Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Odpočívej v pokoji - 25. kapitola

Odpočívej v pokoji - 25. kapitolaBella vyhodí trojku vlkodlaků ze školního parkoviště a Edward bude u jednoho menšího táboráku. Kdo ho má na svědomí? Kapitolu věnuji Danka2830. Děkuju ti moc.

Už jste někdy měli na stříbrném podnose možnost prožít překrásný život, ale pak někdo neočekávaně luskl prsty a všechno se rozsypalo…?

Jestli mám v sobě vlkodlaka – stane se ze mě Bella, přemožitelka psů… Obrátím se proti vlastnímu druhu a rozsekám je na cimpr campr. Ne. Já nejsem vlkodlak. Nemůžu být. Nechci… nemůžu. Nechci!

Pořád jsem se utěšovala. Edward ho ze mě necítí. Žádné chlupy na místech, kde být nemají. Žádný ocas, co by mi překážel na toaletě a ani žádné drápy volající po manikúře. Jenže tohle žádný z těch přismahlých hochů neměl.

Shrneme si to. Jestli jsem vlkodlak, budu to to nejodpornější, co pro upíra může být. Budu smrdět jako mokrý pes a budu pekelně chlupatá… I na prsou. A co je nejhorší – jestli budu vlkodlak, Edward mě nebude moct proměnit… A máme po prozářené a voňavé budoucnosti. To nezvládnu. Doteď jsem se držela na nohou a přestála všechny bouřky a blesky, co do mě udeřily, ale tohle už ne… Teprve pak se ukáže, jak mě moje smrt a poloprůhlednost zničila až k základům. To Edward byl ten nejšikovnější statik na světě, co tu starou, termity prožranou budovu udržel pohromadě.

Edward byl na tom stejně bledě jako já. Netuším, co se mu honilo hlavou, ale po většinu času mlčel a jen mě dotýkal. Pořád jsme udržovali fyzický kontakt a utápěli se v naději, která byla malá, ale přece jen existovala. Jasper se zapřísáhl, že Cassie Rosatiovou najde rychlostí blesku, jenže pro mě a pro Edwarda byla i rychlost blesku hlemýždí tempo. Mohla bych se zeptat svých možných spolusmečkujících, ale to celá rodina zavrhla.

***

„Cullenovi. Je milé, že jste se rozhodli zase nás poctít svojí přítomností,“ zamumlal profesor, když nás zahlédl v lavici. Ani jeden jsme neměli odpověď a ani jsme mluvit nechtěli. Co na tom? Jestli budu vlkodlak – škola mi bude k ničemu. Budu chodit akorát tak na cvičák. Sophie seděla před námi, ale upřímně řečeno – úplně jsem ji vypustila ze svého myšlenkového programu.

Emmett si ze mě díkybohu nedělal legraci. Věnoval mi přátelské pohlazení a úsměv s tím, že všechno bude dobré, a že ze mě necítí ani kapku psa. To říkali všichni, ale… Stát se může cokoliv. To už jsem zjistila.

 

 

Když jsme vyšli před školu po hodinách, kdy jsem nevnímala ani slovo, zahlédla jsem tváře, které se mezi bledými obličeji vážně neztratily. Pokud se pokusí splynout s davem – budou neúspěšní.

Edward zavrčel.

„Co tu chtějí?“ zeptala jsem se nechápavě, když jsem se dívala, jak tam nervózně postávají.

„Tebe,“ odpověděl prostě a propichoval je očima. Kdyby to nebyla tahle situace – ten vražedný černý pohled by mi přišel dost sexy. Milovala jsem každou jeho stránku – něžné zlaté oči a pokřivený úsměv, ale taky vyceněné zuby, rozvibrovanou hruď a uhelně černé oči.

„To mají blbý,“ hlesla jsem zamračeně.

„To teda mají. Promluvím si s nimi,“ oznámil a vydal se k nim. Předběhla jsem ho a zatlačila mu dlaněmi do hrudě.

„Ty si sedneš do auta a počkáš. Promluvím si s nimi já.“ Zakroutil vehementně hlavou.

„Edwarde, snes jednou, že ti rozkazuje ženská a sedni si na zadek,“ zasyčela jsem a on vyvalil oči.

„Já tě tam nechci pustit z jiného důvodu. Navíc, ty mi rozkazuješ pořád,“ odvětil a já zakroutila očima a usmála se. Pohladil mě po tváři. „Usmíváš se,“ konstatoval a já se mu tváří opřela o ledovou hebkou dlaň.

„Vyřídím to s nimi. Přece jenom - jsou můj problém.“

„Tvůj problém je i můj problém,“ odpověděl okamžitě. Chytila jsem ho za límečky šedivé košile a začala ji narovnávat.

„Ještě nejsme manželé,“ řekla jsem se smíchem a jemu se blýsklo v očích.

„Jednou si tě vezmu,“ řekl bez zaváhání, a tak jistě, že mě ani nenapadlo mu to vymlouvat.

„Jen aby mě k oltáři nevedli na vodítku,“ zamumlala jsem a on stáhl obočí.

„Bello, já tomu nevěřím.“

„Vodítkům? Když se koupí kvalitní…“

„Bello!“

„No, jo. Ale jistě to nevíme. Já si to teď půjdu vyřídit s těmi třemi a ty počkáš v autě. Rozumíš?“

„Ne.“

„Víš, co? Vezmu si s sebou Emmetta a Jaspera. Stačí?“ zeptala jsem a kývla na ty dva, co vyšli ze školy.

„A proč nemůžu jít já?“ zeptal se dotčeně.

„No, přece jenom – ty mě miluješ a jsi dost výbušný, takže by hrozilo, že je začneš likvidovat, jen co se na mě špatně podívají,“ vysvětlila jsem mu a on našpulil rty.

„Jsou tři. To bych sám nezvládl,“ protestoval, ale já už ho otáčela směrem k autu. Rezignovaně svěsil ramena a já ho plácla po dokonalém zadku. Překvapeně se otočil a já se zazubila. No, co? Je to Edwardův zadek, a tudíž je ve vlastnictví Belly Cullenové.

„My tě ale taky milujeme,“ řekl mi Emmett s vážným výrazem a já mávla rukou. S tím jeho nevtipkováním to nebylo zase tak horké.

„Jdu na ně. Vy jste tichá společnost,“ vysvětlila jsem jim.

„To se ještě uvidí.“ Mnul si ruce Emmett a mrkal na Jaspera.

„Hele, to jsem si radši mohla vzít Alici a Rose,“ bědovala jsem.

„Alice je skřet a Rose bych ti nedoporučoval,“ poradil mi Emmett.

„Kdo je u tebe skřet?“ zasyčel Jasper zlostně.

„Jééé,“ zahulákal Emmett otráveně a vydal se směrem k vlkodlakům.

„Já jdu první!“ vyjekla jsem a předběhla ho. Štrádovala jsem si to sebevědomě po parkovišti s dvěma nezničitelnými bodyguardy. Emmett a Jasper by jim dali na zoubek.

Ti tři nás ostražitě sledovali a krčili nosy. Vážně jsem se cítila naprosto neohroženě s mými bratry po boku. Jako když proti vám nikdo nic na světě nezmůže… Což byla vlastně pravda… No, kdyby tu bouchla atomovka, tak to by asi už nezachránila ani… I když…

Hele, soustřeď se!

„Proč jsi tu s nimi?“ štěknul Embry. Založila jsem si ruce na prsou.

„Taky tě zdravím. Jak se máte?“ řekla jsem vesele, ačkoli mi do smíchu vůbec nebylo. Nejsem vlkodlak… Nejsem! Vždyť jsem bílá jak stěna a oni černí, jak kdyby usnuli na solárku. Periferně jsem zahlédla Emmetta, jak se usmívá. Samozřejmě, že mu to připadalo legrační a určitě by se na ně nejradši vrhnul…

„Bello, my to nechápeme,“ řekl Qiul zamračeně. My? To spolu všichni chodí?

„Tak hele,“ začal ten třetí, se kterým jsem ještě neměla tu převelikou čest, „Cassie s námi nekomunikuje, ale tvrdila, že jsi v Evropě na škole a teď se najednou zjevíš ve Forks a páchneš pijavicemi,“ prskal nervně.

„Pijavice? Jaké pijavice?“ hlesla jsem a rozhlížela se všude kolem. Já mu dám pijavice!

„Nehraj si na hloupou. Řekla jsi, že jsme psi!“ Emmett se tiše zachechtal. Tak jo. Tohle asi nemělo cenu.

„Jo, tyhle dvě pijavice?“ zatrylkovala jsem a chytila Emmetta a Jaspera pod lokty. Trochu jsem se bála dotýkat se Jaspera. Já se nebála o sebe – mám instinkty, že je to k pláči, ale spíš o Jaspera. Asi by si to pak vyčítal, kdyby mě snědl. Ale ten nehnul ani brvou. Ti tři šokovaně a znechuceně pozorovali, jak jsem se jim, bez zaváhaní, zavěsila na ruce.

„Tak tohle teda ne!“ zařval Qiul a udělal krok k nám. Mí bodyguardi svorně zavrčeli. Qiul zase pěkně zaparkoval zpátky. Tohle musím nějak ukončit. Nechci, aby tu někdo přišel k úrazu. Když tak nad tím přemýšlím, kdyby mě Jasper sežral, tak by bylo po mně a je tu možnost, že by ze mě zase byl duch… Radši jsem ho pustila.

 

Edward

 

Přes přední sklo jsem nervózně pozoroval, jak tam Bella umravňuje tři vlkodlaky. To jsem dopadl… Sedím v autě s rukama v klíně a ani se nemůžu postavit za svoji přítelkyni. Prý výbušný… Kdy já vybuchuji?

Přes mysl toho čokla jsem viděl Bellu, jak najednou změnila výraz na uvažující. Co zas vymyslela?

„Kde je vůbec Cassie? Ona není s vámi v té…“ Zastavila se a naznačila rukama kruh.

„Smečce,“ dořekl za ni pes jménem Jared.

„No,“ hlesla Bella a přikývla.

„Neměla bys tohle vědět sama?“

„Tak očividně to nevím.“ Měli z toho v hlavě pěkný guláš. Vůbec nechápali, jak se sem Bella dostala, a proč je celá nasáklá naším pachem. A už vůbec nechápali, jak se Bella tak uvolněně může dotýkat dvou nepřátelských upírů. A já tu sedím na zadku a šmíruji je… Tak takhle chlap dopadne, když se zamiluje… Už mi chybí jenom zástěra a prachovka.

Kmitl jsem očima ke kapotě, když tam něco hlasitě bouchlo a hned na to začal z kapoty stoupat dým. Zaraženě jsem to sledoval a pak zase věnoval pozornost zámkům, když se zevnitř zamknuly. Z kapoty začaly plápolat ohnivé jazyky. Olizovaly sklo a já si dával dva a dva dohromady. Někdo mě tu chce upálit. Kdo to asi tak může být? Zkusil jsem zámek odemknout, ale nešlo s ním hnout. Takže musím vyrvat dveře. Volvo… Ne. Proč zrovna Volvo? Kdybych seděl v té Rosaliině nevkusné rachotině, udělal bych to bez mrknutí oka. Nepřestával jsem svůj mozek zaměstnávat sledováním Belly přes všechny přítomné mysli. Cassie bydlela v Kanadě a s vlkodlaky nechtěla mít nic společného. Bella věděla, že jí to možná neřeknou, ale budou na to myslet.

Další částí prostorného mozku jsem se zaměřil na hledání pachatele. Nesnažila se schovávat. Stála na schodech s učebnicí biologie a mumlala latinsky o ohni. Podíval jsem se jí do očí a rty naznačil, jestli to myslí vážně. Přestala zaklínat a pokrčila rameny. Celý prostor v autě se rychle začal naplňovat hustým kouřem. Člověk by se už dávno dusil. Povzdechl jsem si.

„Promiň, ,“ vydechl jsem smutně a rozhlédl se kolem, kolik studentů civí na moje hořící auto. Naštěstí už bylo po vyučování, kromě tělesné výchovy, kam se zase jednou mé sestry rozhodly zavítat, a já stál nejdál od budovy, protože mně jedinému nevadilo jít v dešti a zimě až ke škole. Takže vzduch byl skoro čistý, což se určitě nedalo říct o vzduchu v autě. Musím ven, než chytnu a bude ze mě briketa. Není nad to, mít hořlavější kůži než všechna nafta světa. Chtěl jsem to udělat šetrně, ale nakonec jsem přiložil ruce po stranách dveří a lehce zatlačil. Když panty praskly, dveře vypadly a já je v posledním momentě chytil. Dým se vyvalil z Volva a já opřel dveře o bok. Vzdálil jsem se a sledoval to. Já to hasit nebudu… Přiznávám, že jsem se k tomu ohni moc přibližovat nechtěl a navíc bylo pozdě. Už ho nešlo zachránit… Otočil jsem se a vyrazil k Sophii. Máchal jsem přitom zběsile pěstmi podél těla a probodával ji očima.

„Co?“ štěkl jsem na ni a chtěl tak vědět, proč mi ugrilovala auto. Nemůžu ji zabít na školním parkovišti… Navíc jsem ani nechtěl. Držela se od Belly dál a na mě se celý čas ani nepodívala.

„Potřebovala jsem se na něčem vybít. Vím, jak máš to auto rád,“ odpověděla tiše a netvářila se nijak. Ale z toho hlasu znělo, jako kdybych ji měl pochválit za to, že ví, co mám rád, a co nemám. Omyl. To neví. Fixace na auto se dá snadno odhadnout.

„A to jen důvod, proč jsi ho zapálila?“ Neuvěřitelné.

„Co děláš ty, když jsi naštvaný?“ zeptala se a zírala na Volvo. Nadzvedl jsem nechápavě obočí.

„Jdu do lesa, porazím pár stromů, třískám pěstmi do kamenů… Proč se mě na to ptáš?“ Zase ke mně zvedla modré oči, které mě ale nechávaly chladným. Jenom čokoláda mi vlévala teplo do vysušených žil.

„Tak já ti zapálila auto. Je to tak nepochopitelné?“

„Nemusela jsi ho zapálit na školním parkovišti. Aspoň to uhas,“ požádal jsem ji celkem slušně a bez vrčení. Bez výrazu přikývla.

„Sitis,“ breptla a oheň v tom momentně pohasnul. Nechtěl jsem se na tu zkázu dívat.

„Chci se rozloučit,“ řekla znenadání a otočila se ke mně. Nekomentoval jsem to a čekal, co k tomu dodá, protože to bylo stručné. Bella ječela na Embryho, že my jsme její rodina a oni si mají sbalit svých pět švestek a vypadnout.

„Stěhuju se k prarodičům,“ dodala na vysvětlenou.

„Kam?“ zeptal jsem se, protože jsem chtěl vědět, jak blízko bude mít k Belle. Chystal jsem se to spočítat přesně na kilometry.

„Daleko,“ specifikovala to. „S matkou bychom se brzo zabily. U babičky bude klid,“ vysvětlovala.

„Takže odcházíš nadobro z Forks?“

„Máš radost?“ zeptala se, ale odpověď asi slyšet nechtěla, protože to hned zamluvila. „Nemusíš se bát. K Belle už se nepřiblížím. Budu na hodně slunečném místě a já nevím… Budu se snažit naučit být lepším člověkem, a tak. Znáš to,“ říkala a srdce jí přitom uhánělo kupředu, když se mi dívala do očí. Ale její obličej byl klidný a vyrovnaný.

„Edwarde, mě to vážně mrzí, a protože lepším člověk nejsem, nedokážu se Belle podívat do očí. Uvědomila jsem si to… To všechno. A teď s tím musím žít,“ říkala a mluvila čistou pravdu. „Možná se do Forks jednou vrátím, ale to je vzdálená budoucnost…“

„To už tu nebudeme,“ řekl jsem a byl tomu hodně rád. Nevěděl jsem, co Sophii na to říct. Nenáviděl jsem ji za to, co udělala Belle, a za to, že mi lhala. Nejsem člověk – nenávist ze mě nevyprchá po letech stejně, jako ze mě nevyprchá láska.

„S tím počítám,“ odvětila. Ti vlkodlaci se sbalili, protože Bella jim řekla, ať si najdou Cassie a ta jim řekne, jak to je. Navíc neměli šanci proti rozzuřenému Jasperovi a Emmettovi, kterým vadilo, že jim někdo chtěl odvést sestru. Jasper nebo Emmett by to možná odnesli utrženými končetinami, ale ti psi by se už znovu dohromady neposlepovali. A právě teď se ti dva snažili zabavit Bellu tím, že se hádali, na jaký film se budou dnes dívat. No, Emmett se hádal doopravdy – to Jasper mi chtěl dát čas.

„No… Tak se měj hezky, Edwarde,“ řekla Sophie a nahnula se ke mně, aby mě políbila na tvář. Uhnul jsem. Usmála se.

„Vážně jsem tě milo…,“ začala a já ji rychle přerušil.

„Nemilovala.“ Pokrčila rameny.

„Já nejsem zlá… Jen jsem se zamilovala do toho nepravého,“ řekla to jinak a už se s tím nedalo nic dělat. „Řekni, prosím, Belle, že se jí omlouvám,“ poprosila a kývla směrem k Belle, která máchala rukama a vysvětlovala Jasperovi, že deník Bridget Jones je vážně skvělý film. Přikývl jsem a ona pokývala hlavou. Naposledy si mě prohlédla a pak se otočila.

„Sophie,“ hlesl jsem a ona se otočila. Oči měla skelné. „Ta aura… Jakou auru má Bella?“ zeptal jsem a ona se zmateně zase otočila k Belle.

„Proč?“

„Odpověz. Pro ni.“ Znovu se na ni podívala a já se modlil ke kdekomu, aby odpověď nebyla žádné zvíře.

„Je čistý člověk.“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Odpočívej v pokoji - 25. kapitola:

 1 2 3 4 5 6 7 8   Další »
75. M.I
13.10.2014 [23:04]

Ctu to jednim dechem.
Takze je Bella clovek a Edward ji muze promenit jupi Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Ty hlasky jsou nejlepsi a Edward pry
JA A VYBUSNY KDY JA VYBUCHUJI Emoticon Emoticon

74. kiki1
17.02.2013 [10:44]

kiki1Ufff. Je čistý člověk takže ji může Edward přeměnit. Moc pěkná kapitola. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

03.03.2012 [15:50]

TerisekkBella je fakt kouzelná. Emoticon Její kecy o vodítkách a cvičáku jsou bezkonkurenční! Taky jsem zametla s vlkodlakama. Ona je fakt převtělená bojovnice Xena. Emoticon
Teď aspoň víme, že je čistý člověk. Doufám, že Sophie nelhala, ale to už by na ni bylo moc. To by neudělala.
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

04.02.2012 [15:18]

BellaSwan1992Já vím, o co se snažíš, udělat z té čůůzy zrzavé hodnou holku, ale vlastně všichni víme, že je to bestie. Chudáček Volvo. Tss... To si nemohla zapálit vlastní vlasy třeba? Byla by to větší sranda. Super, teď budeme muset žít s pouhým Edwardem a ne Edwardem a jeho nablýskaným Volvem. Díky Sophie! Emoticon Dobře, koukám, že to moc prožívám. Zase to byla naprosto, totálně senzační kapitola. A zase jsem se nasmála, nazlobila a nakonec díky té poslední větě i uklidnila. Sophie je podle mě potvora a i když je to paličatý a možná i hloupý názor, tak se podle mě nikdy nezmění a je zlá. Přesto, že teď by mohla vypadat mile a přívětivě... Já tu Bellu prostě zbožňuju, jak je panovačná a nebojácná a ty její hlášky a samotné myšlenky. Emoticon Bridget Jones.. Emoticon Emmett se hádal doopravdy. Samozdřejmě, jak jinak. A vodítko! Emoticon Tím vodítkem jsi mě vážně naprosto dostala. To.. Týjo, opravdu, kam ty na to chodíš? Ptám se pokaždé, ale s čím dál větší zvědavostí, protože mi to vážně přijde neskutečný. "Když se koupí kvalitní.." Emoticon No a ten Sophiin útok, myslím, že už jsem se vyjádřila, chtěla by to napsat RIP ve verzi pro Volvo, třeba by Sophie taky oživila - spravila. Emoticon Tak zrůdička jede za babičkou, to je dobře, doufám, že babička bydlí někde v jichovýchodní Asii, tam by si tepla užila...
To jejich vzájemné zbláznění je vážně až trošku komické, jak se oba tak krásně bezmezně milují. Emoticon A taky se mi líbí, jak jí mají Jazzi s Emmem rádi. Emoticon A Edward, to snad je škoda mluvit. Prostě dokonalost. Emoticon A nakonec, jsem hrozně ráda, že Bellina aura je čistá, člověčí. Edward by pak kvůli ní musel trpět a snášet ten pach, zase by to ale mělo tu výhodu, že by jí bral častěji na procházky, aby spolu mohli být, ale on mohl dýchat čerstvý vzduch. Emoticon To už je ale asi trochu mimo téma. Jo a cvičák! Emoticon Emoticon Naprosto bezchybné. Jako celá tahle kapitola, která se mi jak jinak něž příšerně, děsivě moc líbila a jsem z ní ještě teď unešená. Opravdu nádhera, skvost a krása. Už se těším, až se vrhnu na další. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

29.01.2012 [18:19]

klarushaKomentovat moc nestíhám. Tak hrozně mě ta povídka vtáhla. Takže hned pokračuju dál. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

23.01.2012 [14:41]

Teda, to jsem se zase zasmála Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Bella a ty její vlkodlakofobní hlášky mě vážně dostávají do kolen Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Jinak Sophie je vážně docela psycho.... Emoticon Emoticon Jak milé, že chtěla Edwarda na rozloučenou trochu opálit Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Ale za tu poslední větu bych ji snad taky neezabil Emoticon Emoticon

69. Kika57
18.01.2012 [10:25]

Kika57To vodítko bylo nejlepší. Tak... Konečně jsem se k tomu dostala a já jedu dál. Emoticon Emoticon

68. Yriss
15.01.2012 [21:14]

YrissTí jo . Tak to bola švanda . Sotva vôjdu na parkovisko , už ich tam čaká Svätá Trojca s veľmi majetníckymi úmyslami . Bella naozaj nemá páru a s Edwarda sa stal chlap pod papučou . Pri tej ich konverzácii som sa musela poriadne premáhať aby som nezletela zo stoličky v záchvate smiechu . Ale to horiace auto , to bol fakt gól . Vraj - "Promiň Ví" - skoro som sa ušúľala od smiechu . Celý ten tvoj nadnesený štýl ktorý v najnapätejších cvíľach nezabúda komentovať úplne drobnosti skrátka milujem . A rozhovor s Príšerou Soph ma dostal . Možno ju opäť premenujem na Sophie . Úplne najlepšie bola záverečné zistenie . Vďaka bohu , Belli je človek . Si geniálna spisovateľka . Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

67. vesper
14.01.2012 [22:42]

vesper Emoticon Emoticon Emoticon Tak Bella na cvičáku a to s těma vodítkama - boží Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

celá kapitola byla boží. jak Edwarda poslala do auta Emoticon a vzala si náhradníky Emoticon Emoticon Emoticon

a ten požár v autě - takovéhoto Edwarda zbožňuju - nad věcí a v klidu a pohodě. "Sbohem Ví" Emoticon Emoticon Emoticon a že: Já to hasit nebudu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

Sofie není špatná, jen chudina "ostrouhala" a je jasné, že se s tím jen tak nevyrovná. Kdo by se vyrovnal s Edovou ztrátou...
A to, co řekla nakonec byl velmi příjemný bonus.
Je jasné, že za to, co udělala Belle ji Edward nenávidí aje to tak správně, ale já proti ní moc námitek nemám Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

66. NissiBell
14.01.2012 [13:16]

Skvělá kapitola! Jen doufám, že Sophie nelhala. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3 4 5 6 7 8   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!