Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Můj vrah 21

04.11.2009 (19:15) • Niki311 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2711×

21. TÝRÁNÍ VÁŠNÍ

A zase jsem zpátky. Přeplněná vášní, touhou a chtíčem. Řetězy na mém zápěstí se uvolnily a s ohromným třeskem spadly na zem. Esme jen mlčky četla knihy mého otce a zároveň jejího patrona zatímco já se hladově sápala pro další polibky

*

,,Ne, Jaspere!‘‘ Vrčel a překulil se nad něj. Jedním úderem ho na chvíli umlčel. Všechno v místnosti jako kdyby se zastavilo. Zírali hněvivě na sebe a Jasper sledoval Edwardovu paži, zatímco on… malý potůček krve, která mu začala ztékat z koutku rtů.

---

Zmizela jsem já. Nic jsem nemohla pochopit a vše se vyvíjelo tak rychle, že jsem předala radši moc tmě. Mrknutí jedna, mrknutí dvě… na co mi to je?

Dlouho jsem tápala někde… no ani sama nevím. Bylo by zbytečné to zjišťovat a moje vzpomínky na ty chvíle jsou… mizivé.

,,Bell, probuď se naše krásko.‘‘  Šeptal někdo těsně vedle mé hlavy. Jemnými doteky mi procházeli po hlavě a já rychle otevřela víčka. Byl tam Edward.

,,Jasper?‘‘ Zamumlala jsem otupěle.

,,Vzpamatovává se taky.‘‘ Všimla jsem si ho až na sedačce.  Sedačce?

,,Co tady dělám?‘‘ Byla jsem ve svém pokoji.

,,Řekl jsem strážím, že ti bylo nevolno a omdlela jsi, sotva jsme došli do pokoje, padl taky Jasper.‘‘

,,Aha…‘‘ Zašeptala jsem a chtěla vstát, než mě zase přišpendlil k posteli.

,,Kampak, kampak mi chceš utéct?‘‘

,,Okamžitě se ze mě sval, jinak tě vykastruju!‘‘ Zasyčela jsem. Na okamžik ztuhl, ale pak se pousmál a přiblížil k mému obličeji.

,,Vážně?‘‘ Prudce mě políbil a zase se odtáhl. ,,Vážně?‘‘ Zeptal se znova. Tak dost! Chytla jsem ho za vybouleninu v kalhotách a natáhla se k jeho rtům.

,,Vážně.‘‘

,,Drtíš mi koule, Bello.‘‘ Zašeptal bolestným hlasem.

,,A co ty s tím uděláš?‘‘ Usmála jsem se a ďábelsky mu přejela jazykem po rtech. Konečně se mi vrátilo tepání v těle. Motýlci v břiše bouřlivě ohlašovali svůj návrat.

,,Mám se pokoušet o osvobození, nebo ne?‘‘

,,Ne, nebo radši jo.‘‘ Zavrněla jsem a hodlala ho pořádně umučit. Ještě trošku jsem zesílila stisk a jasně cítila jeho touhu. Pevně jsem ho chytila kolem krku, jako kdybych ho chtěla udusit.

,,Bello?‘‘

,,Copak?‘‘

,,Hodláš mě zabít?‘‘ Pousmál se zatímco se mi snažil sundat šaty- bezúspěšně.

,,Vůbec ne, jen dráždím.‘‘ Palec mi sklouzl do prohlubně v jeho krku.

,,Proč?‘‘ Vydechl u mého ušního lalůčku a já mu uvolnila nádobíčko. Rozepla jsem mu pásek a zaplula rukou do kalhot.

,,Proč mě věčně koušeš?‘‘ Vypnula jsem se pod ním a prsy pod lehkou látkou se dotkla jeho hrudi. Ztuhl a skoro jsem cítila, jak mu přes tělo přejelo zamrazení. Vydechl mi u rtů a rychle mě zatkl v polibku. Palec jsem mu zaryla víc do krku a on se odtáhl. Snad to bylo instinktivně?

,,Ne tak rychle, nejdřív odpověz.‘‘ Hlas jsem měla přeslazený.

,,Takový je systém naší přeměny. První kousnutí ti vylepšuje smysly, kosti ti zesílí a stáváš se fyzicky i psychicky odolnější… druhé… krev ti v žilách tuhne, tvoje tělo se mění na tvrdou skálu- mramor… stáváš se krásnější a dokonalejší, kůže ztrácí ale z části pigment, takže taky bledneš.‘‘ Dovolila jsem mu malý polibek a sunula jeho kalhoty dolů, zatímco on si strhl tričko.

,, Tvoje touhy se znásobují… jsi temperamentnější, jisté… skryté schopnosti vylézají na povrch mnohem silněji. Vlasy se ti upraví do nádherné podoby, jaká je tobě… odrazem a už se nemůžeš ostříhat- dorostou ti zpátky. Občas začneš být i podrážděnější, takže…‘‘ Další polibek.

,,Takže?‘‘ Zavzdychala jsem a nadzvedla se celým tělem k němu. Cítila jsem tu sílu okolo něj. Roztoužený… mručel, abych toho už nechala a začala se mu plně věnovat.

,,Máš výbuchy vzteku…a-‘‘ Cukl s sebou a jeho jedna paže mě pevně objala kolem pasu a přitiskla k němu. Nadzvedl, abychom se plně dotýkali. Cítila jsem to nádherné magnetizující chvění… tu elektřinu mezi námi.

,,A?‘‘

,,A vášně…‘‘

,,Nesnaž se to všechno skloubit, jak se ti líbí. Chci odpovědi na otázky o upírství, když se už mám jedním stát.‘‘

,,Budeš… budeš muset nějak zahrát svou smrt.‘‘

,,Cože?‘‘ Zase se pokusil mě políbit, ale  marně.

,,Nebudeš stárnout. Bude lepší, když na nějakou chvíli zmizíme, ale ty se pak vrátíš jako duch‘‘ Překulila jsem se nad něj. Kupodivu se mi to podařilo, ale jeho paže mě stále tiskla k sobě.

,,Haha, velice vtipné.‘‘ Jeho ruka mi vyjela výš k ramenu, které obkroužilo a jemně sjel na ňadro.

,,Myslím to vážně… sakra, jak se ty šaty sundávají?‘‘ Zamručel si pro sebe a snažil se mi nějak nahmatat zip. Proč si myslí, že by měl být u krku? Nejen, že ty šaty jsou okolo krku sepjaté, ale zároveň jejich druhé zapínání je i zip po délce těla z pravé strany.

,,To nebudeš vědět, dokud já nebudu chtít.‘‘

,,Doufám, že nemáš v lásce moc zvířata.‘‘

,,Proč?‘‘

,,Protože ty tě budou nenávidět.‘‘

,,Mě nevadí, ale proč?‘‘

,,Jsme predátoři Bell…‘‘ Zaskučel, když jsem ho chytla za nejcitlivější partii.

,,Čím se budeme živit?‘‘ Rty jsem mu přejela po hrdle a navedla jeho rozechvělé ruce na zip po straně. Hned jsem slyšela, jak rozepíná opatrně tu jemnost.

,,Krví, čím jiným.‘‘

,,Aha…‘‘ Vydechla jsem a cítila, jak mu ruka klouže pod látkou a přes záda mi přeběhl mráz. Ztrácela jsem kontrolu. ,Bello! Vzchop se!‘ Lehce jsem se pohnula a jeho ruka na mých zádech se trošku cukla a zase přitáhla k sobě.

,,Ne… prosím.‘‘

,,Mám další otázky…‘‘ Jeho černé oči se vpalovaly do mých.

,,Co máš za schopnost?‘‘

,,Dostanu se ti do myšlenek… klidně si s nimi můžu pohrát jak chci. Psychické schopnosti jsou někdy úchvatné. Můžu ti vnutit nějakou myšlenku, pocit.. otázku… Můžu si tak pohrávat i s tvým tělem. Můžeš mít třeba pocit, že se tě dotýkám- říkám tomu: Matení smyslů.‘‘ Pousmál se a to mě navedlo zpátky ke kousancům.

,,Co se děje po třetím kousnutí?‘‘ Povzdechl si a udělal pohodlí. Hlavu složil zpátky dolů. ,,Tvoje přeměna je dokončena. Od té doby jsi závislá na krvi- bez ní… jak bych to řekl… usycháš.‘‘ To zní tak divně. Já suchá babizna. Nad tím jsem se v duchu zasmála. ,,Jsi svůdnější než Afrodita, dokonalejší než cokoliv na světě, rychlejší, bystřejší, nebezpečnější… a tvoje oči… mění se na hodně temnou… jako mám já.‘‘

,,Ale Esme takové nemá a navíc, vysvětli mi ten váš podivný charakter? Příjde Aro, Alice i ty ztuhnete a ani neceknete a najednou zná Aro i Esme! Ty na ni začneš vrčet, zatímco bys měl vrčet na Ara a Alice nás všechny pak záhadně obejme a tebe se zeptá, zda jsi nekoupil už dárek… není to trošku… nemístné.‘‘ Zamračil se a chtěl mě políbit, ale já se odtáhla.

,,Polib mě, už nech těch hrátek, prosím, mučíš mě anděli!‘‘ Zaskučel.

,,Ne! Nejdřív mi odpověz!‘‘

,,Nemůžu!‘‘ Zavrčel. Skousla jsem si ret a podívala se k oknu. Jasper stále vypadal, že spí… Vytáhla jsem ruku z jeho kalhot a tu na jeho krku stiskla ještě víc.

,,Pusť mě tedy.‘‘

,,Bell…‘‘ Vydechl. Strhla jsem ze sebe jeho paže a rychle si zapla šaty.

,,Ne. Nic si nezasloužíš.‘‘  Zasyčela jsem a šla k oknu. Nechala ho tam polonahého ležet. Edward zavrčel.

,,Bello!‘‘

,,Ne! Nech mě na pokoji!‘‘ Ani se mě nedotkl, jen nečinně ležel, ale jasně jsem ve své mysli cítila, jak se mě snaží podmanit.

,,Okamžitě toho nech, nebo nevím, jak se ovládnu.‘‘ Zavřela jsem pevně oči a opřela se o okenní tabulku. Zamračila jsem se na počasí… pršelo. V odrazu jsem viděla jasně, jak se na mě Edward soustředěně dívá, ale nic mu nešlo.

,,Stále to zkoušíš?‘‘ Pousmála jsem se jeho zamyšlenosti a snaze.

,,Jsi tak jiná, než ti ostatní! Nikdo to ještě tak dlouho nevydržel!‘‘ Vrčel. Cítila jsem chvění v podbřišku. Jako kdyby se mě dotýkal… Jako kdyby přejížděl po křivkách mého těla a zasekl se zrovna tam dole.

,,Přestaň, nebo odkráčíš z téhle místnosti.‘‘ Ještě jedna silná vlna vášně se přese mě přehnala. Prudce jsem zalápala po dechu a padala na kolena. ,,Opovaž se vstát! Opovaž se mě dotknout proti mé vůli!‘‘ Syčela jsem a rozdýchávala tepání v mém těle.

,,Bello, bolí tě něco?‘‘ Zašeptal, ale jasně jsem viděla jeho ďábelský úsměv.

,,Edwarde, okamžitě si sedni, nebo uvidíš.‘‘ Neposlechl. Pomalým, skoro váhavým krokem ke mně šel.

,,Bell, neseď na té chladné zemi.‘‘ Sklonil se ke mně.

,,Jsi mrtvý.‘‘ Zavrčela jsem. Jedna jeho paže se mi obmotala kolem pasu a snažila se mě dostat na nohy. Druhá mi zatím zajela pod šaty.

,,Prý že nechceš…‘‘ Jak já ho nesnáším! Jeden jeho prst do mě vnikl. ,,Jsi dobrá lhářka, Bells, ale nemůžeš mi namluvit, že jsi chladná…‘‘ Začal působit zase svými schopnostmi. Utápěla jsem se ve falešné rozkoši. ,,Jsi tak vlhká… stále s lidskými instinkty se mě snažíš odpudit, ale nějak to nejde…‘‘ Pravá ruka mi uvěznila paže nad hlavou a přitiskl na okenní římsu.

,,Pusť mě!‘‘ Vydechla jsem, ale ztrácelo to na síle. Hrubě mě chytl za ramínko a strhl ho. Dva kousky bílé látky spadly a moje šaty držely už jen díky zipu. Těsně nad prsy už šaty nebyly…jen dva cáry čehosi.

,,Lžeš…‘‘ Šeptal a zasypával ho polibky až k hrdlu… hraně obličeje. Bože! Jak já po něm toužím! Líbej mě! Laskej mě! Pomoc! Ach… kdy zmizí ty kusy látky? Ale navenek jsem svůj vnitřní boj nedala znát. Snažila jsem se ho odstrčit, ale zbytečně, byl silnější.

,,Jak to můžeš vědět?‘‘

,,Jsi jako otevřená kniha. Jen se nemůžu dostat přes tvoje myšlenky dál. Nemůžu zjistit, co si myslíš právě…teď.‘‘ Šeptal smyslně a kousl za ušní lalůček. Jeho kalhoty jedním trhnutím spadly na zem a Edward se zase na mě podíval. Bude mě týrat. Už to vím.

Nechci, nemůžu se změnit. Bože… Udělal jen pár temp prsty v mém těle, a moje tělo reagovalo tak, jak ono usoudilo za správné a začala jsem se chvět.

Během chvilky jsem stála už v jiném pokoji opřená o kamennou zeď. K ní mě tiskl zase Edward. Jeho dokonalost mě neustále ochromovala stejně jako jeho touha vniknout do mých myšlenek i do mého těla. Oba nazí… oba s přerývavými dechy. Už jsem jen čekala na to, kdy se staneme jedním tělem. Přitiskl se ke mně, ale stále nás nespojil.

,,Nevezmu si tě násilím, Bells, takový já nejsem… počkám, až to nevydržíš a sama to uděláš.‘‘ Dával mi na výběr. Mohli jsme takhle stát dlouhou dobu, ale taky jsem to mohla skončit- to čekání, ten chtíč a udělat jen jeden pohyb k jeho tělu. K jeho roztouženému tělu.

,,A proč ne?‘‘ Zašeptala jsem a trpělivě čekala.

,,Protože vím, že ty to zvládneš.‘‘ Pousmál se a stále mě hypnotizoval. Cítila jsem své tělo, jak bylo ztěžklé pocity… tisíci pocity křičící jen k jednomu.

Čekal…

Stále v tichosti se mi vpíjel do očí…

Touha

Panebože, tak už povol ve své tvrdohlavosti, Edwarde!

Nic…

Prudce jsem mu obtočila ruce kolem krku, políbila. Obtočila jsem mu jednu nohu kolem pasu a spojila nás. Jeho paže mě nadzvedly a dál určoval tempo už jen on sám. Takový příval vášně. To mě spálí! Prudce přirážel k mému tělu. Natáhla jsem se k jeho rtům a se zalápáním a zavrčením je spojila. Hrály zakázanou skladbu. V dokonalé souhře do sebe narážely stejně jako naše těla. Sjela jsem z jeho rtů na ušní lalůček a skousla. Edward tlumeně zavrčel a silněji přirazil. Musela jsem se přitáhnout ještě blíž k jeho tělu, abych nespadla.

,,Edwarde!‘‘ Začala jsem vykřikovat a on sklonil hlavu k mé klíční kosti.

,,Ach! Prosím…‘‘ Šeptala jsem, když jsem cítila to známé napětí. Nejen mé osoby, ale zároveň jeho…

,,A musíš si umět vybrat oběť… nesmíš zabít nikoho moc starého… ta krev je pak… tak nechutná.‘‘ Šeptal mezi tempy přirážení. Měla jsem co dělat, abych to pochytila. ,,Musíš přestat sát dřív, než zemře- než jeho srdce dotluče-, protože pak tě ta krev může začít ničit. Jako smrtelný jed.‘‘

,,A co se stane s naší krví?‘‘ Přitiskla jsem si jeho hlavu k dekoltu a zaklonila slastně hlavu.

,,Tu ti já vypíjím po douškách. Jsi jako …vrr… jako to nejlepší víno které pomalu piješ, aby sis ho vychutnala.‘‘  Začala jsem polykat vzduch. Nemohla jsem uvěřit tomu, že mě znova přivedl na vrchol… stejně jako sebe.

Padli jsme na postel. Měsíc se zlověstně vznášel na obloze a Edwardovy ukojené oči se na mě, s přenádherným úsměvem, podívaly. Unaveně jsem se schoulila vedle jeho těla a tiskla se k němu, jako kdyby mě dokázal zahřát.  Skousla jsem si spodní ret nad jeho zkoumavým pohledem, který mi plul po siluetě a nadechla se.

,,Naučíš mě to.‘‘

BEZ KOMENTÁŘŮ NENÍ POKRAČOVÁNÍ!

Bez zájmu není smysl pokračovat

Snad se tenhle dílek líbil

Autor: Niki311 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Můj vrah 21: