Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ohnivá královna prolog + 1. kapitola

Stephenie Meyer


Tato povídka navazuje na Poslední přání pro mou nejlepší kamarádku Jane. Kamarádky, kterým jsem dala povídku přečíst, chtěly, aby Mary žila dál. Takže, tady to máte... Chvíli před smrtí se na scénu dostaví dva upíři, kteří jí pomohou. Jak se Mary vypořádá s životem upírky a najde své přátele?

Všechno začalo přecházet do zvláštního oparu. Pokusila jsem se otočit na místo, kde před chvílí leželi Jane s Alecem, stěží jsem se ale pohnula. Někde kolem mě se něco mihlo. 

„Podívej! Tahle je ještě živá,” ozvalo se mi za zády. Živá? Přinutila jsem svoje oči podívat se po původu zvuků. S mým rozmazaným viděním jsem však rozpoznala sotva siluetu.

„No a?” ozval se zprava ode mě ženský hlas. Pokud bych mohla, asi bych nadskočila. Ale ani na to mi nezbyly síly.

„Myslíš, že by Aro nechal někoho naživu jen tak? Co když se pro ni chce vrátit,” konstatoval.

„A ty navrhuješ?” řekla suše ta žena.

„Vzít ji s sebou,” odpověděl jí. Potom jsem přestala slyšet. To mě znepokojilo. Tma a ticho se najednou změnily v peklo. Začalo to na krku a pomalu se to rozšiřovalo do celého těla. Trýznivá bolest byla za chvíli všude. Snažila jsem se nějak to od sebe oddělit, ale nic se nestalo. Pokusila jsem co nejvíce uklidnit a potichu trpět.

********

Bolest začala pomalu ustupovat. Začala jsem postupně cítit konečky prstů. Pomalu jsem začínala vnímat i zvuky kolem mě. Poslední zoufalé údery srdce utichly. 

Otevřela jsem oči. Byla jsem v nějakém sklepě nebo co. Žádná okna, kamenné stěny a ticho. Jsem tu sama? Pozorněji jsem se rozhlédla. Ano, jsem tu sama. „Už jsi při smyslech,” ozvalo se zleva ode mě. Mám snad halucinace? Otočila jsem se a spatřila nějakého muže. Takže já žiju?

 

O 863 let později

Pozorovala jsem západ slunce. Za chvíli se setmí. A já budu moct jít na lov. Nenáviděla jsem schovávání v kanále. Byla tu tma, vlhko a navíc to tu páchlo zatuchlinou. No co... Max a Sophie tu budou každou chvíli a venku se nadýchám čerstvého vzduchu. Měla bych se připravit.

Postavila jsem se a odešla od zamřížovaného okna kanálu. Nikdy jsem nepochopila, proč se před lidmi schováváme. Nemůžou nám nic udělat. Nebo snad ano? Na tuhle otázku jsem dostala vždy stejnou odpověď. Lidé nám sice zatím nedokáží ublížit, ale jsou velmi chytří a časem vymyslí zbraně, které nás můžou zničit. Své vlasy jsem sčesala do culíku. Sophie nemá ráda, když je nosím rozpuštěné. To kvůli mým ohořelým konečkům. Tolikrát jsem se Maxe a Sophie ptala, proč jsou takové, ale nikdy mi to neřekli.

Znovu jsem vyhlédla ven, už byla tma. Kde tedy jsou? Doteď se nikdy neopozdili. K mému překvapení se noční ulicí začaly ozývat zvuky rozhovorů a spoustu tlukoucích srdcí. Nahla jsem se, abych lépe viděla. Někdo mi položil ruku na rameno. Překvapeně jsem poskočila. 

„Na tyhle příchody už bys měla být zvyklá, Elizabeto,” ozvala se zezadu Sophie svým typicky mrtvým hlasem. Pomalu jsem se otočila. Ano, měla bych, ale nejsem. Sophie stála u stěny a vedle ní Max. 

„Jdeme?” zeptala jsem se.

„Ne. Copak neslyšíš, co se tam nahoře děje?” odpověděla vážně Sophie.

„Tak, co se tam děje?” zopakovala jsem otázku.

„Nic. Pokud pomineme lov upírů, tak nic. A jsou nám přímo na stopě,” dodala bez změny v hlase.

„Takže se zase budeme schovávat? Mě už to nebaví, stejně se nám nic nestane,” začala jsem.

„Žádné výmluvy, Elizabeto. Zůstaneš tady!” řekla Sophie podrážděně. S nadějí jsem se podívala na Maxe. Jeho výraz naznačoval, že lov nebude. Otočila jsem se a rozpustila si vlasy. Ty se mi ihned nahrnuly do očí. Takhle jsem naznačovala, že jsem naštvaná. 

„Elizabeto, okamžitě si ty vlasy sepni!” zasyčela na mě Sophie. Tohle nikdy nezklame... Už jsem si je chtěla sepnout, ale upoutaly mě zvuky zhora. Podívala jsem se na víko od kanálu. Vypadalo to, že ho někdo chce sundat.

„Všichni pryč!” vykřikl Max a se Sophií někam zmizeli. Rychle jsem se natiskla na stěnu. Doprostřed „místnosti” spadlo víko, kolem se zvířil prach. Když se prach usadil, shora se spustilo lano. Někdo se sem chce dostat! Co mám dělat? Mám utéct nebo zaútočit? V hlavě jsem měla příliš mnoho otázek. Po provaze sjelo několik lidí. Dnes jsme měli lovit, byla jsem hladová. Bez přemýšlení jsem se vrhla po prvním člověku v dosahu. Znovu jsem začala vnímat, když zbýval poslední, a to už ho nezachránilo.

„Jste v pořádku?” ozval se shora mužský hlas. Ztuhla jsem. Musím odsud pryč. Hned! Vyšplhala jsem po provaze nahoru. Věděla jsem, že to není dobrý nápad, ale lepší jsem neměla. Rozhoupala jsem se a vyskočila ven. Rozběhla jsem se k lesu u města. Uprostřed lesa jsem se zastavila. Kde jsou Sophie a Max? Vrátí se pro mě? Co mám dělat? Z přemýšlení mě vytrhlo čísi zařvání. Otočila jsem se směrem, odkud se ozvalo. Město. Vrátím se tam nebo počkám tady v lese? Nakonec zvědavost zvítězila nad strachem. Pomalu jsem se přibližovala k městu. Všude už bylo ticho. Jediný zvuk vydávalo jedno jediné srdce někde zhruba na náměstí. To mou zvědavost ale neupokojilo. Potřebovala jsem vědět víc. Přešla jsem přes několik tmavých ulic k náměstí. Za rohem v postranní uličce se ozývalo slabě bouchající srdce. Zhluboka jsem se nadechla a stiskla svůj amulet. (Je to náhrdelník ze zlata, ve kterém je obraz tří dětí. Jedno z nich jsem já, to vím jistě, ale kdo jsou ti ostatní, to si nepamatuji.) Pomalu jsem nakoukla za roh...



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ohnivá královna prolog + 1. kapitola:

 1
2. Kika
04.08.2015 [13:08]

Báječné!

23.05.2015 [9:33]

MyfateAhoj,
je mi líto, ale článek Ti musím vrátit, protože máš nefunkční perex obrázek. Nahraj ho do naší galerie a znovu vlož.
Také si v textu změň počáteční uvozovky - mají vždy být dole (uvozovky najdeš nad textovým polem pod symbolem Omegy).
Až si vše opravíš, zaškrtni "Článek je hotov".
Děkuji. Myfate Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!