Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Melodie mého srdce - 4. Setkání na schodech

edwbyana


Melodie mého srdce - 4. Setkání na schodechV dalším dílu se dozvíte, co se dělo poté, co Isabell zahrála Edwardovi jeho skladbu a dále se dozvíte něco nového o Isabell samé. Sledujte nápovědy a příbeh se začne skládat.

4. SETKÁNÍ NA SCHODECH

 

Když hudba dohrála, ještě pořád jsem svůj pohled upíral směrem k oknu, neschopen, ne spíše nechtíc se vrátit do reality. Na těch pár minut jsem dostal šanci prožít vše znova. To dobré i to zlé. Netrvalo to však dlouho a z mých myšlenek mě vyrušil její hlas. „Promiň, jsi v pořádku. Nestalo se ti něco? Vypadáš smutně.“ Všimla si toho. Můj výraz říkal asi více než tisíce slovo. Jen slepý by si nevšiml, co to se mnou dělá, ale já musel jít dál.

„Jsem v pořádku, jen jsem se zamyslel. Ta hudba a ty… někoho mi připomínáš. Vzpomínal jsem na jednu dívku, moc se jí podobáš, ale to už je dávno. Víš, ne všechny vzpomínky jsou šťastné, tak možná proto jsem se tvářil poněkud smutně, ale už je to pryč. Děkuji ti moc. Byla to radost moci si tě poslechnout. Rád bych ti to nějak vynahradil a také napravil, že jsem tě donutil zahrát tuto skladbu někomu cizímu. Nešla by si se mnou na kávu nebo se jen tak projít do parku. Moc rád bych tě poznal. Nemám tady moc přátel, takže pokud bys chtěla…“ Chtěl jsem být zdvořilý, ale zároveň jsem chtěl dostat šanci ji lépe poznat a seznámit se s ní. Dívala se na mě poněkud překvapeně, když jsem ji pozval na kávu.

„Sice mám na kafe docela chuť, ale teď opravdu nemůžu. Za pár minut mi začíná další hodina a nemůžu si ji dovolit zmeškat. Snad někdy příště. Tak děkuju, že si mě vydržel poslouchat a pamatuj, cos slíbil. Neprozraď nikomu, že tady hraju. Díky. Měj se.“

Protančila kolem mě s takovou rychlostí a elegancí až mi top připomnělo Alice. S těmito slovy se se mnou rozloučila a vydala se ke dveřím. Nechtěl jsem ji nechat jen tak odejít a tak jsem se jí zeptal ještě na jednu otázku. „Jakou kávu máš nejraději?“ Jen se na mě podívala a s mírným úsměvem odpověděla „Oříškové cappuccino.“ Pak zmizela za dveřmi a než jsem došel na chodbu, ztratila se v davu lidí.

Tento den jsem odcházel ze školy alespoň s malým pocitem zadostiučinění, že přece jen se mi podařilo zjistit něco nového. Zbytek dne jsem na Isi už nenarazil. Bylo to zvláštní, snažil jsem se vystopovat její vůni a tak ji třeba najít, ale nepodařilo se. Nakonec jsem své úsilí vzdal a šel domů.

 

Dalších pár dní jsem na Isi nenarazil, ale tentokrát jsem byl trpělivý. Došlo mi, že až bude osud chtít, abychom se setkali, stane se to. Mezitím se domů vrátili Alice s Jasprem a naše rodina byla opět kompletní. Sám jsem se snažil být už více doma, aby nepojali další podezření. Překvapilo mě, že Alice opravdu o mě a Isi neměla žádnou vizi, ale na druhé stráně jsem byl rád. Měl jsem tak více času, abych odhalil tajemství hrací skříňky.

 

Vycházel jsem zrovna ze školy, když jsem si všiml dívky sedící opodál na schodišti. Byla to Isabell. V uších měla sluchátka od ipodu a četla si knížku. Očividně nechtěla být rušena, ale já si tuhle příležitost nemohl nechat ujít. Nedaleko stál stánek, kde se prodávala káva. Rychle jsem tam zaběhl. Koupil jsem cappuccino pro ni a pro mě jen obyčejnou kávu. Upírům vše lidské jídlo stejně chutná jako bláto. Bude to spíš taková rekvizita.

Pomalu jsem k ní příšel a pozdravil. „Ahoj Isi. Rád tě zase vidím. Všiml jsem si tě, jak tady sedíš a napadlo mě, jestli by si neměla chuť na cappuccino?“ Tentokrát nevypadala překvapeně, že mě vidí, spíš jakoby mě čekala. „Můžu si k tobě přisednout?“ Ona jen přikývla a já se posadil vedle ní a podal ji kelímek s kávou.

Chvíli jsme si jen tak povídali o škole. Studovala na Julliardu prvním rokem stejně jako já. Dozvěděl jsem se, že vyrostla na Aljašce, ale když ji bylo asi dvanáct, tak se s rodiči přestěhovala do Kanady, kde mohla studovat hru na klavír. Před pár měsíci se zase všichni přestěhovali do New Yorku, aby mohla studovat na Julliardu. Má ještě bratra, který hraje fotbal. Prý je takovou výjimkou v rodině. Nechápe po kom, mohla zdědit hudební nadání, nikdo v rodině nikdy na nic nehrál, alespoň co ona ví.

Poté jsme se šli projít do parku. Když jsem se jí ptal, jak se vlastně dostala k hraní nebo kdo ji k tomu přivedl, přiznala se, že vlastně za vše může ta hrací skříňka, o které se mi již zmínila. Nepamatuje se prý, kdy ji dostala, měla ji už, co si pamatuje. Když mi vyprávěla o skříňce, srdce se jí rozbušilo, jakoby ni ještě něco tajila. Byl jsem si téměř jistý, že mi neříká vše, ale nemohl jsem jí říci, že jsem takový malý detektor lži.

Zbytek odpoledne jsme si jen povídali o všem možném, o hudbě, knížkách,… byl jsem překvapen, kolik toho máme společného. Poté už jsme se museli rozloučit. Musela jít domů, na víkend jede s rodiči na návštěvu za tetou Vici do Kanady. Rozloučila se se mnou se slovy „Zase někdy příště.“ A to bylo na dlouhou dobu, co jsem ji viděl naposled.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Melodie mého srdce - 4. Setkání na schodech:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!