Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Neodcházej, prosím! Podruhé už ne, Edwarde… 1. kapitola

kellan-izrael7


Neodcházej, prosím!  Podruhé už ne, Edwarde… 1. kapitolaEdward viděl Bellu s Jacobem, jak se před bitvou políbili. Byl zlomený a zrazený a tentokrát odešel navždy. Už se nikdy nevrátil. Bella se nikdy nevdala, ani nikdy neměla přítele. Ale něco jí sílu dodávalo... Její dítě. Každý den v naději pořád čeká... Co když je náhoda zase přivede zpátky k sobě? Je možnost, že by se k sobě snad vrátili? I přesto, že už je to víc, než šedesát let?

Seděla jsem na své posteli, v pokoji, který mi patřil od mého narození. Rozhlédla jsem se po něm. Vše zůstalo stejné, jen fotky zašedly a učebnice vyměnily romány. Podívala jsem se z okna a pozorovala kapky deště, které bubnovaly do skla. Malinko jsem si poposedla a natáhla ruku, abych pootevřela okno a nechala si skulinkou ovát obličej studeným deštěm a větrem. Zadívala jsem se na svou svraštělou ruku. Měla jsem chuť řvát bolestí, vztekat se a nadávat, ale dávno jsem pochopila, že to nemá cenu. Uslyšela jsem kroky za mými zády. Rychle jsem setřela slzu a znovu si poposedla.

„Mami? Je ti dobře?“ zeptala se mě moje dcera a upřela na mě ztrápený obličej. Ona byla mé světlo ve tmě, to pro ni jsem žila. Nemohla jsem ji trápit.

„Ano, miláčku, je mi skvěle,“ usmála jsem se na ni, ale ona ještě víc zkrabatěla čelo.

„Vzala sis prášky?“ vyptávala se dál starostlivě.

„Carol, jsem jen stará, ne nemocná,“ odvětila jsem jí s úsměvem a pohladila ji po tváři.

„Já vím, ale bojím se o tebe. Nevím, kdy se zase uvidíme,“ špitla bolestně a její modré oči se zaleskly.

„Neboj se. Budu tam mít skvělou péči,“ ujistila jsem ji a snažila se mírnit tu bolest ve svém srdci, že i ona ode mě odchází.

„Mami, ale -“

„Žádné mami, ale! Jsi dospělá žena, musíš začít žít. Máš přítele a budeš mít rodinu,“ namítla jsem a naposled se zadívala z okna mého pokoje.

Carol si jen povzdechla a zakroutila hlavou nad mou tvrdohlavostí, ale nakonec nic neřekla. Věděla, že by stejně nezměnila mé rozhodnutí.

„Joshi! Pojď mamce pomoct z těch schodů,“ zavolal na mého švagra, který se vyřítil z kuchyně.

„Tak co, Bello? Jak se těšíte?“ zeptal se mě s úsměvem, když mi pomáhal ze schodů.

„Kolikrát jsem ti říkala, ať mi tykáš, zlatíčko?“ zasmála jsem se a on jen sklopil zahanbeně pohled. Tolik mi připomínal Emmetta, jak se asi má…?

„Tak tedy hodně štěstí, Bello.“ Políbil mě na tvář a ještě jednou mě silně objal. Oči se mu leskly, stejně jako Carol. Tak, jako ji, i jeho jsem považovala za své dítě. Milovala jsem je oba z celého svého srdce.

„Mějte se. A dávejte na sebe pozor! Víte, že mám jen vás,“ špitla jsem k nim a ještě jednou je oba objala, než jsem nasedla do taxíku.

 

Zavřela jsem za sebou dveře od auta a povzdechla si. Připadalo mi to jako včera, když jsem přijela do Forks za novým životem. Přitom už je to skoro šedesát let.

„Paní, kam to bude?“ zeptal se taxikář a zadíval se na mě ve zpětném zrcátku.

„Do Old-Haus,“ odpověděla jsem a podívala se z okna. Naposled jsem zamávala Carol a Joshovi.

„To je ten domov důchodců?“ ujišťoval se ještě jednou ten mladý hoch.

„Ano,“ odvětila jsem s úsměvem.

„Dobře, tak jedeme,“ zamumlal sám pro sebe a rozjel se. Cestou jsem zahlédla kousek rezervace, při tom pohledu mi z očí vytryskly slzy. Zatřepala jsem hlavou a snažila se zapomenout na ten den před šedesáti lety. Ten den, kdy se můj život změnil.

„Paní? Jsme tady,“ řekl a zatřepal mi s ramenem taxikář a upínal na mě vyděšený pohled.

„Nejsem mrtvá, neboj, chlapče,“ rozesmála jsem se a on mi podal s ostražitým pohledem berle.

Podívala jsem se na ten obrovský bílý dům, který vypadal spíš jako zámek a přešla jsem k mohutným dveřím. Taxikář ihned přiskočil s mým kufrem a galantně mi otevřel dveře. Se slzou, která mi stekla po tváři, jsem překročila práh.

 

 

 



 

Je to nová povídka, takže opět prosím o názory. Sice je kapitola krátká a ještě se v ní nic neděje, ale i přesto znáte aspoň náhled do děje.

Chci vědět, jestli by vás povídka dál zajímala, nebo ne.

Děkuji Jane.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Neodcházej, prosím! Podruhé už ne, Edwarde… 1. kapitola:

 1 2   Další »
16. olina
31.08.2011 [13:32]

je to skvělé Emoticon

15. Lucka
30.08.2011 [17:52]

moc mě ta povídka zaujala, ráda bych si přečetla další díl Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14. Helča
29.08.2011 [21:35]

Skutečně jsme se toho moc nedozvěděli, ale musím přiznat, že mě zaujala a chci pokračování. Jsem zvědavá jakým směrem se bude ubírat, co přesně máš v plánu a jak chceš zamíchat s kartami osudu. Přeci jen je to už stařenka, tak nevím nevím co všechno stihne na sklonku života prožít. No pokračuj, prosím. Emoticon

29.08.2011 [17:11]

SummerLiliZaujímavé Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon , aj keď si toho mohla napísať trošičku viac, aby si navnadila na ďalšiu časť Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12. DAlice
29.08.2011 [11:38]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11. annaliesen
29.08.2011 [11:23]

moc pěkné Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

29.08.2011 [10:08]

kiQaCULLEN Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

29.08.2011 [9:39]

Mishulepokračování honem! prosííííím!! Emoticon Emoticon Emoticon

29.08.2011 [9:16]

LadyLilianne Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. BJana
28.08.2011 [23:25]

super, na její pokračování se taky moc těším, nádhera, úžasné, krása, jen tak dál Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!