Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Otisk vs. opravdová láska 1. kapitola


Otisk vs. opravdová láska 1. kapitolaEdward je s Bellou. Mají spolu Renesmé a ona zase Jacoba. Ale co když měl Edward před léty milostnou aférku s Jennou? Co když se jí narodila holčička? V tom případě má Edward ještě jednu dceru. Silver.

Dozví se to oba? Je Silver obyčejná? Jakou roli zde sehrají vlkodlaci (hlavně Paul) a Cullenovi (hlavně Emmett)?

 

1. kapitola

 

> Silver Fuentés <

Co je krásné na věčnosti? To, že nikdy neumřete. Že si můžete užívat nekonečného života, kdy se nebojíte smrti ani stáří, což je v mém případě. Jsem totiž poloupírka a na tomhle světě oxiduju 80 let. Máma mě pojmenovala Silver po tátově mamce, avšak neměla jsem je oba možnost poznat. Babička umřela před mnoha lety a o tátovi vím jen to, že se jmenuje Edward a nic o mně neví.

Odstěhoval se svojí rodinou pryč ze San Diega hned po maturitě a mamka s ním odmítla jít. O pár týdnů později zjistila, že je těhotná. Neřekla mu to, myslela si, že už má nový život a nechtěla mu ho zničit. Ale nikdy mi nechyběla mužská autorita. Máma střídala chlapy vkuse. Ne, že by byla nějaká poběhlice, ale neměla s nimi moc štěstí. Dokud nepotkala Ricka – upíra.

Měli jsme autonehodu, když do našeho auta naboural náklaďák. Do nemocnice nás dovezli polomrtvé. Máma měla malou šanci na uzdravení a já prakticky žádnou. Bylo neuvěřitelný štěstí, že právě v téhle nemocnici pracoval Rick jako doktor. Na první pohled se do mojí mamky zamiloval a přeměnil ji. Po třech dnech, kdy procházela proměnou, se za mnou šla podívat. Byla jsem v narkóze. A protože byla novorozená, nevydržela svůdnou vůni lidské krve. Zakousla se do mé krční tepny, a kdyby ji Rick neodtrhl, mohla mě i zabít.

Dlouhá léta si to vyčítala. Trvalo neskutečně dlouho, než jsem ji přesvědčila, že neudělala nic špatně. Naopak, dala mi šanci na nový život.

 

„Silver, pohni!" zakřičela na mě mamka ze zdola.

„No jo. Už jdu!" křikla jsem pro změnu já. Stěhujeme se. Už zase. Jak mě to nebaví. Ale musíme. Lidé si začínají šuškat, že nějak podezřele nestárneme. Tentokrát je cíl naší cesty Forks, kde máma dostala práci. Sluníčko tam svítí jednou za uherský rok. Je to jedna z nejdůležitějších podmínek pro upíry. Kdybychom se vyskytovali na slunci, začali bychom zářit jako malinké diamanty.

„Silver! Uletí nám letadlo. Pospěš!" upozornila mě znova. Nevadilo by mi, kdyby nám to uletělo. Naposledy jsem objala Enriqua. „Bude se mi stýskat, otravo,“ poslala jsem mu v myšlenkách.

„Nápodobně, upířice,“ poslal mi odpověď nazpátek. Enrique přišel na to, kdo jsem. Sice zákon Volturiů o utajení upírů před lidmi tvrdě platí, ale nepopřela jsem mu to. Je skvělý mít kamaráda, kterému se můžete svěřit.

Sešla jsem schody a vyšla před dům. Máma čekala opřená o auto a Rick seděl uvnitř. Když se oženil s mámou, přijal mě za svou a dal mi své příjmení. No, nikdy jsem mu „táto“ neříkala, i když ho mám moc ráda. Je to prostě Rick.

 

Po nekonečně dlouhém letu jsme přistáli v Seattlu. Odsud do Forks je to už jen pár kilometrů. Rick šel sehnat auto.

„Dobrý den," ozval se hlas vedle nás. Podívala jsem se tím směrem. Stál tam muž. Byl celkem pohledný s flirtujícím úsměvem.

„Dobrý," opětovala máma pozdrav s tak širokým úsměvem, který jsem u ní snad nikdy neviděla.

„Dovolte mi se představit. Jsem Randy Brown, náčelník policie ve Forks," představil se.

„Jenna a to je Silver. Zlato!" křikla na mě máma.

„Mami, jsem tady, necelý dva kroky od tebe. Zdravím," pozdravila jsem Randyho.

„Silver? Pěkné jméno. Ahoj." Zrudnul. Zajímalo by mě, proč ho tak vykolejil můj vzhled. Prohlížel si mě a já nevěděla, co si o tom myslet. Zkoušela jsem se mu nabourat do hlavy, ale myslel na moc věcí najednou, a to mě mátlo. Jediné, co jsem byla schopna vidět, byl obrázek kluka s bronzovými vlasy.

„Díky, náčelníku," snažila jsem se zlehčit atmosféru.

„Můžete mi obě říkat Randy." Je to opravdu příjemný chlapík. Doufám, že ve Forks jich bude takových víc.

„Hej, říkal jste, že jste z Forks? My tam máme namířeno. To je náhoda," řekla mamka překvapeně. Vyžádala si tak Randyho pozornost.

„Vážně? Vy musíte být ta nová učitelka, která nastupuje." Randyho to zjevně potěšilo. Líbil se mi.

„Jo, to jsem," odpověděla mamka.

„Rád vás tam vezmu, teda pokud chcete?" nabídl se.

„To je v pořádku, děkuji. Můj manžel nám šel pro auto.“ Při slově manžel mu úsměv zmrzl na rtech.

„Je to kus.“ Viděla jsem se v hlavě jednoho kluka, který se rozplýval nad mým tělem. Když jsem se otočila, čekala jsem nějakého týpka, jak si mě prohlíží. A taky že jo. Na druhém konci letištní haly jsem zahlédla dva chalany, uvolnila jsem se a chtěla se otočit zpátky, ale zase jsem zaslechla ten stejný hlas jak říká: „Podívej se na ni. Dívala se na nás, jako by všechno slyšela." Smáli se. „Je to pořádný kus ženský, je strašně sexy."

„Silver, jdeme. Randy pojede před námi," křikla na mě máma a já se vrátila do reality.

Přesvědčila jsem mamku, že jsem v policejním autě nikdy nejela a chtěla bych si to zkusit. Ve skutečnosti jsem chtěla lépe poznat Randyho a mít tu svého prvního nového kámoše. Randy nebyl proti, abych s ním jela, tudíž nebylo co řešit. Cesta nebyla dlouhá nebo mi to spíš nepřipadalo. Většinu konverzace jsem obstarala já. On jen zdvořile odpovídal a smál se. Sem tam se začervenal.

„Jo, mám dceru Crystabell. Radši má, když se jí říká Crys," poznamenal Randy, když jsem se ptala na jeho děti. Celá další konverzace se stále motala kolem Crystabelly.

Crys nastupuje do třetího ročníku jako já, takže budeme asi ve stejné třídě. Aspoň někoho budu znát, radovala jsem se.

S Randyho pomocí jsme našli náš nový dům, který je mimochodem noblesní. Čekala jsem něco horšího. Zdvořile jsme mu poděkovali, rozloučili a potom se ubytovali.



 

1. úvodní kapitolka je za námi a mě by celkem zajímalo, zda stojí za to, sepisovat další dílky, nebo ne?

Každý názor se vítá s otevřenou náručí. ;)




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Otisk vs. opravdová láska 1. kapitola:

 1
25.08.2011 [18:27]

lysithea20naaaaaadhera, jdu na dalsi Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

22.08.2011 [9:16]

SimiikSilver? Hmmm, to mi něco připomíná Emoticon

28.07.2011 [11:21]

KaleaTrošku mi tam pár věcí nesedí, ale to se asi vysvětlí v dalších dílech, ne??? Emoticon
Takže se mi to líbí a letím dál Emoticon
Tleskám Ti Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!