Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Obluzená láskou 60

05.03.2010 (11:00) • SaraSanders • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 9110×

„To né!“ zaúpěla náhle a já se bál, že jsem jí snad něco provedl.

„Co se děje?“ ptal jsem se okamžitě.

„Nic,“ řekla otupěle.

„Bells, bolí tě něco?“ obával jsem se nejhoršího.

„Ne,“ odsekla.

„Tak co se děje?“ přitvrdil jsem na tónu hlasu.

„Ve sprše ti vždycky podlehnu,“ přiznala se sklopeným zrakem.

„Dnes nemám v úmyslu tě trápit,“ pozvedl jsem jí palcem bradu a zadíval se do o něco jistější tváře. „K tomu budu mít celou věčnost,“ dodal jsem se smíchem a oba jsme zapadli do opravdu prostorného sprchového koutu.

„Myslel jsem si, že už mě nedokážeš překvapit, ale jak to tak vidím, mám se ještě na co těšit,“ zašeptal jsem.

„To víš, jsem samé překvapení,“ vydechla. 

Zprvu jsem si ji přitiskl k sobě a vášnivě líbal. Řekl bych až hrubě a nenasytně. Bylo opravdu neskutečné pokušení, mít ji tak blízko sebe.

Hladil jsem ji po zádech a v okamžiku, kdy se plně soustředila na mě, jsem vzal do volné ruky sprchu a nastavil příjemně chladivou, ale ne studenou, vodu.

Namířil jsem proud na Bellino tělo, ale jakoby mu snad nevěnovala pozornost. Otočil jsem si ji tedy k sobě zády, ale stále byla těsně přitisknuta k mé hrudi. Volnou rukou jsem ji pevně držel kolem bříška a nedovoloval jí žádný pohyb. Proudem jsem nejprve přejíždě přes zašpičatělá ňadra, že to byl opravdu silný proud, a pak jsem pomalu jel přes bříško k jejímu horoucímu místečku. Jakmile první paprsky zavadily o Bellin klitoris, lehce nadskočila, ale víc, než pár centimetrů to nebylo, neumožňoval jsem jí to.

„Masáž,“ šeptnul jsem blaženě.

„Hmmm,“ vydechla a slabě sténala.

Užíval jsem si stékající vodu a vzpínající se Bellu. Byla rozkošná, když se snažila uhnout přímým zásahům.

„Říkal jsi, že mě nebudeš trápit,“ vydechla na pokraji orgasmu.

„Nebudu,“ přitakal jsem a něžně do ní vstoupil.

Vzrušením se nejprve postavila na špičky, ale nakonec opět na celé plosky nohou. Pomalu jsem přirážel, ale nepřestával ji dráždit sprchou.

„Ach... bože!“ vydralo se jí z hrudi. „Prosím... nepřestávej,“ přirážela teď sama.

Její srdce bilo jako zvon a uhánělo šíleným tempem. Svou ruku natáhla ke stěně a snažila se opřít.

„Už... už... už budu!“ křičela.

Vidět Bellu svíjet se v milostných křečích, bylo jako můj soukromý orgasmus. Byla tak vyčerpaná, když konečně dosténala, až se jí podlomila kolena a padala k podlaze. Naštěstí jsem ji pohotově zachytil o opřel o stěnu.

Zhluboka dýchala a měla lehce připitomělý, ale blažený úsměv. Narůžovělé tvářičky, zakulacené v úsměvu byly přímo k sežrání.

„To bylo naprosto... naprosto úžasné!!!“ přeskočil jí hlas a já se musel zasmát.

„Tak úžasné, že nemůžeš mluvit,“ rýpnul jsem si a vysloužil si tak jeden zachmuřelý výraz.

„Jestli to takhle půjde dál, tak zachvíli příjdu o hlas,“ stěžovala si.

„Alespoň se nebudeš moci bránit a já si s tebou budu dělat, co jen budu chtít,“ usmál jsem se a přisál se na její krk.

„Jako bys to už nedělal,“ vydechla.

„Nejde odolat. Jsi tak rozkošná,“ šeptal jsem v polibcích.

Ještě chvíli jsme se jen tak líbali a pak jsem si Bellu odnesl zpátky do pokoje, položil si ji k sobě a dlaní přejížděl po její krásné bělostné pokožce.

„Jak je možné, že jsi celých sto let dokázal odolávat takovému pokušení?“ zaptala se náhle Bells.

„Dokud jsem nepotkal tebe, neměl jsem důvod myslet na tělesný projev lásky. Dokud jsem nepotkal tebe, neměl jsem ani ponětí, co to láska znamená a k čemu lidem je,“ přiznal jsem se.

„Teď už to víš?“ ptala se, i když znala jasnou odpověď.

„Bez lásky nedokážu žít. Být pár vteřin bez tebe, je pro mne horší, než být týdny žiznivý,“ políbil jsem ji do vlasů.

„To radši ani nezkoušej,“ líbala mou hruď.

Myslel jsem, že to udělala pouze reflexivně, ale její rty se ne a ne odtrhnout. Dlaněmi jezdila sem a tam a z úst jí ucházel opravdu horký dech.

„Copak ještě nemáš dost?“ ptal jsem se, protože z letmých doteků přešla k vášnivým polibků.

„Nikdy nebudu mít dost, to si pamatuj, jen občas musím spát. Zatím,“ dodala.

„Ty budeš pěkně rozvášněná upírka,“ zasmál jsem se.

„Hmmm, nedokážeš si představit, jak moc vášnivá budu,“ špitla. 

Přetočil jsem si ji pod sebe. Vždy se natáhla pro polibek, ale já se naopak odtáhl. Chtěla víc. Chtěla mé rty. Prahla po mém těle, tak proč jí tuto touhu odepírat.

V okamžiku, kdy se naše těla spojila v jedno, jsem spojil také naše rty. Pohyboval jsem se v Belle pomalu a ani jí to nevadilo. Bylo to souznění těl, kdy jsme si vychutnávali společnou blízkost a nikdo nikam nespěchal.

V tuto chvíli nešlo o to, abychom dosáhli vrcholu, ale chtěli jsme si být co nejblíž. Milovali jsme se takto snad hodinu. S jistotou mohu říct, že tyto projevy lásky mě nikdy neomrzí.

Tiché a klidné milování má také své kouzlo. Musím uznat, že když mohu Bells dráždit a poslouchat její roztoužené vzdechy, kterými mě prosí, je to úžasný pocit. Tohle však bylo jiné. Dívali jsme se navzájem do očí, bylo to víc intimní a snad i proto se Bella slabě červenala. Byl to pouze nepatrný ruměněc, ale možná si uvědomila, že ji více pozoruji.

Souznění našich těl završil orgasmus, kterého jsme dosáhli společně. Hlasy sténající jméno toho druhého se vzájemně prolínaly a láskou zaplňovaly celý pokoj.

„Miluji tě, Edwarde Cullene,“ zašeptala líbezným hláskem a stulila se k mému boku.

„Miluji tě, Bello Cullenová,“ otřel jsem se nosem o její spánek.

Zavřela blaženě víčka a usmála se. Poté už se nedělo nic, protože Bella vyčerpaností usnula.

Jsem si jist, že nikdo na světě nazažil a nezažije lepší svatební noc než já. Po celou svou existenci budu vzpomínat na tyto okamžiky a doufám, že i když bude Bella upír, nezapomene na naše společné chvíle.

„Ano,“ špitl náhle Bellin hlas.

Byla noc a tak jsem se trošku vyděsil, že snad nespí, ale opak byl pravdou. Nepatrně se zavrtěla a opět promluvila. „Edwarde tady ne, uvidí nás celá rodina,“ kuňkla téměř neslyšně.

Jen jsem si mohl domyslet, o čem si nechává snít, ale v každém případě vypadala roztomile.

Během noci už promluvila jen párkrát a právě tohle je jedna z věcí, která mi bude po Bellině přeměně chybět – její roztomilé žvatlání.

Včerejší dovádění Bellu zřejmě unavilo natolik, že ráno nereagovala ani na mé něžné probouzení, ba ani na světlo, které se tlačilo do pokoje. Uklidňovalo mě pouze její srdce, které tlouklo v pravidelných rytmech. V tuto chvíli to byl jediný dosvědčující důkaz, že je Bella opravdu živá. 

„Určitě bude mít hlad, až se vzbudí!“ problesklo mi hlavou.

Ručičky mých hodinek ukazovaly deset dopoledne. Myslím, že nebude dlouho trvat a Bella se nakonec sama probudí. Snad jí alespoň trochu zpříjemním ráno snídaní do postele.

Opravdu pomalounku jsem ji přemístil na její stranu postele, protože dosud spala přitulená u mě. Nepatrně se ošila, ovšem ani tehdy se neprobudila. Musí mít opravdu tvrdý spánek, ale to je dobře. Jen ať si užívá snění, dokud má možnost, protože jejímu lidskému životu odtikávají poslední minuty stále rychleji. Má největší obava z její přeměny tkvěla v tom, že jakmile z Belly bude upír, bude zklamaná a po zbytek věčnosti bude trpět. Samozřejmě tu taky byla otázka mého ovládání. Stačí, abych jen na okamžik ztratil kontrolu a mohl bych vysát až příliš mnoho krve a Bellu tak zabít.

„Brrrr!“ oklepal jsem se při té nechutné představě a natáhl si první šortky, které jsem ve své tašce, zabalenou Alicí, našel.

„Velice vtipné,“ řekl jsem si pro sebe nad křiklavě oranžovými bermudami. Jestli se jí tak moc líbí, ať je natáhne Jasperovi, ale mě do tohohle nikdo nedostane.

Neslyšně jsem se vykradl z pokoje a zamířil si to rovnou do kuchyně. Při otevření ledničky pro mě nastalo dilema – sladká či slaná snídaně. Na chvíli jsem se zamyslel a pak zvolil sladkou. Udělám Belle sladké ráno se vším všudy.

Připravil jsem těsto na lívance a začal je pomalu smažit, když v tom mě jako výstřel do uší, uhodil silný tlukot Bellina srdce.

„Snad se nic nestalo!“ honilo se mi hlavou, zatímco jsem běžel do ložnice.

Bez přemýšlení jsem rozrazil dveře a spatřil Bellu, sedící vyděšeně na posteli.

„Co se děje?“ vzal jsem ji do náruče.

„Nebyl jsi tady,“ vydechla.

Autor: SaraSanders (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Obluzená láskou 60: