Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » New moon - Jasper Whitlock Hale - 2. kapitola

arolikesbunn


New moon - Jasper Whitlock Hale - 2. kapitolaKdo z vás četl Twilight - Jasper Whitlock Hale? Kdo ne? Tak hybaj, běžte si to přečíst! Protože v této kapitole New moon vás čeká setkání s postavou, o které jste četli - vlastně o jejím vzhledu - v Twilight. Z filmu jí neznáte, tam nebyla, v knize od Stephenie také ne. Správně hádáte, ano, je to Kristie. Našla si Cullenovi, protože nutně potřebuje jejich pomoc. Tentokrát však nepřichází nebezpečí od zevnějška, ale... z ní.

EDIT: Článek neprošel korekcí

Neměli jsme moc času, vlastně jsme skoro vůbec neměli čas. Všichni ostatní už dárky pro Bellu měli – dokonce Alice koupila i dárek, který dá Belle Rosalie. Rose si totiž stála za tím, že Belle nic kupovat nebude.
Dojel jsem do obchodu – sám, bez Alice. Zatímco jsem jel autem, přemýšlel jsem o uplynulém roku. O tom, co všechno jsme zažili. Jako ve snu jsem vystoupil z auta, vešel do obchodního domu a procházel se uličkami.
„Jaspere? Jsi to ty?“ vykřikl někdo.
Ucukl jsem, jak mě ten hlas probral ze zamyšlení. Podíval jsem se tím směrem a téměř jsem nevěřil svým očím. Stál tam někdo, koho jsem nečekal, že ještě někdy spatřím.
„Kristie?“ zeptal jsem se překvapeně.
Naposledy jsem ji viděl před půl rokem, když se s námi loučila a děkovala nám, že jsme ji zachránili před Laurentem, Jamesem a Victorií. Kdyby chudák věděla, že dva z nich ještě žijí…
Nadšeně přikývla.
„Co tu děláš? Bez Alice?“ podivila se.
Zasmál jsem se. Bez Alice… Bez Alice… Jako bych pořád musel být s ní. Ne, že by mi vadilo, že jsem s ní často… ale ani přesto to není pravidlem. To, že jsme manželé ještě neznamená, že se vůbec neodlučujeme.
„Sháním dárek pro Bellu,“ vysvětlil jsem.
„Aha… no… já ji moc neznám, ale… můžu ti nějak pomoci?“ zeptala se.
„Samozřejmě, že ano,“ řekl jsem s mírným úsměvem, „a co tu vlastně děláš ty?“
„Vlastně… jsem vás hledala. Říkala jsem si… kde jinde najdu Alice?“
Pobaveně jsem se usmál, ale svíraly mě obavy. Proč nás hledala? Stalo se něco? Je v nebezpečí? Ze strany upírů? Pokud je tomu tak, jsme v nebezpečí všichni.
„A… proč jsi nás chtěla najít?“ zeptal jsem se tedy.
„No… v první řadě jsem vás prostě chtěla znovu vidět. A pořádně vám ještě jednou poděkovat. A pozdravit vás… a… a…“
„A teď k jádru věci. Jaký byl hlavní důvod?“ zeptal jsem se nedočkavě.
„Přišla jsem poprosit Carlislea… jestli by mě neproměnil v upíra! V nejbližší době,“ odpověděla.
Podíval jsem se na ni. „On nikdy nikoho nepromění, pokud-“ začal jsem.
„… Pokud ten dotyčný nemá jinou možnost, já vím. Jenomže já NEMÁM JINOU MOŽNOST!“ přerušila mě.
„Jakto?“ podíval jsem se na ní.
Místo odpovědi vytáhla z tašky papír, který mi až moc připomínal lékařskou zprávu. Kristie mě zatáhla do uličky, kde nebylo moc lidí – vlastně tam nebyl vůbec nikdo – a začala pomalu číst: „Umbridgitida, nemoc plic, třetí stádium, neléčitelné, smrtelné.
Na sucho jsem polkl.
„To máš ty?“ zeptal jsem se.
„Kdyby ne, nečtu ti to. Jaspere, já nechci umřít, prosím! Nechci, slyšíš?!“ zakňourala.
„Já slyším,“ odpověděl jsem, „pojď.“
Vzal jsem ji za ruku a vedl jsem ji z obchodu. Je jedno, že nemám dárek pro Bellu. Teď jsou za potřebí důležitější věci, jako je život. Vzal jsem mobil a volal jsem Carlisleovi.
„Jaspere? Já jsem ještě v práci, potřebuješ něco?“ zeptal se.
„Jo…“ odpověděl jsem, „mám tu naléhavý problém ohledně Kristie, můžeme tě v práci navštívit?“
„Samozřejmě… tak doražte. Mám tu pacienty, promiň, musím to položit, ahoj.“
Přikývl jsem a strčil jsem Kristie do auta. Vezl jsem ji – i sebe – k nemocnici, zatímco jsme si nezávisle povídali. Dojeli jsme ke Carlisleovi a oba jsme vystoupili z auta.
Doběhli jsme k výtahu a dojeli jsme do pátého patra. Šli jsme dlouhou, bílou chodbou a hledali jsme ordinaci doktora Cullena. Sakra, já tu nikdy nebyl. Konečně jsem si všiml blýskavé cedulky, na které se pyšně pjalo Carlisleovo příjmení. Zaklepal jsem na dveře a i s Kristie jsem vešel dovnitř. Carlisle automaticky poslal sestru za dveře.
„Co se děje?“ zeptal se nás potom.
„Carlisle?“ zeptal jsem se, „proměň Kristie.“
„Jaspere, ty víš, že to neudělám.“
„Jenže ona umře. Má umbridgitidu,“ řekl jsem rázně.
Carlisle se zarazil. „Počkat, počkat, pomalu na mne, takže… jak jste na to přišli?“ zeptal se.
Podal jsem mu lékařskou zprávu. Carlisle si jí vzal a začetl se. Zjistil jsem, že pociťuje, jak se mu všechny svaly stahují… a potom se náhle uvolnily, jakoby něco ruplo.
„Dobře, dobře, proměním ji,“ řekl.
„Kdy?“ zeptal jsem se.
Carlisle se tázavě podíval na Kristie, jakoby se jí ptal kdy chce proměnit.
„Já nevím… dneska?“ zeptala se překvapeně.
Nejspíš nečekala, že se s touto otázkou obrátíme na ni. Jenže to je její volba, takže ona je ta, která se musí rozhodnout. Carlisle přikývl. „Takže… můžeš se na pár hodin nějak zabavit ve městě? Máme ještě oslavu Belliných narozenin,“ řekl po chvíli a vytáhl z peněženky tisícovku.
Kulil jsem oči, kde ty peníze bere. A… kde je bere Alice na ty své věčné nákupy? Na dalších pár set let mám alespoň o čem přemýšlet. Kristie také koukala trošku vyděšeně, když jí Carlisle ty peníze podal.
„To je pro mne?“ zeptala se, „Za co?“
„Už jsi někdy někoho viděla bavit se ve městě bez peněz?“ zeptal se Carlisle udiveně.
„No… já peníze mám,“ odpověděla Kristie a vytáhla z kapsy od bundy pár drobáků.
Měl jsem co dělat, abych se nezasmál, za tohle by si nekoupila ani žvýkačku! I Carlisleovi cukaly koutky.
V následujících vteřinách zmizela Kristie z ordinace jako duch – i s tisícovkou v ruce. Hm… vsadím se, že večer už jí mít nebude. Chachá! (poznámka autorky: to měl být ďábelský smích! :-D)
Carlisle se na mne podíval. „Už máš dárek pro Bellu?“ Zavrtěl jsem hlavou.
„Tak to je špatné!“
Vyletěli jsme z ordinace, jako by nám za zadkem hořelo.
O půl hodiny později jsme se vraceli domů – pod košilí jsem skrýval krásné, blýskavé náušnice. Snad Alice nebude zuřit, až se dozví, že nejsou pro ni.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek New moon - Jasper Whitlock Hale - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!