Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » My true love! 12. kapitola

4545


Áááá! Nevím, co napsat! Možná jen, že Nessie dostane dárek? Víc dárků? Jestli se to tak dá říct. Doufám, že se Vám to bude líbit! Díky za komenty! TwilightMishka.

12. kapitola

 

 

Celou hodinu jsem nervózně svírala tužku a čekala na zvonění. Učitele jsem nevnímala a čekala. No, nevnímala jsem absolutně nic, takže když zazvonilo, nic jsem neslyšela a seděla dál.

„Slečno Cullenová, opusťte, prosím, třídu. Už dávno zvonilo a žáci by sem chtěli jít.“ Drkl do mě učitel a já vystartovala.

„Co? To už zvonilo?“ ptala jsem se nevěřícně.

„Ano. Už před 6-ti minutami,“ oznámil mi a já vystřelila ze třídy. Ani ne za 4 minuty zvoní a já mám třídu až v horním patře. Ještě k tomu matiku! Jelikož lidi ještě chodili na chodbě, nemohla jsem použít svou rychlou schopnost. Takže jsem běžela lidským tempem. Vyběhla jsem první schody a rychle druhé. Běžela jsem přes celou chodbu a skoro u třídy mě chytla něčí ruka a prudce škubla. Učitel!

„Já - já se moc omlouvám. Neslyšela jsem zvonit,“ omlouvala se a ten někdo se začal smát.

„Ness, já těžko budu učitel.“ Podívala jsem se na toho někoho a byl to Jake.

„Sakra, Jaku! Já musím jít,“ šeptala jsem. Lišácky se usmál a přemístil nás do nepoužívaného kabinetu.

„Co kdybys vynechala jednu hodinu?“ usmíval se a přisunul si mě k sobě.

„To nejde! Mám matiku a ta učitelka mi to neodpustí,“ začala jsem. Jen zakroutil hlavou a zase se lišácky usmál.

„Neodpustí, ale co když se přimluvím.“ Nahnul se a jen tak jemně mě políbil na rty. Vzdychla jsem.

„Já nevím…,“ pokračovala jsem. Zase mě políbil. Teď mi věnoval delší polibek. „No tak jo,“ vzdychla jsem nakonec. Stejně bych řekla jo. Jemně si mě opřel o stěnu a začal mě líbat. To je o moc lepší něž nějaká matika. Rychle jsem se přidala a rukou mu zabloudila do vlasů. Tak nenápadně mu ruce vtrhly pod moje tričko. Usmála jsem se. Jemně mě hladil po bocích a mě to docela hodně šimralo. Začala jsem se smát, tudíž jsem se odtrhla a on nepřestal. Schválně mě šimral a pusinkoval na krku.

„Nech toho!“ smála jsem se.

„Ne, ne, ne.“ Šimral mě dál.

„Jaku!“ Ale nic nezabíralo. Moje záchrana byly kroky blížící se k nám.

„Schovej se,“ šeptl a rychle zalezl do skříně. Já vyskočila na strop a držela jsem se zuby nehty. Akorát dovnitř přišel nějaký učitel.

„Je tu někdo?“ zeptal se jako by věděl, že se někdo ozve. Chvíli tam stál a nakonec to vzdal. Zavřel dveře a já seskočila dolů. Nebylo mě ani slyšet. Taky tam potichu vyšel i Jacob s úsměvem na tváři.

„Tak strop, jo?“ Pomalu ke mně přišel a objal mě kolem pasu.

„Hm… Strop je super,“ lišácky jsem se usmála. Úsměv mi oplatil.

„Kde jsme to přestali?“ zeptal se. Přimhouřila jsem oči.

„Nikde! Vyhrál jsi,“ řekla jsem rychle a on se znova usmál.

„Já vím, a proto si vyberu hlavní cenu. Tebe!“ Přisunul si mě k sobě.

„Hele, nemáš náhodou tělocvik?“ měřila jsem si ho.

„Mám. Ale kvůli tobě…“ Zase se nahnul a jemně mě začal líbat. Rychle jsem se přidala a tentokrát jsem mu já zajela pod triko. Jemně se zatřásl pod mým studeným dotykem, ale líbilo se mu to. Jen se ke mně tiskl a líbal mě. Ruce měl podél těla a nechal se hladit. Hodný pejsek! Najednou se hnul a šel se mnou někam. Brzy jsem pochopila. Opřel si mě o stůl. Tělo měl perfektní! Asi nejvíc mě zaujalo břicho. Ty bochánky byly roztomilé. Prsty jsem mu přes ně přejížděla. Schválně jsem zajela trochu níž. Usmál se v polibku, ale nic nenamítal. Jeho hruď mě pěkně hřála na ruce. Ještě chvíli si to nechal líbil a potom mě rukama něžně chytl za zadeček. Chvíli je tam nechal a potom si mě vysadil na ten stůl. Vzdychla jsem. Začal mě líbat vášnivěji a já přestala myslet. Zuřivě jsem ho hladila a po chvíli z něho strhla triko. Jen se rychle usmál a vrátil se k mým rtům.

Líbali jsme se strašně dlouho a já jsem nakonec skončila bez trika a podprsenky. Ani nevím, jak dlouho to bylo, ale když zazvonilo, zuřivě jsem zavrčela. Jacob se odtáhl a přitiskl si mě ještě víc k sobě.

„Miluju tě,“ šeptl celý udýchaný.

„Já… tebe taky,“ sbírala jsem dech. Vůbec se mi nechtělo odejít. Ještě k tomu jsem byla docela zpocená, takže super… Byla jsem opravdu celá rozpálená. To z něho. Byl horký ještě víc, než předtím. Sehnul se a do dvou prstů vzal moji podprsenku. Lišácky se usmíval.

„Co je?“ ptala jsem se.

„Je hezká,“ pochválil mi ji.

„Ale bez ní ti to sluší ještě víc,“ dodal a očima sjel k mým prsům. Uchechtla jsem se a rychle mu ji vzala. Upíří rychlostí jsem si ji nandala a vyplázla na něj jazyk.

„A máš po ptákách!“ smála jsem se. Přimhouřil oči a vymýšlel nějaký plán.

„Ne! Na všechno zapomeň. Já už stejně musím,“ vymluvila jsem se a seskočila dolů. Rychle jsem si vzala triko a nandala si ho.

„Chytej!“ křikla jsem a hodila mu to jeho. Reflexně ho chytl a obrátil ke mně hlavu.

„Jak myslíš,“ usmál se a oblékl si ho.

„Pádím! Pa pa. Napiš mi a… miluju tě,“ zašeptala jsem už u něj. Jemně jsem ho políbila a on mi polibek oplatil.

„Jaku!“ zamumlala jsem v polibku. Usmál se a odtáhl se. Ze země jsem si vzala klobouček a nasadila mu ho.

„Sluší ti. To je na památku,“ řekla jsem a on se usmál.

„Díky. No, já ti nic dát nemůžu, i když…“ Sáhl do kapsy a vytáhl nějakou krabičku.

„Něco jsem ti koupil, ale otevři to až ve třídě,“ přikázal a já kývla v souhlasu.

„Děkuju,“ usmála jsem se a ještě ho políbila.

„Ahoj,“ řekl a popohnal mě ke dveřím. Zamávala jsem a vyšla ven. Na chodbě bylo plno lidí a taky světla. Praštilo mě do očí a já šla do třídy. Už jenom 3 hodiny. Teď máme angličtinu. Sedím sama. Rychle jsem prokličkovala mezi davem a vlítla do třídy. Pár lidí už tam bylo, ale mně to bylo fuk. Sedla jsem si do lavice a rychle otevřela tu krabičku. Byl to řetízek ve tvaru srdíčka. Po chvíli jsem zjistila, že se dá otevřít. Otevřela jsem ho a málem jsem dostala infarkt štěstím. Jak jsem ho tenkrát poprvé viděla ve vlčí podobě a jak jsem ho hladila, to přesně bylo na tom obrázku. Já svítila jako diamant a Jacob byl ležící vlkodlak. Ruku jsem měla na jeho tváři a usmívala jsem se. Diamant a vlkodlak. Byla to krásná fotka. A ze zadní strany bylo vyryto Navždy s tebou. Chtělo se mi brečet. Něco tak krásnýho jsem nikdy nedostala!

„Copak je?“ zeptala se nějaká cizí holka.

„Nic. Jen jsem dostala dárek od mýho kluka,“ usmála jsem se na tu brunetku. Měla stejný odstín očí jako já. „Nechceš si přisednout?“ zeptala jsem se jí. Přikývla v souhlasu a my se daly do řeči…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek My true love! 12. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!