Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Mimo tradice 4/5

28.05.2009 (19:00) • KateAlice • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1120×

Dag

Chtěl jsem dorazit v listopadu,ale beuvědomil jsme si jak daleko jsem se za ty měsíce dostal a tak jsem dorazil s měsíčním zpožděním.Dorazil jsem na začátku prosince a první co jsem viděl byla Bianca s Oliverem.Oliver měl na sobě jen triko s dlouhým rukávem a kalhoty a Bianka na sobě měla velkou mikinu.Nejspíš Oliverovu ,protože jí měla jen kousek nad koleny.Byla krásná.Snad ještě krásnější než když jsem odešel.Vlasy jí v mírném vánku povlávaly kolem obličeje,tváře měla trošku zčervenalé mrazem.Jak jsem se tak na ně díval,Oliver z ničeho nic vzal Bianku do náruče a dlouze jí políbil.Ona mu polibek opětovala a ruce mu přitom zapletla do vlasů.Najednou se s ní Oliver zatčil do kola a ozval se Biančin zvonivý smích.Bodlo mě u srdce že tam s ní teď nejsem já.Ještě není čas,vrátím se v květnu.V den kdy jsme jí poznal.A tak jsem se otočil a zase pelášil do lesů.

Oliver

Byly tu Vánoce.Všechno už bylo nachystané a já měl dárek pro Bianku.Zlatý rětízek s přívěškem dvou hvězdiček.A přichystanou nabídku aby se ke mě přistěhovala.Nevěděl jsem co má ona pro mě,ale jak jsem řekl,já dostal dárek už dřív.

Byl tu večer.Všichni jsme se sešli u Jasona doma.Bylo nás tam 14,tedy s naším nenarozeným cvrčkem 15.Nejdřív jsem měli úžasnou večeři kterou připravily holky.A pak jsme si šli rozdat dárky.Když jsem dal dárek Biance byla dojatá.Ale to nejlepší,aspon pro mě,tepr mělo přijít.Já jsem od ní dostal stříbrný náramek a fotku mě a Bianky,jak jí držím zezadu kolem pasu a ruce mám položené na jejím kulatém bříšku."Děkuju ti hvězdičko"a dal jsem jí letmou pusu.Od kluků a holek jsme dostali spustu věcí pro miminko.

Seděli jsme všichni společně v obýváku,pojídali brambůrky a povídali si."Hvězdičko půjdeš se mnou na chvíli ven?"zeptal jsem se."Ano"odpověděla.Pomohl jsme jí na nohy a vedl jí ven.Kousek ode dveří jsem se zastavil a podíval se jí do očí ve kterých se jí odráželi hvězdy na nebi."Víš,chtěl jsem se tě zeptat,jestli by ses nepřestěhovala ek mě.Je tam víc místa a prcek by mohl mít svlj pokoj a ke všem tady by jsme to měli blíž.Co ty na to?"."Hmmm"dala si prst na pusu jakože přemýslí a pak vypískla"Že se vůbec ptáš!Samozřejmě že chci"natáhla se a políbila mě.Z domu se ozval výskot a potlesk.Samozřejmě že šmírovali.Vrátili jsme se do domu a přijímali gratulace.Byli jsme tam ještě asi hodinu a pak Bianka byla unavená,není divu vždyť tahala několik kilo navíc,rozloučili jsme se,poděkovali za dárky a krásný večer a jeli domů."Líbilo se ti to?"zeptal jsem se"Bylo to úžasné,byly to moje nejlepší Vánoce"a pohladila si zakulacené bříško."Co kdyby sme zítra odpoledne šli ke mě a zkusili vymyslet jak to upravíme?"zeptal jsem se"Souhlasím"řekla a usmála se.Když jsme přijeli domů bylo hodně pozdě.Bianka se šla umýt a já jsme šel schovat do skříně věci pro prcka.Po Biance jsme zamířil do koupelny já a pak jsme šli spát.Druhý den jsme tedy šli ke mě a vykoumali pokojíček pro prcka.Bianka řekla že si přeje holčičku,tak jako já a tak jsme doufali že to bude holčička a podle toho vymysleli pokojíček.Měl být žluto oranžový.

Týden utekl a byl silvestr který jsem opět strávili se smečkou.Měsíce běžely.

LEDEN-15.ledna jsme slavili moje narozeniny,byla to zábava.

ÚNOR

BŘEZEN

Ani jsem se nenadál a byl tu duben.Předělávky na domě byly u konce.Už jen takový ty drobnosti.A to byl jeden z dárků pro Bianku.Když jsem jí 10.tého dubna se zavázanýma očima vedl do NAŠEHO domu,byla netrpělivá.Když jsme jí rozvázal oči,ruce které měla složené, na ted už dokonale kulatém bříšku,jí vyletěli k puse.Prošli jsme celý dům odshora dolů a nakonec jsme nechali dětský pokojík.Byl zařízen v oranžových a žlutých barvách,pro naši holčičku.Doufali jsme že to bude holčička.Postýlka byla závěsná a byla umistěná tak aby se kolem í dalo pohodlně chodit.Koupací křeslo bylo umístěno tak,aby se z něj vidělo přímo na postýlku,skříňky byly rozestavěné u stěny a hračky byly v hracím koutku.Stěny byly vymalované do světlounce žluté a na nich byly oranžové ornamenty.Koberec byl oranžový.Závěsy v oknech byly světlě oranžové a záclony bílé.Na stěně bylo několik rámečků,prozatím prázdných.Bianka byla štěstím bez sebe.A když jsem jí na ruku připevnil koženou šnúrku s otevíracím medailonkem tak se rozbrečela."Ještě v něm nic není,Myslím že by bylo nejlepší počkat až se malá narodí"."Ano"."Lásko,už si vymyslela nějaký jméno?"."No přemýšlela jsem o Abygail,líbí se ti?"."Hezké jméno,já jsem přemýšlel o Leah"."Jé....to se mi líbí,není to dlouhé a je to vážně hezké,takže já bych souhlasila s Leah"."Vážně?Takže budeme mít malou Leah,malou Leu?".Zasmála se a řekla"Ano,budeme mít naši malou rozkošnou Leu" a políbila mě.

O 16 dní později

26.4.Spal jsem a najednou se vedle mě Bianka s bolestivým syknutím posadila.Okamžitě jsem byl vzhůru a ptal se"Bianko,lásko,bolí tě neco?".Bianka z těžka oddechovala a řekla"Je to tady.Myslím,že mi praskla voda".Na nic jsem nečekal ,hodil na sebe kalhoty triko a mikinu pomohl jsem Biance vstát a převléct se z pyžama ,popadl jsme tašku kterou jsme měli přichystanou a běžel s ní do auta.Hned jsme zase běžel zpátky a chytl Bianku do náruče.V autě jsem jí položil na zadní sedadlo a dal jí pusu na čelo"Vydrž lásko,do 10-ti minut jsme v nemocnici.Neboj"řekl jsem a sedl na místo řidiče.V nemocnici jsme byli opravdu do 10-ti minut.Přez rameno jsme si přehodil tašku a Bianku vzal do náruče a běžel do nemocnice.Jakmile nás spatřila sestra a když si všimla Biančina velkého bříška nic neříkala a vedla nás do ordinace.Doktor Bianku vyšetřil a řekl že není na co čekat a že mohou na sál.Políbil jsem jí a řekl"Mám jít s tebou,nebo mám počkat venku?".V očích jí přelétl strach a slabým hláskem řekla"Neopouštěj mě,zůstaň se mnou","zůstanu,napořád"políbil jí načelo a šel s ní na sál.

Bianka byla celá zpocená a vysílená,ale nevzdávala to."Tlačte slešno,už vidím hlavičku,už bude po všem.Abych jí dodal sílu,stiskl jsem jí ruku a ona zatlačila."Výborně slečno,ještě jednou a bude po všem".Bianka zatlačila a pokojem se rozlehl dětský pláč."Máte holčičku"Bianka se na mě podívala a sladce se usmála"Já to věděla"Sklonil jsme se k ní a dal jí pusu na čelo.Tak rodiče,předtavuji vám vaší malou bojovnici"řekal sestřička a dala naší malou holčičku Biance do náruče."Zvládla si to,přivedla si na svět naší malou Leah,jsem na tebe pyšný"a dal jí pusu na noc."Jak se bude jmenovat?"zeptala se sestřička "Leah"odpověděli jsme oba najednou"."A příjmění?"."Greenová"řekla Bianka.Tak to jsem nečekal.Byl jsem šťastný jako blecha.Bianka ze mě uďelala tu šťastnou blechu.Bianku dovezli na pokoj,aby si odpočinula a mě dali do náručí náš poklad,naší malou princeznu,naší Leu.Pár hodin jsem čekal až se Bianka probudí a když se tak stalo,seděl jsem zrovna u jějí postele.Otevřela oči a první co udělala,řekla"Miluju tě" ,"A já tebe princezno"a políbil jsem jí.Dal jsem jí do náruče Leah a koukal na moje dvě princezny.Přišla sestřička a Bianka se zeptala jestli by nás nemohla vyfotit.Sestřička souhlasila a tak se Bianka posadila já vedle ní a ruku jsem jí dal kolem ramen a druhou chytil malou ručku naší Leah.Podívali jsme se do objektivu a sestřička nás vyfotila.Věděl jsem že tahle fotka bude v medailonku na náramku mojí Bianky.Když jsem moje dva poklady přivezl domů čekalo je tam překvapení,kluci ze smečky a jejich holky uspořádali přivítací oslavu.Leah putovala z náruče do náruče.Bylo to krásné odpoledne završené focením celé naší skupiny.Tak jedna z těch hromadným fotek bude u Leah v pokojíčku.

A tak týdny běžely a kvapem se blížila naše svatba.Na starost si jí vzali holky a mi kluci jen přihlíželi.Bianka všechny holky požádala aby šli jako družičky,jen Eleanor poprosila jestli jí půjde za svědka.Mě šel za svědka Jason.Svatba měla probíhat za západu slunce na naší pláži.Už jsem se nemohl dočkat.Byl konec května a svatba měla být za necelé tři týdny.Každou volnou chvíli sem trávil s Biankou a Leou.Po mě Leah zdědila řerné vlasy a po Biance úchvatné šedé,hluboké a upřímné oči.Byla nádherná,stejně jako její maminka.

STalo se to jednou navečer když jsem držel Bianku kolem pasu a ona měla v náruči Leah.Políbil jsem jí a ona mi dala ruku za krk.Sklonil jsem se k Leah ,políbil ji na čelo a řekl"Miluju vás holky moje.Leah víš že tvoje maminka je ta nejkrásnější žena na světě?"podíval jsem se na Bianku a řekl"Máme tu nejkrásnější dceru na světě.ANi nevíš jak se těším na svatbu,až budeme oficiálně rodina"Bianka se usmála a řekla"Seš ten nejlepší táta na světě a budeš i nejlepší manžel,i já těším"a dala mi .A já ucítil vlkodlačí pach.Velmi známý vlkodlačí pach."Běž domů,hned jsem tam"řekl jsem jí"Co se stalo?"ptala se"Nic jen prostě běž co nejrychleji domů"řekl jsem"dobře"odpověděla dala mi pusu otočila se a plášila domů.

Dagy.Já ho snad zabiju!

Autor: KateAlice, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Mimo tradice 4/5: