Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nevzdávej to!-1.kapitola

Tak vám sem dávám novou povídku....sem asi magor xD..ale mě strašně baví psát.Snad se bude líbit.A jinak je tay ještě jedna onformace.Původně se měla rodina hlavního hrdiny,mužského pohlaví,jmenovat Abbotovi..Ale nějako se mi to rozleželo v hlavě a celá jeho rodina se bude jmenovat Danversovi.Jojo,přiznávám se,viděla jsem Síly temna a uplně uslintávám nad Calebem(Steven Strait) xD,tak se nezlobte a snad v tom nemáte maglajz. Hezký čtení přeje KateAlice

1.Kapitola-Začátek

 

Na sále

2.února 1993.Byla chladná-v rámci možností-,zimní noc,tedy spíš ráno.Blížilo se Svítání.V porodnici ve městě Phoenix,bojovala o svůj první nádech malá holčička.Její matka,Margaret Larsenová, už neměla téměř žádnou energii,ale myšlenka na její malou holčičku,kterou 9 měsíců nosila pod srdcem jí dávala sílu jít dál.

"Paní Larsenová,už to bude už vidím hlavičku,jen vydržte!.....Nevzdávejte to!"řekl mladý doktor.Margaret z posledních sil tlačila a odměnou za její vytrvalost, jí byl dětský pláč."Je to holčička,a je nádherná".Margaret z posledních sil zvedla hlavu a její oči se střetli s nejnádhernějšíma očima na světě.Byly po okrajích zelené a postupně,čím více se blížily ke středu,nabíraly čokoládově hnědou barvu.Holčička se usmála a Margaret nemohla jinak,než jí úsměv oplatit."Jak se bude tahle malá princezna jmenovat,paní?".Margarat tichým,ale přes to pevným hlasem řekla jméno,na kterém byli domluveni s jejím manželem,který netrpělivě přecházel po chodbě."Marisa"vydechla a víčka jí klesla a Margaret se odebrala do říše spánku.

mezitím na chodbě

Percy Larsen neklidně přecházel po chodbě.Kolem něj už delší dobu chodily doktoři a sestry.Chodili na sál a zase ven.Na sál kde jeho žena přiváděla na svět jejich první dceru."Co se děje?Je něco špatně?Jak to vypadá?"pokládal stále ty samé otázky,ale odpovědí na ně mu bylo jen"Prominte,ale nevím".

Nervozně přecházel po chodbě a už byl odhodlaný že na ten sál snad vlítne,ale stalo se něco na co již velice dlouho čekal.Uslyšel pláč,dětský pláč,nepochybně jeho dcery.Jeho dcera,-Marisa-jak se s jeho ženou Margaret již dohodli,se hrdě hlásila na tento svět.Úlevou si oddechl,posadil se a na tváři se mu roztáhl úsměv.

 

Uslyšel vrznutí dveří a vzhlédl.Jeho žena Margaret ležela na lůžku,na tváři měla lehký úsměv a spala.Za lůžkem kráčela sestřička a v ruce držela malý bílý uzlíček.Hypnotizoval ten balíček a když k němu sestra došla oznámila mu"Tak tatínku,představuji vám vaši dceru.Seznamte se,tahle princeznička je Marisa Larsenová".Percy fascinovaně zíral na toho drobného človíčka.Její krásné oči ho přímo uchvátily ,byli zelenohnědé,tvářičky měli lehce narůžovělou barvu a její jemné vlásky,měli barvu kaštanu.Děvčátko netrpělivě natáhlo ručky.Percy udělal to samé a poprvé v životě držel v náruči svou milovanou dceru.Tak dlouho na ní čekal.V jeho srdci ted byly dvě osůbky.Jeho žena Margaret a ted i jeho dcerka Marisa.

"Můžete s ní jít k vaší ženě do pokoje,řekla bych že vás ráda uvidí,až se vzbudí.Možná to chvíli potrvá".Percy jen němě kývl a pomalým krokem vyšel k pokoji své ženy.

Pomalu dosedl na židly a chytl svou ženu za ruku.Neustále zíral do těch kouzelných očí jeho malé dcerky.Vypadala jako andílek.Andílek které jim seslalo samo nebe.Věděl že svou dcerku bude chránit před každým kdo by jí chtěl ublížit.Nikdo ji neublíží,nikdy.

Pocítil jemný tlak na ruce,zvedl oči a jeho pohled se setkal s krásnýma zelenýma očima jeho milované ženy.I když byla jistě slabá,byla stále krásná.Políbil jí na čelo a řekl jen "Děkuji".Sladce se na něj usmála a poté upřela zrak na svou dceru.Jejich oči se střetli a obě se usmály.

"Neruším?" ozval se hlas sestřičky."Jistě že ne,pojdte dál"promluvila Margaret."Chtěla jsem se jen zeptat,jestli bych vás nemohla vyfotit,moc vám to spolu sluší"."Ale jistě"odpověděl tentokrát Percy a jako potvrzení byl slyšet krásný dětský smích.Sestřička namířila foták,Margaret se posadila a vzala si svoji dcerku do náruče a Percy si sedl k ní na postel a objal jí kolem ramen."Úsměv rodinko" zašvitořila sestřička.Záblesk ....a tento okamžik byl zachycen navždy.A tak začal život Marisi Larsenové.Dívky se zelenohnědýma očima.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nevzdávej to!-1.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!