Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nevzdám se! 26. kapitola


Nevzdám se! 26. kapitolaDalší kapitolka po dlouhé době. Vůbec jsem neměla náladu a hlavně škola mi v poslední době dosti znepříjemnuje žovit, takže se omlouvám za tak pozdní přidání. Budu se snažit co nejvíce psát a ještě o víkendu tuhle povídku dokončit. Nevím, jestli mám dát HAPPY END nebo ne. Podle mého názoru bych ho tam nedávala, protože happy endy jsou moc rozšířené. a nebo udělám dva konec. Napište mi prosím, at se mám podle čeho rozhodnou. Mně osobně by se líbil Not Happy end... Co vám??? Prosím komentíky=)

Bylo to neuvěřitelně příjemné. Celé jsem se uvolnila, ale své starosti a hlavně JEHO jsem nemohla vyhnat z hlavy. Vypnula jsem rpoud vody a jen tiše a bez hnutí jsem stála. V hlavě mi probíhali všelijaké vzpomínky na něj.


Naše rty se lehoučce dotkly a mnou jako blesk z čistého nebe, projelo vzrušení. Ani zdaleka mi to nestačilo. V břiše jsem měla miliony motýlku a oni ne a ne přestat. Byl to krásný pocit. Naše polibky začali být toužebnější a vášnivější.


Zatřepala jsem hlavou ze strany na stranu, abych tyhle mučící myšlenky zmizely, ale ony tam pořád byly. Jeho utrápený a smutný obličej, který jsem viděla, když mě viděl s Edwardem, jsem nemohla vyhnat z hlavy.

Sesunula jsem se podél zdi a začala vzlykat. Bylo toho na mě moc. Dala bych všechno ted za to, abych mohla brečet. Vím, že se to nikdy nestane, ale alespon jsem si to přála. Stejně tak jsem si přálal, aby se ke mně Aro vrítil a odpustil mi, ale to bylo stejně nemožné. Asi po deseti minutách sezení bez hnutí, jsemse začala pomalu zvedat a vylezla jsem ze sprchy.

Rychle jsem se osušila a oblékla jsem se. Vyšla jsem z koupelny a ta modrá, všude kolem, na mě působila uklidnujícím dojmem. nevím, co mě to popadlo ale moje nohy se samy vydaly k posteli a já se na ní svalila. Moje oči se sami zavřeli a já se ponořila... No ani nevím do čeho. Nespala jsem, ale všechny myšlenky mě opustily.

Byla jsem v otupělosti. Nic jsem necítila, neslyšela, nevnímala ani bolest. Ani bolest, kerá mě doprovázela všude a vždycky mě najednou oputila. Dostala jsem strach. Co se to se mnou stalo? Je snad něco špatně. Chtěla jsem se probudit, nebo co a chtěla jsem cítit tu bolest, protože jediné mi po něm zbylo. Jediný pocit, který dokazoval, že jsem ho milovala.

Rychle jsem se posadila a otevřela oči. Viděla jsem červeně. Clona, která mi zbarvovala obraz do červena pomalu ustupovala a já byla odhodlaná. byla jsem rozhodnutá uskutečnit svůj plán. Musím, jinak bych nemohla dále existovat.

Okamžitě jsem držela tašku s věcmi v ruce a letěla dolů po schodech.  Obě hlavy mých kamarádu se ke mně vyděšeně otočili a upřely svoje zraky místo na obrazovku, tak na mě.

„Musím jet!" řekla jsem a Angela rychle vyskočila z gauče a vrhla se mi kolem krku. Mačkala mě ve svém objetí, ale nic to pro mě nebylo. taky jsem jí pevně objala, ale dávala jsem si pozor, abych jí neublížila. Kroky Davida se ke mně blížili.

Angela se ode mě odtrhla a její slzy smáčeli v\yhublé tváře jejího obličeje. jden jsem se usmála a setřela jí palcem slzy. Rozplakala se ještě víc, ale vyloudila malý usměv. Nastavila jsem Davidovi ruku, ale ten jí přehlídl a objal mě. docela silně na člověka. Taky jsem ho objala a hned jsem vyrazila ze dveří. Byla noc, takže jsem lidskou chůzí co nejrychleji došla k lesu a pak jsem se rozběhla tou svou na letiště. Bude mi to trvat jen chvilku. Užívala jsem si toho běhu vítr, který se do mě opíral, jsem si užívala a nastavovala mu tvář.

Byla jsem štastná. Štastná z pocitu, že ho za chvilku uvidím. doběhla jsem k městu a byla jsem nucena výrazně zpomalit. dorazila jsem na letiště a okamžitě si zarezervovala letenku. Letí mi to za deset minut. Mám to ale štěstí. Vydala jsem se do letadla, který už se  zaplnoval. Za chvilku jsme vzlétli. vůně té opojné tekutiny se kolem mě vznášela všude a byla naplněna každým kousíčkem vzduchu.

Tlukoty srdcí ostatních pasažéru mě uklidnovali a já mohla přemýšlet. Ani nevím jak, ale najednou nám kapitán oznamoval, že za několik minut přistáváme. Bylo to velmi rychlé. Letadlo ladně dosedlo na přistávací dráhu a já se nemohla dočkat, až vystoupím. Vyletěla jsem z letadla jako blesk a hned jsem mířila na parkoviště.

Auto, které jsem na něm nechala tam ještě stálo. Copak pro něj Aro neposlal? to je divný. Ale co ted se mi to náramně hodí. Nastoupila jsem a plně a ž na podlahu jsem sešlápla pedál. Nemohla jsem se dočkat domů. Do mé Voltery.Neuvěřitelně jsem se na něj těšila. na jeho rty, oči, ruce, na něj celého. Řítila jsem se závratnou rychlostí po všech silničkách a dálnicích a za hodinku jsem projížděla bránami Voltery.

přesně jsem věděla kam jet a ještě víc jsem se těšila. Byla jsem nervozní z našeho setkání. Bude mi jedno, jestli mě zabijí, ale musím ho vidět a vysvětlit. Zastavila jsem v garážích hradu a už u mě stál Felix.

„Bello? Co tady děláš?" zeptal se a já na nic nebrala ohled. Vydala jsem se směr palác. „Nejsi rád?" řekla jsem jen a už jsem běžela dovnitř. Šla jsem po vůni. Míjela jsem hodně upírů, kteří na mě vyjeveně zůstali zírat, ale bylo mi to jedno. měla jsem pocit, že je něco špatně. Hodně špatně.

Cítila jsem jeho vůni, která mě naplnovala a já byla čím dál štastnější. Nervozita s každým nádechem jeho vůně odpadávala. Ani jsem si to neuvědomila, ale jeho vůne byla přesně tam, kde měl pokoj táta.

Tušila jsem, že se něco stalo, nebo stane.Zpomalila jsem a došla potichu ke dveřím. chytla jsem za kliku a opatrně skoro neslyšně otevřela.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nevzdám se! 26. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!