Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Obluzená láskou 80

09.04.2010 (10:15) • SaraSanders • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 7990×

„Co to bylo?“ Snažil jsem se dýchat zhluboka.

„Já... Nemohla jsem si pomoct... Jakobych to ani nebyla já. Měla jsem potřebu to udělat a bylo to úžasné!“ rozplývala se nad právě prožitým orgasmem.

Copak mě teď odsune na druhou kolej? Vystačí si jen se svou rukou? Přece nevymění rozkoš, kterou jí způsobuji já, za vlastní pudy?

„Vidíš, pokud budeš mít náhodou moc práce, vím, na koho nebo spíš na co, se obrátit,“ řekla stále ještě omámeně z posledního zážitku.

Cítil jsem se jako vítěz, díky Bellině závislosti na mém těle a ač to možná bude znít divně, velice se mi zamlouvala představa neustálého uspokojování jejich potřeb a teď by to mělo všechno krachnout? V žádném případě! Jsem si jist, že poté, co jí ukážu své překvapení, už ani nevzdechne po sebeukájení. Má mysl pracovala na plné obrátky a po tomto divadýlku jsem neměl sílu se od ní držet v jakékoli vzdálenosti. 

Díky přeměně už nebyla lehká jako pírko, jak jsem vždy tvrdil, ale stále bych ji unesl na jedné ruce, či snad pouze na pár prstech. Obyčejný smrtelník by měl nejspíš problém s Bells jakkoli manipulovat, ale pro mě to byla hračka a navíc, která ženská by chtěla slyšet, že ztěškla?

Dál už jsem nad touto banalitou hlouběji neuvažoval a podtrhl jsem Belle nohy. Bylo to opravdu velice snadné a vzal jsem si ji tak do náruče. Stereotypní věc??? Nikoli!

„Sprcha?“ vydechla v otázce vzrušeně a nikterak neprotestovala.

„Hmmm,“ zamručel jsem na souhlas.

Nechtěl jsem využívat svou upírskou rychlost, ale co nejvíce si vychutnávat tento okamžik. Byl jsem nezadržitelně vzrušený a mé nohy si rychlost udávaly samy.

„Co kdybychom koupelnu vynechali,“ žadonila něžně.

„Ne,“ vydralo se mi z hrudi.

„Je to naprosto zbytečné,“ hádala se, když se její nohy dotkly chladných kachliček.

„S tím bych si dovolil nesouhlasit,“ zasmál jsem se, protože jsem z jejich vlasů vypletl kousek lístku nebo trávy.

Bez jediného mrknutí jsem ji zbavil šatů, které mě vyloženě lákaly vůní, nasáklou díky její předešlé „činnosti“.

„Opravdu mě nestačíš udivovat,“ vydechl jsem a možná až hrubě se společně s ní přemístil do sprchy. Přitiskl jsem ji na kachličky a nenasytně líbal ty úžasně plné rty.

„Edwarde,“ zasténala a její lůno se snažilo nabodnout na můj značně stopořený penis.

Opravdu silně jsem přemáhal své zvířecí pudy, protože jsem měl v záloze přichystané menší trápení. Ještě stále mám v živé paměti ten nepopsatelně odporný pocit, když jsem žil pár desítek minut v domění, že je Bella mrtvá a to pouze díky piklým, které na mě společně s Alicí vymyslely.

Nepodal jsem jí žádný důvod a prostě si ji k sobě otočil zády. Vzrušeně očekávala trošku jiné hrátky a nedočkavě se otírala o mou ztuhlost. Mé sebeovládání bylo na pokraji zhroucení, ale zatnul jsem všechny zuby a odolal.

Musela velice znatelně cítit mé vzrušení, dorážející na její stehna. S každičkou další sekundou její mysl doufala, že právě v tento okamžik se naše těla spojí v jedno. Vždy jsem jen slabě naznačil společný průnik, ale nikdy to nedotáhl do konce.

Možná mě označíte za tyrana a mučitele, ale mě tak moc vzrušoval tento okamžik nenaplněných tužeb a horoucího očekávání.

Vzal jsem do ruky tubu sprchového gelu a část si vymáčkl do dlaně. Její překvapený a zároveň nakvašený pohled byl vážně k nezaplacení, ale když mé prsty začaly pomalu rozetírat chladnou hmotu po jejím těle, začala opět doufat. 

Když si uvědomila, že se její očekávání opět nenaplní, začala se nenápadně vzpínat.

„Já ještě neskončil,“ objasnil jsem potěšeně a silněji ji přitiskl k sobě.

Její síla, oslabená díky silnému vzrušení a pokoření, by se dala přirovnat k tlaku mouchy či šimrání pírka. Byla neuvěřitelně rozkošná a já měl chuť zlíbat ty zgrabatělé tvářičky.

„Proč tohle děláš?“ zoufala si.

Chudinka moje malá. Člověk se ji snaží jen navnadit a dostane se mu takovýto nevděk. No, já si s ní poradím, to není žádný problém.

„Kdybych tě otočil vzhůru nohama a prohrábl vlasy, nejspíš by z nich vypadlo spoustu drobných lístků,“ zasmál jsem se a nasměroval ji pod proud vody.

„Copak to někomu vadí?“ řekla lehce podrážděně.

„Mně,“ odpověděl jsem, i když Bella moc dobře věděla, že to ve skutečnosti není žádná překážka.

„Začínáš mi lézt na nervy, Edwarde Cullene!“ zasupěla nebo spíše zasýpala, protože mé prsty začaly masírovat její hlavu a tvořit tak ze šampónu pěnu.

„Dobře, tohle se dá taky snést,“ přikyvovala tupým mručením.

„Pověz mi, co mám udělat?“ tázal jsem se provokativně.

„Všechno!“ vyhrkla bezmyšlenkovitě.

„Buď konkrétnější,“ nabádal jsem ji.

„Chci, abys políbil mou šíji,“ vydechla a slabě pohupovala svým tělem ze strany na stranu.

Sklonil jsem tedy svou tvář k již zmiňovanému místu a rukou otřel pěnu, která na něm ulpěla. Mé rty se již téměř střetly s její kůží, ale já je jen našpulil do pomyslného „ó“ a vyfoukl na její šíji chladný vzduch. Zatřásla se a chloupky se jí na celém těle postavily do pozoru. Jemně jsem jazykem přejel místečko, na kterém se zaleskly drobné kapičky vody a Bella se mohutně zatřásla.

„Chci se s tebou milovat!“ přeskočila všechno dráždění a rovnou chtěla jít na věc.

„Pěkně popořadě,“ káral jsem ji něžně a mezitím smíval bílou pěnu.

„Pokračuj,“ ponoukl jsem ji a užíval si tu sladkou bezmoc a ač její srdce mohutně netlouklo jako vždy, moc dobře jsem rozpoznal, jak silně vzrušená je.

„Chtěla bych, abys hladil mé tělo. Aby se tvé prsty dotkly každičkého místa,“ zaprosila pokořeně. 

Neviděl jsem žádný problém v této prosbě a začal jsem u jejich ňader, která vyloženě prahla a čekala na mé prsty. Mezi palec a ukazovák jsem stiskl jednu její bradavku a krouživými pohyby ji dráždil. Koupelnou se ozývaly tlumené vzdechy a já měl čím dál větší chuť, uskutečnit svůj plán.

„Jdeme!“ zavelel jsem.

Její vzrušení jí nedovolovalo jakkoli odporovat a během okamžiku přešlapovala před sprchovým koutem na kachličkách. Hbytě jsem ji obmotal bílým ručníkem a uháněl do pokoje.

Možná jsem se zapomněl zmínit o nové posteli, kterou jsem nechal objednat a kterou během našeho lovu přenesli ochotně Jasper s Emmettem do ložnice. Měla jednu jistou výhodu, byla o tolik pevnější, než ta předchozí „valenda“. Její rámy byly ze speciální slitiny kovů a jak jsem tiše doufal, byla nerozbytná.

„Páni, kde se to tu vzalo?“ ptala se vyjeveně.

„Dárek,“ usmál jsem se a položil Bells do měkkých peřin.

„Od koho?“ vyzvídala.

„Ode všech a taky ode mě,“ vysvětlil jsem.

„Tak prostorná,“ rozpřáhla ruce po celé její šířce a stále bylo kolem spoustu místa.

„To byl záměr,“ přilehl jsem na její tělo.

Byl to tak osvobozující pocit, nestrachovat se, zda Belle nějak neubližuji. Jestli nápor mého těla není na to její křehké moc velký? Zda nelže pouze pro mou útěchu. Úžasný pocit nemít každou minutu nutkání sklonit se k jejímu hebkému krku a chtít ji vysát do poslední kapky. Uhasit oheň svého hrdla a osvobodit se tak od svazujících provazů.

„Vzpomínáš si na svatební cestu?“ ptal jsem se a líbal hranu její čelisti.

„Ano,“ vydechla a užívala si mých doteků.

„A pamatuješ si na poslední dny strávené na ostrově?“ vyzvídal jsem dál.

„Nejde zapomenout,“ vydechla náramně vzrušeně.

„A co takhle náš letmý rozhovor?“ culil jsem se od ucha k uchu. 

Nechápavě ke mně vzhlédla. Netušila, o čem je řeč. V hlavičce jí šrotovala kolečka na plné obrátky a snažila si vzpomenout, na jaký konkrétní rozhovor poukazuju. Začínala se stydět, že si jej nedokáže vybavit a vypadala přitom tak roztomile.

Neodolal jsem a políbil její našupelené rty, mající tento tvar díky ustavičnému přemýšlení. Ruce jsem jí přetočil za hlavu tak, že se její dlaně téměř dotýkaly pelesti postele. Nebránila se, což mi vyhovovalo. Velice opatrně, tak, aby nic nespozorovala, jsem natáhl ruku a z blízkého stolečku vytáhl pouta. Výpůjčka od Emmetta. Nevěnovala pozornost slabému cinkotu, kterým bych se tak mohl prozradit, ale když se kolem jejich dlaní uzavřely dva kroužky a s hlasitým zacvaknutím ji tak připevnily k posteli, vytřeštěně na mě pohlédla. Nyní jsem v její mysli vyčetl pouze chaos a zmatek, ale taky jí konečně došlo, o čem jsem prvně mluvil.

„Tohle nemyslíš vážně, že ne?“ koktala vyděšeně.

Autor: SaraSanders (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Obluzená láskou 80: