Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Neobyčejný příběh lásky - Kapitola 12. - Nákupy

06.01.2010 (09:00) • EdBeJa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5170×

Kapitola 12. - Nákupy

Pohled Edwarda.

„Edwarde, Kate?“ ozvala se z kuchyně mamka.

Oblékl jsem si tričko a sešel po schodech za ní.

„Ahoj mami, jsem tu jen já. Kate se ve škole seznámila s pár holkama a jela s nimi nakupovat do Port Angeles,“ vysypal jsem ze sebe. Otočila se na mě.

„Ona jela nakupovat? Co je to za holky? Znáš je?“ zeptala se trochu udiveně.

„Neboj se, znám je a jsou fajn. Přivezou Kate, než se setmí,“ usmál jsem se na ni. „Bylo to na rychlo. Holky se domluvily na obědě, takže ti to Kate nestihla říct dopředu. A když jsme přijeli domů, tak jsi byla nakupovat.“

„Tak to jo. Jsem ráda, že už má i Kate ve škole kamarádky.“ Ještě jí budu muset říct o pátku.

„Teď jsem si vzpomněl,“ začal jsem pomalu, „v pátek pojede pár lidí ze školy večer do Port Angeles do klubu a zvali i mě a Kate. S Kate jsme se shodli, že bychom se tam jeli rádi podívat. Co ty na to?“ Ve Phoenixu jsem se chodil bavit s Vicky, Jamesem a ještě pár lidmi a Kate chodila obvykle s kámoškama. Naši s tím nikdy neměli problém. A když jsem mamce řekl, že tam budu s Kate, tak by to mělo být v pohodě.

Mamka se na mě podívala a na chvíli se zamyslela. „No… když mi slíbíš, že tam Kate pohlídáš a že ji přivezeš v pořádku domů, tak by to myslím šlo,“ řekla a mrkla na mě.

„Jasně, spolehni se.“ Překvapilo by mě, kdyby nás nechtěla pustit.

„Připravím něco k večeři. Táta by měl za chvíli také dorazit domů a až přijede Kate, tak bychom se mohli společně navečeřet.“

„Tak já jdu zatím k sobě,“ řekl jsem, otočil se a šel po schodech do svého pokoje.

Svalil jsem se na postel a vzpomněl si na Bellu. Tak moc jsem ji chtěl mít teď u sebe.

Pohled Belly.

Po cestě do Port Angeles jsme s holkama plánovaly, co si která koupí. V první řadě jsme si musely pořídit něco nového na pátek. Kate byla šťastná, že jede s námi. Byla sice člověk, ale její krev nám nijak dráždivě nevoněla, takže jsem věděla, že nebude problém ji dovézt v pořádku nazpět. V myšlenkách nás stále obdivovala a také myslela na Rileyho.

Když k nám Riley přišel, tak si všichni mysleli, že bychom mohli vytvořit další pár v naší velké spárované rodině, ale ani já ani Riley jsme se k tomu neměli. Já ho brala pouze jako bratra a on mě jako sestru.

Riley mi byl hodně podobný. Rád si užíval života, stejně jako já, než jsem poznala Edwarda. On ještě tu, do které by se zamiloval, nenašel. A já jsem doufala, že to nebude právě Kate, do které se zamiluje. Už takhle stačilo, že jsem se já zamilovala do člověka. A věděla jsem, že tím ohrožuji celou rodinu. Ale nehodlala jsem se své lásky vzdát. Hrozně se mi ty nové pocity… to co jsem cítila k Edwardovi, líbily. Pořád to bylo nové a pořád mě ještě dokázalo překvapit, jak silné city se skrývají za označením BÝT ZAMILOVÁN.

Bella vypadá v pohodě. Doufám, že neprovede Edwardovi to, co mu provedla Victoria. Kateiny myšlenky mě vytrhly z přemýšlení. Zajímalo by mě, jestli už jí volal. Snad mi řekne, jak dopadl, až dorazím domů. Když myslela na Vicky, viděla jsem ji v jejích myšlenkách. Vlasy měla delší, tmavě blonďaté, byla docela hezká v obličeji, štíhlá. Určitě patřila do party namyšlených krasotinek na střední. Moment… cože? Edward jí chtěl volat? Kvůli čemu? Co věděla Kate, co jsem já nevěděla? Kdybych se jí tak mohla zeptat. Kruci. Co když Edward zjistí, až jí bude volat, že ji stále miluje? Začala jsem trochu vnitřně panikařit. Vždyť jí měl jen volat. Neuvidí se s ní. A určitě jí chtěl zavolat jen proto, aby jí řekl, že o ni nemá zájem. Snažila jsem se přesvědčit sama sebe, že to tak je. Bála jsem se, že bych o něj mohla přijít? On je teď můj! A nějaká Vicky mi ho nevezme! A kdyby to chtěla přece jen zkusit, tak bych si s ní lehce poradila. Představovala jsem si, jak ji trhám na kusy.

Bello! Okřikla mě myšlenkou Alice. Sakra, co to se mnou bylo? Ani jsem nedokázala přesně popsat, co všechno jsem cítila. Bylo by možné, že bych žárlila?

„No páni,“ řekla jsem poté, co jsem si uvědomila, že žárlím. Holky ztichly a zíraly na mě. Jejda. Já to řekla nahlas?

„Bello?“ nechápavě mi řekla Rose.

„Holky, nic se neděje. Jen jsem nad něčím přemýšlela a asi jsem si trochu zavařila mozek,“ řekla jsem jim s nevinným výrazem a začala se smát. Chvíli nereagovaly, ale pak se začaly smát také. No tak to bychom měly. Vážně si musím dávat pozor na svoje myšlenkové pochody v přítomnosti ostatních. Holky se zase zabraly do diskuze a já jsem přemýšlela nad žárlivostí. Další pro mě nová věc. Patří žárlivost k zamilovanosti? Co se to se mnou děje? Od té doby co jsem znala Edwarda, bylo vše jiné. Já jsem byla jiná.

V Port Angeles jsem zajela na velké parkoviště před obchodním domem. Vystoupily jsme a vydaly se na lov oblečení.

Nakupování bylo jako vždy v režii Alice. Vybírala nám kousky, které se jí líbily a o kterých si myslela, že nám budou slušet. Zabraly jsme každá jednu kabinku a zkoušely si hromadu hader. Počínaje prádlem a konče kalhotami. Takhle to probíhalo asi v dalších deseti obchodech. Alice s Rose nakoupily ještě něco pro kluky a mě napadlo, že bych mohla Edwardovi také něco koupit.

„Holky, chtěla bych koupit Edwardovi košili, půjdete se mnou?“ zeptala jsem se ostatních.

Všechny se usmály, takže jsem zamířila do obchodu, kde měli pánské oblečení. Edward bude nadšený, když bude mít něco od Belly. Pomyslela si Kate. V duchu jsem se usmála. V obchodě jsem vybrala za asistence holek košili ve světlé khaki barvě. Představila jsem si Edwarda, opírajícího se o auto, v riflích a téhle košili, se třemi rozepnutými knoflíčky od krku a zatajil se mi dech. Zakroutila jsem lehce hlavou, abych tu myšlenku zaplašila.

Kate už začínala vypadat unaveně, takže jsem zavelela k opuštění obchoďáku a přesunu k autu. Každá jsme si nesla několik tašek s různými kusy oblečení a všechny jsme se tvářily spokojeně.

Po cestě zpět do Forks, Kate usnula. Rose i Alice si v myšlenkách plánovaly, jak udělají svým miláčkům módní přehlídku. Když začaly jejich myšlenky nabírat na zvrhlosti, přestala jsem je číst. Stačilo, že jsem je doma slyšela při všech praktikách, vidět jsem to teda fakt nemusela.

Ve Forks jsme byly za chvíli. Rose lehce zatřepala s Kate, aby se probudila. Před jejich domem jsem zastavila a vystoupila jsem spolu s Kate, abych vyndala z kufru její tašky.

„Bello, děkuji, že jste mě vzaly s sebou. Bylo to hrozně fajn. Nechcete jít s holkama dál? Že bych vás představila našim?“ řekla. Jak ráda bych šla dovnitř, jen abych viděla Edwarda, ale nezdálo se mi to příliš vhodné.

„Určitě si to musíme zase brzy zopakovat. A představíš nás příště, jo?“ odpověděla jsem jí.

Začala jsem z kufru vytahovat několik jejích tašek a najednou se otevřely vchodové dveře a v nich stál Edward s úsměvem na tváři. Pak se dal do kroku a blížil se k nám. Zírala jsem na něj. Byl tak hezký. Nejradši bych se rozběhla a skočila mu do náruče.

„Ahojte, tak jak jste se měly?“ řekl, když došel až k nám. Kate se začala usmívat.

„Edwarde, já jdu dovnitř, vezmeš mi pak domů tašky, prosím?“ mrkla na něj a vydala se směrem k domu. Mohla bych mu dát tu košili, napadlo mě. Položila jsem Kateiny tašky na zem a sklonila jsem se zase do kufru. Z jedné své tašky jsem vytáhla úhledně zabalenou košili.

Otočila jsem se na Edwarda. „Tady máš něco ode mě, aby ti nebylo líto, že jsi s námi nebyl nakupovat,“ zasmála jsem se na něj. Chvilku koukal udiveně, ale pak se mu ústa roztáhla do krásného úsměvu. Aniž bych věděla, co dělám, protože moje mysl byla asi na dovolené, jsem mu dala ruce kolem krku, i s dárkem pro něj, který jsem pořád držela. Položil mi ruce na záda a přitiskl si mě k sobě.

Sklonil hlavu k mému uchu a zašeptal mi do něj. „Stýskalo se mi.“ Tělem mi projel při těch slovech žár.

„Také jsi mi chyběl,“ pošeptala jsem mu. Na malý okamžik se mi podíval do očí a já v nich četla touhu, kterou jsem cítila také. Naše rty se spojily v naléhavý polibek a jeho jazyk hledal ten můj. Líbal mě hladově a já mu polibek vracela se stejnou touhou. Jednou rukou mě hladil po zádech a druhou si mě tiskl k sobě. Zase jsem cítila to horko, které mi spalovalo tělo a plameny, které mi šlehaly v krku. Snažila jsem se to ignorovat, ale věděla jsem, že je moje sebekontrola nalomená. Chtěla jsem ho líbat, tak moc jsem chtěla, ale jeho krev, která mu pulsovala na krku, mi začínala čím dál tím víc vonět. Tohle už bylo moc. Odtrhla jsem svoje rty od jeho. Dívala jsem se mu do očí a v té touze, kterou jsem v nich viděla, jsem se utápěla. Srdce mu bilo jako splašené a jeho dech byl zrychlený. I já jsem dýchala nahlas a zrychleně, přestože jsem dýchat nepotřebovala.

Spustila jsem ruce dolů a trochu jsem musela zatlačit tělem do těch jeho, položených na mých zádech, protože mě nechtěl pustit. Dýchání se nám zpomalovalo.

V domě jsem zaslechla Edwardovu matku a Kate.

„Co je to venku za holku s Edwardem? To je ta tvoje nová kamarádka?“ ptala se Kate máma.

„To je Bella. A v autě je Alice a Rose. Jsou to sestry a jsou hrozně fajn,“ odpověděla jí Kate. Kolik toho asi viděly?

„Myslím, že bys měl jít,“ řekla jsem Edwardovi a podávala mu balíček. Vzal si ho a ze země sebral Kateiny tašky.

„Děkuji. Napiš mi, až budeš doma.“ Nahnul se ke mně, políbil mě na ústa a odcházel domů. Koukala jsem se za ním, než vešel do domu.

Zavřela jsem kufr, sedla si do auta a zamířila jsem k našemu domu.

Pohled Edwarda.

Vešel jsem do domu. Táta pořád seděl u televize a mamka s Kate na mě koukaly.

„Co je?“ zeptal jsem se s nevinným pohledem. Že by mě pozorovaly za oknem?

Kate šla ke mně a usmívala se. A jéje. Podal jsem jí tašky. Do jedné z nich jsem položil dárek od Belly tak, aby to viděla. Pak si ho u ní vyzvednu.

„Díky,“ řekla a vydala se po schodech do patra. Otočil jsem se, že půjdu do svého pokoje a podívám se, co mi Bella koupila.

„Edwarde, zůstaň tady. Už bude večeře,“ přikázala mi mamka. Šel jsem si sednout do kuchyně.

„Kate mi říkala, že se ta dívka jmenuje Bella. S ní jsi byl na té projížďce včera?“ zeptala se. Snažila se tvářit vážně, ale všiml jsem si, že jí lehce cukaly koutky.

„Jo jo, s ní,“ řekl jsem stručně. Ona zatím nandávala jídlo na talíře.

„Je hezká,“ zkonstatovala. Neměla pravdu, Bella nebyla jen hezká, ona byla nádherná. A byla moje.

„Hmm…“ To bylo vše, co jsem k tomu řekl.

„Charlie, Kate, večeře je na stole,“ zakřičela na otce a ségru. No sláva, vypadalo to, že víc otázek už mi dneska pokládat nebude. Byl jsem jí za to vděčný.

Při večeři mamka oznámila tátovi, že nám s Kate dovolila jet v pátek do klubu s přáteli ze školy. Táta jen pokýval hlavou. Kate se na mě podívala a já jsem viděl, jak se jí v očích zajiskřilo. Mrkla na mě.

Po večeři jsem šel do svého pokoje. Slyšel jsem Kate, jak pomáhá mamce s nádobím a u toho jí líčí, jak s holkama nakupovaly.

Na posteli ležel dárek od Belly. Kate mi ho sem musela položit, když si nesla tašky k sobě.

Pustil jsem si cédéčko a sedl si na postel. Začal jsem rozbalovat balíček. Hmm, pěkná. Zhodnotil jsem košili. Akorát jsem nevěděl, proč mi Bella něco kupovala. Já jsem jí také nic nedal. Dal jsem košili na ramínko a pověsil ji do skříně. Vzal jsem do ruky mobil, že napíši Belle a poděkuji jí za dárek. V tu chvíli mi pípla esemeska.

Stálo v ní:

Doufam, ze se Ti darek libi. Chybis mi. B.

Dal jsem odpovědět a napsal jsem jí:

Diky za darek, moc se mi libi. Ani nevis, jak moc bych Te chtel mit ted u sebe. E.

Čekal jsem, jestli ještě napíše. Mobil zapípal.

Četl jsem:

Vim. Protoze i ja bych ted chtela byt u Tebe. Libam Te. B.

Vzpomněl jsem si na odpoledne, kdy ležela vedle mě na posteli. Tělem mi projelo vzrušení. Kdybych ji tak mohl mít u sebe. Objímat ji a tisknout k sobě.

Odepsal jsem jí:

Take Te libam. Zitra se uvidime ve skole. Pujdu spat, abych zaspal tu dobu, kdy Te nemam vedle sebe. Doufam, ze se mi o Tobe bude zdat. Hrozne se mi styska. Preji Ti dobrou noc. E.

Zvedl jsem se z postele. Zrovna, když jsem chtěl jít do sprchy, mi přišla další zpráva.

Bella psala:

Preji Ti krasne sny. Tesim se na zitrek, az se uvidime. Dobrou noc. B.

Tak teď už jsem si mohl jít dát sprchu.

Sušil jsem si vlasy ručníkem, když se ozvalo zaklepání na dveře.

„Pojď dál,“ řekl jsem Kate. Musela to být ona. Otevřely se dveře a Kate vešla dovnitř. Sedla si na postel.

„Co jsi dnes dělal, když jsme s holkama odjely?“ zeptala se.

„Volal jsem Vicky, pak jsem mluvil s mamkou a vysvětloval jsem jí, že jsi jela s holkama na nákupy do Port Angeles a také jsem se s ní domlouval na tom pátku,“ odpověděl jsem jí s úsměvem. Bylo mi jasné, na co se zeptá. Zajímala ji Vicky.

„Ten pátek je super. Už se tam hrozně těším. Zítra ti ukážu, co jsem si koupila na sebe, jo? Jak se ti líbila košile od Belly? Je hezká, viď?“ mrkla na mě. Ani jsem nestihl odpovědět.

„Jo a co Vicky? Doufám, že nepřijede,“ řekla s obavou v hlase. No, nebyla sama, kdo se obával.

„Kate, ona si snad pořád ještě myslí, že spolu chodíme,“ odpověděl jsem jí s vykulenýma očima.

„To si děláš srandu. Že by byla až tak pitomá? Já jsem jí teda nikdy nějak extra nemusela, ale nezdála se mi až tak blbá.“

„Taky jsem přemýšlel nad tím, jestli jsem to před tím neviděl a byla taková, nebo jestli je taková až teď. Každopádně, nepochopila vůbec nic a mám takové zlé tušení, že by mohla vážně přijet,“ řekl jsem jí sklesle.

„Neboj, něco vymyslíme. Mimochodem, Bella je vážně bezva. A Alice s Rose také,“ usmála se na mě.

Objal jsem ji. „Mám tě rád, sestřičko.“ Vlepil jsem jí pusu na tvář.

„Také tě mám ráda, bráško. Tak se hezky vyspi a nech si zdát o Belle,“ řekla a oplatila mi pusu na tvář.

„Dobrou noc, Kate. Hezké sny.“ Zvedla se a odešla.

Lehl jsem si do postele a přál si, aby se mi opravdu zdálo o Belle.

Už jsem skoro spal, když mi přišla zpráva na mobil. Zamrkal jsem, abych se probral. Že by mi ještě psala Bella? S úsměvem jsem vzal mobil do ruky.

Kapitola 11. - Nápad - Shrnutí - Kapitola 13. - Zpráva

Autor: EdBeJa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Neobyčejný příběh lásky - Kapitola 12. - Nákupy: