Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » My dark history - 9. kapitola 1/2

Stephenie Meyer apple


My dark history - 9. kapitola 1/2Další díl povídky MDH. Je rozdělen na dvě části, avšak doufám, že vám bude líbit. :) Rosette Děj: Kat a Issis potkají v lese muže, který nebude člověk...

<Isabella Maria Katrina Saritta Ann Voltury Swan>

„Kam to vlastně jdeme?" zeptala se Katrina. Rozhlédla jsem se kolem sebe. Připadalo mi to tu známé, ale nebyla jsem si jistá. Zhluboka jsem se nadechla a bezmocně zavrtěla hlavou.

„Nevím, Kat. Myslím, že to tu znám, ale nejsem si jistá. Půjdeme prostě pořád po cestě a pak uvidíme."

Šli jsme tedy mlčky dál. Slunce už zacházelo za obzor a pomalu se ochladilo. Otřásla jsem se zimou.

„Měli bychom si sehnat místo na spaní, možná nějakou jeskyni. O jedné vím, ale to bych nejdřív musela vědět, kde jsme," pověděla jsem jí smutně a znovu se rozhlédla.

„Dobře. Jsme ztracení v pustém lese, bez střechy nad hlavou. Bože, co takhle použít nějakou tvou schopnost? Nemáš něco v zásobě?" zeptala se mně. Protočila jsem oči, ale úsměv jsem jí opětovala.

„Ne. Nejsem superman, ale poloupír, Kat. Vcelku rozdíl, nemyslíš?"

„No, popravdě ani ne. On je hrdina a ty můžeš být taky!" vykřikla nadšeně a zatleskala. Protočila jsem oči a rozhlédla se. Opravdu mi to tu připadalo známé, ale jako bych si nemohla pořádně vzpomenout.

„Jasně. Já můžu být taky hrdina, jen je menší rozdíl, že pokud na něj poletí auto, on ho odpinkne, nebo co, zatím co mě budou seškrabávat škrabkou,“ vysvětlila jsem jí a zatočila prudce doprava.

„Taky pravda. Třeba by ses, ale zregenerovala!"

„Hmm… Možná za několik staletí."

Došli jsme až na rozcestí. Doprava, doleva nebo rovně. Zamračila jsem se a otočila se na Katrinu. Zrovna se od sebe snažila odehnat otravné komáry. Naklonila jsem hlavu na stranu a pobaveně ji sledovala.

Komáři jsou vlastně něco jako upíři. Pijí krev a taky jsou tak otravní. Jen nejsou rychlí. A taky nejsou nijak zvlášť krásní. Možná jen pro nějakého člověka, který je jimi fascinován. To já tedy nejsem a podle toho jak se Kat chovala, ani ona ne.

Najednou Katrina vypískla a probrala mě tak z přemýšlení. Nadšeně skákala kolem stromu a vykřikovala, že zabila komára.

Protočila jsem oči a hlasitě pískla. Vyskočila snad metr vysoko a zacpala si uši. Ten pohled byl k nezaplacení. Začala jsem se nahlas smát a skácela se k zemi v křečích smíchu.

Když jsem se uklidnila, stála vedle mě, naštvaně na mě koukala a podupávala pravou nohou. Andělsky jsem se usmála. Tentokrát zakoulela očima ona, ale podala mi pomocnou ruku. Děkovně jsem se chytla a postavila se. Oprášila jsem se a koukla na ni.

Katrina se zamračeně rozhlížela kolem dokola a nejspíš hledala cestu, kterou bychom mohli jít. Nakonec se na mě tázavě podívala, přičemž já jen pokrčila nevědoucně rameny. Našpulila rty a předešla mě. Usmála jsem se a šla rovnou za ní.

Chvilku jsme šli mlčky. Poslouchala jsem šumění lesa spolu se zpěvem ptáků a vzpomínala na chvíle, kdy bylo všechno jednoduší.

Seděla jsem na rozkvetlé louce. Všude voněly květiny a ptáčci zpívali. Lehla jsem si a pozorovala nebe. Mraky se tvarovaly do různých obrázků, jen použít fantazii. Jeden mi připadal jako jelen, další jako kočárek… Všechno bylo krásné. Zavřela jsem oči a nechala se unášet klidnou atmosférou tohoto místa.

Probrala jsem se ze vzpomínání a ucítila sladkou vůni. Něco jako kokos. Zamračila jsem se a chytla za ruku Kat, která si pískala. Podívala se na mě, a když spatřila, jak jsem nakrčená do postoje lovce, ztichla. Obezřetně jsme se rozhlíželi kolem a najednou, aniž bychom to stačili pořádně zaregistrovat, stál před námi překrásný muž.

Dlouhé blonďaté vlasy měl svázané do culíku. Bílou košili rozepnutou a volné džíny mu přesně padly. Mě však nejvíce zaujaly jeho oči. Měl je krvavě rudé. Hned mi došlo, že je to upír a Kat nejspíš taky, protože se vedle mě napjala.

„Copak dvě mladé, krásné dívky dělají sami v lese?" zeptal se nás úlisně. Nezmohla jsem se na odpověď, jen jsem ho sledovala. Nemohla jsem odtrhnout pohled od jeho očí - temně rudých s jasným chtíčem v očích.

„To vás nemusí zajímat," sykla na něj Kat. Muž se zamračil a výhružně se na ni podíval.

„Se mnou si nezahrávej, holčičko. Já nejsem jako ty."

„To by blbej neřekl. Seš upír," řekla jsem s hranou znuděností v hlase. Popravdě, bála jsem se. Otevřel pusu dokořán. Kat se zasmála a sklapla mu jí. Než jsem se nadála, letěla na druhou stranu. Tvrdě narazila do stromku a ten se její vahou přelomil. Vypískla jsem a chtěla vyběhnout za ní, ale on mě chytil za ruku a hodil na druhou stranu.

Proletěla jsem křovím a narazila do nějakého kamene. Bolestně jsem sykla, když jsem ucítila bolest v pravém boku. Muž přešel ke mně a sedl si do podřepu.

„Chceš si hrát? Dobře!" zasyčel na mě a hodil mě skrz stromy rovnou do nějakého jezírka. Nestačila jsem se nadechnout, takže jsem beze vzduchu máchala zdravou rukou. Slyšela jsem jeho smích. Najednou mě popadl za krk a já opět letěla. Tentokrát na nějaký strom.

Prudce jsem vydechla. Bolest v hrudníku byla nesnesitelná. Lapala jsem po dechu a skučela bolestí.

„Bolí?" zeptal se s výrazem smutného štěněte a prudce mi dupl na kotník. Zařvala jsem bolestí na celý les. Jeho pronikavý smích mi zněl v uších, bylo mi to už ale jedno. Vnímala jsem jen bolest, která vystřelovala z kotníku do kolene. Najednou se ozvalo vrčení. Otevřela jsem oči a překvapeně pootevřela rty, ze kterých se mi vyřinula krev. Já se ale soustředila na obraz před sebou.

Upír versus Vlci.

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek My dark history - 9. kapitola 1/2:

 1
9. jjs
05.10.2013 [9:42]

úžasná povídka, honem další kapitolu, prosííím ;)

8. tyna
26.02.2013 [17:58]

četla jsem všechny díly a je to úúúúúúúúúúúúúžasný.Honem DALŠÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. sophie
25.01.2013 [19:11]

uuuuuužasnééééééé ,prosím další kapitolu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. love
25.11.2012 [20:58]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. lucka2010
20.05.2012 [20:49]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. martty555
20.05.2012 [13:25]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. EllaEi
19.05.2012 [20:24]

!!!!!!!!!!!!!!!!!Super!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

18.05.2012 [23:56]

KacenQaCullenČlánek jsem ti opravila, ale dávej si pozor na přímou řeč, koncept ti byl poslán, ale v článku nebyla dobře opravená. Díky. Emoticon

21.03.2012 [19:03]

kajka007Ahoj, je mi líto, ale článek ti vracím, máš v něm opakované chyby:
- mě/mně
- shoda podmětu s přísudkem (!)
- přímá řeč - na tu se zaměř, pro jistotu ti posílám koncept, na kterém bys to měla pochopit.
Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.

Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.

Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."
Pokud gramatice nerozumíš, tak si v pomoc autorům najdi korektora. Emoticon Až bude článek opraven, znovu, prosím, zaškrtni „Článek je hotov“. Děkuji. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!