Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Moje malá Ruthie - 20. kapitola

Moje malá Ruthie - 20. kapitolaVánoce a nepříjemné překvapení...

20. kapitola

S Ruthii v náruči a Edwardem po boku jsme na krbovou římsu pověsili tři punčochy. Byly barevné s vyšitými jmény a bílým okrajem. Edwarda překvapilo, když jsem mu obřadně punčochu předala, ale měla jsem pocit, že by ji měl mít a že by měla viset spolu s našimi.

Vánoce byly za dva dny, všechno bylo připravené a zbývalo jen čekat. Bylo to úžasné období plné lásky a radosti. S Edwardem to bylo tak… Prakticky se k nám přestěhoval. Ačkoliv jsme o tom nemluvili, bylo samozřejmé, že z práce přijde k nám a ráno od nás zase do práce odejde.

Před svátky mě čekalo pár výletů do města. Nakupovat dárky mě bavilo, jen to vymýšlení… Ruthii to bylo jednoduché, nějaké hračky, co víc by mohla chtít, pak jsem vybrala drobnosti pro Cullenovy a nakonec mi zbyl Edward. Vůbec jsem nevěděla. Nic pro něj nebylo dost dobré, nic dost originální. Dvakrát jsem prošla celý obchoďák a nic nevymyslela. Celá zoufalá jsem se pak courala po městě a narazila na antikvariát. Malý zastrčený krámek s oprýskaným nátěrem na dveřích, ale drahocennými poklady uvnitř. A mně se podařilo najít ten největší. První vydání Romea a Julie. Hned jak jsem ho uviděla, věděla jsem, že to bude pro Edwarda ten pravý dárek.

No a tak bylo vše připraveno.

Na Štědrý večer se u nás sešli všichni Cullenovi, dali jsme si výbornou večeři. Já s Ruthii si dala, i když ona měla jenom kaši, a zbytek nám dělal společnost. Dobře jsme se bavili. Pak jsme si povídali v obýváku, každý si chtěl užít Ruthii a já si říkala, aby nakonec nebyla rozmazlená, když se kolem ní všichni tak točí. Cullenovi se brzy rozloučili, prý se uvidíme zítra ráno. Nechali nás samotné s Edwardem a malou, abychom si užili trochu toho soukromí. Když mi to Alice říkala, stydlivě na mě mrkla a objala mě.

Když jsem Ruthii koupala a ukládala, snažila jsem se jí vysvětlit, co se bude dít. Tedy, co by se mělo dít.

„Půjdeš spinkat a až se vzbudíš, budou tady dárky. Santa Claus je v noci přinese.“ Malá se na mě se zájmem dívala, ale pravděpodobně neměla nejmenší potuchy, co povídám. Ukázala mi úsměv s pár osamocenými zoubky a dál žmoulala plyšového zajíčka.

Když jsem ji uložila, chtěla jsem jít dolů za Edwardem, ale čekal na mě za dveřmi. Vzal mě do náruče a jemně políbil.

„Co bys řekla tomu, kdyby Santa přišel trochu dřív?“
„Dřív?“ nechápala jsem, co má na mysli.
„Pojď.“ Vzal mě za ruku a vedl chodbou. Zastavil se u ateliéru, který jsem zatím vůbec nepoužila.

„Co to…“
„Pšt,“ zarazil mě a otevřel dveře. Všude zářily svíčky a na čisté plátno na stojanu uprostřed pokoje dopadalo jasné světlo.

„Co to…“ vydechla jsem znovu.
„Předčasný dárek, trochu jsem ti to tu uklidil a dokoupil zásoby. Teď můžeš malovat.“ Bylo to úžasné, všude spousta barev a štětců.

„Nechám tě tu.“
„Ne,“ zastavila jsem ho. „Zůstaň tu se mnou. Chci malovat s tebou.“

A tak jsme malovali spolu. Edward mě jednou rukou objímal kolem pasu, za druhou jsem ho držela já a vedla tak štětec po plátně.

Byl to nádherný pocit, zase malovat. Rachel bude mít radost, napadlo mě jen tak mimochodem. To, co jsme s Edwardem vytvářeli, nebylo nic určitého, prostě jen… mé pocity. Mé vzletné pocity, pocity naprostého štěstí.

Barva se nakonec dostala i na jiná místa než bylo plátno. Edward měl fleky na nose, čele i tvářích a kdovíjakou náhodou se mu dostaly i pod košili. Já jsem na tom nebyla o nic líp. Ale ani jeden z nás si pak nedokázal vzpomenout, jak jsme se dostali z ateliéru do ložnice.

Na Boží hod ráno byla všude spousta balicího papíru a barevných stužek. Ruthie dostala hromadu hraček. Měla jsem obavy, že se jí to ani do pokojíčku nemůže vejít. Já jsem se nemohla vynadívat na přívěšek z bílého zlata na jemném řetízku, který mi daroval Edward.

Byly to snad nejlepší Vánoce, jaké jsem kdy prožila. Přála jsem si, aby tu s námi mohla být Claire a Peter. Kdyby tak mohla vidět, jak je její dcera šťastná.

ɀɀɀ

Silvestr toho roku jsem trávila s Edwardem úplně sama. Esmé mi Ruthii odpoledne odvezla a místo ní mi tam nechala misky plné dobrot. Obdivovala jsem, jak dobře dokáže vařit, když sama už nějakou dobu nejí.

Zapálili jsme krb, trochu předčasně rozdělali šampaňské, moc dobré mimochodem, a pak se schoulení na gauči dívali do plamenů. V Edwardově silné, kamenné náruči mi bylo moc dobře. Nevzdala bych se jí ani za milion.

„Není ti zima?“ staral se Edward stejně jako kdykoliv jindy, kdy jsme byli tak blízko sebe. To, že jsem byla zabalená do deky, ho vůbec nezajímalo.
„Je mi skvěle,“ zamručela jsem a zabořila nos do jeho košile. Jeho vůně mě dokázala rozehřát.
„To jsem rád.“ S úsměvem mě políbil na ucho. „Miluju tě.“
„Já tebe taky. Ani ve snu by mě nenapadlo, že se takhle moc zamiluju, když jsem se sem stěhovala,“ přiznala jsem.
„A mě nenapadlo, že se takhle moc zamiluju zrovna do učitelky kreslení, která se sem přistěhovala s dcerou,“ vrátil mi to.

Když zmínil Ruthii ve spojení se slovem dcera, zatrnulo mi. Já o něm věděla všechno, možná bych…

„Edwarde…“
„Ano?“ Nosem mi přejel po vlasech a vtiskl polibek na spánek.
„Měla bych ti něco říct.“ Nevěděla jsem, jak začít.
„Povídej,“ vyzval mě.
„Víš… Já a Ruthie. Měl bys vědět, že ona není… není moje dcera.“ A bylo to venku.
„Je tvoje.“
„Není, nejsem její biologická matka. Jen opatrovník, nic víc.“
„Bello, ty jsi její matka víc, než kterákoliv jiná matka může být,“ odporoval mi stále. Copak si sedí na vedení. Otočila jsem se na něj.
„Copak to nechápeš?“
„Chápu to moc dobře. Bello, tady jsi na malém městě, všichni vědí, jak to s vámi je. Věděli to, ještě než jste se sem přistěhovaly. Tady se člověk dozví všechno, máme dobré informační zdroje,“ vysvětloval.
„Takže to víš? Víš o Claire?“
„Nevím podrobnosti. Jen to, co se říká, že ti zemřela sestra a ty ses pak malé ujala.“

Nějak mě nenapadlo, že by to mohl někdo v městečku vědět. Možná mělo, přece jen to nebylo žádné tajemství. A já si s tím dělám hlavu.

„Povíš mi, co se stalo?“ zeptal se.
„Máme poněkud složitou rodinnou situaci,“ začala jsem. Vyprávěla jsem mu o našich, jak se rozvedli, máma si našla Philla, který měl dceru Claire, táta umřel, Phill taky a máma začala cestovat. Vzpomínala jsem na naše společné chvíle s Claire, na to, jak byla těhotná a já si s náboženskou úctou sahala na její vypouklé bříško. Celé povídání jsem zakončila její a Davidovou náhlou a pro mě hodně bolestnou smrtí. Neubránila jsem se breku. A jak jsem začala, nešlo přestat.

„Promiň,“ omlouvala jsem se mezi vzlyky. „Je Silvestr a já to takhle kazím.“
„Neomlouvej se. Chybí ti sestra, to je pochopitelné.“ Otřel mi palcem mokré tváře a zadíval se mi do očí. Ty jeho se zdály tmavé a neuvěřitelně hluboké. Opatrně mě políbil a znovu si mě přitáhl do náruče.

Půlnoc jsme oslavili způsobem, který byl jen pro dva. Přesně ve chvíli, když odbila půlnoc, nás Edward vynesl mezi hvězdy. Přimknutá pevně k jeho tělu jsem pak usnula. Zdála se mi spousta snů, které obsahovaly pořád jednu a tu samou věc. Mě, Edwarda a Ruthii.

ɀɀɀ

Jak na Nový rok, tak po celý rok. Neříká se to tak snad? Říká. A proto jsme se podle toho zařídili a užili si rodinný den. Den jen ve třech, strávený hrátkami ve sněhu, hrami a užívání si.

Bohužel svátky rychle utekly a všechno se pomalu vrátilo do normálu. Škola, domov, Edward. Víc jsem se věnovala malování a strávila dlouhý rozhovor s Rachel, kdy jsme se domlouvaly, kdy si pro hotová díla přijede. Prý už má několik zájemců, jen dodat hotovou práci.

Přijela jsem zrovna z kurzu kreslení, pustila se do přípravy večeře a snažila se utišit Ruthii, která byla uplakaná, protivná a evidentně nevyspalá. Ale musela chvíli vydržet. Věděla jsem, že kdybych ji dala spát hned, nevydržela by do rána a budila by se hlady. Proto jsem ji nechala řvát v židličce a mluvila na ni, ale její pozornosti si nezískala.

Na sporáku mi bublal vývar pro malou, když zazvonil zvonek.

„To je výborný,“ mumlala jsem. Ztlumila jsem polévku a vzala Ruthii do náruče. Na chvíli ztichla a sledovala, co se děje.

Otevřela jsem dveře a dívala se na neznámého muže.

„Dobrý den,“ pozdravil mě. Upřeně pozoroval malou. Bylo mi to nepříjemné. Přitiskla jsem si ji úžeji k sobě, což se jí moc nelíbilo a začala hlasitě protestovat.
„Dobrý den. Hledáte někoho?“
„Jste Isabella Swanová?“ zeptal se. Za celou dobu na mě pohlédl jen jednou.
„Ano. A vy jste?“
„Collin Parker,“ řekl. To jméno mi nic neříkalo.
„Měla bych vás znát?“ Otázku jsem vyslovila opatrně a tiše. Neměla jsem z něho dobrý pocit.
„Já jsem otec Ruthie.“


Další díl je zase tady. Snad se vám líbil a zanecháte mi zde nějaký komentář.

Do konce povídky nám už moc nezbývá, vidím to tak na tři kapitoly, možná i míň, uvidíme, jak se mi to povede napsat a vymyslet.

Chtěla bych vám poděkovat za komentáře k předchozí kapitole, mám z nich velkou radost. :)


19. kapitola Ϫ SHRNUTÍ Ϫ 21. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Moje malá Ruthie - 20. kapitola:

 1 2 3 4   Další »
32. kiki1
29.12.2012 [20:33]

kiki1No, tak to je super. Otec Ruthie... Doufám, že malá zůstane u Belly. Emoticon Krásná kapitolka, jdu na další. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

31. Wera
12.01.2012 [17:27]

Wera Emoticon Emoticon

02.01.2012 [12:04]

Annelly Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon To né... Ruthie musí zůstat u Belly! Vždyť viděl vůbec ten Collin někdy Ruthii?
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

01.01.2012 [23:12]

simi1918 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

28. Janča
01.01.2012 [21:11]

co???? jak Ruthiin otec??? doufám, že zůstane s Bellou
super kapitola

27. Anizek
01.01.2012 [20:00]

AnizekNaprosto krásná kapitolka. Moc se těším na ty poslední. Ale ten konec. Jak to? Já myslela, že Ruthiny rodiče jsou mrtví. Co on tu sakra dělá? Že by rodinná idylka skončila? No nechám se překvapit v dalším díle. Doufám, že to bude brzy Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

26. Kim
01.01.2012 [18:38]

KimDneska brzo ráno jsem ti něco slíbila, nevíš, co to bylo? Emoticon Jooo, už vím! Zasloužila bys jednu na zadek. Já vím, že už jsi dospělá, ale přesto bys několik takových výchovnch ran potřebovala. Emoticon A to jen proto, abys zjistila, že Kimušce se lhát nemá! A to se ani nezmiňuju o tom, že už to bylo po druhý! Grrrr! Emoticon Proč já ti na všechno skočím, proč? Jsi zlá, zlá a zlá... ani ten můj super, extra, bomba dlouhej komentář si za to tvoje vymýšlení nezasloužíš! Emoticon
Ale abys věděla, já jsem hodná a něco málo ti k ději téhle kapitoly napíšu. Ale máš důtku s výstrahou! Emoticon

Takže, dáme si malé opáčko na začátek. Kapitola byla úžasná. Jak by taky ne, když byla sladká jako med. Emoticon Edward, Bella a Ruthie slaví nejkrásnější svátky v roce. Nevím, proč se Edward divil, když dostal punčochu, vždyť přeci už definitivně patří do té malé rodinky.Emoticon
Já bych nemohla kupovat dárek pro Edwarda. Asi by mi nic nepřišlo dobrý. Ale to co vybrala Bella bylo skvělý. Tak nějak zrovna tohle se k němu hodí.Emoticon

Tak, teď koukám, že potom, co odešli Cullenovi a nechali je tam samotné, aby... no, aby si užili ( Emoticon), přišla na řadu moje scéna, kterou jsem si zamilovala a to je... ano, malování! Emoticon
Možná by neuškodilo, kdyby to bylo o kapánek delší, ale i tak jsem se mohla blahem uvzdychat. Edward je dokonalej, já to říkám pořád a teď mi nemůžeš nadávat, protože to ty jsi ho takového udělala. Krásnější dárek Bella nemohla dostat (ani ten řetízek se tomu nevyrovná) a to, jak poté malovali spolu... to už komentář nepotřebuje. Emoticon Emoticon

Přesně takhle si představuju Silvestra. Žádný zahulený prostory, jen dva zamilovaní lidé. Jo, jo, zase závidím. Emoticon
Bella se rozhodla taky vybalit pravdu, ale co po tom, že Edward už všechno dávno věděl, moc se i líbilo, jak ji ujišťoval, že je její matka víc, než kterákoliv jiná. Ježiš, já ho vážně miluju! Emoticon Emoticon Emoticon
Pro Bellu musí být hodně těžké vzpomínat na to, co se stalo s její sestrou, ale díky bohu má teď Edwarda, který jí a Ruthie bude oporou.

No a co ten konec? Emoticon Emoticon Co to je za blbce? co si o sobě myslí? Že tam jen tak nakráčí a Bella mu Ruthii ihned strčí do náruče? Emoticon
Ještěže už mám přečtenou i další kapitolu. Takhle jsem unikla o vlásek smrti, která by byla způsobená náhlým infarktem.
Chudák Bella, čekají ji hodně těžké chvíle. Emoticon

Zuzi, nádhera, ale už mi nikdy nekecej o ději! Emoticon
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

01.01.2012 [18:34]

BellaSwanCullen8 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

01.01.2012 [18:16]

kikuskaKrásne Vianoce, ale čo ten koniec? Jak otec Ruthie? Nebol Ruthiným otcom náhodou Peter? Som riadne zmätená a pevne verím, že ďalšia kapitola bude čo najskôr a všetko sa objasní. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

01.01.2012 [18:00]

Lenka326Nádherné Vánoce, nádherný Silvestr a začátek nového roku a pak taková bomba!!! Co se to děje???? Emoticon
Pěkně nás napínáš!
Díky za novoroční dárek.
Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3 4   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!