Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Otisk nebo láska? 29. kapitola

Otisk nebo láska? 29. kapitolaŘešení...

Ták po době delší než dlouhé jsem našla čas na aspoň částečné rozluštění posledního prozření, ke kterému u Belly došlo. Nejsem si jistá, že tohle je to, po čem jste toužili, ale v každém případě je to posun k lepšímu. Omlouvám se za prodlevu, ale pracovní a jiné povinnosti mi neumožnily pokračovat v psaní dřív. Tak snad se najdou čtenáři, které zajímá, jak to s Bell a Jacobem dopadne. ;)

------------------------

Edward:

Je tady?“ zeptal se a propaloval nás pohledem. Nebylo pochyb, že myslí Bellu, jeho výraz byl šílený strachy. Stejně jako jeho myšlenky, podle kterých se Bella dozvěděla něco, co neměla. Nebo měla, ale ne tak jak se to dozvěděla. Myšlenky měl zmatené a zpřeházené, takže bylo velmi těžké odhalit, co se opravdu stalo, naštěstí do všeho zasáhl Carlisle.

Jacobe?“ začal klidným a vyrovnaným hlasem. „Co se stalo, koho hledáš?“ ptal se, jako by nebylo jasné, koho jediného by tady u nás mohl Jacob hledat.

Koho asi, doktore?“ vyštěkl nabručeně Jacob. Jeho výraz se však začal vyjasňovat, jak mu došlo, že agresí tady nic nezmůže.

Co se s Bellou stalo? Co se dozvěděla?“ reagoval jsem na jeho myšlenky. Jeho pohled se zaměřil přímo na mě a ta nenávist, kterou jsem pocítil v jeho pohledu, byla až vražedná.

Bella utekla,“ vydechl bezmocně. „Zjistila, že…“

Kdo je Carlie?“ vykřikl jsem a nepřemýšlel nad tím, že mu čtu myšlenky a sprostě toho zneužívám, potřeboval jsem zjistit, co se stalo s Bellou a jestli je v pořádku.

Nelez mi do hlavy!“ rozčiloval se Jacob, pomalu mu však docházelo, že bez spolupráce s námi se nikam nedostane. Že Bella tady není, ale mohli bychom mu pomoci ji najít. I když věděl, že nic už nebude stejné, jako to bylo dřív.

Tak mluv,“ pobídl jsem ho. Nechtěl, abych mu četl myšlenky, ale nechtěl nám nic říct. Jen se sem přiřítil a dožadoval se odpovědí, jako bychom si my žádné nezasloužili. „Proč jsi tady a co se stalo s Bellou. Kde je?“

To nevím,“ pokrčil rameny. Naštěstí nepotřeboval další povzbuzení a sám pokračoval. „Je snad jasné, že otisk mezi námi nebyl až tak silný. Jenže já se nechtěl vzdát. Bellu jsem miloval dávno před tím, než jsem se otiskl. Naši otcové byli přáteli a my se od dětství vídali. Hráli si spolu, a když jsme vyrostli… Věděl jsem, že Bella je pro mě ta pravá s otiskem nebo bez něj. Jenže pak jsem se stal vlkem a spolu s tím přišel otisk. Díky tomu jsem Bellu definitivně získal a byl šťastný.

A ona také, cítila totéž co já, bylo to silné a plné vášně. Já byl vlk čerstvě a ona chodila do školy ve Forks, takže vídat jsme se mohli jen občas a většinou s dohledem, což jen stupňovalo vše mezi námi. Byli jsme děti, které se chtějí hádat s rodiči a porušovat pravidla a tak Bella často utíkala k nám do La Push, jen aby naštvala tátu.

On se na oko zlobil, ale byl vlastně rád, že si vybrala mě a ne nějakého floutka z New Yorku, který by ji odvedl daleko od domova. Jenže pak přišla další osudová rána. Pro Forks a vlastně i část La Push musela umřít, zmizet, neexistovat. To vše jsme naplánovali už ve chvíli, kdy se měnila. V tu chvíli jsem také zapřísahal zbytek smečky, že se o ni postarám, že nebude nebezpečná. A ať se stalo cokoli, budu ji před nimi bránit.

Bylo to nezbytné, ačkoli už po dobu její přeměny jsem poznal, že otisk je pryč, nechtěl jsem jí to říct, věděl jsem, že i ona to ucítí. Jenže jsem se zmýlil, přeměna v upíra přinesla tolik nových a jiných zmatků v její hlavě, že vztah se mnou neřešila a já po čase zjistil, že i přes to co se stalo jsem s ní velice rád a spokojený. Sice to nebylo tak, jak jsem si vysnil a ani ne tak jak jsem od života čekal, ale pořád jsem byl s ní a bylo to dobré. Začal jsem popírat, že otisk je pryč, až jsem sobě i okolí nalhal, že otisk to přežil. Bella sice po čase začala vše zpochybňovat, ale se mnou a smečkou se cítila bezpečně a také věděla, že nemá kam jinam jít. Dlouhou dobu jsem si nechtěl přiznat pravdu, byl jsem hlupák.

Mohli jsme dál žít jako rodina, bratr a sestra, kteří dál hledají místo v životě a vše by tak bylo snazší. Méně komplikované, ale strach mi nedovolil to přiznat. Stále jsem se bál, že odejde a už nikdy ji neuvidím, přátelství budované dlouhá léta se ztratí, rozplyne v oblaku prachu. A i když neměla kam jít, bál jsem se.“ Jeho monolog skončil a já rázem pochopil, že vztah mezi nimi nezačal otiskem, ale mnohem, mnohem dřív. Započali ho už jejich otcové, kteří jistě sedávali u piva a děti kolem nich dováděli. To proto mohlo pouto mezi nimi přetrvat a ani tak velké odlišnosti, jaké mezi nimi byly, to nemohly změnit.

Ale něco se stalo, něco co vše změnilo, že?“ zeptal jsem se znovu. Bylo mi upřímně jedno, kdy to mezi nimi skončilo. Bylo mi víceméně jedno, jak to začalo. Nejvíc mě trápilo, že nevím, kde je a jestli je v pořádku. Co když se bojí vrátit domů, nebo kontaktovat mou rodinu, protože netuší, co jsem jim řekl a co ne.

Znovu jsem se otiskl,“ svěsil Jacob hlavu. „Neplánoval jsem to,“ bránil se, „ta dívka ve vesnici nikdy dřív nebyla. Přijela na oslavy dne ohňů za svou rodinou. Chtěl jsem to Belle nějak šetrně říct, ale je chytrá. Nevěděl jsem, jak to uchopit a ona si to domyslela. Přesně jsem viděl tu chvíli, kdy jí to došlo. Vyběhla ohromnou rychlostí, nečekal jsem, že bude tak rychlá a já ji nedohoním. Kličkovala lesem, několikrát oběhla stát, pak zamířila do Kanady. Jenže dál nevím. Zmizela.“

Víš, kam jinam by šla?“ zeptal se Carlisle. Byl jsem rád, že se toho ujal. „Má nějakou další rodinu, kontakty v případě nouze?“ ujal se koordinace a já byl rád, bál jsem se, že nás odvrhla. Musela vědět, že bychom ji přijali do rodiny, na nic se neptali. Navíc po tom polibku… Nebo možná právě po tom polibku nás nechtěla kontaktovat, abych po ní nechtěl víc? Stejně jako já to cítila. Byla prosycena láskou stejně jako já. Tak proč? Tolik se bála? Nebo v tom je víc a ona Jacoba stále miluje mileneckou láskou.

Ne,“ pokroutil hlavou Jacob. „Kromě nás v La Push a vás nikoho nemá.“

Alice?“ otočila se na jmenovanou Esme. „Vidíš ji?“

Ne,“ svěsila ramena. „Buď nedělá rozhodnutí, nebo je jejím rozhodnutím nenechat se polapit.“

Polapit?“ odfrkl jsem si. „Není lovná zvěř, je součást rodiny.“

Jistě,“ rozsekl napětí Carlisle. „Ale všichni snad víme, jak to Alice myslela.“ Podíval se na mě tím káravým pohledem a já okamžitě ucukl. Je to hlavně moje vina, že nešla k nám, ale utekla kdo-ví kam.

Pomozte mi ji najít,“ zaprosil Jacob. „Nevím, co si počít, ztratil jsem stopu, a i když už necítím otisk, stále ji miluji, je má rodina ať se stalo cokoli.“

Rozdělíme se,“ promluvil Jasper velitelsky. „Budeme předpokládat, že se bude držet v lesích a nevydá se na jih. Naše skupina pročeše okolí na sever od La Push. V polokruzích pročešeme oblast až k Aljašce. Smečka se vydá na východ a prohledá oblast dvou států.“

Pokud se nerozhodla vydat příliš daleko, nebo plavat v moři, měli bychom na ni narazit.“ Všichni souhlasili a tak jsme se vydali na cestu.

Spolu s Rose a Emmettem jsme hledali od La Push po hranice státu. Prohledali jsme každý kousíček země a převrátili každý kámen, který šel převrátit. Bylo to marné, buď byla jinde, nebo se rozhodla skrývat tak dokonale, že jsme neměli šanci.

Naštěstí Alice vymyslela plán jak zmizet na pár dní z města a ze školy, aby nikdo nepojal podezření, že se děje něco nekalého a tak nic nebránilo rozsáhlé pátrací akci. Bohužel nikdo nebyl příliš úspěšný. Bella se buď vydala jiným směrem, nebo byla mistryní maskovacích technik. Neměli jsme sebemenší šanci zachytit její pach.

Už když prchala před Jacobem, protla svou stopu několikrát a bylo proto obtížné určit, kterým směrem se vydala naposledy. Místy se zastavila na delší dobu. Jinde prosvištěla a po chvíli se zastavila, jako by sama váhala nad směrem.

Buď to, nebo se opravdu snažila zamaskovat pravý směr své cesty.

 

***

 

Uběhl měsíc hledání, pročesali jsme skoro celé severní státy, proplavali podmořské jeskyně, na které jsme narazili a vzbudili podezření v polovině Forks, ale nic jsme nenašli. Smečka nebyla o moc úspěšnější a všichni kromě Camerona si dělali starosti.

Umí se o sebe postarat a až bude chtít, vrátí se domů,“ odpověděl vždy, když jsme ho s jeho pokojnou náladou konfrontovali. Nedokázal pochopit strach, který jsme prožívali. Jacobovu vinu a pocit provinění. Mou zoufalou touhu být s ní, obejmout ji a říct, že všechno bude zase dobré. Že má nejen smečku, ale i nás a že my všichni jsme stále její rodinou.

Nebylo však zbytí, museli jsme být trpěliví. Vrátí se… Jednou… Mezitím musel jít život dál, abychom mohli zůstat poblíž Forks. Museli jsme jí dát šanci nás najít i v případě, že se nebude chtít znovu setkat s Alfou zdejší smečky. A tak začal čas plynout…

Červenec

Srpen

Září

...

2020

2021


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Otisk nebo láska? 29. kapitola:

 1
4. Selena18j
12.05.2019 [23:51]

Emoticon Emoticon Emoticon

3. Ivik
10.05.2019 [22:45]

Jaj!!Bella se musí vrátit,už se nemůžu dočkat jak to nakonec dopadne.nenech nás dlouho čekat Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. BabčaS.
08.05.2019 [22:49]

díky Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon EmoticonVrátí se,že? Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Petronela webmaster
08.05.2019 [9:55]

PetronelaJupí-ja-jej!!! Už jsem se na tuhle kapitolku moc těšíla a jsem ráda, že je tady. Moc jsme se v ní sice nepohnuli, ale jsem ráda, jakým směrem se to stáčí. Jen doufám, že se v následujících dílech nestane něco špatného... Ten konec totiž může zavánět všeličím.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!