Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nedokončený polibek! 14. kapitola

13.06.2012 (07:15) • Arvei • FanFiction na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 2184×

14. kapitola

Probudila jsem se a ucítila vůni hořícího dřeva. Omámeně jsem se posadila a na hrudi si přidržela přikrývku. Zmateně jsem se rozhlédla po místnosti a trvalo pár vteřin, než mi došlo, kde vlastně jsem.

Fascinovaně jsem se dívala na svíčky, které ozařovaly celou místnost v jemné záři. V krbu praskal oheň a vesele vrhal stíny na kožešinu, která ležela před ním. Dotkla jsem se prsty okvětních lístků rudých růží, které byly na posteli, a když jsem se podívala na zem, viděla jsem, že cestička dalších růží mizí v koupelně.

Zaslechla jsem lehkou hudbu nasvědčující tomu, že v koupelně je puštěná věž. Vstala jsem z postele a se saténem omotaným kolem těla jsem zamířila po rudých stopách.

Uvítala mě vůně vanilky, prosycená vůní lilií. Ty byly všude po koupelně. Ve vázách, položené na okraji vany, všude, kam jsem se jen podívala. I tady hořely vysoké svíce a vytvářely decentní osvětlení.

Vana byla napuštěná až po okraj a já ucítila vůni vanilky silněji. Na povrchu mléčně zbarvené vody plavaly plátky bílých růží.

Horký vzduch se zachvěl a najednou jsem ucítila Caiovo studené tělo, které se ke mně zezadu přitisklo. Jeho ruce mi jemně přejížděly po ramenou a potom zamířily po zádech dolů, aby se v kříži rozběhly do obou stran a setkaly se až na mém bříšku.

„To je nádhera,“ zašeptala jsem, abych nenarušila kouzlo okamžiku.

Caius mě otočil k sobě a jeho rudé oči byly temné, skoro černé.

„Souhlasím,“ prohlásil s pohledem upřeným na mně.

Sklonil se a jeho rty okusily ty mé. Nepamatovala jsem si, že by mě včera líbal. Myšlenky jsem měla zahalené clonou, vytvořenou alkoholem. Pamatovala jsem si jenom, jak mě starostlivě uložil do postele. A pak nic.

Teď tady ale stál, rukama mě svíral v pase a jeho jazyk mi nenásilně vklouzl do úst. Mé tělo se proti tomu jeho vzepjalo a já cítila, jak ze mě spadává saténová přikrývka. Caius mě lehce dostrkal k vaně, která připomínala menší bazének, a vkročil do ní spolu se mnou.

Klesla jsem na kolena spolu s ním a nechala jeho ruce, aby mi roztíraly voňavou vodu po těle. Dotkl se mých prsou a něžně stiskl. Zasténala jsem mu do úst blahem a vzepjala se proti němu. Když jeho pravá ruka zmizela pod vodou a já ji ucítila mezi stehny, lehce jsem ztuhla.

„Neboj se mě,“ špitl tiše a prsty si se mnou začal pohrávat.

Zavzdychala jsem a zvrátila hlavu dozadu. Caius se mi přisál rty na krk a lehce kousl. Neprotrhl pokožku, ale i tak jsem to cítila.

Mučivě dlouho mě hladil a laskal, až jsem se naprosto omámená svezla do jeho náruče. Caius mě položil do vody a já ucítila jeho štíhlé tělo, jak se nade mnou sklonilo. Automaticky jsem pokrčila kolena a nechala ho, aby mi oddálil nohy od sebe.

„Uvolni se, miláčku,“ zašeptal mi do ucha.

Ucítila jsem slastný tlak a zasténala jsem blahem. Přitiskla jsem se k němu, ale on ještě neskončil. Postupoval dál, napínal mě a já cítila, že víc už nemůžu.

„Nepůjde to,“ vydechla jsem překvapeně.

Mléčná voda mi bránila v pohledu na naše spojení. Ale Caiovy, utrpením stažené svaly, mi napověděly, že ještě není dost hluboko.

„Rozevři se pro mě, Tiaro. Přijmi mě,“ řekl chraplavým hlasem zhrublým touhou.

Když mě políbil, opravdu jsem se uvolnila. A v nestřeženém okamžiku Caius pohnul prudce boky. Vykřikla jsem slastí a objala ho nohama kolem pasu, takže se posunul ještě hloub.

„Ach, bože, jsi tak těsná,“ zavrčel, snažíc se ovládnout.

„Prosím,“ zazmítala jsem hlavou ve snaze ho pobídnout.

Caius neváhal. Pohnul se a jeho vláčné pohyby mě doháněly k šílenství. Byl jemný, nenásilný. Miloval se se mnou, jako by měl všechen čas světa. Jeho polibky chutnaly sladce a já cítila, jak se ke mně blíží bouře.

Caiovy pohyby začaly nabírat na síle. Už nebyl tak něžný. Bral si mě rychle a rázně. Voda kolem šplouchala a v okamžiku, kdy jsem si myslela, že víc nevydržím, prohnula jsem se. Můj výkřik se odrazil od stěn koupelny a já si byla jistá, že se musel rozlehnout po celém hradě.

Caius mě následoval záhy. Zaklonil hlavu a z úst mu vyšel chraplavý sten. Jeho štíhlé tělo se na mě uvolněně svezlo. On se ale překulil a teď jsem na něm ležela já. Stále spojeni jsme tiše oddychovali a já si užívala chvíle, kdy není nikdo, kdo by nás mohl rušit.

Nemluvili jsme. Caius mě líbal do vlasů a jeho ruka mi přejížděla po kříži. Najednou jsem ve svém lůně ucítila tlak a překvapeně zdvihla hlavu. V Caiových černých očích vesele zajiskřilo a jeho úsměv byl trochu omluvný.

„To nemyslíš vážně,“ vydechla jsem překvapením, protože teď už ve mně vězel zase v pozoru.

„Co na to říct? Jsem nenasyta,“ pousmál se a lehce mě zdvihl.

Seděla jsem na něj obkročmo a opírala se o jeho kluzkou hruď. Caius mi masíroval stehna a donutil mě se nadzdvihnout a zase klesnout zpátky.

„Máš ráda koně, zlato?“ zeptal se mě s přivřenými víčky.

„Ano,“ odpověděla jsem zmateně.

„Tak se na mně projeď, krásko,“ zašeptal hříšně.

Váhavě jsem znovu nadsedla a zjistila, že je to opravdu jako v sedle. Až na to, že tenhle hřebec se nedal jenom tak zkrotit.

Caius se na mě díval zpod přivřených víček a najednou mě prudce políbil.

„Podmaň si mě… Zkroť mě,“ zašeptal, jako by mi četl myšlenky.

Poslechla jsem a vynesla nás znovu k výšinám. Zvrátila jsem hlavu a s Caiovým jménem na rtech jsem vystoupala k oblakům.

Autor: Arvei, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nedokončený polibek! 14. kapitola: