Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Navždy jiní, navždy sami? - 2. kapitola

Placka

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Navždy jiní, navždy sami? - 2. kapitolaTentokrát pohled Megan. Jak asi probíhalo její ráno s tak povedeným bratrem?

23.03.2012 (07:00) • Break • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1321×

Pohled Megan

 

Probudilo mě sluníčko. Prudce mi svítilo do očí. Překulila jsem se na druhý bok, ale pak jsem to vzdala. Vyhrabala jsem se na nohy a zatáhla. Bylo mi to celkem k ničemu, protože sluneční paprsky se schovaly. Těžké mraky zakrývaly skoro celé nebe.  Povzdechla jsem si. Kdybychom mohli zůstat na Floridě… Měla jsem tam davy kluků, kteří mě obdivovali. Jimmymu to lezlo na nervy, ale mně to občas přišlo vhod. Byla sranda, když se mezi sebou pošťuchovali, jen aby získali mojí pozornost. Zavrtěla jsem hlavou a nechala svoje myšlenkové pochody zaniknout. Od okna jsem se přesunula k zrcadlu. Pečlivě jsem prozkoumala svůj odraz. Blond vlasy byly zacuchané, oči trochu rozmazané, protože v tom mumraji včera jsem se nestihla odlíčit. Rty jsem měla lehce opuchlé. Skoro to vypadalo, jako bych byla po flámu. Odebrala jsem se do koupelny. Postupně jsem ze sebe opět udělala člověka. Nebo spíš poloupíra. Hned potom jsem se vydala na průzkum do lednice. Jimmy ještě spal, což bylo štěstí. Jinak by toho jídla moc nezbylo. Tedy… Myslela jsem si, že spí. Protože na mě vzápětí bafnul, až jsem vypískla a nadskočila. Málem jsem mu jednu vrazila.


„Ty blbečku!“ zasyčela jsem naštvaně. Jimmy se jen škodolibě usmíval. „Co si o sobě asi tak myslíš?!“ zaprskala jsem. Ten kluk mě vždycky dokázal vytočit. Pokrčil rameny a vyplázl na mě jazyk. „Malej, nevychovanej a bůhví, co ještě,“ zabručela jsem si pro sebe rozčileně.
„Ale Meg… přece by ses nezlobila na svého bratříčka,“ zatrylkoval Jimmy. Zjevně měl dobrou náladu. Zato moje nálada byla díky němu na bodu mrazu.

„Jdi do háje, ty…“ Hledala jsem vhodné oslovení. Na sprostá slova by mě neužil. Bratr si kvůli tomu často dělal srandu.
„Nejlepší brácho na světě?“ zaculil se. Zavrčela jsem. On na mě taky. „Hele, nevyskakuj si! Jen proto, že jsi moje ségra a navíc holka! Nic ti nedělám!“ zašklebil se. Dala jsem mu menší pohlavek. Jeho úšklebek se zvětšil.

„Nedovoluj si, ty drzoune. Jsem zvědavá, jak si zase povedeš ve škole.“ Teď jsem se zákeřně usmála já. Jimmy si povzdechnul a svěsil hlavu.

„Promiň,“ zamumlal tiše. 
„Takže do školy se nám nechce,“ provokovala jsem ho. Ale pak jsem ho objala. Přece jen to  byl můj bratr a já ho měla ráda. 
„Nikam nejdu. Řekni, že nikam nemusím.“ Jim se začal chovat jako malé dítě. To jsem na něm měla ráda, ale občas to dokázalo pěkně lézt na nervy.

„No dobře… Nikam nemusíš.“

„Díky!“ Pořádně mě stiskl v objetí, až jsem vydala přidušený zvuk. Jimmy mě s omluvným výrazem hned pustil. „Díky, Megan! Jsi skvělá sestra!“ Dal mi pusu na tvář. Zašklebila jsem se.

„No jo. Hele, co tak brzo?“ zeptala jsem se ho zvědavě. Jimmy nikdy nevstával dřív jak před obědem. Tedy pokud nemusel do školy.

„Venku je hezky.“ Pokrčil rameny.

„Venku je hezky?“ Podívala jsem se z okna. Samozřejmě, že hustě sněžilo. Divila jsem se, jak ještě před chvílí mohlo svítit sluníčko. A takové hezké probuzení to bylo… Zlatá Florida.

„Můžeme… půjdeme stavět sněhuláka!“ navrhl nadšeně. Opravdu jako malé dítě. Oči mu nadšením svítily. 
„Jdi si stavět sněhuláka a já asi půjdu vařit.“

„Ne! Ty půjdeš se mnou!“ Vzal mě za ruku a táhl ke dveřím.

„Počkej!“ Vytrhla jsem se mu a začala se důkladně oblékat. Jimmy se chytl mého příkladu a taky na sebe začal navlékat různé vrstvy oblečení.  Ani ne po minutě už jsem  byla řádně teple oblečená, ale Jim se pral s oteplováky. Úplně se do nich zamotal. Jeho pokus si je obléct skončil tak, že spadnul na zem. Musela jsem se smát.  Jimmy vrčel a dál se s nimi pral. Po chvíli to vzdal a jen na mě koukal. Já jsem se jen dál smála.

„Moc vtipný! Co kdybys mi pomohla?“ Díval se na mě prosebně. 
„Copak jsi malé dítě, že potřebuješ pomoc?“ Pomalu jsem smích dusila.

„Jo! A koukej mi už pomoct! Nehodlám tu strávit zbytek svého nesmrtelného života. Jsem moc mladý na to, abych se tu válel až do konce světa!“ pomalu se začal vztekat. Vypadal tak roztomile. Chytla jsem další záchvat smíchu. Jim zaúpěl a snažil se vstát. Pomohla jsem mu. Zatahal mě za vlasy a já jej trochu vytahala za ucho. Ohnal se, a jak udělal prudší pohyb, tak opět skončil na zemi. Spadl jako pytel brambor.

„Tohle se mi snad zdá.“ Ze smíchu už mě bolelo břicho, tak jsem si sedla na botník. Jimmy se odplazil a za chvíli se vrátil už normálně oblečený.

„Ha! Vyhrál jsem!“ radoval se. Měla jsem pocit, že mu není dvacet let, ale pět.

„Miminko, kde sis nechal plínky? I když já tě jako přebalovat nehodlám, mimí.“ Pohladila jsem ho po vlasech. Chytl mojí ruku a strhl mi ji k tělu. 
„Jsi blbá!“

„Ostatně jako vždycky, že jo.“ Radši jsem vypadla ven.  Sněžilo tak hustě, že nebylo vidět ani na půl metru před sebe.  Bezmyšlenkovitě jsem vyplázla jazyk a chytala vločky.

„A pak, kdo je tu malej a mimino, co,“ slyšela jsem za sebou bratrův smích. Skočila jsem po něm a vyválela ho ve sněhu. Sníh jsem mu nacpala všude možně. I když se mi rychle rozpouštěl v rukou. Naše radovánky přerušilo zakřupání sněhu, které nepatřilo ani jednomu z nás. Ohlédla jsem se. Uviděla jsem temnou šmouhu, která hned zmizela.

„Viděl jsi to?“ zeptala jsem se bratra. Přikývl.

„Já to viděl už včera…“ Sakra! pomyslela jsem si. Kdoví, co by to mohlo být. Napadaly mě samé hrozné představy.
„Musíme zjistit, o co se tu jedná,“ rozhodla jsem.

„Něco po nás asi jde.“     

Autor: Break (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Navždy jiní, navždy sami? - 2. kapitola:

 1
6. Kicky
31.03.2012 [10:25]

Super...jsem zvědavá co se bude dít dál... :) a těším se na další...doufám že bude co nejdříve.. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. Rossalliee
24.03.2012 [16:40]

je to úžasný....rychle další.. Emoticon Emoticon Emoticon

4. Ceola
24.03.2012 [9:21]

Naprosto super! Jak já se těším na další kapču! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Zlata
23.03.2012 [17:57]

Dobré. Pokračuj. Emoticon

2. ElenaCullen
23.03.2012 [9:35]

ElenaCullenhonem dalšíííííííí Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. WhiteTie
22.03.2012 [9:48]

WhiteTieČlánek ti vracím kvůli chybám:

+ přímá řeč (níže ti posílám její koncept),

Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.

Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.

Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."

+ mezery (vždy jen jedna mezera, nikoliv více),

+ čárky,

+ moji/mojí, ji/jí, ni/ní (krátce pouze ve 4. pádu),

+ překlepy.

Až si to vše opravíš, zaškrtni "článek je hotov".

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře