Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nessie a Jacob: 24. část

robert


Ahoj, přináším Vám další díl. Doufám, že se vám bude líbit. Nessie bude mít další komplikace, ale jak to dopadne se dozvíte až v dalším díle. Prosím o Vaše názory.

Otočila jsem se na něj s těžkým srdcem, musím mu to říct. Teď mám jen jedno přání – probudit se z téhle noční můry. Nadechla jsem se, pohled na něho mi vyvolal další vlnu vzlyků. Přešla jsem k němu a zabořila jsem si obličej jeho náruče.

,,Jakeu…“ vyšlo mi z úst.

 

 

Z očí se mi vylévali potoky slz a nešly zastavit. Nemohla bych to Jakovi říct v klidu, hlas by se mi zaškobrtl na každém slovu. Položila jsem mu dlaň na jeho hřejivou tvář a přehrála jsem mu to, co se stalo co Cullenů.

Chytl mě okolo pasu a přitáhl si mě k sobě blíž. Z hrudi se mi nelítostně draly vzlyky ven. Jacob si zabořil obličej do mých vlasů.

,,Nic se nestane Nessie, já to nedovolím. Všechno bude v pořádku.“ Utěšoval mě něžně. Snažila jsem se tomu uvěřit, ale moc mi to nešlo. Všechno bude fajn. Všechno bude fajn. Opakovala jsem si stále dokola.

,,Jakeu, já se bojím.“ Špitla jsem.

,,Já vím, já vím.“ Konejšil mě Jake.

Probudila jsem se v posteli v Jakově náručí. Přitulila jsem se k němu blíž a objala ho.

,,Miluju tě.“ Zašeptala jsem a políbila ho do dlaně. Vím, že mě neslyšel, protože tvrdě spal, ale měla jsem potřebu to říct nahlas. ,,I tebe maličké.“ Zašeptala jsem k svému bříšku a objížděla jeho rysy dlaní.

Bála jsem se, strachy jsem se chvěla, ale nesmím to dát najevo, Jakovi bych způsobila další starosti a to je to poslední co potřebuje. Na nic jsem se nedokázala soustředit, jen jsem se dívala do stromu a snažila se na nic nemyslet. Jake se vedle mě zavrtěl a zanedlouho otevřel víčka.

,,Dobré ráno“ pošeptala jsem k němu a vyhledala si jeho rty.

,,Tobě taky.“ Odpověděl mi, když se ode mě odtrhl. Opřela jsem se o loket a dívala jsem se do jeho tváře. Miluji ho a to se nikdy nezmění. Byla jsem teď šťastná i po včerejšku. Věřím, že všechno dobře dopadne. Já se svého miminka jen tak nevzdám a budu za něj bojovat.

,,Miluju tě.“

,,Já tebe taky.“ Odpověděla jsem mu. Položil mi dlaň na týl hlavy a přitáhl si mě na své rty.

,,Půjdu se osprchovat. Chceš jít semnou?“ nabídla jsem mu. Netuším jaká bude jeho odpověď. Ještě před Benátkami bych byla odpověď jasná – ne!, ale tolik se toho změnilo. Jake mi neopověděl. Jen mě chytl pod kolenem a na zádech a vzal mě do náruče.

,,Budu to brát jako ano.“ Zašeptala jsem se smíchem a políbila ho ne krk, jinak jsem nedosáhla. Bez potíží vešel na chodbu a otevřel dveře do naší koupelny.

Postavil mě ze svého náručí na zem a opřel o stěnu. Dravě si bral mé rty a já jsem mu to vřele oplácela. Putovala jsem dlaněmi po jeho těle, jako jsem už to dělala tisíckrát, ale nikde se nanebažím natolik aby mi to zevšednilo. Sjel svým rty přes bradu až dolů na krk. ,,Jakeu…“ vyšlo mi z úst slastné vzdychnutí.

,,Hmm?“ nenechal se rušit a dál přejížděl rty mojí kůži na krku. ,,Přejete si něco paní Blacková?“ zvedl hlavu a díval se mi do očí. To oslovení mě zahřálo u srdce i naše maličké na souhlas lehce koplo.

,,Drobečkovi se líbí když mi takhle říkáš.“

,,Oh, opravdu?“ zeptal se šťastně. Pohladil mě po lůně a něco mu potichu šeptal.

,,Ehm…“ odkašlala jsem si. On na mě sprostě zapomněl. ,,Kde jsme to skončili?“ přitáhla jsem si ho majetnicky zpátky k sobě a přitiskla se na jeho rty. Aspoň, že to bylo kvůli našemu mimču, lepší než kvůli nějaký jiný ženě. Vjel mi pod tričko a přetáhl mi ho přes hlavu.

,,Líbí se vám to, paní Blacková?“ zašeptal mi něžně do ucha a při tom zavadil o ušní boltec. Začala jsem se chvět, ale zimou to určitě nebylo. Zvedla jsem ruce a zajela jsem mu jimi do vlasů.

Bylo by to úžasné, kdyby nezazvonil ten proradný zvonek. Nebydlím tu ještě ani den, ale vím že ho nenávidím. Jake se chtěl ode mě odtrhnout, ale já mu to nedovolila.

,,Nech to být.“ Zašeptala jsem a znovu jsem vyhledala jeho rty. Nikdo nás nemá prvá rušit, ne teď.

,,Co když je to důležitý.“ Zase se ode mě odtáhl a nechal mezi našimi rty mezeru, která mi přidala jako dlouhá několik kilometrů. Zavrčení jsem mu vyjádřila svůj názor.

,,Dobře.“ Souhlasil poraženě. Asi by jsme i pokračovali kdyby ten vytrvalec za dveřmi nezvonil pořád dokola. Po třetím zazvoněním to Jake vzdal a šel otevřít.

S protesty jsem si sebrala ze země tričko a šla ke dveřím, chci vědět kdo nás vyrušil. Cestou jsem si oblékla tričko, jen jsem si přála aby bylo celý, hlavně aby nedopadlo jako mé šaty, když jsem se milovala s Jakem poprvé.

Došla jsem ke dveřím a objala Jakea kolem pasu. Spatřila jsem u dveřích Charlieho, Billyho se Sue.

,,Tak vy máte novej bejvák a ani se nepochlubíte?“ vyčítal nám naoko uraženě Billy.

,,Nevyrušili jsme vás?“ zeptala se nás Sue. Nebudu jim tady vykládat, že jo.

,,Samozřejmě, že ne. Pojďte dál.“ Zalhala jsem ji a pozvala je dál. S úsměv nabídku přijali a nahrnuli se do domu.

,,Nedáte si něco k jídlu nebo k pití?“ nabídla jsem ji. Sice jsem nevěděla co v ledničce máme, ale snad se něco najde.

,,Jasně.“ Souhlasil Charlie. Za celý ty roky, vypadal pořád stejně, vůbec se nezměnil.

V ledničce jsem našla navařeno od Esme, budu jí muset poděkovat. Vyndala jsem čínu a ohřála ji v mikrovlnce.

,,Dobrou chuť.“ Popřála jsem každýmu, když jsem pokládala před ně na stůl talíř.

,,Nessie, máš to dobrý.“ Zamumlal Charlie s plnou pusou. Divila jsem se, že mu neodstávali uši jak měl boule za ušima.

,,To vařila Esme.“ Přiznala jsem zahanbeně. Nebyla jsem žádná velká kuchařka, možná jsem zvládla vajíčka a těstoviny a tady moje slavná kariéra kuchařky končí.

,,Tak jí vyřiď, že je to výborný.“ Přidala se k němu Sue a Billy pokýval hlavou.

 

Všichni zmizeli jako mávnutím proutku, když se začalo stmívat. Zbyla po nich jen kupa neumytých talířů a skleniček. Povzdychla jsem si a dala se do uklízení.

,,Co si myslíš, že děláš?“ zeptal se mě vážně Jacob a objal mě kolem pasu.

,,Uklízím?“ zeptala jsem se ho se smíchem.

,,Máš se šetřit, víš co říkal Carlisle. Jdi si lehnout já to zvládnu. Prosím.“ Domlouval mi Jake. Věděl jak na mě. Moc dobře ví, že neodolám když mě o něco prosí.

,,Tak dobře.“ Uznala jsem poraženě. Políbil mě do vlasů.

Šla jsem se vysprchovat, když jsem to nestihla předtím. Sundala jsem si oblečení a napustila si vanu teplé vody. Nalila jsem do ní broskvovou pěnu, která provoněla příjemně místnost. Ponořila jsem se do vody a nechala si o ní ohřát tělo.

Vylezla jsem z vany a zabalila jsem se do ručníku. Tělo se mi lehce klepalo zimou. To mám z toho, že se cáchám ve vařící. Pročesala jsem si prsty vlasy a šla se podívat za Jakem.

,,Co tady děláš?“ zeptala jsem se ho a opřela se o futra dveří.

,,Vařím nám večeři.“

,,Ale Esme nám navařila, stačilo to jen ohrřát.“

,,Já vím. Chtěl jsem být hodný manžel a uvařit ti dobrou večeři.“

,,To jsi i tak. Půjdu si lehnout ano? Až to bude hotové tak mě zavolej.“

 

 

Lehla jsem si do postele a přikryla jsem se dekou. Hladila jsem své bříško a povídala jsi sním. Bylo to jako by mi rozumělo a kopáním mi odpovídalo.

,,Máme tě s tatínkem moc rádi, i když jsi tak maličké.“ Šeptala jsem mu. Pamatuji si ty dny, kdy jsem se rozhodovala jestli si ho mám nechat nebo ne. Teď už bych neváhala. Je to naše malý vlkodláče nebo upírek.

Najednou mi bříškem projela ostrá bolest. Bolestí jsem se vyšvihla do sedu a objala si bříško. Co se to děje? Pomalu jsem si stoupla na nohy a šla zavolat Carlisleovi.

Pak jsem, ale zahlídla červenou skvrnu na prostěradle. Cítila jsem jak mě něco šimrá na stehně nahmátla jsem to a pak mi to došlo – krev. Tohle není dobrý.

Moje oči mě přestali poslouchat a zase se naplnili slzami. Bolest mě donutila jít v předklonu. Došourala jsem se do kuchyně.

,,Jakeu! Já… Já krvácím.“ Křičela jsem na něj ode dveří.

,,Cože?!“ zeptal se zděšeně a během vteřiny byl u mě.

,,Volej Carlisle! Hned!“ křičela jsem na něj hystericky. Sakra ať něco dělá, ať zachrání moje dítě! Na nic nečekal a popadl mě do náruče. Rozrazil dveře a už jsme běželi lesem směr Forks. Rozhodně to bude rychlejší než telefon a auto.

Nic se nesmí stát mému drobečkovi, to nesmí dovolit. Neboj maličké, já za tebe budu bojovat. Slíbila jsem mu v duchu.

 

Doběhly jsme ke Cullenům, Jake na nic nečekal a šel rovnou dovnitř. Edward už čekal na verandě, musel slyšet Jakobovi myšlenky.

,,Všechno je připravený, vezmi jí nahoru do pracovny.“ Křičel na něj Edward a doprovázel nás až nahoru. Edward otevřel dveře abychom mohli projít. Byla jsem ve stavu otupělosti, takže to bylo jako bych si nic neuvědomovala.

,,Polož jí sem.“ Jake mě položil na lehátko uprostřed místnosti. Cítila jsem se slabá, moje tělo nereagovalo správně na situaci. Chytla jsem Carlislea za zápěstí z posledních sil.

,,Zachraň prosím moje dítě.“ Prosila jsem ho, ani jsem nevydržela na odpověď a hlava mi spadla na lehátko a pak byla jen tma.

,,Nessie, Nessie.“ Slyšela jsem křičet hlasy, ale byly strašně daleko. Neměla jsem dostatek síly abych se k nim vrátila.

 

Předchozí // Další

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nessie a Jacob: 24. část:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!