Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nechtěná 1. kapitola

Nechtěná 1. kapitolaPrvní kapitola mé první povídky, kterou zde přidávám. Doufám, že se bude líbit. Eviie :)

„Miluju tě,“ zašeptala jsem a pohlédla na toho mého osobního Boha, který vedle mě ležel na posteli. Ten se na mě usmál, políbil mě do vlasů a kouknul na mě.

„Ty víš, že já tebe taky,“ přivinul si mě pevně k sobě a znovu mě líbnul do vlasů. Byla jsem tak šťastná, že mám někoho, jako je on. Někoho, kdo mě miluje stejně, jako já jeho. Chvíle jako tyhle, kdy jsme jen tak leželi na posteli, objímali se a vzájemně si užívali jeden druhého. Byl pro mě všechno.

Zašklebila jsem se nad vzpomínkou, která se mi nějak vloudila do hlavy.

„Do prdele už,“ hodila jsem s knížkou, kterou jsem četla. Romea a Julii mám ráda, ale někdy se nechám unést a až moc přemýšlím nad tím, co bylo.

„Bello!“ ozvalo se ze spodního patra. Zvedla jsem se tedy z postele a ve vteřině už se koukala na ten můj poklad, co mi zbyl. Zubil se na mě jako blázen.

„Co je?“ pozvedla jsem obočí a čekala, co z toho hromotluka zase vyleze.

„Půjdeme dneska do toho klubu?“ usmíval se pořád dál. Jen jsem přikývla. Ještě pořád jsem byla rozmrzelá z té zatracené vzpomínky. Byla z mého lidského života. Lidský život. Zašklebila jsem se nad mou myšlenkou. Potřepala jsem hlavou, ať už přestanu myslet na tyhle blbosti, které jsou dávno za mnou a věnovala se dál Thomasovi stojícímu přede mnou.

„Jasně, že jdeme,“ mrkla jsem na něj a vletěla zpět do pokoje. Už jsem se těšila, až se zase trochu odreaguju. Nevím, proč se mě vůbec ptal, když může jít klidně sám. Posadila jsem se na postel a zadívala se na můj šatník. Začala jsem uvažovat, co si obleču. Vím, že mi sluší téměř všechno, ale tak je to párty a já mám chuť se dnes s někým pobavit.

 

XXX

 

„Bello,“ zaskučel Thomas znovu a nedočkavě dupal nohou.

„Už jdu, bože,“ popadla jsem kabelku a upravila si šaty. Měla jsem ráda vyzývavé oblečení. Když to máš, tak to ukaž, ne?  Ještě k tomu, když ta černá barva mých minišatů tak razí s mou pokožkou. Sešla jsem schody a Thomas obdivně zahvízdal.

„Blbečku,“ zasmála jsem se a plácla ho po rameni. Podržel mi dveře od domu a během chvíle už jsme vyjížděli z garáže směrem do města. V místním klubu se konala párty, na které nesměl nikdo chybět. Takže jsme si to nemohli nechat ujít.

Thomas zaparkoval kousek od klubu a – jako správný gentleman – otevřel mi dveře, abych vystoupila.

„Děkuju,“ usmála jsem se na něj a chytila ho za ruku. On mi úsměv opětoval. Vydali jsme se ke dveřím, Thomas za nás zaplatil a my se ocitli v přeplněné, smradlavé místnosti. Opravdu to tu smrdělo. Všechen ten cigaretový zápach, chlast a zpocení lidé. Tohle sice bylo nechutné, ale jinak jsem tyhle večírky měla ráda.

Netrvalo dlouho, a už se na mě lepil docela pěkný kluk. Řekl, že se jmenuje Bob. Bylo poznat, že už v sobě má pár skleniček něčeho tvrdšího. Chvíli jsme spolu tancovali a já ho pak zatáhla na záchody. Tak jsem si to s ním rozdala, ale že by byl dobrý, se říct nedá.

Než jsem vylezla z kabinky, ještě jsem si prohlédla šaty, jestli jsou tak, jak mají být. Boba nechala v kabince záchodu, u zrcadla jsem si ještě trochu upravila vlasy a už si to trádovala zpět na taneční parket. Teď, když jsem dostala, co jsem chtěla, jsem byla spokojená. Pohledem jsem vyhledala Thomase, ten u mě v momentě byl. Zářivě se na mě usmál.

„Která?“ pozvedla jsem obočí a rozhlédla se. Mezitím jsme se začali pohybovat do rytmu hudby, ať tam nestojíme jako solné sloupy.

„Ta blondýna u baru,“ kývnul hlavou směrem k docela vysoké slečně. Měla krátké blond vlasy a na sobě šaty a boty na podpatku.

„Zas blonďatá?“ zasmála jsem se. „Jsem snad jediná bruneta, se kterou jsi kdy spal,“ pokračovala jsem a vrtěla hlavou. On jen pokrčil rameny a přitáhnul si mě k sobě blíž.

„To bude nejspíš pravda,“ konstatoval, „jsi výjimečná.“ Pokračoval dál a zaculil se.

„To teda,“ přitakala jsem mu. „Nevím, jestli výjimečná, nebo spíš divná,“ zasmála jsem se, on se ke mně přidal.

„Hlavně jsi blbá,“ zakroutil hlavou ze strany na stranu. Bouchla jsem ho do hrudi, tohle mě urazilo.

Tancovali jsme ještě nějakou chvíli a já pak Thomase poslala za tou slečnou, která se mu tak strašně líbila. Šla jsem si sednout na bar a objednala si něco k pití. Proč si nedat? Možná bych se měla zmínit o tom, že jím lidské jídlo a samozřejmě i pití. U upíra je to sice zvláštní, ale mě to chutná. Občas, když mám chuť, tak si něco i uvařím. Thomas to nechápe, prý jak to můžu jíst, když je to totální hnus. Mě to prostě chutná. Je to něco, jako když má člověk chuť na čokoládu. Tak já občas prostě dostanu chuť na lidské jídlo. A navíc, já to jídlo nemusím pak pracně dolovat ven z mého žaludku. Můj jed to všechno pěkně rozpustí.

Barman přede mne postavil sklenici s drinkem, který jsem si objednala. Poděkovala jsem mu a usrkla si. Začala jsem pozorovat Thomase, jak okatě flirtuje s tou dívkou. Z jejich rozhovoru – který jsem mohla celý slyšet – jsem zaslechla, že se ta dívka jmenuje Sarah. Ale otravovalo mě to, jak se chichotala všemu, co Thomas řekl. Chovala se jako nějaká puberťačka. Thomasovi to však ani trochu nevadilo. Musela jsem protočit oči, při těch řečech, co měl. Vyptával se jí na tolik věcí, které ho vůbec nezajímaly. Odkud je, kolik jí je, kam chodí na školu, jestli má přítele, blablabla… Chce s ní spát, tak ať to prostě udělá a nechodí kolem horké kaše, ne?  Stačilo by, kdyby ji objednal dvě skleničky a dostal by hned, co by chtěl.

Přestala jsem se věnovat jim a koukla kolem sebe. Drink jsem měla skoro vypitý, tak jsem si objednala ještě jeden. Někdy lituju toho, že se nemůžu opít. Chybí mi ty časy, kdy jsem se ztřískala do němoty a mohla na chvíli vypnout.

„Ahoj,“ ozval se vedle mě příjemný hlas. Otočila jsem se na člověka, který mě oslovil. Stál přede mnou, ruce v kapsách, na hlavě lehký rozcuch a usmíval se. Byl vysoký a měl krásné modré oči.

„Ahoj,“ oplatila jsem mu úsměv a ukázala na židli vedle sebe. Na nic nečekal a posadil se.

„Jsem Dereck,“ podal mi ruku, já ji přijala a lehce stiskla.

„Bella,“ uculila jsem se. Chvíli jsme si jen tak povídali a pak se mě zeptal, jestli si nezatančíme. Nebyla jsem proti a tak jsme šli. Zatancovali jsme si na pár písniček, když mě najednou chytil za ruku a začal táhnout ven z klubu. Když jsme byli venku, zatáhnul mě do boční uličky a přisál se mi na rty. Nelíbilo se mi to, moc to neuměl. Odtáhla jsem se od něj, ale to ho nezajímalo. Použila jsem tedy trochu větší sílu a postrčila ho. On se překvapeně podíval a chtěl se na mě zase vrhnout.

„Nech!“ nestačila jsem doříct a už mě zase tlačil na stěnu. Nechtěla jsem mu ublížit, ale on byl tak neodbytný. Strčila jsem do něj tedy znovu, ale neodhadla jsem sílu a on se praštil do protější stěny. Uhodil se do hlavy a během chvíle už si ji držel jednou rukou. Já celá ztuhla, jelikož jsem ucítila tak lahodnou a mně dobře známou věc. Dereck vyvalil oči a ruku pomalu stáhl dolů. Když se na ni podíval, naskytl se jemu i mně pohled na krev, která na jeho ruce byla. Cítila jsem, jak se na povrch mě dere netvor a já jej nemohla zastavit. Z hrudi se mi začalo ozývat vrčení, které se nedalo zastavit. Viděla jsem mu na očích, jak se bojí. Začal se třást. Já se ještě jednou zhluboka nadechla a mé logické uvažování se vytratilo úplně. Přikrčila jsem se a během vteřiny po něm skočila. On vyjeknul, ale to jsem nebrala v potaz, popadla jsem jej a odtáhla kousek dál, aby mě nikdo neviděl. Můj krk byl jako v ohni a já se konečně zakousla do tepny na jeho krku, která mě tak lákala.

Když jsem skončila, uvědomila jsem si, co jsem udělala.

„Kurva!“ dívala jsem se na bezvládné tělo, které jsem stále držela. Tak tenhle to má za sebou. Pomyslela jsem si a zavrtěla hlavou. To jsem vážně tak blbá? Nechápala jsem, jak jsem se mohla nechat takhle unést. Teď jsem musela vymyslet to, kam dám jeho tělo. Nic lepšího, než les mě nenapadl. Popadla jsem tedy tělo a upíří rychlostí se vydala směrem k lesu.

Tohle se nemělo stát! Nadávala jsem v duchu mezitím, co jsem se snažila co nejrychleji dostat ven z města. Tady se to nemělo stát! Křičela jsem na sebe v duchu dál. Bylo to pravidlo. Prostě nezabíjet lidi v našem okolí. I když jsme je nijak neznali, nechtěli jsme, ať tu někdo čmuchá a vyšetřuje ‚záhadné‘ zmizení. Jsi totální kráva! Nadávala jsem si.

Když jsem konečně doběhla do lesa a uznala, že jsem dost daleko od města, položila jsem Dereckovo bezvládné tělo na zem a začala kopat. Byla jsem celá od hlíny, ale co jsem měla dělat. Když už jsem měla vykopaný dostatečně hluboký hrob, vzala jsem jeho tělo a položila jej tam.

„Promiň,“ špitla jsem směrem k mrtvole a zaházela ji. Když jsem měla dokonáno, koukla jsem se na sebe a usoudila jsem, že v tomhle stavu můžu jít maximálně domů. Navíc jsem věděla, že mám karmínové oči – zase – a s těmi se nikde ukazovat nebudu.

Musela jsem se akorát vrátit pro kabelku, kterou jsem nechala v té uličce, kam mě Dereck předtím zatáhl. Byla jsem tam během pár minut, vzala ji a vydala se domů.

Když jsem otevírala dveře od domu, akorát mi zapípal mobil. Vytáhla jsem ho z kabelky a koukla na diplay. Sama pro sebe jsem se usmála.

Kam jsi zmizela? Chci už domů. T.

Na nic jsem nečekala a hned odepsala.

Už jsem doma. :-*

Zprávu jsem odeslala a mobil hodila na stolek vedle dveří. Cítila jsem se nechutně, takhle špinavá. Proto jsem šla do koupelny a zalezla pod sprchu…


Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nechtěná 1. kapitola:

 1
09.07.2015 [21:07]

Vypadá to zajímavě ;)

2. miky
26.05.2015 [20:03]

Vyzerá to zaujímavo Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. -A-
25.05.2015 [19:37]

Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!