Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Odhalené tajemství 7. kapitola

16.07.2010 (18:15) • Bellaaa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1756×

Vrátila jsem se s mamkou zpátky do domu a čekala na reakci ostatních. Ještě jsem se s nimi nestačila ani přivítat. Ne, že bych po tom nějak toužila, ale… to je jedno.

Šla jsem rovnou do kuchyně, abych si přichystala něco k jídlu, protože jsem nejedla už skoro tři dny. Když jsem totiž předtím pila, neměla jsem hlad. Ale teď jsem cítila, jak mi kručí hlasitě v břiše. Šla bych na lov, ale nějak jsem neměla na zvěř chuť. Raději jsem si připravila sendvič, kolem kterého jsem si ještě naložila pořádnou porci zeleniny. Neměla bych se takhle přecpávat, ale mohla jsem toho sníst, kolik jsem chtěla a nepřibrala jsem ani o gram. To byla výhoda mého poloupírství. Měla jsem všechny výhody a to mi vyhovovalo.

Sedla jsem si pěkně k televizi a vychutnávala si můj vynikající sendvič. Nikdo v obýváku nebyl, takže jsem se pěkně rozvalila na gauči a relaxovala. Užívala bych si tuhle pohodu dál, ale to by mě nesměl vyrušit otravný Emmett. Neznala jsem ho, ale na první pohled mi bylo jasné, že ten nikdy nebude chtít prohrávat a že je to sukničkář.

„Na to, že jsi přijela před chvílí, už máme vybrakovanou ledničku.“

„Moc vtipné. Prokázal bys mi laskavost a přestal mě otravovat? Vážně nemám náladu na tvoje hloupé vtípky. Jdi pryč, zabíráš moc místa. Běž za svojí Rosalií, která si na tebe udělá jistě čas. Já nemám zájem.“

„Drzá. To se mi líbí.“

„Jestli hned nesklapneš -“

„Jede se na nákupy. Neměla jsem zatím možnost ti obstarat nějaké věci. A Angelica mi říkala, že ti musí půjčovat svoje oblečení. Tohle je nouzová situace.“ Vložila se do toho Alice a už házela věci do kabelky.

„Kdo jede?“

„Já, ty, Edward, Emmett, Justin a nejspíš Angelica s Marcem. Chtějí si koupit nějaké nové auto, to, v kterém přijeli je prý už moc staré.“ Marc se najednou objevil přede mnou a vytahoval mě na nohy. Neměla jsem ani čas dojíst svůj sendvič. Tohle je jako noční můra.

„A mamka nejede?“

„Musí… něco zařídit s Carlislem,“ odpověděl mi podezřele Marc a radši vyšel ven. Něco přede mnou všichni tají, ale co to tak může být? Že by to bylo něco s Peterem? Ne, určitě to není nic důležitého. Třeba se chtěla jen vyhnout nakupování. Vím, že to přímo nesnáší. Já taky a s Alicí to bude hrůza. Nejradši bych se z toho vyvlíkla.

Šla jsem ven za Marcem a otráveně jsem pozorovala, jak všichni nasedají do svých aut. A mě tu jako nechají? Copak jsem snad nějaký odpad?

Viděla jsem, jak ke mně přijel Edward a otevřel mi dveře svého auta. Otočila jsem hlavu od jeho auta, jako že jsem to neviděla. Edward naštvaně zavrčel.

„Nasedni.“

„Ne.“

„Nebudu to opakovat.“ Cítila jsem, jak mě jeho paže objaly a už jsem seděla na sedačce s připnutým pásem. Nijak jsem to nekomentovala a sledovala okolí z okýnka. Lezlo mi na nervy, že mě Edward násilím donutil, abych si sedla do auta. Nejsem přece žádná věc, se kterou může jen tak manipulovat. Můžu si dělat, co chci. Nestojím o to, aby řídil můj život. Žádala jsem ho o to snad někdy? Ne, nežádala, tak ať mě nechá na pokoji. Nevěřím, že by měl rád mě, nebo mojí matku. Přece ji opustil, tak je to jasné. Jeho činy mluví za všechno. To on si to u ní takhle pokazil, takže mu rozhodně nebudu důvěřovat. Ostatním z Cullenových bych možná mohla, ale jemu ne. Musel by mi nejdřív dokázat, že to myslí vážně. Nehodlám dovolit, aby mamce zase zlomil srdce. To už bych ho asi vážně zabila.

A proč bych k němu měla být vůbec milá? On se ke mně taky zatím nechoval vůbec hezky. Nevšimla jsem si toho, že by projevil nějaké nadšení nad tím, že má dceru. Nebo jsem opravdu tak nevšímavá? Ne, to je celé jeho chyba. Jen ať se snaží. Já se s ním nám dobrovolně bavit nebudu. Nechtěla jsem poznat otce, tak proč se to muselo stát zrovna teď?

„Poslyš, vím, že mě asi nemáš zrovna moc v lásce, ale já se opravdu snažím. Taky by ses mohla snažit mě pochopit.“

„Opustila jsem snad já mojí matku?“

„To, proč jsem jí opustil, jsem jí už řekl. Opustil jsem ji jenom kvůli tomu, aby mohla žít normální lidský život. Nenapadlo mě, že je těhotná. Věř mi, že kdybych mohl vrátit čas, tak bych udělal právě tohle. Musí to být pro tebe těžké mi odpustit, ale časem mě začneš mít ráda. Tvá matka se ke mně nakonec vrátí a všechno bude dobré.“

„Vážně? Nech mě hádat. A potom budeme žít šťastně až navěky. Tvůj proslov mě jenom přesvědčil o tom, že jsi takový, jaký jsem si myslela. Myslíš jenom na sebe. Neříkej mi, že jsi za tu dobu bez mojí matky byl sám.“

„Ale to nic -“

„Hlavně neříkej, že to nic neznamenalo. Když někoho miluješ, tak si nezačínáš s někým jiným. Ani jsem od tebe nečekala, že odpovíš jinak. Proto jsem nechtěla poznat svého otce. Už předem jsem věděla, že to byl mizera bez duše.“

„Vystup z auta!“ Naštvaně jsem vystoupila a sledovala, jak jeho auto mizí ve tmě. Asi jsem to trochu přepískla. Ale řekla jsem jenom to, co si myslím. Nebyla to moje chyba, že se naštval a odjel. A kde to vůbec jsem? Mohl mi aspoň říct, kudy mám jít.

Nakonec jsem přece jenom našla cestu kudy se mám dát. Běžela jsem rychle, ale někde jsem musela jít pěšky, protože všude nebyl les, kde bych se mohla před lidmi skrýt.

Našla jsem obchod, kde jsme se měli všichni sejít a samozřejmě, že na mě venku už všichni čekali a vypadali naštvaně. Edward s nimi nebyl, ale určitě jim musel říct, co se stalo. Teď budu ta špatná zase já.

„Kde jsi byla? A kde je Edward?“ zeptala se mě vyděšená Alice a vypadala, že je šílená strachy. Takže jim Edward nic neřekl, no to je dobře. Trochu jim zalžu pro jejich dobro. Edward jim to stejně vyklopí, jakmile přijedeme zpátky.

„Edwardovi volala Bella, že Carlisle na něco vzpomněl a nutně ho potřebuje. Ale prý si nemáte dělat starosti. Všechno je v naprostém pořádku.“

„Peter určitě něco zjistil -“ vyhrkl Emmett, ale než to mohl doříct, Justin do něj strčil. Mé tušení, že přede mnou všichni něco skrývají, se ještě prohloubilo. Takže je to tedy něco s Peterem. Ale proč mi nechtějí říct, o co jde? Vyhrožuje jim snad nějak? Ne, to by určitě neudělal. Měla bych to co nejdříve zjistit.

„Nepostávejte tady, jde se nakupovat. Zavírají přesně za pět hodin, měli bychom to do té doby snad stihnout. Jdeme!“ zavelela Alice. Jí se nedalo odporovat a tak jsem raději nedobrovolně šla.

Vtáhla nás do prvního obchodu, kde musela nutně koupit Jasperovi asi deset kravat, které zatím ještě neměl, což bylo divné.

http://www.selectasro.sk/img/kravaty_3.jpg

http://www.kosile-shop.cz/images/KRAVATY/sklep%20170.jpg

Potom nás vtáhla do dalšího obchodu, kde si musela nutně koupit boty na podpatku. Byly opravdu krásné, to se nedalo popřít. Ale nechápala jsem, kde vezmeme tolik peněz na nakupování. Už ty kravaty stály víc, než bych si mohla dovolit. Alice asi mě dost peněz na to, aby si mohla dovolit pořádně utrácet.

http://www.botyaobuv.cz/assets/clanky/2009-05/clanek00023/title_clanek00023.jpeg

A hned vedle obchodu s těmihle botami byl další obchod s botami. Tam jsme samozřejmě zakotvili na další půl hodinu. Alice mi podávala různé druhy bot a mě z toho šla hlava kolem. Bylo to opravdu otravné a už mě začínalo unavovat zkoušet si jeden pár za druhým. Prodavači na nás omámeně koukali a plnili všechny úkoly, které jim Alice zadala. Už byli taky určitě vyčerpaní, ale díky velkému dýšku, které jim Alice dala, se na nás stále usmívali.

http://www.prokrasnetelo.cz/data/userfiles/image/zensky_svet/boty_vyber.jpg

http://www.moda.cz/e/sites/www.moda.cz/Autori/Valentina_Tesarova/20080401_Fenomen_Nejen_Letosniho_Jara_Balerinky/images/baleriny.jpg

http://media.trendmill.com/static/856/dk.JPG

http://www.stmivani.eu/gallery/Povídky-%20obrázky.jpg

Takže po tomhle jsem byla na konci svých sil. Myslela jsem, že botami to všechno končí, ale to jsem se totálně zmýlila. Hned potom jsme zamířili do dalšího obchodu, kde se Alice rozšoupla ještě víc, než u bot. Kluci šli mezitím pryč a Angelica s Marcem se vypařili hned na začátku shánět nové auto, takže jsem zůstala s Alice úplně sama. Naprosto ignorovala moje pokusy o to, abych se mohla vypařit. A nejhorší na tom bylo, že jsem opravdu nemohla nic dělat. Bylo to ještě horší než ve vezení. Tam na ně byli stokrát milejší.

Alice mi vybrala různé šaty, kalhoty, trička, sukně až mi z toho šla hlava kolem. Měla jsem pocit, že z toho všeho snad zešílím. Opravdu se mi ty věci, co vybrala, líbily, ale mohla jich vzít pár. Nikdy jsem neměla tolik věcí dohromady s mamkou. Už chápu, proč nejela. Příště se z toho nakupování raději nějak vyvlíknu.

http://damske-saty.heureka.cz/saty-livia-corsetti-caprice/galerie/

Některé ty šaty byly opravdu tak odvážné, že si je na sebe asi nikdy nevezmu. K tomu mě Alice nedonutí.

http://www.e-saty.cz/img/karta/koktejlove-saty-a.jpg

http://www.luxurymag.cz/data/clanky/2009-06/clanek00386/upload/guesssaty1.jpg

Trička už nebyly tak odvážné, takže mě to celkem uspokojilo. Ale asi je stejně neunosím. To bych se musela desetkrát za den převlékat, abych je unosila.

http://outlet-moda.cz/download/img/product/1726-X-35a.jpg

http://www.modablog.cz/assets/clanky/2010-03/clanek00358/title_clanek00358.jpg

Kalhoty a sukně předčily moje očekávání. Měla jsem jich snad víc, než triček a šatů dohromady. Opravdu jsem nechápala, jak to může Alice tak bavit. Vždyť na tom nebylo nic zábavného. Každý člověk by z toho asi umřel námahou.

http://www.alpinepro.cz/assets/photos/fullsize/_prod_code_1687.jpg

http://www.sk8outlet.cz/Fotografie/Zbozi/Original/rifle%20šikmé%20švy.jpg

http://www.luxurymag.cz/data/clanky/2009-06/clanek00389/title_clanek00389.jpg

http://www.abercrombie.com/anf/onlinestore/collection/6760_01_b.jpg

A některé sukně byly tak krátké, že jsem se bála, aby mi z nich nebyly vidět kalhotky.

Pak se Alice vrhla na spodní prádlo. Tam jsme měli skončit. Protože hrozilo, že se opravdu zhroutím. Kdybych byla upír, možná bych to ustála, ale já se můžu snadno unavit. Vydržím toho tedy víc než člověk, ale stejně se musím šetřit.

http://www.tyden.cz/obrazek/article-1077164-021520d4000005dc-723-468x640-48f35234abe8f_275x366.jpg

http://mladazena.maminka.cz/assets/mlada-zena/juicy/celebrity-look/27b.jpg

Kluci se objevili, až když jsme měli všechno nakoupené. Byla jsem opravdu zničená a tak jsem jim ani nevynadala za to, že se vypařili.

Poslední, co si pamatuju je, že jsem si sedla do auta a asi usnula. Vůbec jsem nevnímala okolí. Ale co vím naprosto přesně je, že už nikdy nejdu s Alice na nákupy.

Další

Autor: Bellaaa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Odhalené tajemství 7. kapitola: