Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Noc patří nám - Prolog + 1. kapitola

Jamie12


Noc patří nám - Prolog + 1. kapitolaChladná a neprostupná noc. V luxusním baru se setkáváme s malířskou umělkyní Isabellou Swanovou a jejími přáteli. Bella slaví svůj prvotní úspěch na umělecké scéně, ale tahle noc pro ni nebude mít takový konec, jaký by si přála. Stává se svědkem brutální vraždy a tím spouští koloběh nebezpečných událostí a děsivých tajemství. Navíc se jako nepohodlná stává hlavním terčem a součástí hrozivé války dvou upírských rodů. Jak ale do všeho zapadá záhadný a šarmantní Edward Cullen? A probudí v Belle něco, co nikdy nepoznala? Jenže i on má možná svá děsivá tajemství… Námět povídky je převzatý z jedné knihy, ale zaujal mě natolik, že jsem se rozhodla ho zapracovat do prostředí Twilight a dát mu svůj osobní pohled. Ponořte se do tajemného světa upírů, který je jiný a jedinečný. Zapomeňte na to, co znáte a nechte se unášet příběhem, který Vás zavede do těch nejniternějších koutů mysli…

Prolog

Temná a neprostupná noc. Jen ledový chlad snášející se v mlžných oparech k zemi. Byli všude kolem a splétali své přízemní touhy jako pavučinu zahalující jejich skutečnou podstatu… Upíři.

Ta opojná vůně krve je spalovala jako planoucí žár. Mnoho z nich se zmítalo na parketě v objetí s lidskými jedinci. Věděl jsem, že vyčkávají na správný okamžik, kdy svou oběť ukořistí do svých pekelných spárů. Jak děsivý byl tenhle svět, ve kterém naše rasa vyvražďovala nic netušící smrtelníky. Ta staletí nesmrtelného života prožité skrýváním se pod rouškou hluboké noci – v dostatečném bezpečí před jiskřivými a spalující paprsky slunce. Jen tupá prázdnota otupující smysly…

Naše existence měla ale svůj smysl. Naše rasa byla kdysi jednotná, dokud ji nenarušila zrada a touha po nekonečné moci. Touha po ovládnutí lidstva – po nadvládě upírů. Lidé měli být pouhými otroky a hostiteli, jen nicotnými loutkami bez tváře a bez vlastního života sloužící vyšší moci nočních tvorů. O našem světě existuje mnoho mýtů. Většina z nich jsou jen pouhé výmysly spředené na nereálných základech. Jako by nás dokázal zranit česnek nebo svěcená voda. Jako by se naše smrt nacházela v dřevěném kolíku zabodnutém hluboko v našem srdci. A duše? I v našem světě je skutečná. Má ji každý z nás. Někteří se však nedokážou smířit s palčivým a nesnesitelným pocitem viny a duše se pro ně stává prokletím. Jejich neukojitelná žízeň jim zatemňuje mysl a odvrací poslední zbytky lidství… Novorození.

A pak jsme tu my. Pradávný upírský rod, který usiluje o rovnováhu. Krmíme se na krvi zvířat a potlačujeme svou bytostnou podstatu. Snažíme se zůstat v utajení a nepoutat na sebe zbytečnou pozornost. Jenže tenhle svět je nakažen. Každá noc se stává nebezpečnější a zlověstnější – stále se víc a víc zaplavuje novorozenými upíry, kteří bezbožně lační po té nejvábnější tekutině – lidské krvi. Vraždí bezmyšlenkovitě, bez zábran a neznají konec. Uvrhli tenhle svět do řítící se záhuby, které se snažíme zabránit.

A tak tu stojím v kouřovém oparu a hledám nebezpečí. Jsem přesycen tímhle životem, ale jediné, co mě drží nad vodou je pomsta. Ta jedovatá a žhnoucí emoce… Myšlenky se rozplynuly jako obláček dýmu. Moje oči upoutala dívka. I v té neproniknutelné tmě, která v nočním klubu panovala, jsem mohl obdivovat její divokou krásu. Bohaté prameny kaštanových vlasů protkané měděnými odlesky spadající podél hebké šíje, plné vykrojené rty zbarvené pulzující krví, jemná srdcovitá tvář s drobnými ruměnci. Najednou ke mně vzhlédly ty pronikavé studánky, ve kterých jsem se omámeně utápěl. Dívala se na mě a pozorovala mě se stejným zaujetím jako já ji. Její teplo ke mně sálalo ve vlnách a její vzrušující vůně mi ulpívala na rtech…

Využil jsem momentu, kdy se otočila, a vytratil se v davu tančících párů. A pak jsem to vycítil. Potíže…

 

Kapitola první

Posedávala jsem u stolu a v rukou protáčela téměř prázdnou skleničku s vínem. Neunikla jsem však bystrému zraku Mikea, který mi vzápětí dolil až po okraj temně karmínovou tekutinou.

 

„Díky,“ skoro jsem zakřičela směrem k němu a snažila se tak přehlušit hlasitý dusot decibelů, které se linuly z pódia. Jen se s mrknutím oka usmál a opět se naplno věnoval ústům Jessicy. Potichu jsem si vzdychla, když můj zrak upoutal muž stojící u točitého zábradlí. Byl částečně schovaný ve stínech, ale nemohla jsem si nevšimnout jeho vzhledu. Byl vysoký a štíhlý. Přes linie ramenou se linuly křivky svalů a úzký pas dokonale vykreslil jeho ladnou postavu. Vlasy měl rozčepýřené v sexy rozcuchu, ale jeho oči zůstaly ukryty pod černými brýlemi. Stál tam jako živoucí socha se založenýma rukama na hrudi. Měla jsem víc než jen pocit, že mě pozoruje stejně jako já jeho.

 

„Jsi nějaká mimo, Bells,“ prohlásila Jess a vyrušila tak mé myšlenky. Byla už v lehkém alkoholovém opojení a oči se jí třpytily jako dva drahokamy.

„Jsem jen unavená. Asi už půjdu,“ oznámila jsem stroze a pohledem se znovu vrátila k tomu muži. Jenže on už tam nestál. Na jeho místě se svíjel v opojném tanci nějaký pár. Nedokázala jsem to popsat, ale cítila jsem znatelný smutek, který mě v tu chvíli zasáhl.

„Ale Bello, no tak! Musíš se trochu pobavit a odvázat!“ prohlásila Angela a šibalsky do mě drkla. Byla jsem pevně rozhodnutá.

„Ne, vážně. Jsem unavená a jediné, co teď potřebuju, je postel,“ odpověděla jsem upřímně a s kabelkou v ruce se zvedla od stolu. Ještě jsem zaslechla nesouhlasné kňučení Jess, ale toho jsem si už nevšímala.

„Tak dobrou noc, Bells,“ hlesl Mike a holky na mě nesouhlasně zamávaly.

„Moc děkuju za pěkný večer, zavoláme si. Dobrou,“ odvětila jsem a zachumlala se do sytě rudého kabátu.

 

Chvíli trvalo, než jsem se protlačila davem lidí, kteří si zmítali jako v opojném transu pod třpytící se disko koulí. Nebylo pochyb o tom, že spousta z nich musela být totálně opilá nebo dokonce zdrogovaná. Pocítila jsem nepříjemný neklid a zesílila tlak, kterým jsem se prodrala až ke skleněným dveřím vchodu. Upřímně jsem byla ráda, že jsem konečně venku. Ta atmosféra celého klubu na mě rozhodně nepůsobila přívětivě, spíš mě děsila. S použitím větší síly jsem rozevřela dveře a hlasitě za sebou zabouchla. Jak příjemné bylo znovu vdechovat čerstvý noční vzduch. Žádná příměs alkoholu, ani cigaret.

Sestoupila jsem po schodišti a přiběhla k okraji silnice. Doufala jsem, že bez problémů chytím taxík, ale zřejmě jsem se mýlila. Hlasitě jsem vydechla a zadívala se na mobil, který ukazoval skoro půl třetí ráno. Moje smysly najednou upoutala skupinka, která si v malé uličce evidentně vyřizovala účty. Udělala jsem pár kroků do strany, abych lépe viděla, co se tam děje. Po těle mi přecházela svírající nervozita a sotva jsem popadala dech. Ten výjev v uličce se mi ale vůbec nelíbil. Pět ve stínu zahalených osob si mezi sebou přehazovalo mladíka, který byl zjevně úplně namol. Byl to jeden z těch, které jsem při svém odchodu určitě zahlédla na parketu. Pouliční světlo se jasně odráželo od jeho vyděšené tváře. Zůstala jsem stát přimrzlá k zemi a nedokázala se pohnout ani o píď.

 

„Nechte mě, co blázníte?! To není legrační!“ křikl zoufalý mladík vysokým hlasem. Ale skupinka jako by ho ani nevnímala a osoba, která vystoupila z řady, ho tvrdě přirazila ke zdi. Mladík se bezvládně sesunul k zemi. Celá vyděšená jsem sledovala celou scénu a snažila se najít odvahu zasáhnout. Najednou jsem zaslechla hluboké vrčení, které se začalo rozléhat jinak tichou nocí. Útočníci vystoupili ze stínu a utvořili kolem mladíka kruh. Než se stačil zvednout ze země, vrhli se na něj jako hladoví psi a vzduch prořízl jeho zoufalý výkřik. Srdce mi bušilo do hrudi tak bolestně, že jsem se sotva dokázala udržet na nohách. Nemohla jsem uvěřit tomu, co vidím.  Rozběhla jsem se na začátek temné uličky.

 

„Nechte ho!“ vykřikla jsem, ale můj hlas se vzápětí zlomil. Jejich pozornost jsem upoutala, když se na mě jeden z útočníků zvědavě zadíval. Ucukla jsem o krok zpátky, když jsem pod přívalem světla spatřila lidskou tvář zohavenou děsivým, krvavým úšklebkem. Panebože, tohle není normální…

Zděšeně jsem se podívala na mladíka, kterému už nebylo pomoci. Jeho mrtvé tělo se válelo v kaluži krve. Zuby mi drkotaly hrůzou, která mě naprosto paralyzovala. Ruce se mi třásly a trhaně jsem dýchala. Skupinka se od mladíka s hrdelním vrčením odtrhla a najednou mě sledovalo několik párů děsivých očí.

„Proboha,“ vydechla jsem do ledového vzduchu a sáhla do kapsy pro mobil. Ve vteřině jsem zamířila mobilem do uličky a zmáčkla. Ostrý blesk se odrazil do temného průchodu a zcela jistě útočníky aspoň na malý okamžik oslepil. Pár vzácných vteřin, které jsem získala pro svůj útěk. Rozběhla jsem se přes hlavní silnici a zoufale se otáčela za sebe. Bylo slyšet rozzuřené zvířecí zvuky, které jsem si nechtěla vůbec připouštět. Utíkala jsem takovou rychlostí, že jsem zakopla o chodník a zlomila si podpatek. V mžiku jsem odhodila boty do cesty a dál jsem utíkala bosa. Do nohou se mi zarývaly kamínky, štěrk a špína města. Potlačovala jsem zjevnou bolest a do očí se mi draly slzy zděšení. Jaké štěstí jsem pocítila, když jsem zahlédla zářící nápis policejní stanice, která stála pár metrů přede mnou. Přímo jsem vrazila do vchodových dveří a ocitla se v kanceláři plné policistů.

 

„Proboha, pomozte mi! Oni ho zabili! Oni ho zabili!“ křičela jsem jako smyslů zbavená. Všichni na mě šokovaně zírali, když jsem pocítila tlak mužských rukou, které mě vedly k židli. Třásla jsem se a v očích mi jiskřila čirá hrůza.

 

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Noc patří nám - Prolog + 1. kapitola:

 1 2   Další »
14. Petronela webmaster
12.05.2012 [21:46]

PetronelaEmoticon Emoticon Emoticon. Páni, přečetla jsem mnoho začátků povídek, ale nikdy nic tak dechberoucího a úžasného. Nechápu... Bylo to úplně dokonalé, to jak jsi všechno popsala, nemám vůbec slov na to, abych ti tuhle první kapitolu vůbec vychválila Emoticon

13. ssendy
07.02.2012 [17:49]

ssendy Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon skvělé, těším se na další Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12. ClaireStew
06.02.2012 [20:59]

Krása :) neni to inspirace z knížky Milenec z temnot od J. R. Ward??

06.02.2012 [19:04]

BellaSwanCullen8 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10. martty555
06.02.2012 [17:21]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

9. Alča
06.02.2012 [16:00]

Pěkné Emoticon Prozradíš mi, co tě insipirovalo? Emoticon

8. BellaNess admin
06.02.2012 [15:13]

BellaNess Emoticon Emoticon Skvělý nápad! Ještě líp napsané Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Pokráčko Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. Faninka
06.02.2012 [12:46]

Krása, naprosto mě to zaujalo, ne nadchlo a jsem neskutečně zvědavá na pokráčko Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
A smím se zeptat, podle jaké knížky ses inspirovala, je mi to povědomé Emoticon asi jsem ji nečetla, ale o to víc mě to zajímá Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

05.02.2012 [23:03]

simi1918Moc pěkné, opravdu se ti to povedlo. Knihu, podle které to píšeš, je jedna z mých nejoblíbenějších a jsem ráda, že se ti to povedlo takhle hezky zpracovat do twilight formy. Jsem moc zvědavá, jak se ti budou dařit další kapitolky... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

05.02.2012 [22:00]

alicecullenhale2 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
super kapitola... Emoticon
teším sa na pokračovanie... Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!