Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nový člen rodiny - 9. kapitola

09.11.2011 (07:00) • BlackNes • FanFiction na pokračování • komentováno 14× • zobrazeno 3483×

Nikdo z rodiny Volvo neměl. Až na Edwarda. Zarazila jsem se a nevěděla, co mám dělat. Proč je tu on? To mi chce pořád jenom ubližovat? Pochopila jsem, že mě do rodiny nechce. Chce mi to snad říct do očí?

Stála jsem tam dlouhou chvíli a přemýšlela, co po mně chce. Když vtom se otevřely dveře na straně řidiče a Edward vystoupil. Ani se na mě nepodíval. Přešel ke straně spolujezdce a otevřel dveře. Hlavou mi naznačil, abych nasedla.

Stále se na mě ani nepodíval. Fajn, tuhle hru můžeme hrát oba. Prošla jsem kolem něho se vztyčenou hlavou a ani se na něj nepodívala.

Když jsem nasedla, tak za mnou zavřel dveře a během sekundy už startoval. Cestou jsem se na něho ani jednou nepodívala, sledovala jsem tu temnotu, která kolem nás ubíhala. Vždy jsem měla ráda noc.

Nechtěla jsem být první, kdo prolomí to ticho, a tak jsem tam jen tak mlčky seděla.

„Bello,“ vydechl a já se na něj konečně podívala. Bylo vidět, že mu není příjemné vyslovit mé jméno. Rukama pevně svíral volant, až jsem se bála, aby ho nepoškodil.

„Omlouvám se,“ řekl a já se na něj nevěřícně dívala. Dělá si ze mě srandu, nebo co?

„C-c-cože?“ vykoktala jsem ze sebe.

„Mrzí mě, jak jsem se k tobě choval. Nedokázal jsem pochopit uvažování Alice, ale když mi to ukázala v mysli, tak jsem ji pochopil,“ řekl a podíval se na mě, jak budu reagovat.

„To je v pohodě,“ řekla jsem a dál se dívala před sebe.

„Víš, když teď patříš do naší rodiny, tak bys asi měla vědět, že jsem se rozhodl tu zůstat,“ řekl a tím mi vyrazil dech. Takže on si myslí, že patřím do jejich rodiny. Najednou...

„Hmm,“ zamručela jsem.

„To je všechno? Já ti řeknu, že tu budu bydlet a ty mi na to nic neřekneš?“ ptal se mě teď už naštvaný Edward.

„A co ti mám na to říct?! Ty mě do rodiny stejně nechceš, tak co?“ řekla jsem ublíženě.

„Bello,“ začal, ale já ho zastavila.

„Co? Chceš mi snad říct, že mě do rodiny chceš? Edwarde, nenamáhej se. Oba víme, že to není pravda!“ Skoro jsem na něj křičela.

Až teď jsem si uvědomila, že už stojíme před domem. Naštvaně jsem vystoupila a zabouchla za sebou dveře. Když jsem vešla do domu, tak se na mě Alice hned vrhla.

„Bello, kde jsi sakra byla? A jak je možné, že jsem tě neviděla? A proč tak smrdíš?“ zasypala mě otázkami hned Alice.

„To je jednoduché. Byla jsem na pláži v La Push. Neviděla jsi mě, protože jsem byla s Jacobem. A smrdím, protože on je vlkodlak,“ řekla jsem a oni se na mě jen nevěřícně dívali.

„Bello, to snad nemyslíš vážně?!“ zeptala se mě naštvaně Alice.

„Myslím to vážně! Jsme přátelé!“ křičela jsem na ni. Když jsem to řekla, tak se někde za mnou ozvalo vrčení. Podívala jsem se na místo, odkud jsem to slyšela a uviděla Edwarda.

„Bello, ale on je nebezpečný! Mohl nad sebou ztratit kontrolu a mohl ti něco udělat,“ řekla a já se na ni podívala.

„Nehrozí mi s ním větší nebezpečí než s vámi!“ řekla jsem tvrdě a vyběhla nahoru do svého pokoje, kde jsem za sebou pořádně bouchla dveřmi. Sedla jsem si na postel a pořádně se rozbečela.

Brečela jsem už dlouhou dobu, když jsem uslyšela někoho, jak otevírá dveře. Ani jsem se nepodívala, kdo to je. Najednou jsem ucítila dvě ledové paže, jak mě objímají.

„Bello, to bude v pořádku,“ řekla mateřsky Esmé.

Nic jsem jí na to neřekla a pořádně ji objala. Seděli jsme tam tak dlouho a já ji drtila ve svém objetí.

„Je mi to líto,“ řekla jsem mezi vzlyky.

„Já vím, ale nikdo se na tebe nezlobí,“ řekla a pozvedla mi tvář, abych se jí dívala do očí. Našla jsem tam lásku. Mírně se na mě usmála.

„Mám tě ráda,“ řekla jsem jí a pokusila se o úsměv.

„Taky tě mám ráda, ale teď už pojď dolů,“ řekla a chytla mě za ruku.

Spolu jsem sešly dolů do obýváku, kde všichni seděli. Nevěděla jsem, co mám udělat. Budu se jim muset omluvit.

„Omlouvám se,“ řekla jsem jen s pohledem zabořeným do podlahy.

„To je v pořádku,“ řekla Alice a přicupitala ke mně. Jemně mě objala a já jí objetí oplatila.

Jsem ráda, že to mám za sebou. Když mě Alice pustila, tak jsem se rozhlédla a viděla, že tu je i Edward. No paráda! Podívala jsem se, kde je volné místo. Jedno bylo vedle Emmetta a jedno vedle Edwarda. Bez rozmýšlení jsem se vydala k Emmettovi.

„Teda řeknu ti, ségra, ty máš teda pořádný plíce,“ řekl a usmál se na mě, já mu úsměv oplatila.

„Je tu nuda,“ pronesla jsem po pár minutách sezení.

„Jo, to máš pravdu,“ souhlasil Emmett a zákeřně se na mě podíval. Já jsem hned pochopila a přikývla.

„Tak na to hned zapomeň, Emmette!“ zakřičel Edward.

„No jo, já zapomněl. Edík čte myšlenky. Tak, Bello, a máme po srandě,“ řekl a já vybuchla smíchy při přezdívce Edík. Opět. Na tohle si nezvyknu.

„Vždyť my něco vymyslíme,“ řekla jsem, když mě smích přešel.

„Co takového?“ zeptal se a já začala přemýšlet. Už dlouho mě nevzal do lesa a neběhal se mnou.

„Co kdybychom se šli proběhnout?“ zeptala jsem se a on se zatvářil otráveně.

„Prosím,“ poprosila jsem, ale on jen nesouhlasně zakroutil hlavou. No super, tak se tu budu nudit.

„Já bych šel,“ ozvalo se ze strany, odkud jsem to vůbec nečekala.

Autor: BlackNes, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nový člen rodiny - 9. kapitola: