Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Omega - 1. kapitola

11253


Omega - 1. kapitolaJacob Black se dozvídá o svatbě Belly a Edwarda. Tento fakt nese velmi těžce a nedokáže se s tím smířit. Proto se vzdá domova, všeho co kdy miloval a rozhodne se žít na vlastní pěst.

Moje ztěžklé nohy dopadaly na zem a měl jsem co dělat, abych nezakopl o nějaký kořen z mnoha stromů, které protínaly moji cestu do neznáma. Srdce mi bušilo jako splašené a moje síly byly u konce. Chtěl jsem se opřít o jeden strom, jenomže moje zakrvácená ruka po kůře sklouzla a já se poroučel k zemi.

Okamžitě mnou začal prostupovat chlad. Něco, co jsem vlastně už ani neznal. Z mého těla tekla krev, ať už z hrudi, nohy, ruky, obličeje a já začínal ztrácet vědomí. Ani moje zrychlené uzdravování nestačilo. Potřeboval jsem alespoň krvácení nějak zastavit, jenomže jsem se nebyl schopný vůbec pohnout.

Chlad již prostoupil celé moje tělo a moje snažení se pohnout definitivně ustalo. Mech, na kterém jsem ležel, začal nasakovat moji krev. Díky tomu ještě změkl, což jistě nevytvářelo příliš pěkný obrázek, i když by nějaký umělec možná nesouhlasil. Moje oči se pomalu začaly zavírat. Už jsem nepřemýšlel, co a jak nebo co mě čeká. Jediná myšlenka teď patřila tomu jedinému člověku, kterého jsem miloval. Nyní, ačkoliv nás dělila veliká dálka, byla přede mnou a usmívala se. Chtěl jsem natáhnout ruku, abych se jí alespoň dotkl, ale nešlo to. Poté už jsem spadl do krásné nevědomosti s tou jedinou myšlenkou, kterou jsem si dokázal ještě udržet. Navždy tě budu milovat, Bello…

O měsíc dříve…

Slibuji, že se o ni postarám, Jacobe. Děkuji ti – za ni – za všechno. Tyto slova mi neustále naskakovala před očima. I když jsem byl vlk, stejně to pořád hrozně bolelo. Běžel jsem pořád dál. Možná už jsem takhle běžel několik hodin, nevím. Bylo mi to jedno. Chtěl jsem být prostě co nejdál od Forks, od smečky, těch pijavic, jednoduše všech.

Měsíc, který ohlašoval brzký příchod úplňku, osvětloval sníh, který zde hluboko na severu byl nepošpiněný a krásně čistý. I když se moje tlapy stále více bořily, mojí rychlosti to neubralo. Věděl jsem, že se blížím k moři, jelikož jsem začal cítit vůni soli. Doběhl jsem až ke skalnatému pobřeží, které se táhlo dobré dva tři kilometry. Pravděpodobně jsem tedy někde u Severního oceánu. Popošel jsem až na úskalí a ihned do mě praštil tvrdý severský vítr. Pohlédl jsem dolů, kde nemilosrdné moře v pravidelných intervalech naráželo do skály.

Měl jsem chuť okamžitě do té vody skočit a přeplavat do... ani nevím kam. Popošel jsem tedy ještě blíž, až mi přední tlapy ujížděly směrem dolů. Ze skály se začaly drolit menší kameny, jak jsem do nich rval své drápy, abych se udržel. Něco mi ale pořád říkalo, ať jdu ještě dále. Chyběly už snad jen milimetry a už bych padal střemhlav. Přežil bych to? Možná. Co to zkusit? Možná. Ta myšlenka, že by veškerá bolest skončila, byla velmi lákavá, až příliš.

Tyto choutky jsem nicméně ihned zavrhl. Heh, připadám si jak nějaká puberťáčka! Popolezl jsem zpátky s tím, že zde asi nějakou chvíli zůstanu. Jenomže moje plány byly znenadání přerušeny, protože jsem zachytil pach nějaké pijavice. Proč zrovna teď? Na druhou stranu bych se na něm mohl slušně vybít. Pijavice mě taktéž ucítila a blížila se mým směrem. Hm, pravděpodobně je zvědavá, co to cítí. Přece jen, většina jich ani neví, jak vypadá nadřazený tvor.

Během pár sekund stála několik metrů ode mě. Byl to nějaký mladý muž s delšími vlasy zbarvenými do černa. Postavou to snad byl ještě kluk. Chtěl něco říct, jenomže na to já jsem opravdu náladu neměl. Vyrazil jsem přímo proti němu, což nečekal a utrhl jsem mu ruku. Tichým lesem se tak okamžitě začal nést řev. Dopadl na kolena a držel si místo, kde už mu čouhaly tak maximálně cáry od jeho trika.

Začal jsem kolem něho opatrně našlapovat, abych se připravil na vhodný okamžik k dalšímu útoku. Pijavice se na mě zlostně podívala a rozběhla se proti mně. Jak to nemuselo být zjevné už předtím, tak teď bylo jisté, že kluk vůbec neumí bojovat. Nevěděl, že by měl nějak taktizovat. Holt si byl jistý svoji silou. Když byl kousek ode mě, snažil se mě chytit tou jednou rukou, ale já bez problému uhnul, skočil jsem mu po zádech a i s ním jsem se svalil na zem. Ihned jsem mu utrhl i druhou ruku, aby měl proč řvát.

Snažil se ještě použít nohy, ale bez úspěchu. Chvíli jsem ho ještě nechal ječet. Musí si přece užít tu bolest! Moje ušní bubínky ale po chvilce hlasitě žádaly, aby ten neúnosný řev přestal. Během pár sekund jsem tak měl v tlamě hnusnou, nasládlou hlavu. Popošel jsem s ní k útesu, kde jsem ji odhodil do oceánu. Rozpalovat oheň se mi totiž fakt nechtělo.

Souboj, ač se zdál zbytečný, mi přece jen pomohl. Během něco jsem totiž svoji bolest mohl na někoho přesměrovat, použít ji ve svůj prospěch proti někomu koho nenávidím. Krásný pocit, který se mi uložil hluboko do těla. Někam, kde bude čekat na svoji další příležitost. A já už v tuhle chvíli věděl, že tento pocit ještě zažiju, a rád.

Naposled jsem se nadechnul nádherného vzduchu, který na útesu panoval a rozeběhl se směrem do lesa. Než jsem ale úplně zašel, ještě jsem se otočil směrem k bezvládnému tělu.

Hodně štěstí s hledáním tvé hlavy, pijavice.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Omega - 1. kapitola:

 1
17.12.2013 [18:50]

Pěkné

5. Jamie
17.12.2013 [12:49]

Zajímavé.. Emoticon

4.
Smazat | Upravit | 17.12.2013 [9:31]

Zajímavé, určitě to budu číst dál... a opravdu je to moc hezky napsané. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

16.12.2013 [23:34]

KateDenali11Zajímavá kapitola, teď toho o povídce nedokážu moct říct a usoudit, ale rozhodně se těším na další kapitolu. Emoticon Emoticon
K.D.11

16.12.2013 [20:52]

ada1987 Emoticon Emoticon

16.12.2013 [20:28]

Johnna Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!