Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nebe plné hvězd Prolog

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Minulost jednoho páru Cullenů byla jiná. Jiný začátek, jiné pokračování. Na každém rozhodnutí závisí budoucnost. A díky zradě můžete někomu zkazit víc, než jen tušíte. Díky zradě zkazila život osobě, kterou milovala. Vzala jí lásku a tím i naději na šťastný život. Na život tolik vytoužený. Za zradu se platí a ona za ni zaplatí svým životem. Dokáže po tolika letech všechno vyřešit dvě slova? Prosba o odpuštění? Pár slovy změní náhle budoucnost. A díky ní si zaslouží plout na nebe plné hvězd.

03.01.2011 (16:15) • annAlice • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1201×

Mladá dívka vyšla z domu na sněhem pokrytý chodník. Byla nešťastná. Měla zlomené srdce. Její touha po uklidnění ji zavedla do lesa za jejich domem. Cestu do hlouby lesa znala dobře, a tak šla s hlavou sklopenou. Po nějaké době dorazila na tak vytoužené místo.

Přes uslzené oči si nevšimla postavy stojící před ní, zvedla hlavu a chtěla si jít sednout na spadlý strom, ale někdo před tím stromem stál, a tak polekaně s otázkou na jazyku otevřela pusu, ale z ní nevyšla ani hláska, protože si pořádně prohlídla osobu před sebou. Jenže se její pohled zasekl v krvavě rudých očí. Zmateně kmitala očima z rudých očí na rudé rty, které se ďábelsky a přitom mile usmály a přiblížily se.

Rychle zvedla oči a střetla se s rudým pohledem přímo ve chvíli, kdy se oči zavřely a celá hlava se nebezpečně přiblížila. Z cizích rtů vyšel vzdech a zmatená dívka padala do cizí náruče. Rudé oči se otevřely a hbité rty se zakously do jejího bledého krku... Postava ji položila na zem a ty smyslné rty zašeptaly:

„Omlouvám se, ale ty patříš k ní.“

 

Z oblohy začaly padat vločky. Líně kroužily vzduchem a potichounce dopadaly na zem. Dopadly i na dívku ležící na zemi. Netušili však, že dívka o jejich přítomnosti netuší. Malé bílé vločky nevěděly, že už nikdy neucítí chlad vycházející z nich.

 

...

 

Schované za domem před nevítanou pozorností rudé oči pozorovaly muže, který celý nadšený vítal svou manželku doma a svého malého syna, který se točil kolem matčiny sukně. Oči se zavřely a rty se stáhly do bolestné grimasy. Stín andělsky krásné postavy se začal pohybovat směrem k domu, kde před chvílí zmizela šťastná rodina.

Stín se zatavil na prahu domu, ruka otevřela domovní dveře a postava vstoupila do tolik známého domu. Z obývacího pokoje vycházel radostný smích a dětské pištění doprovázené rodičovským kázáním. Postava vstoupila do chodby a zahlédla ukrytá za skříní šťastnou rodinu. Netušili, že je jejich dítě mrtvé a vůbec by je nikdy nenapadlo, že se se svojí dcerou brzo setkají. V krbu hořel oheň a z kuchyně se linula vůně pečeného koláče. Postava vyšla ze svého úkrytu dřív, než by ten bolestný pohled vyloudil nepříjemné vzpomínky.

Stín šel spolu s postavou ze skrýše ven. Mysl ponořená ve vzpomínkách zavinila sklouznutí položené bundy na zem a tím její hlasitý pád. Radostný hovor náhle utichl a vystřídal ho dětské vyjeknutí. Rudé oči se zabodly do tváře malého chlapce, kterému mu se v očích odrážel strach, ale i úžas nad krásou postavy, která se třpytila díky zapadajícímu slunci, které vykouklo zpod těžkých mraků.

Stín se blížil, až se úplně přiblížil k vyděšené rodince. Postava chytla malého chlapce pod krkem a jeho krční tepnu si přitáhla ke rtům a ostrými zuby prořízla kůži na chlapcově krku a zakousla se do něj.

Sála lahodnou mladou krev a z chlapce vyprchal život tak rychle, jak začal. Poté, co všechna krev zmizela z chlapce, upustila ho na zem a rudé oči lačnící po krvi a pomstě se otočily na dvě další postavy ztuhlé šokem, které zkoprněle seděly na sedačce.

Zákeřně se usmála nad strachem dvou lidí, který měli pohled jak omámený a zaseknutým v rudých očích. Napřed postava chytla pod krkem vyděšeného muže, který se probral a začal se sebou vyděšeně cukat a křičet. Na to rty zareagovaly, rychle se přitiskly ke krční tepně a rukou zlomil mužův vaz. Muž se přestal vzpírat a křičet a za chvíli padl mrtvý k zemi vedle svého syna.

Ženě se po tváři kutálely slzy. Věděla, že ji čeká stejný osud jako její milované. Nechala se vzít za krk. Její jasně zelené oči, které připomínaly barvu mechu, se zabodly do tváře vraha. V očích se objevil nepředstavitelný šok. Osoba, která se rozhodla být jejím katem, byla osoba, kterou znala.

Krvavě rudé oči jí věnovaly jediný pohled, ale i ten stačil, aby vše změnil. Jen jediný pohled zbortil pevná rozhodnutí vraha.

Žena věděla, že má poslední šanci na slova, která se bála vyslovit tolik let. Její předešlá pýcha a zrada ji zabila a ona to věděla. Věděla, že ji minulost dostihne, a tak zašeptala s pohledem upřeným do očí té, kterou zničila, kterou milovala slova, která ji nenechala klidné spát, už tolik let.

„Odpusť, Rosalie…“

A poslední úder srdce, jako by se rozlehl domem.

 

...

 

Před rodinným domem, kde se odehrála vražda celé rodiny, stála žena s šaty postříkanými lidskou krví a její blonďaté vlasy jí vlály ve větru. Jako by příroda byla svědkem zbytečné vraždy mladých lidí a jejich dětí. Sněžit přestalo a začal divoce foukat ledový vítr. Zasněžené stromy se pohybovaly ve směru větru a ze střech padal těžký zmrzlý sníh. Jako by se příroda přizpůsobila jejím pocitům.

Dívka stála nehnuta před domem a v divokém větru vzpomínala na předešlé činy, začala litovat, ale lítost ji hned přešla, když si vzpomněla na její obličej! Na obličej ženy, která jí zničila život. Zničila vše, na čem jí záleželo. Díky ní bude na věky s tělem, které vypadalo, jako by ho z kamene vytesali sami andělé.

Nikdy nepozná tak jedinečnou lásku, která byla pro všechny všední, normální, ale pro ni ne. Nestane se tou, kterou ti malí tvorečkové volají ze spánku a nikdy nezapomenou na tu, která je milovala. Nestane se matkou. Toto poznání stačilo k tomu, aby přestala litovat svých předešlých činů.

Jediné, co ji nenechalo klidnou, byly oči, tmavě zelené oči - ty, které se jí v posledních vteřinách života omlouvaly, prosily o odpuštění. To byl okamžik, kdy se její odhodlání zviklalo.

Zavřela bolestně oči a tiše se rozvzlykala. Při uvědomění, že díky ní jí nikdy nepotečou slzy, přestala brečet. Ale oči jí zabloudily k obloze.

Když byla malá, věřila, že duše po smrti odchází na oblohu mezi hvězdy. Věřila, že ty, které milovala, se po smrti stanou hvězdami. Doufala, že i ona je mezi nimi a ten, jemuž před lety darovala své srdce.

Jako malá věřila, že i ona se stane hvězdou, až přijde její čas. Přála si být tam s nimi. Tiše šeptala hvězdám své omluvy, ona věděla, že ji uslyší, a proto pomyslela na Veru.

„Omlouvám se, Vero, ale já… já musela,“

Její tichou omluvu odnesl vítr daleko od ní. Donesla se ke zlatým očím.

Autor: annAlice, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nebe plné hvězd Prolog:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře