Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nový člen rodiny - 14. kapitola

22.11.2011 (16:30) • BlackNes • FanFiction na pokračování • komentováno 15× • zobrazeno 3357×

Byla jsem strašně nervózní a vystrašená, protože mi nikdo neodpověděl. Už jsem s nimi chtěla zatřást, ale raději jsem zopakovala svoji otázku.

„Proč mám fialové oči?“ zeptala jsem se s neskrývanou panikou. Carlisle se už probral a začal přemýšlet. Zastavil se a podíval se na mě.

„Víš, Bello, už jsem o tom slyšel. Byla tu jedna mocná upírka s fialovýma očima. Volturiovi ji našli jako malé dítě, a když dospěla svých osmnácti let, tak ji proměnili. Jmenovala se Michelle. Měla být poslem dobra, ale podle legend páchala jen samé zlo, tak ji museli Volturiovi zničit. Ještě předtím ovšem vyřkla nějaké zaklínadlo a vykřikla, že se vrátí. Od té doby Volturiovi žijí pod strachem, že se znovu vrátí,“ řekl a já byla úplně překvapená.

Říkal, že se vrátí, aby páchala zlo, ale já nechci páchat zlo. Nechci být vraždící monstrum. Nechci nikomu ubližovat.

„Ale já nechci,“ řekla jsem a pod návalem všech těch emocí se zhroutila na zem. Jenom jsem tam tak seděla a dívala se do zrcadla.

Ucítila jsem, jak se okolo mě omotaly dvě paže, ale nebyly studené. Tyhle krásně hřály. Netrvalo to ani pár sekund a já se naplno rozvzlykala.

Edward mě vzal do náruče a přešel se mnou přes dům až do našeho pokoje. Tam mě položil stále vzlykající na postel. Sedl si vedle mě a utěšoval mě.

Po dlouhé chvíli jsem dokázala vzlyky snížit na minimum, takže jsem tam jenom seděla a třásla se.

„Já nechci,“ řekla jsem a podívala se zmučeně na Edwarda.

„Neboj se, budu s tebou a nedovolím ti něco udělat proti tvé vůli.“ Zamračila jsem se.

„Co když udělám něco tobě?“ zeptala jsem se ho a vzlyky znovu začaly. Netrvaly ale moc dlouho, protože jsem se o sobě chtěla něco víc dozvědět.

Zvedla jsem se a zamířila ke Carlisleovi, když vtom jsem si to uvědomila. Ta postava, která vyšla při té autonehodě z náklaďáku. Měla černý plášť a blonďaté vlasy. Na víc si nepamatuji, ale i tak je to dost, abych určila, kdo to je. Upíří rychlostí jsem přiběhla ke Carlisleovi do pracovny a ani se nezdržovala klepáním.

Otevřela jsem dveře a rovnou zamířila ke stěně ověšené různými obrazy. Ignorovala jsem Carlisleovy upomínky, že bych mohla zaklepat. Zastavila jsem se u jednoho obrazu, kde byl Carlisle a tři muži na trůnech. Podle jeho vyprávění to byli Volturiovi. Caius, Marcus a Aro. Taky jsem si všimla pár postav za nimi. Zvedla jsem ruku a prstem ukázala na černý plášť a blonďaté vlasy, které z něj trčely. Byla to ta osoba, která zavinila nehodu.

Edward běžel hned za mnou a s Carlislem se na mě nechápavě dívali. Už se chtěli něco zeptat, když jsem je přerušila.

„To ona zavinila nehodu,“ řekla jsem a s nenávistí se dívala na malou postavu za trůnem, na kterém seděl Aro.

Měla jsem chuť jí něco udělat. Kdyby tu byla přede mnou, tak by byla za chvilku mrtvá. Jasper vběhl do pracovny a zmateně se díval kolem. Zastavil se až na mně. Musel vycítit ty emoce.

„Bello, klid, co se děje?“ zeptal se, ale já mu nechtěla nic vysvětlovat. Všechno mu řekl Edward a on se na mě nevěřícně díval. Můj odpor k té osobě vzrůstal každou chvilku, co jsem se na ni dívala. Nemohla jsem od ní odtrhnout pohled.

„Bello, slyšíš mě?“ ptal se někdo a třásl se mnou. Já prudce otočila hlavou a Edward, který mi svíral ruku, uskočil. V tu chvíli jsem se vzpamatovala a cítila, že se něco stalo.

„Co se stalo?“ ptala jsem se zmateně.

„Tvoje oči. Jako by změnily barvu. Byly červeno-černé s rudými plamínky. Měla jsi v nich odpor,“ řekl a opatrně se na mě podíval.

Zavřela jsem oči a snažila se soustředit, když v tom se něco stalo. Začala mi třeštit hlava a já uslyšela slabý hlásek, který mi říkal.

„Zabij ji!“ Potom jsem ucítila příšernou bolest a sesunula se.

Edward mě stačil chytit dřív, než jsem stihla spadnout na zem. Byla jsem zmatená. Co se to stalo? Kdo to na mě mluvil? Když vtom mi to došlo.

„Bello, co se ti stalo?“ zeptal se zmateně a já si všimla, že teď už byli v místnosti všichni členové mé milované rodiny.

„Michelle, mluvila na mě,“ řekla jsem a všichni se na mě nechápavě podívali.

„Cože?“ řekl překvapený Carlisle.

Ukázala jsem si na spánek. „Je v mé hlavě.“

„Bello, dokážeš se s ní ještě spojit a zeptat se jí, co po tobě chce?“ zeptal se Carlisle a já znejistěla. Vzpomněla jsem si na tu bolest, ale když to pomůže, tak se o to musím aspoň pokusit.

„Ano,“ řekla jsem rozhodně a zavřela oči.

„Miluji tě,“ ozvalo se vedle mě a já se mírně pousmála, potom jsem se už naplno soustředila tomu, abych se spojila s Michelle. Po chvíli se mi to podařilo.

„Co chceš?“ zeptala se naštvaně.

„Chtěla bych vědět, co chceš ty ode mě,“ zeptala jsem se v duchu a připadala si jako blázen. Už vím, jak se musela cítit Alice.

„To je jednoduché! Budu prostřednictvím tebe páchat zlo!“ řekla a já se zděsila.

„To ti nikdy nedovolím!“ řekla jsem naštvaně.

„Nemusíš,“ řekla a zákeřně se zasmála.

Vůbec jsem nechápala, o čem mluví. Když jsem ale ucítila, že se mě snaží vytlačit z mého těla, tak mi to došlo. Chtěla se mě zmocnit. Využila mou chvilku nepozornosti a už byla v mém těle a já místo ní.

Zvedla mé tělo na nohy a utíkala s ním pryč. Za námi bylo jen slyšet, jak Edward křičel moje jméno. Michelle ale nereagovala.

„Michelle,“ zakřičela Alice a Michelle se otočila. Toho jsem využila a vlezla zpět do svého těla a Michelle se vrátila na své místo.

„Zabiju je všechny!“ řekla, když se její hlas vytrácel, a pak ztichl úplně.

Stále otočená jsem se na ně dívala. Všichni měli ve tváři vepsaný strach. Už je nemůžu tak ohrožovat. Hned musím odjet!

„Je mi to líto,“ řekla jsem a rychle utekla do lesa.

Autor: BlackNes, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nový člen rodiny - 14. kapitola: