Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Miluji tě, ale... 4. kapitola

26.01.2010 (20:00) • LoveCullenka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2134×

„Jak se jmenuješ?“ Zeptala se mě svým nádherným hlasem, ale když jsem se na ní podíval a viděl jak se její ústa nádherně otvírají tak jsem měl chuť jí zlíbat a to úplně celou.
„Měla by jsi jít. Já už taky musím.“ Řekl jsem jako by nic, když jsme dorazili k ředitelně, ale skutečnost byla jiná, chtěl jsem být jen s ní, ale bál jsem se té zrůdy ve mě. Je neuvěřitelné, jak si mě tahle nešťastnice omotala kolem prstu tak rychle. Dokázal bych zabíjet pro její oči.

Kapitola čtvrtá: Náhlá potřeba
Pohled: Isabella Marie Swanová

Po další hodiny jsem Pane Dokonalého a ostatní z jeho rodiny nepotkala. Seznámila jsem se s pár holkama. Přičemž jediná jména, která mi utkvěla v paměti byla. Jessica a to jen, protože milovala Edwarda - tím jsem si byla jistá a za druhé byla příšerně ukecaná. A to druhé je Angela, která je strašně moc milá a netlačí tolik na pilu jako Jessica. Tak trošku mi připomínala mě samotnou, než jsem uklouzla na své droze.

Popravdě řečeno holky mě moc nezajímaly a to jen z jediného důvodu: Nebyla jsem lesbička. Spíše mě zajímalo můžské pokolení. Musela jsem uznat, že mé oblečení mi pomáhalo se s nimi lépe poznávat. Mohla bych mí jakéhokoliv kluka na kterého bych mrkla. Mohla jsem ho mít už tuto přestávku a zpestřit si nudnou výuku trochou sexu. Ale vždycky jsem je srovnávala s Panem Dokonalým.

Na chodbě jsem potkala Angelu a šli jsme spolu do jídelny.

Sotva jsem vešla tak jsem si připadala jako v jiném světě, všichni a všechno okolo ztichlo. No ano, já jsem tady nová a značně mi to dnes dávají najevo, jsem nové zvíře v jejich džungli a nejhorší je, že mi jejich pohledy nevadí. Už nejsem ta dívka co jsem bývala kdysi, už nejsem malá myška co se bála světa. Nyní jsem šelma, šelma co se snaží pro své hrátky naleznout nejlepšího samce. Nejlepší byly vraždící pohledy dívek, které mi záviděly mou perfektní postavu, na tu bloncku co je asi andělova sestra sice nemám, ale co. Já jsem naproti ní dostupná, mě uloví jakýkoliv kluk na jakoukoliv vášnivou noc.

„Bells, pojď se najíst." Vytrhla mě z mých myšlenek Angela a já jí byla i vděčná, protože jinak bych asi skočila po prvním klukovi, který by se naskytl.
„Promiň, zamyslela jsem se." Řekla jsem jen a vydala se spolu s ní koupit si oběd.
A tak jsem se ani nenadála a po docela krátké chvíli jsem seděla u stolu spolu s Angelou, Jessicou, Mike a myslím, že s Taylorem. Musím uznat, že mě moc jména kluků nebrali, hlavní je jak je použitelná jejich výbava.

A pak z ničeho nic vešel do jídelny můj anděl. Řekla jsem můj? Ale Bells neblbni, okřikla jsem se.
„Kdo to je?“ Zeptala jsem se Angely, ale odpověděla mi Jessica.
„To je Edward Cullen. Sex symbol téhle školy, bohužel, ale nemá o nikoho zájem.“ Sex? Řekla právě slovo sex? Tak to bude asi průser.

Okamžitě jsem si sedla na své ruce, abych se nezačala hladit po těle.
Snažila jsem se soustředit na cokoliv jiného., ale v hlavě mi pořád jen znělo: Sex, Orgasmus, Vášeň, Sex, Orgasmus, Vášeň... a pořád dokola.
Tohle byla jedna ze situací, kdy jsem měla svou krizovku...
„Bello jsi v pořádku?" Ptala se mě Angela. Ale copak jsem jí mohla odpovědět, aniž bych někomu navrhla ať jde se mnou na toaletu, i když si nejsem jistá jestli bych si ho nevzala už tady.
„Musím pryč, promiň," zvedla jsem se a utíkala pryč z jídelny. Nechala jsem tam i svůj batoh, ale neodvažovala jsem se pro něj vracet, ale nechala jsme si tak klíče od skříňky - jak bych teď potřebovala svého kamaráda, kterého jsem si tam během dne uložila, kdybych měla tuto krizovku a nebyl by někdo bokem.
Zapadla jsem na toaletu - zabarikádovala se v kabince a začala uspokojovat svůj chtíč. Ještě, že teď byli všichni na obědě. Vím, že to někdo může považovat za odporné, ale myslím si, že je to pořád lepší, než abych někoho znásilnila.

Pohled: Edward Cullen

Celý zbytek dopoledne proběhl nudně, jako vždy, jako každý den a já si přál vidět tu krásnou dívku, podle myšlenek ostatních studentů jsem zjistil, že se jmenuje Bella, jak andělské jméno.
Konečně jsem se za celý ten dlouhý den vypravil do jídelny a doufal, že uvidím Bells. Sotva jsem šel k našemu slovu tak jsem uslyšel jak si povídá s Jessicou a nebo to bylo na Angelu?
„Kdo to je?“
„To je Edward Cullen. Sex symbol téhle školy, bohužel, ale nemá o nikoho zájem.“ Řekla Jessica a já se musel usmát. V klidu jsem se došel k našemu stolu a za chvíli u mě byl i Emmett a pak se stalo něco co jsem nečekal. Bella se rozeběhla z jídelny pryč a nic si sebou nevzala a tak jsem rozhodl, že je to nejlepší příležitost jak se dostat do její blízkosti.

Na nic jsem nečekala vydal se pro její tašku, než jí sebere někdo jiný.
,,A-ahoj," vykoktala ze sebe Jessica. Nebyla zvyklá na to, že se ocitám v blízkosti jiných studentů.
,,Ahoj já jdu jen Bell pro tašku, aby jí pak nehledala," usmál jsem se na ni. Byla v úplném šoku, i když momentálně zklamaná. Totiž naivně se domnívala, že jdu za ní. Že jsem si to rozmyslel a jdu ji pozvat na rande.

Musel jsem se tomu pousmát. Nikdy by mě to nenapadlo - a zrovna ještě s ní. Mám strach, abych ustál její myšlenky a ještě, abych se hnal do její společnosti. Nejsem sebevrah. To bych šel raději s Alice na nákupy.

*Beru, tak zítra,* poslala mi Alice a já bych si v ten moment nejraději jednu vrazil. Jak tě tohle vůbec mohlo napadnou? Dobrovolně na nákupy. To bude můj konec. Zaúpěl jsem.

Popadl jsem Belliin batoh a vydal se jí hledat.
Když jsem konečně vyšel rychlým lidským krokem na chodbu tak jsem chtěl jít za Bellinou vůní, ale nastal problém, právě ke mě totiž doběhl Emmett.
„Ahoj bráško, komupak neseš ten baťoh?“ Začal hned vyzvídat.
„Nikomu." Řekl jsem možná až moc hrubě a snažil jsem se ho obejít abych jí mohl jít hledat, ale jak jsem se pokoušel odejít Emmetta tak jsem do něj omylem praštil baťohem a z něj vypadli klíčky od skřínky. Než jsme se, ale pro ně stihl zvednout tak už je Emmett vítězně držel ve své ruce a když si na nich zjistil od jaké skřínky jsou tak se rozeběhl pryč možná rychleji než hurikán. Chtěl jsem jít za ním a roztrhnout ho jako hada, ale napadli mě dvě hlavní věci, za prvé tady před lidmi by to bylo moc nápadné a za druhé jsem šel hledat Bellu. S Emmettem si to můžu vyřídit doma.
A tak jsem se vydal za Bellinou vůni a hádejte kam vedla napřed k její skříňce ve které se šťastně přehraboval Emmett a něco v ní našel, ale ani za boha mi nechtěl říct co a tak jsem pokračoval dál po stopě a ta mě dovedla až k dívčím záchodkům.

Pohled: Emmett Cullen

Dnešní den byl docela nudný, nic extra se nedělo až na tu zajímavou holku co se Eďovi asi líbí, ale kdybych to řekl na hlas tak skončím nejméně na dva kusy. No co, alespoň o ní něco zjistím.
Dnešní den se vlekl strašně pomalu a ve fyzice co jsem měl před obědem se nic nedělo, zase jsme probírali teorii, kterou díky své paměti znám nazpaměť, ale abych řekl pravdu tak jsem měl alespoň čas na to, abych vymyslel nějaký vtípek.
A čím víc začal být promyšlený tím víc se chýlila hodina ke konci.
Když konečně zazvonilo tak jsem se vydal za svou rodinou na oběd a když jsme byl zrovna u jídelny tak z ní vycházel Edík s baťohem v ruce a vypadal, že spěchá. Pravá chvíle pro mě.
„Ahoj bráško, komupak neseš ten baťoh?“ Začal jsem vyzvídat.
„Nikomu." Řekl pěkně zostra a to mě ještě víc popudilo. Snažil se mě obejít, ale to se mu nepovedlo a baťohem do mě praštil, to mě nevadilo,ale stalo se něco co mi pomohlo. Vypadly mu z něj klíčky od skříňky.

*Další příležitost pro mě.* Řekl jsem si, co nejrychleji je sbalil a když jsem zjistil, že jsou té nové tak jsem se rozhodl jí prostudovat skříňku.
Co nejrychleji jsem se rozběhl, pryč a čekal, že mě Edward bude pronásledovat, ale nic. No co je to jeho věc. Po velice krátké chvilce jsem už se přehraboval v její skříňce a našel jsem co jsem nečekal.

Zůstal jsem na ten předmět koukat s otevřenou pusou. O chvíli později se u mě objevil Edward, tak jsem tu věc zamaskoval a raději nad tím nepřemýšel. Vsadil bych se, že za jiných okolností by mě Edward zadupal do země, kdybych mu to nechtěl říci, ale teď pospíchal za tou novou holkou.

,,Kurňa ta holka je, ale dračice. Tak s tou se určitě nudit nebudeme. Nadržená dračice versus upíří panic. Dokonalé!" zavýskl jsem.

Nechtěl jsem, aby seto Edward dověděl, tak jsem se na to pokusil nemyslet. Přece jen mu nezkazím překvapení.

***

Doufáme, že se Vám kapitola líbila. A děkujeme za Vaše komentáře. Akimamat a LoveCullenka

Autor: LoveCullenka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Miluji tě, ale... 4. kapitola: