Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nech si zajít chuť, doktore! - 21. kapitola

Edward Bella by Zuzka


Nech si zajít chuť, doktore! - 21. kapitolaMáme tady konečně večeři, při které se můžete těšit z hlavních hrdinů, nepříjemné servírky, Esméiných zmatených pocitů a dokonalosti Carlislea. Příjemné čtení přeje Naty. :)

Žádný tlakoměr by mi v tu chvíli nepomohl, v téhle chvíli jsem cítila každý tep mého srdce. Každé jeho zaškobrtnutí nad tím, že se ke mně právě loudavým krokem blíží nejhezčí mužský, kterého jsem v životě viděla. Mé tělo jako by se proti tomu vzbouřilo. Potilo se, krev sprintovala mými žilami – samozřejmě nejvíc v obličejové části, což muselo být sakra moc vidět! -, nohy byly rády, že nejsou vytíženy žádnou činností, protože to by mohlo znamenat jedině to, že by se podlomily. A já jsem byla přímo hysterická při pomyšlení, že bych s ním měla promluvit. Pane Bože, a jak před ním budu jíst? Vždyť se mi ruka třepe tak otřesně, že by způsobila zemětřesení o síle osmého stupně Richterovi stupnice!

Esmé, vážně? Fakt přemýšlíš o zemětřesení? No do prdele… Když jsem byla nervózní, měla jsem strašnou potřebu si ulevit sprostými slovy, ale hádala jsem, že to neudělá sakra vůbec žádný dojem.

Klid, klid, v pohodě… Během těch několika málo sekund, než se ke mně Carlisle dostal – a že to byla hodně sexy chůze – jsem stihla vystřídat tolik různých myšlenek, že jsem už pak vůbec nevěděla, kde můj mozek vlastně skončil.

„Ahoj, Esmé.“ Tak už je to tady, musím začít mluvit. Slušně jsem si stoupla – a že ty nohy protestovaly – a podala mu ruku.

„Ahoj, Carlisle.“ Vůbec jsem nevěděla, kde se vzal tak klidný a vyrovnaný hlas. Ani mé srdce tak zběsile nebilo. Ano, červeň ve tvářích jsem cítila stále, ale jinak se zdálo, že se mé tělo uklidnilo.

Do doby, než jsem se dotkla jeho dlaně a nepodívala se mu do očí. Všechno se rozeběhlo znovu… Jeho ruka byla ledová, pamatovala jsem si jeho studený dotek, na to se nedalo zapomenout. A ty jeho oči… Karamel, který vám sjížděl po těle a leptal každý pór. Jako bych se měla obalit do nějaké karamelové polevy a ta by mě celou zalepila. Rozpaloval mě a jeho oči byly zkrátka… Neobyčejné.

Jasně, takže na něho jenom čumím a že bych něco řekla? On si odložil svůj kabát a sednul si. Hned u nás byla servírka.

„Pane Cullene, dobrý večer, co vám mohu nabídnout?“ servírka švitořila jako o život, živůtek samozřejmě stáhnutý o pár centimetrů dolů a překypovala ochotou.

Carlisle se na mě s šibalským úsměvem podíval, něco ve stylu S takovou bych se, samozřejmě, nikdy nezahodil…

„Dnešní večer patří této úžasné ženě,“ zvednul ruku a ukázal na mě, „takže veškeré jídlo si vybírá ona.“ Proč mě tak dostává do kolen? On je úžasný…

Servírka se neochotně otočila ke mně a ten její falšovaný úsměv zmizel raz dva, vystřídala ho neochota…

„No, možná byste mi zprvu mohla donést jídelní lístek,“ pronesla jsem s co největším klidem v hlase, věděla jsem, že to ji naštve ještě víc. Odfrkla si a zmizela.

S Carlislem jsme se na sebe podívali a rozesmáli se. Nervozita ze mě nějakým záhadným způsobem opadla a já byla klidná jako beránek. Vůbec nevím, proč se říká beránek, když berani bývají hodně rozčílení.

„Vidím, že tvůj občasný sarkasmus a ironie neutrpěly žádnou újmu, co?“ popichoval mě Carlisle a já jenom zavrtěla hlavou.

„Ne, jenom nemám ráda falešné lidi,“ opravila jsem ho, ale jeho připomínku jsem brala s úsměvem, samozřejmě.

„Prosím,“ připlížila se ke mně servírka a přímo bouchla jídelním lístkem přede mě.

„Děkuji,“ řekla jsem zaraženě a servírka už byla v tahu – asi jí konečně došlo, že bych si chtěla něco vybrat…

„Tak co si dáš?“ zeptal se mě Carlisle a já se začala prohrabovat jídelním lístkem – úmyslně jsem se mu nedívala do očí, bála jsem se. Jo, znělo to hloupě, ale buď bych mu naprosto podlehla a nevybrala bych si ani nic k pití, nebo bych si zase vzpomněla na to, co mi udělal s jeho povýšením. Bože, zase jsem byla v tahu…

„Ehm, já ani nevím, nikdy jsem tu nebyla. Nemáš něco, co bys mi mohl doporučit?“ Teď už jsem se mu musela podívat do očí a překvapil mě pohled, který se mi naskytl. Carlisle na mě přímo hleděl. A ne nijak normálně, pohledem, který jsem u nikoho nikdy neviděla. Takový, jako by mě snad spatřil poprvé nebo co. Byl jako v tranzu a to mě trochu děsilo…

Najednou jako by se probral a začal listovat v jídelním lístku, snad aby zamaskoval ten jeho malý výpadek.

„Ten kuřecí steak La Exist je vynikající, trochu kořeněný, ale moc dobrý,“ zadrhl se, jako by si něco uvědomil, a po chvíli pokračoval. „Ale samozřejmě jestli máš chuť na něco lehčího jako salát nebo něco dietnějšího, jen si vyber.“  Tomu jsem se musela zasmát, snad se nebál o moji štíhlou linii? Byla jsem hubená, ale díky častému sportu, v jídle jsem zkrátka nedokázala odolat, ládovala jsem do sebe jak čokoládu, tak maso…

„Ale jdi ty, maso je mým denním chlebem, se saláty na mě nechoď,“ zasmála jsem se a Carlisleovi se taky po tváři rozzářil bělostný úsměv.

„To se mi líbí,“ řekl a mně se nahrnula červeň do tváří – zase. Teď si o mně bude myslet, že má lednička je plná krvavých steaků? Sakra…

„Máte vybráno?“ Kde se vzala, tu se vzala servírka, jejíž obličej již po několikáté hyzdil kyselý obličej.

„Ano, dám si steak La Exist s opékanými brambory a s mexickou omáčkou. K pití neperlivou vodu, prosím,“ řekla jsem a servírka, i když neochotně, si mou objednávku musela zapsat do sešitku.

„Já si dám špagety s hříbky, perlivou vodu a dvakrát campari.“ A sakra, my budeme chlastat. No, jeho objednávka rozhodně vypadala lépe než ta moje, teď budu vedle něj vypadat jako velký jedlík…

„Dobře,“ kvíkla servírka a už jí nebylo.

„Co to campari?“ provokativně jsem se zahleděla na Carlislea – už jsem ten jeho pohled alespoň na chvíli dokázala snést.

„Snad si na naši schůzku připijeme, ne?“ usmál se a mně se zase zatočila hlava. Ne, ne, ne, klid!

„Určitě…“ Chvíli bylo ticho, nevěděli jsme, co říct. Cítili jsme, že je mezi námi něco, co nám brání v uvolněném rozhovoru, i když jsme ho doteď vedli. Oba jsme vycítili, že bychom si měli promluvit.

„Prosím,“ řekla servírka a podávala nám naše vody a přípitky.

„Děkuji,“ řekl Carlisle a jednu sklenku s červeným aperitivem mi podal.

„Tak na nás,“ pozvedl číši a čekal, až mu vyjdu mou rukou vstříc.

„Na nás,“ zopakovala jsem a cinkla mou sklenicí o jeho. Bylo to moc dobré, sladší, ale na jazyku to příjemně lechtalo.

„Takže, Esmé, asi bychom si měli mezi sebou něco vyjasnit.“ A sakra, už je to tady. Klid, dýchat, Esmé. Věděla jsem, že to přijde, ale bála jsem se mé reakce. Chtěla jsem ho, ano, ale ještě jsem mu neodpustila i přes to, že se mi několikrát snažil omluvit.

„Souhlasím,“ řekla jsem se staženým hrdlem a ještě jsem se napila alkoholu, abych získala trochu času. Tak, jdeme na to, můj osudový rozhovor začíná…

 


 

Děkuju, že pár z vás tu se mnou stále je!

Doufám, že se vám to zatím líbí, i když si jsem vědoma toho, že by to mohlo být lepší, já vím... Tady máme mou oblíbenou anketu, takže snad pár z vás ji rozklikne a odpoví... Nenávratně se blížíme ke konci, takže... Anketa

Přeju hezké prázdniny, já sama teď odjíždím na týden do Chorvatska, kde se budu snažit psát, ale jedu si tam hlavně odpočinout a načerpat síly na další povídky! :) Mám vás ráda, moji čtenáři! :) <3


« Předchozí díl


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nech si zajít chuť, doktore! - 21. kapitola:

 1
10. twilightes
03.09.2012 [12:00]

Tahle kapitola se mi líbí ze všech nejvíc!!

9. KatariEsCullen
07.08.2012 [23:33]

Ach... Emoticon Emoticon Emoticon Ta Esmé je, ale pakůněk... Emoticon Emoticon NEbo jak to říct, to je jedno. Každopádně... tahle kapitolka byyla prostě boží ani nevim kde začít... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon No asi na začátku... Popravdě? První odstavec a už jsem se smála tak, že se lidi kolem divili no spíš jenom moje big familie o asi padesáti členech? možná... ale to je jedno... Emoticon Emoticon Emoticon Jo Carlisle mě občas taky dostává a sem rádda, že pro Es je furt pan dokonalý... To by jinak přece nebylo ono... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon A pak ta servírka... Jesus!!! Tak z tej sem opravdu nemohla... ráda bych někdy viděla na živo jak ženský letěj na upíry, i když to se pravděpodobně nestane.... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon K sarku, on ten člověk/upír ví i jak chutná lidský jídlo??? No tak to mě podrž... je fakt dokonalej... Emoticon Emoticon Emoticon Jo mluví ze mně alkohol už to tak bude.... Emoticon Emoticon Emoticon Když sem u toho alkoholu... Carlisle se bude snažit Es ožrat?? Jestli jo... chlape do toho...!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Ne vážně mu fandim... Emoticon No a ten konec je zabijáckej... tos tam nemohla napsat aspoň kousek rozhovoru??? Emoticon Emoticon Emoticon Ale neva těšim se na další kapitolu... tam už se snad všechno vyjasní... Jop, jop, jopííík...! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
BTW: Sem zvědavá co se stalo s tou krávou Loren... nebo jak se jmenovala... doufam, že se tam ještě někdy objrví... Byla by prča... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

04.08.2012 [19:12]

LeahCcNádhera!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Moc se těším na další pokračování Emoticon Emoticon Esmé byla úžasná... no aji Caarlisle byl boží Emoticon Emoticon Emoticon jak já tuhle povídku miluju Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Takže senzační kapča, akorát mám trochu obavy z toho rozhovoru... no všakty to nějak vymyslíš, aby se usmířili Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
RYCHLE POKRAČOVÁNÍ Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. Kristinka25
04.08.2012 [12:34]

Super poviedka !! Len strihnuta v najlepsom !!!! Ty ma raz zabijes ;) ale Len tak ďalej Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

03.08.2012 [13:19]

AngieCullen Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

03.08.2012 [0:52]

AnneRoseZamilovala jsem si tvojé povídku! Čtu jí jedním dechem.. Emoticon Proč mě tak trápíš? Emoticon čekala jsem, že se jejich vztah posune, a že mu Esme snad odpustí, a ono nic. Emoticon Ale samozřejmě máš ode mě obrovskou pochvalu, píšeš dokonale Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

02.08.2012 [22:52]

AlisonDLDalší kapitola je opět krásná!
Esmé je taková zmatkující... skoro jako Bella, to se mi líbí.
Škoda že je tak krátká, moc se těším na další kapitolku. Emoticon Emoticon

02.08.2012 [22:25]

Danca11 Já z Esméiných myšlenek nemůžu... ale přítomnost upířího sexy blonďatého doktora ji plně omlouvá. Já bych ze sebe určitě nedostala ani půl slova. Emoticon Emoticon
Ale mám důležitou otázku: Jakto, že v anketě jsou maximálně 3 kapitoly + epiog? Vždyť toho musí tolik stihnout... velice vážný rozhovor, zase se dát do hromady, Carl se musí jen tak meyi řečí zmínit, že je upír... Mně to vychází na dalších 10 kapitol.
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

02.08.2012 [22:00]

EleonorJé to bylo sladký. Rozpačitá kapitolka - krása :D You are the best! :D Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

02.08.2012 [21:43]

JessyJa viem, že sa budem opakovať, ale ja túto poviedku milujem, zbožňujem! A tie Esmine myšlienky... Emoticon Emoticon Úžasné niečo, naozaj. Emoticon Len ja som sa tešila na túto kapitolku ako malá, že sa tu poriadne porozprávajú a že možno sa ich vzťah posunie na nejakú.. ehm, vyššiu úroveň, no stále nič. Emoticon Toto ako robíš schválne? Veď ty týraš čitateľov, ktorí netrpezlivo čakajú na Esmino rozhodnutie a celkový priebeh tohto významného večera. Emoticon Emoticon
Ale ja si počkám, a pevne verím, že už v budúcej kapči sa aj dočkám. Emoticon
Náááádhera! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!