Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Mezi vlky 2. kapitola

Aro by Shire

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Mezi vlky 2. kapitolaBella se probouzí a zjišťuje, že ji Victoria nezabila, ale proměnila. Celá smečka je kolem ní a zatím co se hádají, vyrazí rychle pryč. Žízeň jí totiž stále víc spaluje hrdlo. Smečka ji okamžitě začne pronásledovat.

24.10.2009 (11:30) • Texie • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 7781×

2. kapitola

 

Doufala jsem, že s tolika zraněními to nebude na dlouho, ale mým tělem stále otřásaly neuvěřitelné vlny bolesti. Spalovaly každičký můj kousek. Nevím, jak dlouho už to trvalo, minuty, hodiny či týdny?

Konečně jsem zaznamenala změnu, nedávala ale smysl. Bolest začala ustupovat. Od konečků prstu pomalu přestávala a směřovala pouze na jediné místo, na mé srdce. Teprve teď mi začínalo docházet co se děje.

Já neumírala.

Victoria mě nezabila.

I přese všechna ta zranění ve mně kolovalo dostatek jedu, který mě ty nekonečné hodiny pomalu měnil.

Srdce mi začalo děsem být ještě rychleji. Pálivá bolest, která se soustřeďovala už jen na mé srdce se tak ještě více rozhořela. Srdce v neuvěřitelném tempu bolestivě naráželo do mé hrudi.

Náhle vynechalo.

Znovu. Jednou, dvakrát.

Mým tělem se rozezněla prudká rána mého srdce a pak ticho.

Nic jsem necítila. Bolest byla pryč. Ležela jsem jako kus kamene. Potichu, nechybně, bez jediného zachvění. Jedno stále však zůstávalo. I když byla má hruď teď jako kus kamene, stále jsem v ní cítila to příšernou díru a prázdnotu.

Přetočila jsem se na bok a přitáhla si nohy k hrudi. Byla jsem upír nesmrtelná, téměř nezranitelná. Doufala jsem že umřu, že se konečně zbavím té bolesti po Edwardově odchodu a namísto toho s ní budu žít navěky?

Ačkoliv to takhle Victoria neplánovala. Napadlo mě. Její pomsta dopadla dokonale.

 

„Bello?“

Ten hlas byl tak známý a přesto jiný. Leknutím jsem otevřela oči a nasála vzduch do plic. Aniž bych si to uvědomila, v okamžiku jsem se krčila vyděšeně u stromu o několik metrů dál. Se strachem jsem hleděla do Jacobovi obezřetné tváře. Dřepěl ještě u místa, kde jsem před chvilkou ležela.

Přes opar strachu mi pomalu začínalo docházet, že je to Jacob. Můj Jacob, nejlepší kamarád. Přesto jsem z něj měla nyní strach. Byli jsme každý teď úplně jiný.

„Jacobe.“ vydechla jsem tiše.

Po tváři se mu rozlil smutný úsměv.

Za jeho zády se něco pohnulo. Stál tam celý zbytek smečky. Stáli hodný kus za ním, jako by chtěli být v bezpečné vzdálenosti. Zírali na mě a všímali si mého sebemenšího pohybu. Jejich nepozornosti však využil někdo jiný.

Mezi jejich těly proběhl Charlie a běžel přímo ke mě.

Jacob však už měl dostatek času zareagovat, když kolem něj běžel. Popadl ho a nešetrně ho shodil k zemi. Už to však bylo příliš pozdě. Zvířeným vzduchem se ke mě donesla jeho sladká vůně.

Projela mi jako nůž krkem. jediné na co jsem mohla myslet byla jeho žíla na krku, která mu divoce tepala a šířila tu vůni všude okolo. V ústech jsem ucítila pálivou příjemně nahořklou chuť.

Byla mi trochu povědomá. Mé myšlenky se mi vířily šílenou rychlostí v hlavě a já si během setiny vteřiny vzpomněla odkud ji znám. Od Edwarda. Jeho polibky zlehka chutnaly podobně. V ústech se mi hromadil jed.

To mě probralo. Můj upřený pohled na Charlieho se náhle změnil na vyděšený. Sklonila jsem hlavu a zatnula ruce v pěst, až jsem slyšela skřípání kamene. Chtěla jsem na ně křičet, ať ho probůh odvedou. Schovají do bezpečí, ale neměla jsem odvahu se na dechnout. Ztuhle jsem tam tedy klečela na všech čtyřech s tělem ztuhlým jako opravdový kámen. Nemohla jsem si dovolit ani hnout.

Do nosu mě náhle udeřil hrozný zápach. Překryl úplně vše i sladkou vůni krve. Zvědavě jsem si dovolila konečně pohnout a ohlédla se jejich směrem.

Jared držel vyděšeného Charlieho za svým tělem. To tak strašně smrděla smečka. Došlo mi. Zkusila jsem se trochu nadechnout. Nic, jen strašný smrad. Uvolnila jsem zbytek svého strnulého těla a s povzdechem se svalila na zem.

Celá smečka na mě nechápavě zírala.

„Ten váš příšernej smrad přerazí úplně všechno.“ odpověděla jsem jejich tázavým výrazům.

Jared se na mě naštvaně zamračil, když mu došlo, že je to hlavně na něj. Stál nejblíže z nich. Já se na něj ale šťastně usmála. Charlie byl v pořádku. Nezabila jsem ho.

Jacob trochu uvolnil svůj postoj.

„Jak ti je?“

„Divně.“

Ležela jsem v mokrém listí, z mého oblečení zbyly jen cáry, ale přesto mi nebyla ani zima. Mé tělo vedly instinkty, které jsem mohla jen stěží ovládat. V hrdle mě čím dál více pálilo.

„Jacobe? Já... já potřebuju...“ Nedokázala jsem to říct. Chvíli na mě zíral, než mu to došlo. Zbytku smečky taky.

„To v žádným případě, nemůžeme ji tu nechat pobíhat!“ zavrčel vztekle Sam.

„Co sis sakra myslel, když jsme ji nechali přeměnit?“ odpálil ho Jacob.

„Na našem území ne!“ rozhodl nekompromisně Sam

Nešťastně jsem se na ně dívala, jak se dohadují, zatím co mě pálivá bolest v krku sžírala čím dál víc. Došlo mi, že musím tu žízeň uhasit dříve, než mi úplně zastře mysl. Potřebovala jsem krev, dokud jsem byla ještě schopna se alespoň trochu ovládat.

Nechala jsem je tam hádat. Vyrazila jsem bleskově pryč. Hnala jsem se co nejrychleji jsem mohla, přesto jsem za sebou během chvilky zaslechla údery tlap.

Přede mnou se náhle rozevřel les a konečně jsem zjistila, kde vlastně jsem. Blížila jsem se přímo k útesu. Prudce jsem zatočila. Běžela jsem kolem strmého srázu a v zádech jsem cítila zuřivý pohled několika párů vlčích očí.

Rozumná mysl mě začínala opouštět. Poháněl a mě žízeň a strach z pronásledovatelů. Tím malým kouskem zdravého rozumu jsem se soustředila už jen na to, že ti za mými zády jsou kluci z La Push. Nesmím jim ublížit.

Do boku mě náhle něco tvrdě udeřilo. Nečekala jsem to. Uprostřed skoku mě to srazilo přímo přes okraj útesu.

Teprve při pádu jsem si uvědomila, že to byl obrovský vlk s rezavě hnědým kožichem. Dopadl do vln chvíli přede mnou.

 

<< Předchozí kapitola Další kapitola >>

Autor: Texie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Mezi vlky 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře