Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Navždy, má lásko - 3. kapitola

Navždy, má lásko - 3. kapitolaJak dopadne setkání u Kanady? Sophie poprvé potká rodinu Cullenů. Jaký z nich bude mít pocit? To se dozvíte v následující kapitole. Hezké čtení. :-) M.

Když jsme doběhli k ostatním, v patách nám byli Cullenovi. Konečně jsem je viděla na vlastní oči. Všechny jsem znala jen z historek a vyprávění. Až na Bellu, tu jsem znala i z fotek. Bella byla krásná. Edward držel Bellu za ruku, proto jsem pochopila, že je to on. Ta jejich láska byla cítit na míle daleko. Před nimi stál vlk, snažil se nám vysvětlit, že ti upíři, které už několik dní vyháníme, jsou jejich přátelé. Že nejsou žádná hrozba pro lidi ani pro nikoho jiného. Pouze přišli na návštěvu.

Táta mu na to odpověděl něco jako, že už je tu upírů dost. Ale on to nechtěl slyšet. Jacob, napadlo mě. Lehce za ním, přesto po jeho boku, stála velmi pěkná žena, musela to být Renesmé. Bylo zajímavé pozorovat, jak se ho lehce dotýká. To pouto mezi nimi bylo očividně obrovské. To je ten vlk, kterého jsem tehdy v noci viděla. Nebo není? Okamžitě jsem na to přestala myslet, nechci, aby to, co se stalo, někdo věděl.


Bylo vtipné, když jsem slyšela myšlenky Tye, že pohled na Bellu jako na babičku a Carlislea jako na pra-dědu bylo divné. Náš vnitřní smích ostře přerušil Seth.
Nakonec táta povolil čtyřem upírům přejít přes naše území s tím, že je doprovodíme.

Poslal Matta, Bena, Tye a Setha.


Já půjdu taky,“ pomyslela jsem si. Načež mi táta přikázal:

Jdeš s námi domů. Tady jsme skončili.


Nech ji jít s námi, Same, ano?“ Seth se za mě přimluvil.

Věděla jsem, že mám svolení, rozběhla jsem se za nimi. Blížili jsme se k domu Cullenů, pomalu jsme se chtěli odpojit.

„Sethe, pojďte k nám, dlouho jsme se neviděli, máme si toho hodně co říct.“ Slyšela jsem Bellu, jak začala lanařit Setha. Věděla jsem, že Seth byl kdysi dávno jejich přítel a hlavně přítel Jacoba. Ale když Jake odešel, on zůstal s námi.

„Babi, Soph by taky mohla jít, že? Chtěla bych jí ukázat náš nový pokoj,“ Prohodila Mel.

„Jistěže, miláčku, proč by ne,“ odpověděla jí mile. Všichni se zdáli milí. Tedy slušní.

V mysli jsem slyšela výčitky a výhružky Matta, dokonce i Bena.

Možná bude lepší, když tam nebude Seth sám, pomyslela jsem si. Jistě, věděla jsem, že je to lež. Jen jsem se chtěla ujistit, že je S.J. v pořádku, když tam nebyl se svou rodinou.


Vstoupili jsme dovnitř, všichni se vítali a já se cítila celá nesvá. Mel mě všem oficiálně představila. Věděla jsem, že to bude průser. Možná, že už je táta na cestě sem, aby Setha přetrhl vejpůl, a mě odtáhne domů s tím, že mám doživotní vězení.

Ale teď mi to bylo jedno, protože se ke mně blížil ten nejhezčí kluk pod sluncem. Tedy, alespoň pro mě. Měl ty nejkrásnější hnědé oči, tu nejkrásnější vypracovanou postavu a ty nejhezčí hnědo–bronzové vlasy. Byl dokonalou kombinací Renesmé a Jacoba. Neuveřitelné stvoření v podobě mého S.J.. Tedy ne mého, samozřejmě. Když ke mně konečně došel, ztuhla jsem. Byla jsem z něho dost nervózní.

„Jsem rád, že jsi nakonec se Sethem přišla, Sophi.“ Málem jsem z jeho hlasu omdlela.

„Já taky,“ vysoukala jsem trochu malomocně ze sebe.

Vtom mě už Mel táhla po schodech nahoru, aby mi ukázala ten její pokoj.

„Pojď, jen pojď, neboj, my nekoušeme,“ chechtala se a já s ní.

„No, máte to tu moc pěkné,“ nadhodila jsem.

Jejich pokoj byl obrovský, vymalovaný oranžově, měly tam dvě obrovské postele s nebesy. Každá svůj stůl, notebook, obrovitánskou šatnu. Musely tam být šaty alespoň z celého jednoho obchoďáku. Byl opravdu moc krásný, luxusní a přitom vkusný.

„Proč tu máte postele?“ Moje otázka ji evidentně pobavila.

„Já měla za to, že upíři nespí,“ vysvětlila jsem moji hloupou otázku.

„Ale upíří děti, ano.“

„Říkal jsem ti, že jsme si moc podobní,“ uslyšela jsem za mnou jeho hlas.

„No, a vy dva obzvláště,“ hlasitě se Melissa zasmála.

„Jak to myslíš, že my dva obzvláště?“ vznesla jsem dotaz.
 
„Tys jí to ještě neřekl, S.Ji?“ Tázavě hodila oko na jejího bratra, stále stojícího za mnou.

„Nepleť se do toho, Melisso,“ přísně jí odpověděl. Tak nějak jsem si pomalu začínala zvykat, že na moje otázky téměř nikdy odpovědi nedostanu.


Stála jsem tam, zmatená, jak nikdy v životě. Asi bych tam byla do teď, kdyby se zespodu neozval Seth, ať se jdu s nimi najíst.

Všichni tři jsme seběhli dolů. Seth, Teressa a Chris se už pouštěli do jídla, zatímco nám to Alice teprve připravovala.

Po jídle jsem se už rozloučila, přestože tam Seth ještě zůstával. Měli si toho opravdu hodně co říct. S.J. se nabídl, že mě doprovodí. Ne, že bych se snad bála, ale chtěla jsem to.

„Necítila ses u nás moc dobře, viď?“

„No, musím přiznat, že to nebylo tak hrozný, jak jsem si představovala,“ pousmála jsem se.

„Jsem rád, že jsi poznala moji rodinu.“

„To tedy nevím proč. Stejně po maturitě odejdete.“ Nedalo se nevšimnout si mého posmutnělého tónu.

„Bude ti po mně smutno?“ Zastavil a přistoupil ke mně.

„Nezamlouvej to.“ Opět jsem se rozešla směrem domů a snažila se nedávat na sobě moje pocity tolik znát.

„Protože je to pro mě důležité. Chtěl jsem, abys viděla, jací všichni jsou. Že jsou vážně fajn. Že nikdo z nás není takový, jaký sis nás představovala. Abys pochopila, že ta nenávist vás směrem k nám je opravdu neopodstatněná a nespravedlivá.“

„Proč je pro tebe důležité, abych tohle věděla?“ Chtěla jsem, aby to řekl. Potřebovala jsem to slyšet! Chtěla jsem, aby mě ujistil, že ke mně něco cítí! Že to není jen kvůli té pomoci od naší smečky. Nadechla jsem se a čekala.

 


Myslíte, že se S.J. vyzná z lásky k naší Sophii? Nebo to na ni opravdu jen hraje? A co Matt? Opravdu se vrátil do rezervace, zatímco Soph šla ke Cullenům?

Doufám, že jsem nezklamala a prosím o nějaké ty komentáře. Moc díky! M. :-)

2. kapitola             4. kapitola

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Navždy, má lásko - 3. kapitola:

 1
1. Ceola
08.03.2012 [18:51]

Já myslím že tam Matt je a jsem zvědavá co se dozvím v další kapitolce jinak bezva povídka!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!