím."

***

 ,,Alex! Ty jsi zamilovaná!“ zavřískala maminka, když jsem s ní povinně seděla na gauči a musela pozorovat nějaký její komerční seriál, ve kterém se doslova vyžívala.

Protočila jsem oči. ,,Ne, mami.“

Don Chuan právě přišel na zrazení svého otce.

,,Ale jo, takhle zasněně jsi se ještě na seriál nekoukala.“

Don Chuan se vrhnul na otce s nožem, říkajíc mu, jaký je to zlověstný had a nadpozemský červ.

Možná to je tím, že se mi seriál hnusí. Radši nebudu kazit její veselou náladu.

Don Chuan ječel cosi o jeho milé Chuanitě.

,,Kdo je to?“ pokračovala, když jsem neodpovídala.

Zabručela jsem. ,,Nikdo.“

,,Znám ho? Někdo z kluků?“

,,Ne.“

Otec se zuby nehty brání, Don Chuan zešílel.

,,Mikel?“

Musela jsem lehce vyprsknout smíchy. Chvíli jsem nevěděla, jestli z telenovely, nebo z maminky, ale asi z obojího.

,,Nejsem zamilovaná a už to nech být.“

Máti se zaculila. ,,Tak jo.“

,,Děkuju,“ usmála jsem se úlevně.

,,Chodí s tebou do školy?“

,,Mami!“

***

   ,,Nikdy jsem nemyslela, že budu svému malému bratříčkovi dohazovat vlčí holku," uchichtla se Alice, přičemž se ušklíbla nad svým obědem.

,,Nedohazuješ mi jí."

Povzdychla si. ,,Ale budu. Chci už se s ní bavit, můžu?"

,,Ne."

Emmet s Rose dnes jeli dřív domů, na oběd se jim nechtělo. Proto u stolu byla jen Alice, Edward a Jasper.

,,Proč ne?"

,,Alice, o tomhle jsme mluvili. Už dost o tom, cos jí napověděla na tý louce."

Alice se ušklíbla, narovnala si tričko a našpulila rty. ,,jAle jste rozhodnutý, oba."

,,Už mě začíná mít ráda?"

Seděli u osamělého stolu, jako vždy.

,,Má tě ráda, ale nevěří tobě, ani sobě. Dá ti zabrat."

V tu chvíli se ale ozval Jasper. ,,Ty víš, jakej na to mám názor."

Edward přikývl, moc dobře věděl. Poslední dobou jeho rodina neřešila nic jiného. Jasper se nadechnul.

,,Tak za prvé, je to vlk. Kdykoliv může změnit chování, podobu, to víš," odmlčel se. ,,za druhé, nevidíš jí do hlavy, nevíš, čeho je schopná. Za třetí, milý bratře, může se stát cokoliv, a my budeme muset odjet."

Alice tiše přitakávala, ale viděla ho tak šťastného, poprvé za tu dobu, přála mu to tak moc. ,,Jazzi, on jí bude milovat a ona jeho. Ať se stane cokoliv, tak to zvládnou, jasný?"

,,Lis..."

,,Je to jeho věc."

A tak Edward děkoval Bohu, že má tak vroucně milující sestru.

 ***

 ,,Možná bys mi mohla přestat dohazovat toho Cullena."

S partičkou a Diou jsme razili do města. Danny šel těsně vedle ní, tulíc se. Marcus telefonoval s nějakou svojí milenkou, tvářil se při tom tak soustředěně a Mikel s Raketou chodili za naší trojící, diskutujíc o jakémsi zápasu, co ,včera běžel v telce'...

,,Ty jí dohazuješ Edwarda?"

Samozřejmě, Danny zpozorněl. S Cullenovými si smečka docela rozuměla, ale představa něčeho víc děsila asi všechny, včetně mě.

,,Jsou tak rozkošní. Jdou vedle sebe, úplně souměrně, hodí se k sobě. Mají stejný krok a pořád si o něčem povídají." Dia byla ve svém živlu. Dohazovala a myslela si, jaké štěstí to nadělá. Jenže mě to štěstí nedělalo. Sice jsem ho téměř zbožňovala, ale vůbec neznala. Mohl být jakýkoliv. Mohl to být psychopat, vojer, schizofrenik... fajn, to trošku přeháním.

Marcus se rozchcechtal. ,,Jo, já si toho taky všimnul. Na těláku o tobě s Alicí mluvili.“

,,Když už mluvíme o těláku,“ vpustil se do našeho rozhovoru Raketa. ,,s Emmetem jsme si skvěle zahráli baseball. Nebylo by to skvělý si s nima něco zahrát? Třeba o víkendu. Emmet mi to dokonce sám navrhoval, že ostatní by byli strašně rádi.“

Dia nadšeně pokrčila rameny. ,,Skvělé, já zrovna tenhle víkend mám volno.“

Pohledy se stočili ke mně. ,,Dělejte si, co chcete, ale já vás budu muset hlídat, a chci se jednou vyspat.“

Kluci spokojeně kývali a přitakávali.

Mikel se pousmál. ,,Řeknu jim to zejtra.“

Autor: LucilleDanion, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Padněte na kolena - 6. kapitola: