Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nor work model isn´t perfect - 10. Kapitola

newmoonset12

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nor work model isn´t perfect - 10. KapitolaJe tady další dílek. Prosíme o komentíky, které urychlí přidávání.

Jak dopadne polibek Belly a Edwarda? Políbí se nebo je někdo vyruší? Čtěte a nenechte se rušit.

Vaše Torenc a MyLS.

26.04.2010 (18:00) • KairaTay • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3254×

A nebudu jediná, Edward na tom byl zřejmě stejně.

Ani on, už nechtěl být na druhé straně propasti a skočil ke mně.

 

„Konečně,“ pomyslela jsme si.

 

Jeho rty byly stejné, jako jeho kůže tvrdé a studené, ale přitom velmi jemné.

 

Naše rty se o sebe jemně otíraly, ale to jim nestačilo - ani mě ne.

 

Z velmi opatrného polibku se stal polibek velmi vášnivý. Naše rty pro sebe byly jako stvořené, posléze se do hry zapojily i jazyky.

 

Ten polibek byl dokonalý, nádherný, jednoduše nepopsatelný. Byl úplně jiný, než s NÍM – jehož jméno by tuhle chvíli jen zkazilo -, bylo v něm tolik… citu.

 

Přála jsem si, aby tenhle polibek nikdy neskončil. Ale o některý věcech můžete jen a pouze snít.

 

Ozvalo se nucené odkašlání a mi jsem se od sebe – ač neradi – odtrhli.

 

Nemohla jsme uvěřit vlastním očím. U dveří do kavárny stál Villiem a zíral na nás.

 

Číšníkovy, který si odkašlal a stál pořád vedle mě jsme vůbec nevěnovala pozornost.

 

Když jsem tam Villiema viděla, pocítila jsem šílenou vinu, strach, ale zároveň i úlevu.

 

„E-Edwarde, běž prosím,“ šeptala jsem a přitom koktala. Jediné, o co mi právě šlo, bylo to, abych ochránila Edwarda.

 

„Co se děje?“ ptal se nechápavě. Je jen kývla hlavou k NĚMU.

 

Edward se otočil, a jakmile HO spatřil, v očích se mu objevil… strach? Nedivila bych se, kdyby to byl strach z Villiema, ale je vidět, že Edward má jednoznačně nad ním navrch – jak jsem měla možnost se i přesvědčit.

 

„Prosím, běž,“ pobízela jsem ho.

 

„Ne, nedovolím, aby ti ublížil,“ řekl a postavil se.

 

Villiem se nebezpečně rychle blížil… „Bello, co to má znamenat?“ řekl nakvašeně Villiem.

 

„Myslím, že toho bylo dost!“ ozval se Edward.

 

„U tebe by bylo na místě, kdybys zmizel!“ vyštěkl výhružně Vill.

 

„Nikam nejdu! Teď, už to není jen tvá věc, ale věc naše.“ Edward se naklonil a něco mu pošeptal. „Jestli jí zkřivíš jediný vlásek, zabiju tě!“ a zase se odtáhl.

 

Villiem se jen posměšně usmál a podíval se na mě. „Jdeme! Okamžitě!“ Odhodil Edwarda na stranu a chytil mě za ruku. Tak pevně, že jsem cítila modřinu, která tam zanedlouho bude. Takhle nebudu moc jít na přehlídku, která se chystá.

 

„Villieme, to bolí,“ vyštěkla jsem, ale marně. Táhl mě daleko od Edwarda a klidu. Bože, kdy se konečně postavím na nohy a jeho pošlu někam…

 

„Můžeš si za to sama,“ odsekl a ruku mi nepouštěl.

 

Táhnul mě přes celou chodbu tak, že by to do očí praštilo každého. A hned by pochopil, co se tady děje. Věděla jsem, že by mu Edward ukázal, ale pak bych měla větší peklo. Pro mě by to znamenalo peklo na zemi.

 

„Sedni si,“ rozkázal, když otevřel dveře spolujezdce. Já ho bez protestů poslechla a nasedla. Villiem obešel auto a nasedl na místo řidiče.

 

Chvilku zíral před sebe. „Mohla bys mi říct… ne – řekni mi, co to mělo znamenat!“ řekl tak naštvaně, že jsem se začala bát.

 

„Co ti na to mám říct? Viděl jsi sám ne?!“ odpověděla jsem mírně naštvaným tónem.

 

„Bello, kolikrát ti mám opakovat, že patříš ke mně? Jestli mě necháš, tak si mě nepřej,“ odpověděl tak tvrdě, že jsem skoro zahučela v sedačce.

 

„Hmm.“

 

Nastartoval a vyjel k domovu. Od doby, co bydlím s ním, se mi zdá, že to jde jen z kopce. Našel si milenku, takže teoreticky vede dvojí život. Ale co já? Od rána do večera v práci, domů… najíst, osprchovat a spát. Večer padám tak, že bych usnula už ve stoje. Ale ono ho nenapadne víc si mě vážit. Začínám toho mít dost. A to ponese následky.

 

Po 30 minutách

Villiem pomalu zatáčel k nám do ulice. A já jsem s hrůzou čekala, co se stane. „Jdi dovnitř,“ rozkázal, když zastavil.

 

„Už jdu,“ odpověděla jsem mu. V očích se mi začaly ukazovat slzy, ale ty jsem před ním neukázala. Co je to za svět… milovat jiného a být s jiným? Tuhle otázku asi nikdo nikdy nezodpoví. Protože abych jí zjistila, musela bych být s ním. S mužem mého srdce.

 

Utíkala jsem do domu, kde jsem měla pár minut na to se vzpamatovat. Když mi v tom přišla sms.

 

Vytáhla jsem mobil z kapsy a podívala se.

 

 

 

 

 

SMS:

Od: Edward

Ahoj, lásko. Doufám, že ti nic neudělal, protože jinak si ho podám. Když se bude cokoliv dít – zavolej, přijedu si pro tebe. Miluji tě. E.

V tu chvíli mě polil vztek. Měla jsem ho, ale na Villiema. Můj pohár trpělivosti se začal plnit.

 

Ve dveřích se objevil on. Naštvaný výraz, ruce zaťaté v pěst… a díval se na mě tak… tak, divně.

 

„Takže – vysvětlíš mi to?“ opakoval jak rozbitá hračka pořád dokolečka.

 

„Co ti mám vysvětlit? Že tě nemiluju? Že jsem se zamilovala do jiného? Co chceš kruci slyšet?!“ řvala jsem jak pominutá, protože jsem se bála. Bála jsem se tak, že jsem někde sebrala odvahu se mu vzepřít.

 

„Isabello, já ti říkám, že mě neopustíš! Jestli ano, radši tě zabiju, než abys byl zrovna s ním,“ řekl výhružně.

 

„Fajn,“ začala jsem mu odporovat.

 

Přistoupil ke mně blíž a zadíval se mi do očí. Mě dělalo velké problémy zůstat a neuhnout. Když jsem se dostávala do klidu, praštil mě takovou silou, že jsem sebou sekla přímo na konferenční stolek. Bolelo mě to. Když jsem se malinko vzpamatovala, chytla jsem se za to místo a začala zrychleně dýchat. Okolo očí se mi objevovaly slzy. Slzy zrady, bolesti, utrpení a smutku.

 

„Je to všechno. Ulevil sis?“ vysoukala jsem ze sebe.

 

„Ani ne. Jdi do svého pokoje!“ Pořád rozkazuje. Kde je ten dřívější Villiem? Milej, hodnej, pozornej, ale teď? Přesný opak.

 

Vstala jsem, ale ruku z tváře nespouštěla. Bolelo to jako čert. Během chvilky jsem zapadla do svého pokoje, kam chodím odpočívat. Zamkla jsem se a natáhla se na gauč. Musela jsem nejspíš usnout, protože mě probudil mobil.

 

SMS:

Od: Edward

Doufám, že tě nebudím. Nemůžu spát. Musím na tebe myslet. Chybíš mi. E.

 

Vstala jsem a šla se podívat, jestli Villiem spí. Všude byla tma… a on chrápal, že by to probudilo mrtvého.

 

Zalezla jsem zpátky do postele a vzala si mobil.

 

Odpověď:

Pro: Edward

Vzbudil, ale to je jedno. I ty mě chybíš. Mimochodem krásně líbáš.

 

Nemusela jsem čekat moc dlouho, protože mi hned přišla odpověď.

 

Od: Edward

Promiň, to jsem nechtěl. Děkuju, ale rád bych poznal víc. Půjde to někdy vůbec?

Odpověď:

 

 

Pro: Edward

Teď je jedna hodina, když budu doma do čtyř. Přijeď si pro mě, ale potichu. Villiem spí.

Srdce mi začalo tlouct tak divoce, že to musí slyšet na hony daleko.

 

Od: Edward

 

Pojď ven.

Naklonila jsem se z okna… opravdu byl tam.

 

Hodila jsem na sebe tepláky a tričko. Natáhla jsem se pro mobil a vylezla oknem. Sáhla jsem pro větev, která byla tak silná, že mě udrží.

 

„Opatrně,“ šeptal Edward. Byl tak roztomilý, že mi srdce dávno uteklo k němu.

 

Našlapovala jsem na poslední větev, ale ta se pode mnou zlomila a já skončila Edwardovi v náruči. „Děkuju,“ usmála jsem se a pevně ho objala kolem krku. Po pár vteřinách jsem se odvážila ho políbit. V tuhle chvíli mi nebránilo nic, abych ho mohla políbit.

 

Polibky mi s chutí vracel, ale nabralo to neuvěřitelný spád. „Počkej,“ pokoušela jsem se mluvit v mezidobý. „Tady ne!“ Edward odloučil naše roztoužené rty od sebe a zašklebil se.

 

„Tak jo.“ Položil mě na zem a ukázal auto, které bylo o pár metrů dál.

Líbilo? Jestli ano, zanechte komentík. =)

 

 

Autor: KairaTay (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nor work model isn´t perfect - 10. Kapitola:

 1
1. kikuska
05.07.2011 [20:45]

To sa pýtate vážne? Význam slov, páčilo sa mi to, nie je dostačujúci aby vyjadril, to aká som nadšená z tejto poviedky. Je to dokonalé. Ja nemám slov. Edward je taký zlatý a pozorný. Aj ja chcem takého chalana. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře