Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Není souzeno 29. - Sklo není vždy štěstí

Není souzeno 29. - Sklo není vždy štěstíChtěla jsem se obluvit, že mi to tak dlouho trvalo, ale nestíhala jsem kvůli škole, naši učitelé se asi zbláznili. Takž už ale dost o mém zdržení, je tady další díl Není souzeno, a já doufám že se vám bude líbit.

Nastoupila jsem do auta a Jacob vedle mě. Zapnula jsem si pás a Jacob si vedle mě hlasitě odfrkl, a trhal za kliku.

„Co?“ zasmála jsem se.

„Zaprvé, je moc malé a za druhé, to asi nedovřu pokud tu budu.“ Řekl a zamračil se.

„Tak co budeme dělat?“ zeptala jsem se.

„Víš co? Jeď ke mně, já si tam doběhnu.“ Řekl a vyhlas se z auta.

Práskl tak dveřmi, až jsem cítila, jak se okení tabule rozvibrovala. Zatvářil se trochu omluvně, a pak zamával. Odběhl si do lesa, a zase přišel k autu. Tlapou začal škrábat po plechu. Zasyčela jsem na něho, měl to opravit a ne zničit. Rozštěkal se, a přestal. Zapnula jsem motor a začala túrovat. Když ještě jednou šťastně zaštěkal,  sešlápla jsem pedál, a auto se rozjelo. Koukla jsem se vedle a podél trupu auta, běžel přikrčený vlk.

Rychle jsem přeřadila, a ještě přidala, měla jsem v rezervě ještě jednu rychlost, která by mě o hodně přisunula k cíli. Jako upír, měla Rosalie strašně ráda auta a ještě ke všemu rychlost, takže do každého našeho miláčka, přimontovala něco na víc, aby se mohlo jezdit rychleji. Dokonce i Emmettův  jeep to jednou natřel Alicinému porshe. Koukla jsem se zase vedle a Jacob o něco vyhrával, byli jsme skoro v La Push. Vítězně se na mě podíval, jen jsem se na něj usmála a začadila na nejrychlejší co tam Rosalie dala.

Překvapivě se díval a začal hodně zaostávat. Když se  vzpamatoval, přidal si na nejvíc co mohl, ale stejně jsem vyhrála, protože les končil a on už dál nemohl. V té rychlosti jsem málem přejela zatáčku k nim. Teda spíše přejela. Otočila jsem teda auto o 180% a jela do města. Přeřadila jsem zase na normální rychlost abych nikoho nesrazila a jela tedak Blacovým.

Kolem obchodu prošli tři velcí opálení kluci, jen v kalhotech. Jak jsem taky viděla, tak holky se za něma otáčeli div jim oči nevypadli z důlku. Když jsem projížděla kolem nich. Jeden mi nakročil do cesty, ale hned se stáhl. Pak všem vystřelila ruka vzhůru aby mi zamávali. Naschvál jsem přibrzdila a taky zamávala. Až teď jsem poznala, že to byl Paul, Quil a Embry. Mrkli na sebe, a utíkali mi za autem. Takže taky měli namířeno k Jakovi.

Dojela jsem tam a Jacob čekal u dveří. Zaparkovala jsem a vystoupila. Za námi se objevili ti tři které jsem viděla. Tvářili se jako sluníčka které chtějí zažehnat nevinnou apokalypsu.

„Ahoj.“zamávala jsem jim a usmála se.  Mrkli na sebe, a za nima se objevil Seth. Vzali ho mezi sebe a něco mu zašeptali.

„Čau Ness.“ Zamrkal na mě Seth, a vytrhl mě Jacobovi z objetí.

Jacob vypadal jako kdyby mu někdo vzal jeho nejoblíbenější hračku, kterou si schovává od mládí, protože ho nikdy neomrzí. Po chvilkovém zmučeném výrazu, se napnul jeho struna a tvář mu přešla do nádherného démona. Začal teda pěkně nasraně vrčet na Setha a tan jako správný hrdina, mě vystrčil dopředu, aby se mu nic nestalo.

„To teda pěkně děkuju.“ Pověděla jsem jako pyšná princezna a všichni kluci se rozesmáli.

„Co tady děláte?“ zeptal se ze smíchem Jack a pevně mě uchopil kolem pasu. Kluci se zase rozesmálo, protože mi při tom stisku vyrazil dech.

„Viděli jsme Nessie ve městě i na pláži, mimochodem tvoje otočka byla parádní, no a tak jsme si řekli že jsme tě celej den neviděli.“

„Jo díky.“ Řekla jsem.

„To mě budeš muset kotě naučit.“ Řekl Embry a praštil mě lehce do ramene. Jacob na to zase zavrčel.

„No, jo pokusím se, ale musíš mít aspoň dobrý motor, a ještě umím o 360°, ale to se mi povede zřídka.“

„Povídej, já tě viděl i jak tě Annie poprvé dovedla na pláž, tak jsem se šel zeptat či se něco nestalo a když jsem byl u okýnka, ty ses rozjela a udělala otáčku o 180° a nakonec i jak si jela kolem obchodu jsi udělala i tu celou otočku.“

„Hele, ty jsi snad hlídací pes?“ zeptala jsem se a všichni se zase rozesmáli.

*

*

„Sedni třeba tady.“ Houkl na mně a přes rameno ukázal na poličku, kde bylo nějaké nářadí.

Naskočila jsem na tu poličku a dívala se, jak šel ven kde zase pršelo. V ruce jsem držela klíčky od mého auta. A něco mě napadlo. Seskočila jsem z poličky a šla ke dveřím „garáže“.

„Hele Jacku a nechceš náhodou klíče?“ zakřičela jsem na něj.

Koukla jsem se ven a hlavu jsem musela zase zastrčit. Auto mi málem urazilo hlavu. Zapomněla jsem, že i on je tak silný. Svou rychlostí jsem si sedla zase zpátky a dívala se co hodlá dělat.

„Prosím tě podáš mi hasák?“ koukla jsem se vedle sebe a když jsem ho po delší době našla, položila jsem ho do Jacobovy napřažené ruky.

Kolem bylo docela dost na otevření dveří, od auta na šířku. Měl tady jednu motorku, takovou postarší a pak ještě nějaké ty součástky, venku jsem ještě viděla nějaké staré auto, řekla bych že Rabbit a podle toho co říkal, si ho vyrobil sám. Bylo to tedy dost dobré, já bych asi skončila už u náčrtku. Viděla jsem Jacka, jak chňapá po klice. V mysli se mi vytvořil výpočet, který naznačoval že dveře asi prorazí střechu.

„Jacku ne…“ nedokončila jsem, protože Jacob otevřel. Ozvala se rána a dolů se snesl poprašek omítky. Koukla jsem se na horu, naštěstí to neprorazila. Jacob zvedl oči ke mně.

„Co že jsem to neměl dělat?“ začal se smát a já s ním.

„Otvírat.“ Zasmála jsem se znovu. Usmál se na mě a začal se věnovat autu.

Když zjistil, že to nejde nějak vyrovnat nářadím, normálně začal do auta bušit, že se plech ohýbal zpátky do původního tvaru. Potom za začal rukou přejíždět, aby vyrovnal do zaobleného tvaru auta.

„Tam za tebe by dala každá výrobní továrna několik miliónů.“

„No jasně, tak teď ještě to okno, divím se, že se nerozsypalo, ono je snad s plastu.“ Zasmál se.

Nejdřív si vystoupil, aby si mohl prokřupat ruce a pak zase nesedl. Natáhl se do zadu a pak se zase vysunul, nechápavě jsem se na něj podívala. Jen se usmál a zase se zasunul. Napřáhl ruku a praštil do okna a…

Svým zrakem jsem viděla, jak se okno pomalu loví pod jeho dlaní. Sklo se pomalu rozpadlo na milion malinkých kousíčků, které se s cinkáním odráželi od země a jako kdyby se chtěli vrátit zpátky.

„Tak asi není z plastu.“ Pronesl Jacob a tvářil se jako andílek. „Že prý nosí štěstí.“ Dodal ještě.

V tom mi zapípala SMS. Koukla jsem se na display. Zpráva od Alice, rozklikla jsem a četla.

Ahojki Ness, za chvíli dorazíme pojď do domu a nebo máme jít za tebou? Pa Alice

„Sklo nenosí štěstí.“ Opravila jsem ho.

„Jak to?“ zeptal se.

„Rodina přijela. Tak já jdu ahoj zítra“ Usmála jsem se smutně.

Jacob mi ovinul ruce kolem pasu a políbil mě do vlasů. Pak ještě na pusu a vypadal, jako kdyby mě nechtěl pustit, ale nakonec povolil.

„Tak zítra.“ Zachraptěl a už mě pustil.

„Době, čau.“

Vyběhla jsem  ven a za sebou jsem slyšela že auto budu mít zítra. Vyřítila jsem se z La Push a na cestě začalo skřípat auto.


Ahoj, chtěla jsem se zeptat, má Nessie srazit auto nebo ne, díky za váš názor RenesmeCullen



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Není souzeno 29. - Sklo není vždy štěstí:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!