Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nejtajnější sen 10. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nejtajnější sen 10. kapitolaDalší kapitolka tentokrát z pohledu Edwarda. Doufám, že se vám bude líbit. Prosím o komentíky, strašně mě povzbuzují k dalšímu psaní.

20.06.2010 (12:30) • ZdeLla • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2651×

Edward

Vystoupil jsem lhostejně z auta a všechny pohledy se upřely na mě. Snažil jsem se si jich nevšímat, ale myšlenky, které na mě někteří muži křičeli se nedaly přeslechnout. „Toho bych si nechala líbit. Ten jeho lhostejný pohled. Toho bych pořádně..." vypusil jsem tuhle myšlenku z hlavy, protože jsem nechtěl slyšet, co by se mnou ráda dělala žena, která stála deset metrů ode mě a místo krve jí v žilách koloval tuk. Teda mně to tak připadalo, protože jsem její krev skoro necítim a musela mít minimálně stopadesát kilo.

Zamkl jsem auto a vydal se do kavárny, kde jsem seděl každý den od doby, co jsem ji opustil. Ji! Mojí Bellu. Pořád ji miluju a ona jediná bude v mých myšlenkách, představách a snách celý život. Představil jsem si její krásná ústa, která se smějí a chtělo se mi brečet. Kdybych mohl, byl bych aspoň trochu šťastný.

Svou rodinu jsem opustil. Nemohl jsem vidět jejich darované lítostivé pohledy mířené jen a jen na mě. Jejich myšlenky vypovídaly o všem. Carlisle zůstal ve Forks. Neuvolnili ho z práce. Měl smlouvu napsanou o měsíc dýl, než jsme odjeli. Zůstal tam tedy sám a až mu vyprší smlouva okamžitě pojede za zbytkem rodiny do Kanady. Ostatní členové rodiny už bydlí v Kanadě. Já se nacházím teď ve Washingtonu kousek od mého bývalého bydliště. Forks. Otevřel jsem dveře kavárny a do nosu mě uhodil silný závan kávy a cigaretového kouře.

Kývnutím hlavy jsem pozdravil barmana a číšníka, který už byl zvyklý na mou nepřístupnost a utrápenost. Chodil jsem sem, protože tu nebylo hodně lidí a cítil jsem se tu celkem dobře. Sedl jsem si jako obvykle do nezažšího koutu kavárny, kde ani moc světlo nesvítilo. Celá kávarná byla ponurá a to se mi na tom líbilo. Číšník se vydal mým směrem a ještě, než sem došel a otevřel, řekl jsem to, co říkám každý den.

„Jako vždycky," řekl jsem potichu, ale natolik, aby to slyšel. Jen se otočil na patě a šel připravovat kávu, kterou jsem si objednával vždycky. Byl to sice hnus, ale musel jsem si něco objednat, jinak by mě odsud vyhodili. Najednou se mi rozdrnčel mobil. Sáhl jsem do kapsy a vytáhl jsem ho. Na displeji blikalo jméno Alice. Zvedl jsem to.

Alice mluvila rychle, ale všechno jsem pochytil. Nemohl jsem uvěřit tomu, co mi řekla, ale vím, že by mi nelhala. Ale co Carlisle? Byl by schopný mi tohle udělat? To netuším, ale zjistím to za každou cenu. Sice je jako můj vlastní otec a udělal to, co právě Alice říkala, pravděpodobně ho zabiju. Ne! To bych nedokázal! Netuším, co budu dělat.

Asi bych měl jet. A nebo ne? Měl bych zůstat? Ne! Pojedu tam! Vytáhl jsem padesáti dolarovku z kapsy a hodil jsem ji na stůl. Nic menšího jsem neměl a ani mi nebudou ty peníze chybět. Vystřelil jsem z kavárny jako bleska a rychle jsem nasedl do auta, strčil jsem klíček do zapalování a zařadil zpátečku. Vystřelil jsem jako blesk. Poslouchal jsem tichý zvuk svého Volva a kvýlení brzd. Snažil jsem se uklidnit, ale moc mi to nešlo. Křečovitě jsem svíral volant a upřeně jsem se koukal před sebe.

Pokoušel jsem se uklidnit, ale nešlo mi to. Musel jsem pořád myslet na to, co mi Alice řekla. Z mého přemýšlení mě vyrušilo až to, že jsem automaticky zaparkoval před domem v Denali, kde už celá rodina byla, samozřejmě kromě Carlisla, který byl s Bellou ve Forks. Abych to uvedl na správnou míru. Alice mi volala a řekla mi, že Carlisle a Bella jsou spolu v našem domě ve Forks a Alice viděla, jak se Carlisle blíží k Belle svými ústy.

Nevím, co to znamená, ale totálně mě to vyvedlo z míry. Zaparkoval jsem a půlka rodiny mi poslala myšlenky o tom, že můžeme vyrazit. Počkal jsem několik málo sekund a už jsme vyjížděli domů do Forks. Cesta byla jako nekonečná, ale po několika málo hodinách rychlé jízdy jsme dojeli do Forks. Projeli jsme celým městem a všichni lidé, kteří šli po ulici se za námi otáčeli s otázkou v očích, co tu děláme. Dojeli jsme k příjezdové cestě našeho domu.

Bylo jako vždycky po dešti, a tak všude bylo bláto a já vyjel ty největší kaluže. Nevadilo mi to. Chtěl jsem slyšet celou pravdu o tom, co se tu mělo údajně stát. Celá rodina jela v jednotlivých autech za mnou. Pomalu jsme se blíži k našemu oblíbenému domu a já začal pomalu dostávat zlé tušení o tom, co se tu stalo.

Autor: ZdeLla (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nejtajnější sen 10. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře