Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Neznámý anděl - 7. kapitola

The Host


Neznámý anděl - 7. kapitolaTak je tu další kapitolka. Jak se Izzy s Edwardem přivítají? A dozvíme se, kdepak se toulal Edward?

7. kapitola:

 

Ve chvíli, kdy jsem ho uviděla, mi přeběhl mráz po zádech. Oči měl černé jako jeho rodina včera večer. Nejdřív jsem dostala strach, ale pak mi došlo, že zřejmě ještě nebyl na lovu. Věděla jsem, že by mi nikdy neublížil, ale i přesto mě to vyděsilo.

Zahleděl se mi hluboko do očí a v těch jeho se zračila lítost. Ale co je mu líto?

„Edwarde, já…,“ najednou jsem nevěděla, co mu mám říct. Že ho miluji? Že mě mrzí, že nenašel odvahu říct mi pravdu sám? Ani jedno mi na úvod nepřišlo správné. Než jsem se stačila znovu nadechnout, stál u mě a objímal mě svými studenými pažemi. Tisknul se ke mně a líbal mě do vlasů. Držela jsem se ho vší silou, aby mi znovu nezmizel a vdechovala jeho opojnou sladkou vůni.

„Izzy, odpusť mi prosím. Chtěl jsem ti to říct sám, ale věděl jsem, že takhle to přijmeš líp. Nechtěl jsem, aby ses mě při těch slovech začala bát. Zlomilo by mi to srdce, kdybych tě viděl vyděšenou, víš.“ Při těch slovech se mu ta lítost v očích snad ještě víc prohloubila.

„Edwarde, to je v pořádku. Stejně jsem na to přišla spíš sama. Nikdy bych se tě nedokázala bát. Miluju tě,“ usmála jsem se na něj.

„Miluju tě,“ oplatil mi a něžně mě políbil. Zase jsem se začala v jeho polibku utápět jako pokaždé, když se naše rty spojily. V tuhle chvíli mi bylo jasné, že naše životy budou ještě hodně komplikované, ale věřila jsem, že pokud zůstaneme spolu, tak všechno zvládneme.

 

Ještě dlouho jsme se objímali a šeptali si slůvka lásky. Ani jeden z nás nechtěl toho druhého pustit. Zrovna jsem se chtěla Edwarda zeptat, jestli by mi vyprávěl o svém životě, ale někdo nás vyrušil.

„No tak, děcka, nechte si to na večer. Mějte s námi trochu soucit.“ Odtrhl nás od sebe Emmett. Na tváři mu pohrával pobavený úsměv a tak jsme to nechali být. Přece mu nebudeme kazit radost.

„Edwarde, měli bychom si všichni společně promluvit,“ ujal se slova Carlisle a naznačil nám, ať se posadíme. Všichni se sedli na veliký gauč v obýváku a Edward začal.

„Nejspíš vás všechny zajímá, kde jsem celou dobu byl. Měl jsem vizi o svém dávném příteli z minulosti. Chtěli ho napadnout Volturiovi, tak jsem mu šel pomoci. Kdysi mi před nimi také zachránil život a já mu chtěl splatit svůj dluh,“ dovyprávěl svůj příběh. Všichni se tvářili klidně, jenom já koukala jako blázen.

„Tak moment. Kdo jsou Volturiovi? Já tady ničemu nerozumím,“ dořekla jsem a Edward už mě bral do náručí. Kývnul na rodinu a svou přirozenou rychlostí mě odnesl do svého pokoje. Tam mě položil na postel, přitáhl si mě do své náruče a vyprávěl mi. Vyprávěl o Volturiových i o své minulosti. Volturiovi jsou největší a nejstarší rod upírů. Považují se za jakési krále a snaží se hlídat ostatní upíry, aby nevyzradili jejich existenci. Ovšem Volturiovi se živí lidskou krví, a proto k nim mám odpor už jenom při tom vyprávění. Taky jsem se dozvěděla, že ten jeho dávný přítel se jmenuje Jasper. S Edwardem jsou asi tak stejně staří. Edward jako novorozený utekl od Carlislea a žil nomádským životem několik let. V této době potkal Jaspera, který se živil jenom lidmi. Edward chvíli také lovil lidi, ale pak se mu ten život přestal líbit. Začal mít výčitky, kvůli té spoustě lidských životů, které zmařil. Začal lovit znovu zvířata a pokoušel se k tomu přimět i Jaspera, ale ten špatně odolával lidské krvi a tak od Edwarda utekl. Dneska už prý Jasper loví jenom zvířata a dokonce si našel společnici. Je to jakási Rosalie, která ztratila svého druha a nechce žít sama, tak cestuje s Jasperem a jsou prý jako sourozenci. Rosalie je naštěstí taky „vegetariánka“. Taky mi Edward prozradil, že ti dva k nám mají přijít na návštěvu a že už se na ně neskutečně těší. I já jsem na ně byla zvědavá, ale měla jsem i trošku strach. Co když se jim nebudu líbit, nebo na mě dostanou chuť? Edwardově rodině jsem věřila, protože mě všichni měli rádi a věděla jsem, že by mi neublížili, ale tihle dva? Vůbec mě neznají… S těmito myšlenkami jsem nakonec usnula v Edwardově objetí.

 

„Vstávej, princezničko moje,“ šimral mě někdo lehce po tváři. Při tom doteku jsem slabě zavrněla a přitiskla se ještě víc k chladnému tělu vedle sebe.

„No tak, Izzuško. Už bys měla vstávat, je skoro deset hodin,“ přemlouval mě Edwardův líbezný hlas. Opatrně jsem otevřela jedno oko. On se na mě usmíval jako sluníčko. Nedalo mi to a otevřela jsem i druhé oko.

„Ahoj,“ špitla jsem ochraptěle. Edward mi dal pusu na čelo, na nos a pak na rty. Jeho ranní polibky jsou vždycky naprosto úžasné, takové něžné, skoro jako motýlí křídla.

„Už jsem myslel, že tě neprobudím. Nemohl jsem se dočkat, až tě políbím.“ Na důkaz svých slov mě začal vášnivě líbat. Polibky jsem mu s náruživostí oplácela. Zapletla jsem mu svoje ruce do vlasů a přitáhla si jeho hlavu ještě blíž k sobě. Po chvíli se Edward odtrhl.

„Miláčku, sledoval jsem budoucnost Jaspera a Rosalie. O příštím víkendu nás navštíví. Alice už začala plánovat přípravy, takže počítej s tím, že tě brzy přinutí jít nakupovat.“ Při poslední větě jsem jenom hlasitě vzdychla. Nákupy s Alice! To zase bude maraton.

„A to opravdu musím?“ zeptala jsem se s nadějí, že se z toho třeba nějak vyvlíknu.

„Jo a bez debat!“ rozezněl se Alicin hlas domem. Edward jenom kývnul a povzbudivě se na mě usmál. Pak se sklonil k mému uchu a zašeptal:

„Neboj se, viděl jsem, že to přežiješ a dokonce tě to bude i bavit.“ Nad tím jsem se zašklebila. Mě se nákupy určitě líbit nebudou, ale věřila jsem Edwardovi, že to přežiju.

 

Týden utíkal jako voda. Nákupy jsem zvládla a je pravda, že mě i bavily. Nechápala jsem to, ale bylo to tak. Alice každému koupila několikery šaty na celý víkend, dokonce i mně. Ani nemělo cenu protestovat, protože při nákupech si Alice vždycky vynutí svou.

V půlce týdne se mě Edward zeptal, jestli nějak plánuji svoji budoucnost s ním. Popravdě jsem nad ničím takovým ani neuvažovala. Hodně dlouho jsme to s Edwardem probírali a on došel k závěru, že by nejlepší bylo, kdyby mě přeměnil na upíra. Když to řekl, tak jsem se rozbrečela a utekla do koupelny. Ani jsem nevěděla, proč brečím. Najednou mi přišlo divné, že bych já měla být upírem. Co moji přátelé, co táta, učitelé, sousedé? Vždyť bych mohla někoho z nich zabít! Něco takového bych si nikdy neodpustila a nedokázala bych s tím žít. Dobrou hodinu na mě Edward mluvil skrze dveře a přesvědčoval mě, ať vylezu. Nakonec to vzdal a dveře vyrazil. Když mě uviděl stočenou v klubíčku u vany, lekl se. Uklidnila jsem ho, že se nic neděje, ale nevěřil mi. Neustále se omlouval, že to tak nemyslel a že o přeměně nebudeme mluvit. Chápal, jaký z toho mám strach, ale i tak se tvářil ublíženě.

Dál už jsme se o tom nebavili a připojili se k Aliciným přípravám na víkendovou návštěvu.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Neznámý anděl - 7. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!