Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Není souzeno - Prolog + 1. kapitola

Není souzeno - Prolog + 1. kapitolaTak vymyslela jsem moji první povídku o Jacobovi a Reneesme doufám že se vám to bude líbit:) Přidala jsem i první kapitolku, aby to nebylo tak krátké

Je možné aby jeden den si ,,člověk" myslel že má všechno. Milující rodinu, věrné přátele a věrnou a milující lásku a druhý den jen se probudí měl jen milující rodinu- která mu ale ublížila, žádné přátele a věrnou, milující lásku od které je odtrhnut a nemá se s ní nikdy setkat? Asi ano, Mě se to stalo. Otec mě odtrhl od mého života, ze mě zbyl jen obal a smutný vnitřek.

Každý se mě straní. Jasper je zmučený s mých emocí stejně jako já a Emmett už se tolik nesměje, jeho kumpán ho opustil, nadobro, nebo možná do určité doby.

 

Reneesme má všechno co si člověk může jen přát , ale chybou otce který nemá rád Jacoba tak všechno ztratila. Dlouho se bude trápit pak, ale po pár letech bude o něco šťastnější, přijede k nim návštěva a ona najde kamarádku. Potom pojede studovat do Forks s kterého si nic nepamatuje. Bude zase jednou šťastná se svým klukem, s kterým se nestihla ani rozejít a nebo na něj úplně zapomene?

 

1. První pohled

Poslouchala jsem rozhovor který vedli, Bella se toho moc neúčasnila. Jenou usrkovala krev a to mi dělalo dobře. Najednou se rozprostřelo zase teplo. Bylo to střídavé. Když bylo až moc horko oběvila se zima a pořád tak dokola. Sice jsem nevěděla jak to dělají ale bylo to příjemné a né jen pro mě. Najednou sebou Bella prudce nečekaně trhla a já jsem se do toho malého prostoru nevešla. Tlačila jsem se dál do těla. Najednou bylo hlasité křupnutí a z venku se ozýval řev. Koukla jse se co jsem zlomila tentokrát. Byla to páteř. Cítila jsem jak nás ledové ruce zvedli a hned položily. ,,Rosalie ne!" vykřikl hlas, s kterým jsem si často povídala. Slyšela jsem Bellu jak naříká. Najednou se udělalo světlo. Bella hodně zakřičela, vůbec se mi to nelíbilo měla jsem chuť křičet s ní, za její bolest kterou jsem ji spůsobila. Ledové ruce mě vyháhly a už jsem nebyla v malém prostoru, ale někde ve světlé místnosti. ,,Reneesme" vydechl hlas. Ruce si mě přendali a ten kdo mě předtím držel, začal Bellu zašívat. Zachvíli byla zašitá. ,,Reneesme, podej mi ji Edwarde!" přikázal chabý hlas Belly. Aha, tak tohle byl Edward s kterým jsem si povídala. Koukla jsem se mu do tváře. Byla stažená radostí ale i úskostí. Teplejší ruce po mě začali chmatat. Chytla jsem se jednoho prstu ale pak už mě brali zase pryč. ,,Alice!" Zakřičel Edward. V místnosti byla jen Bella, Edward, jedna blondýna které asi byla Rosalie, která mě vytáhla a ještě jeden kluk, byl jiný snědý.

Ve dveřích se oběvila střapatá hlava a elfí postava. Aha, asi Alice. Alice nesla deku a nějaké šaty. Koukla jsem se na obličej Belly. Byl vyčerpaný spocený. Rosalie a Alice mě odnesli dolů ze schodů. Slyšela jsem nahoře naříkat Edwarda, ale hlavně toho chlapce. Chtěla jsem vědět jak se jmenuje. Vědět jak ho mám nazývat. Když ty dvě se mnou sešli se schodů, byli u nás další dvě zvědavé tváře. Byla jsem taky zvědavá, jinak bych jim asi ukázala jazyk ať na mě nekoukaj. Šáhla jsem tomu většímu, svalnatějšímu po obličeji a myslela si kdybych věděla jméno toho chlapce. ,,On se jmenuje Jacob" řakl ten kluk. Jacob, aha aspoň něco vím, ale teď byla další otázka. Jak se jmenoval on?. Ten Kluk si povzdychl. ,,Já jsem Emmett" Emmett, divné jméno ale všechny co jsem slyšela byli divné a zvlášť to moje, ale zvyknusi. ,,Ano, zvykneš" zasmál se bouřlivě Emmett. Stáhla jsem s něho ruku. Viděla jsem jak se po něm všichni dívají jestli se nezblázdnil. ,,Co to meleš Emmette?" zeptala se nasupeně Rosalie. ,,Coby Rose, odpovídám na její otázky" uchechtl se. ,,Žádné neřekla" zasyčela. Ta asi bude pořádně nepříjemná. Natáhla jsem svou ruku směrem k ní. Nemusela jsem se tak naklánět jako u Emmetta, protože ona mě měla v náručí. Ty si Rose nebo Rosalie? pomyslela jsem si. ,,Jak chceš obojí" ,,Ach, ona má dar" vzdychla. Cože jaký mám dar?

,,Jaký? zeptala se Alice. ,,Reneesme prosím šáhni si na Alici" šáhla jsem ji na obličej ale říkala jsem si. Proč si mám na Alici šahat?- nachvíli Alice stuhla- jestli mi Rosalie bude říkat co mám dělat tak ať se netěší, nechci být zas tak hodná, ikdyž jsem mimino. Alice se zasmála zvonivým hlasem. ,,Co ti řekla?" zaptala se Rosalie. Ty jí to budeš říkat? pomyslela jsem si zděšeně. Alice zavrtěla hlavou. ,,Ale divila se kolik máme členů rodiny" a mrkla na mě. Usmála jsem se naní. ,,Podívejte" řekl jeden chlapec který se mi nepředstavil. ,,Ona se směje" Dychtivě jsem po něm šáhla jak se mi ruka dotkla jeho obličeje nasupeně jsem si pomyslela. Jakto že nevím ještě jeho jméno? ,,Jasper, promiň maličká ale ty ses naptala" aha, ale už to vím, máš bod k dobru Jaspre. Hele a já nejsem maličká zakřičela jsem na něho v mysli a představovala si jak na něj vyplazuji jazyk.

,,Dobře tak nebudeš maličká" usmála jsem se na něj. Ostatní se ještě jednou na mě podívali a pak se rozešli. Emmet šel sledovat televizi a Alice vzala Jaspra pryč z domu. Za mnou se ozvaly tiché kroky. Už jsem se těšila kdo to bude. Začala jsem mít tuhle rodinu ráda. Rosalie mě stále držela. Ale já jsem si chtěla povídat s nově příchozím.

Začala jsem se tlačit na její rameno. Když mě nepustila. Vyklonila jsem hlavu abych měla rozhled. Za námi stál Jacob, připravený ke skoku. Zděšeně jsem se na něj podívala. Když spatřil můj pohled napřímil se a nachvíli na mě civěl bez emocí. Potom se na jeho tváři něco změnilo. Jako kdyby něco pochopil. Pomalu se přibližoval k nám. ,,Jacobe vypadni" zasyčela Rosalie. ,,Proč?" zaptal se Jacobův hlas. ,,Tak, nesnesu tvoji blízkost" řekla naštvaně. Šáhla jsem ji na obličej. Já se sním chci seznámit Rosalie! a on se mnou taky. Nebudu tě mít ráda když odemě budeš držet každého dál. ,,Tak moment!" začala Rosalie. Vážně, já chci poznávat nové lidi. ,,Tohle není člověk jako nikdo tady" řakla smutně. ,,Já jsem víc člověk než ty a ty to víš Rosalie" řekl Jacob. ,,A ona je taky na půl člověk" Na půl člověk? to nechápu. ,,Potom" špitla Rosalie mile. Můžu? zeptala jsem se prosebně. Rosalie nakonec kývla hlavou a podala mě Jacobovi. ,,Rosalie, tebe ta blonďatost leze na mozek co?" zaptal se vesele hlas. ,,Co si to...proč myslíš Jacobe" řekla nakonec mile. ,,Povídat si s ní když ještě neumí ani mluvit tohle škvrně" řekl. ,,Neříkej jí tak jí se to nelíbí" řekla Rosalie. Měla pravdu mě se to nelíbilo. Zlostně jsem mu přiložila ruku na tvář. ,,Hele, je na světě pár minut a už ti chce vlepit facku, kdybych já tak mohl" zaškytal zasněně Emmett. Prosím řekni tohle Emmettovi, pomyslela jsem si. ,,Nikdo nikomu facku nedával, ale jestli ji chceš dostat tak si pojď" řekl Jacob fascinovaně. Řekl každé moje slovo. Co je? dřív než stačil odpovědět. Emmett se zvedl a došel k Jacobovi. ,,Polož tu mou neteř a poď mi dát tu facku" zasmál se. Obrátila jsem oči v sloup, otočila jsem se k Emmettovi a vší mou silou jsem ho bouchla do tváře. Jacob a Rosalie se zasmáli. Slyšela jsem i tlumenější zvuky.

,,Víš, nechci aby ses do toho pletla, ikdyž ho chceš bránit, nic mu to nepomůže." Zavrčela jsem a slyšela jsem další smích. natáhla jsem k němu ruku. Jacob mě mu chtěl podat, ale druhou rukou jsem se ho dotkla a pomyslela jsem si jasně. Nechmě u sebe! Emmetta už znám s tebou si chci ještě popovídat. Když jsem si to domyslela po tváři se mu rozlel úsměv. Rychle jsem stáhla ruku. Byl tak stadký. Konečně Emmett pochopil co chci a dal si mou ruku na tvář. Emmette facka splacena, poprosila jsem Jacoba aby to řekl místo mě. ,,Ahh... to je škoda" povzdechl. Potom odešel za Rosalii. Ty si poločlověk? zeptala jsem se. Kývl hlavou. Jak tože polo? zase se usmál ,,proměňuji se někdy na vlka." hihi, to chci někdy vidět. ,,Dobře někdy to uvidíš"



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Není souzeno - Prolog + 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!