Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Naleznout a neztratit - Epilog

03.08.2010 (07:00) • MaiQa • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 5595×

Něco končí a něco začíná. Tak přesně by se dalo popsat to, co se stalo. Skončila doba, kdy jsme s matkou byly samy a začala doba, kdy jsme měly svoji rodinu pohromadě. Nic mám nechybělo. Máma konečně měla tátu a já Jakea. Dokonce i táta se s tím smířil. Trvalo mu skoro dva měsíce, než rozdýchal, že se do mě Jake otiskl. Nakonec mu se skřípajícími zuby dovolil, aby mě každý den mohl dvě hodiny navštěvovat. Za dohledu někoho. Ale alespoň něco.

S mámou jsme se odstěhovaly z našeho společného domu a přestěhovaly se ke Cullenovým. Přesně dva měsíce po přistěhování měla máma s tátou svatbu. Za to jsem byla ráda hned ze dvou důvodů. Mohla jsem se společně s tetou Alice vyřádit na výzdobě, a to jsme si opravdu užily. A zadruhé -  byli konečně oficiálně spolu.

„Nessie, pojď se už konečně najíst,“ zavolala na mě Esmé.

„Už jdu,“ odpověděla jsem.

„To jsi říkala před pěti minutami, vystydne ti to,“ zavolala nazpět. Vydala jsem se tedy konečně dolů.

„Promiň, babi, byla jsem ponořená do psaní,“ omluvila jsem se jí.

„Ty v tom pokračuješ? Myslela jsem, že jsi rodičům slíbila, že to nedopíšeš,“ pokárala mě. Andělsky jsem se na ni usmála.

„Taky, že jo. Já píšu něco jiného,“ zalhala jsem.

„Doufej, že se to nedozví,“ prokoukla to.

„Děkuji, že jim to neřekneš,“ odpověděla jsem jí a pustila se do jídla. Potom jsem se vydala do obýváku. Byli tam skoro všichni.

„Kde jsou máma s tátou?“ zeptala jsem se jich zvědavě.

„Jsou na lovu,“ odpověděl mi Jasper. Na lovu, to jasně. Já ty jejich lovy znám.

„Na co se díváš?“ zeptala jsem se Emmetta a sedla si vedle něj na gauč.

„Na fotbal, ale ten není pro malý prcky,“ odpověděl mi.

„Já nejsem prcek,“ ohradila jsem se.

„Jsi mladší než já,“ usmál se vítězně.

„Ale inteligenčně jsem vyspělejší,“ vrátila jsem mu to.

„To má pravdu,“ ozvala se Rosalie.

„Et tu, Rosalie?“ zakroutil hlavou. Rozesmála jsem se. To byla jeho nejoblíbenější věta, tedy poslední týden. Buďto to říkal tak, jako každý normální člověk, tedy i ty, Rosalie nebo tak, jako teď. Nechápu, co se mu na tom tak líbí.

Vstala jsem a odešla za Alice a Rosalie. Právě vymýšlely novou strategii při nakupování. Přidala jsem se. Zkracovalo mi to čekání na rodiče. Kterým to stejně bude zase trvat moc dlouho. To už znám.

„Kde se vůbec toulá Jacob?“ zeptala se Alice.

„Nevím. Říkal, že někam na chvíli odjíždí. Nevím kam, na to jsem se neptala,“ odpověděla jsem jí.

„Já jen, že tu dneska nebyl,“ řekla. Už jsme to nerozebíraly, vrátily jsme se zpět k plánování strategie. Ne na dlouho. Přestalo mě to bavit. Stejně jsem měla v hlavě jen, jak to ukončím.

Vydala jsem se zpět do pokoje. Je načase se s příběhem rozloučit. Ráda jsem psala to, co se stalo v naší rodině. Bavilo mě to. I když v té době mi to moc legrační nepřipadalo. Tak jo, vymyslím konec. Jak, že končívají pohádky? Ne to by bylo moc kýčovité. Nebo to zkusím. Otevřela jsem soubor a začala.

Dostali jsme šanci, být všichni spolu. Já konečně dostala plnohodnotnou rodinu. No i když musím říct, že někdy bych strýčka Emmetta odkopla na Mars. Ale to by nebyla sranda.

No a jak už to bývá, je načase abych se rozloučila.

Takže, máma, táta, já a zbytek naší rodiny, si v užíval klidnou společnou budoucnost. Vše bylo v pořádku a tak jak se říká. Pokud všichni neumřeli, což je nepravděpodobné, žijí jako spokojená upíří rodinka doposud.

Ale jak se říká. Cesty osudu jsou nevyzpytatelné, kdoví, co naše hrdiny ještě čeká.

Tak a na řadu přichází loučení. Moc děkuji všem, co tuto povídku četly a pomáhali k dokončení. Hlavně svými kometáři, které dokáží nastartovat i toho největšího lajdáka, jako jsem já.

Mohu jen doufat, že se vám moje povídka líbila a četli jste ji rádi. Doufám, že ani po ukončení tohoto příběhu, nesmažete povídku v vaší mysli a budete na ni spomínat v dobrém.

Na závěr bych vás chtěla poprosit. Byla bych ráda, kdybyste napsali, jak se vám povídka jako celek líbila.

Z celého srdce doufám, že nezkončíte jen u této povídky a sejdeme se u nějaké jiné, z mnou chystaných.

Ještě jednou, moc děkuji za komentování a samotné čtení. Mám vás ráda.

Autor: MaiQa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Naleznout a neztratit - Epilog: