Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nové štěstí - 7. kapitola

Nové štěstí - 7. kapitolaV minulém díle jsme se dozvěděli, že Rosalie s Emmettem se rozhodli mít dítě. Podaří se jim to?

„Vy nejste normální! To je proti všem zákonům! Upíři nemohou a nesmí mít dítě!“ běsnil Jacob potom, co se dozvěděl, že Rosalie s Emmettem plánují mít dítě.

„Jaku, uklidni se. To dítě bude jako Renesmé,“ snažil se ho uchlácholit Edward. Začala jsem pochybovat, jestli byl dobrý nápad dovolit Jacobovi, aby sem přišel právě teď. Za chvíli se mají vrátit Peter, Charlotta a Ann. To by mohlo být nebezpečné.

„To je něco jiného. Bella byla člověk. Co když to malé bude monstrum, které nebude váhat před zabitím člověka?!“ Jacob se začal chvět.

„Jaku, prosím. Nech Carlislea, aby ti vysvětlil, jak to funguje.“ Položila jsem mu ruku na rameno.

„Ale…“

„Jaku…“ Renesmé se k němu přitiskla a on s povzdechem souhlasil.

Ještě než Carlisle začal vysvětlovat, vzala Alice Nessie do svého pokoje pod záminkou nového katalogu oblečení. Přece jenom byla na tohle Renesmé ještě trochu malá. Pak už nic nebránilo Carlisleovi ve vyprávění. Jacob střídavě měnil výrazy ve tváři a když se dozvěděl o pozorování soulože, rozchechtal se.

„Tak to je nejenom nebezpečný a zakázaný, ale i úchylný.“ Pak se ale při našich pohledech uklidnil a poslouchal dál.

„Dobře, no… I když si myslím, že to není dobrý nápad, bránit vám v tom nebudu,“ řekl, když Carlisle skončil.

„Za chvíli tu budou,“ oznámila Alice, která společně s Nessie sešla dolů.

„Dobře. Tak akorát. Jacobe, chovej se, prosím, normálně,“ řekl ještě Edward a po Jacobově přikývnutí zazvonil zvonek.

„Tak jak jste se rozhodli?“ zeptala se Ann, když se všichni usadili na gauči. „A kdo je tohle?“ dodala při pohledu na Jaka a Nessie.

„To je Renesmé, naše dcera, a Jacob, náš přitel,“ vysvětlil Edward.

„Ach, samozřejmě. Renesmé je vám oběma tolik podobná. A Jacob je člověk? Proč tolik páchne?“

„Jake není člověk. Je to vlkodlak, a proto tolik páchne. Ale stojí na naší straně,“ řekla jsem a chtěla ještě něco dodat, ale Emmett mě přerušil.

„A rozhodli jsme se. Půjdeme do toho.“

„Dobře. A kdo?“ zeptala se Ann.

„No, já a Rosalie.“

„A ostatní nemají zájem?“ položila Ann další otázku trochu udiveně.

„Což o to, zájem by byl,“ řekla jsem.

„Ale dohodli jsme se, že teď do toho půjdou jen Rose s Emmem,“ doplnil Edward.

„Ale byli bychom rádi, kdyby ses tady zastavila například za 50 let. To by do toho šel někdo další,“ dodal ještě Carlisle.

„Jasně. To by nebyl problém. Klidně se můžu stavit víckrát,“ usmála se Ann.

„To bude super. A za tisíc let se tohle město nebude jmenovat Forks, ale Upírov…“ poznamenal Jake jízlivě.

„Spíš Poloupírov,“ opravila jsem ho a zasmála se.

„No a kdy se do toho dáme?“ zeptala se Rosalie.

„No, můžeme klidně za chvíli,“ řekla Ann.

„Počkejte ještě chvilku. Já jenom uložím Renesmé a potom se všichni můžou přesunout do svých pokojů,“ řekla jsem a už šla s Nessie nahoru.

„Moc ráda bych měla sestřičku nebo bratříčka…“ poznamenala trochu smutně, když už ležela v posteli.

„Já vím, Nessie. Já bych taky chtěla ještě jedno tak nádherné dítě,“ povzdechla jsem. „Ale ostatní mají přednost. Už žijí tak dlouho a dítě si vždycky přáli.“

„Ale někdy sourozence mít budu?“

„Možná, že jo,“ souhlasila jsem a už jsem se těšila. Vždyť Nessie za chvíli dospěje a bude chtít žít s Jakem. Samozřejmě mu ji nedám jen tak…

„Dobře. Dobrou noc, mami.“

„Dobrou noc,“ zašeptala jsem a začala jí broukat její ukolébavku. Po chvilce jsem sešla dolů, což byl znak pro ostatní. Jake tady už nebyl, takže asi odešel do vesnice.

„Hodně štěstí,“ pronesl Carlisle směrem k Emmettovi, Rosalie a Ann a všichni se rozešli do svých pokojů.

 

Pohled Rosalie

Šli jsme po schodech do našeho pokoje a ve mně se mísily různé pocity, hlavně nervozita a radost.

„To zvládneme,“ Emmett si všiml mých pocitů a snažil se mě uklidnit. Sám však byl očividně nervózní. Stiskla jsem mu ruku a otevřela dveře do našeho pokoje.

„Takže, mě si nevšímejte a věnujte se sobě,“ řekla Ann a posadila se do rohu místnosti, kde ji nebylo skoro vidět. „Hlavně myslete trochu na dítě a nelekněte se, když se u vás najednou objevím v tom nejlepším. Jo a nezapomeňte, že musíte vystoupat k vrcholu oba najednou.“

Přestala jsem si Ann všímat a sedla si na postel. Emmett mě váhavě políbil. Polibky jsem mu oplácela a přitom jsem stále myslela na to děťátko. Tolik jsem se těšila…

Začala jsem Emmettovi svlékat košili a hlavou se mi stále honily obrázky. Já s Emmettem, jak se skláníme nad postýlkou, já, jak držím malinký uzlíček, Emmett, jak si hraje už s trochu větším dítětem…

To už jsem ležela na posteli jen ve spodním prádle a Emmett, který byl už úplně nahý, mě líbal po celém těle. Užívala jsem si jeho doteků a stále přemýšlela nad dítětem. Když do mě Emm vniknul, téměř okamžitě jsem vystoupala k vrcholu.

Podívala jsem se vedle sebe a zjistila, že vedle nás stojí Ann. Vůbec se nás ale nedotkla. Po chvilce mi to došlo. Emmett teprve teď vystoupal k vrcholu. Nasupeně jsem se na něj podívala.

„Proč jsi byl tak pozadu?“

„Promiň, já se snažil a přitom jsem myslel na děťátko, ale musíš taky trochu spolupracovat…“ snažil se mi vysvětlit.

„Ale…“ chtěla jsem oponovat, ale Ann mě přerušila.

„Dobře. Nic se neděje, zkusíme to znovu.“ Sedla si zpátky do rohu a čekala.

Teď jsem se snažila víc spolupracovat, ale zase se nám to nepovedlo. S tím rozdílem, že teď vyvrcholil první Emmett.

„Víte, zkuste se do toho trochu víc ponořit. Užívejte si společného soužití. Jen párkrát vpusťte do hlavy myšlenku na dítě,“ řekla Ann a my se do toho pustili.

Začala jsem Emmetta vášnivě líbat a na chvíli vpustila do hlavy obrázek dítěte. Skousla jsem Emmův ušní lalůček a on se pak začal věnovat mým bradavkám. Jemně je kousal a olizoval a já vzdychala a zarývala nehty do jeho silných ramen. Pak se přesunul trochu níž a já zalapala po dechu, když strčil jazyk do mého pupíku.

Přitáhla jsem si ho zpět na rty a donutila ho do mě vstoupit. Vykřikla jsem, ale vrcholu jsem nedosáhla. Začala jsem dychtivě pohybovat boky a z Emmettovy hrudi se ozvalo zavrčení. Zrychlil tempo svými přírazy a za mého výkřiku jsme oba dosáhli orgasmu.

Těsně před ním jsem ucítila Anninu dlaň blízko svého srdce. Chvíli jsme s Emmettem zrychleně oddychovali a já se podívala na Ann. Nezdálo se, že by mi začalo bít srdce.

„Je mi to líto, ale asi jste dostatečně nemysleli na dítě,“ řekla. Až teď jsem si uvědomila, že jsem na něj pomyslela jen, když jsme začínali. Rozvzlykala jsem se a Emmett mě začal utěšovat.

„Já myslím, že to pro dnešek stačilo. Zkusíme to zase zítra,“ řekla Ann, rozloučila se a odešla. Pořád jsem vzlykala bez slz. Ani Emmettovo utěšování a polibky nepomohly.

Copak nám není dítě dopřáno?


Prosím aspoň o pár komentíků, protože jsem se moc snažila to napsat co nejrychleji. Bohužel mám špatnou zprávu. Odjíždím na tři týdny na dovolenou pod stan, takže budu úplně odříznutá od počítače a internetu. Pokusím se aspoň něco předepsat na papír... Snad to vydržíte a nepřestanete mou povídku číst. Tak se tady mějte a držte mi palce, ať to pod tím stanem přežiju.

 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nové štěstí - 7. kapitola:

 1
8. Rosalie
28.01.2013 [19:16]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19.09.2011 [20:05]

LenuleCullenŠkoda, že jim to nevyšlo, ale snad příště Emoticon Jinak bezvadný! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. daslli141
18.07.2011 [13:05]

Tak si to uži... na túto poviedku si rada počkám Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

16.07.2011 [18:17]

klarushaJsem ráda, že se Vám to líbí. Emoticon A ráda bych psala, ale dovolenou potřebuju. Doma už mi hrabe. A děkuji za přání. Emoticon Pokusím se začít psát co nejdřív.

4. annaliesen
15.07.2011 [20:55]

moc pěkný díl škoda že nebudeš psát ale těším se na další díl a pěknou dovolenou Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. mona
15.07.2011 [19:54]

Emoticon Emoticon Emoticon

2. marcela
15.07.2011 [19:50]

Nechceš radši zůstat doma a psát?Přeji krásnou dovolenou. Emoticon Emoticon Emoticon

14.07.2011 [17:08]

WhiteTieČlánek ti vracím kvůli chybám. Chybuješ v následujícím:

+ čárky
+ překlepy
+ přímá řeč
+ mezery (za diakritickými znaménky je vždy mezera)

Až si toto opravíš, zaškrtni prosím "článek je hotov". Děkuji.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!