Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nejmocnější - 2

01.06.2010 (07:15) • devilgirl • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1736×

2. kapitola

o 3 měsíce později

Nic se zatím nezměnilo, ta bílá vlčice pořád ležela na posteli a ani se nepohnula. Dnes jsme měli s celou rodinou jít na plánovaný lov a  za pár minut bychom měli vyrazit. Šel jsem ke svému stříbrnému Volvu a lehce ho pohladil po kapotě. Od doby co jsme odešli z Forks se Bellina vůně držela v mém autě a já byl rád alespoň za nějakou věc, která mi po ní zůstala.

po lovu

Po našem dlouhém lovu jsme nasedli do svých aut a rozjeli se vysokou rychlostí k našemu domu. Jakmile jsme přijeli před dům Esmé se šla podívat na naši návštěvu. Neposlouchal jsem její myšlenky, chtělo se mi myslet jen na sebe, myslet jen na ni. Rozběhl jsem se směrem k lesu, když v tom jsem uslyšel jak Esmé vykřikla: „Pojďte sem, rychle!"

Já i mí sourozenci jsme se vydali do pokoje pro hosty a tam spatřili božskou dívku s ohnivými vlasy jen ve spodním prádle. Byla nádherná, byla jako bohyně v lidském těle. Byla krásnější než všechny upírky, co jsem kdy potkal. Když jsem si poslechl i myšlenky ostatních pochopil jsem, že jsou na tom stejně jako já.

o další 3 měsíce později

pohled Alice

Už je to skoro půl roku, co sem Edward přinesl tu zraněnou vlčici a asi 3 měsíce co se změnila na božsky krásnou dívku s ohnivými vlasy. Žádná upírka se jí v kráse nemohla rovnat. Když jsem o tom tak přemýšlela, najednou se mi zjevila vize. Byla v ní světlovlasá žena, v bílých krátkých šatech a s křídly na zádech. Najednou promluvila: „Až ta nejmocnější znovu procitne, tak i její dávno ztracený bratr pod jejím dotekem promění se ve vyvoleného!" S těmito slovy zmizela a s ní i má vize.

Když jsem se probrala, zjistila jsem, že okolo mě stojí celá má rodina a sleduje mě s otazníky v očích.

„Měla jsem vizi, byla v ní žena, měla blond vlasy a krátké bílé šaty a na zádech sněhově bílý pár křídel. Řekla: „Až ta nejmocnější znovu procitne, tak i její dávno ztracený bratr pod jejím dotekem promění se ve vyvoleného!"

Když jsem to dopověděla, tak se na mě celá má rodina upírala nechápavý pohled.

„Já osobně si myslím, že ta žena byla anděl a že to, co řekla, mělo být nějaké proroctví."

„Ale, prosím tebe, neříkej, že věříš na anděly a na nějaké proroctví!!!"

Začal se mi vysmívat můj bratříček Emmett a hned jak to dořekl, začal se v křečích smíchu válet na zemi a kopat kolem sebe nohama. Jeho smích však utichl v okamžiku, kdy se z horního patra ozvalo: „Haló, je tu někdo?"

Jako na povel jsme se všichni vydali do pokoje, ve kterém odpočíval náš host.

Když jsme vešli do pokoje, uviděli jsme tu dívku, jak sedí na posteli a zmateně se rozhlíží kolem. Jakmile nás však zahlédla, prolétlo jí v tváři pochopení. Nechápala jsem to, vypadalo to, jako by nás již znala.

„Já jsem doktor Carlisle Cullen a to je má rodina. Můj syn Edward tě zhruba před půl rokem našel zavalenou pod obrovským kusem skály a rozhodl se tě donést sem. Jsem doktorem v místní nemocnici. Toto je má žena Esmé, moje dcery Alice a Rosalie a moji synové Emmett, Jasper a Edward, kterého již znáš."

Postupně jí ukazoval každého člena naší rodiny a v jejím obličeji se na malinkou chvíli mihla stopa bolesti. Její výraz jsem nechápala. Znovu.

„Pověz nám, jak se jmenuješ a co jsi?"

„Jmenuji se Marie Kelly Pierce a jsem napůl upír a napůl lykan a podle většiny mých příbuzných, které jsem potkala i ta nejmocnější."

Autor: devilgirl (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nejmocnější - 2: