Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Maska - 2. kapitola

Volturi1


Maska - 2. kapitolaMoc děkuji za komentáře, potěší. V tomto díle Bella prožije první setkání s Cullenovými a s Edwardem, který se Belle představí jako velký bručoun a protiva.

„Nádech, výdech. Bude to v pohodě!“ Místo slz jsem nahodila přijatelný výraz, zkontrolovala jsem tu moji podobiznu v zrcátku u auta a běžela jsem směr škola.

 

 

Jak jsem běžela chodbou, stačila jsem zaregistrovat, kolik je hodin a ještě jsem přidala. Do třídy jsem proto přímo vletěla. Všichni sebou leknutím cukli, jak jsem otevřela dveře a prolomila ticho, až na jednu osobu.

Ta osoba byla neznámá a ještě ke všemu seděla na mém místě. Ovšem při bližším prozkoumání jsem zjistila, že se snad jedná o anděla z nebes, který mě přišel zachránit.

„Neuvěřitelné, slečna Swanová nás přišla navštívit. Jaké to milé překvapení!“ pronesl učitel.

Jen jsem se na něj dívala, čekajíc nějaké námitky, tresty, cokoliv, ale on nic.

To mě zarazilo. Vždycky má půlhodinové proslovy o tom, jak neustále chodím pozdě, jak by bylo krásné, kdybych jednou jedinkrát přišla včas a podobně, ale dneska nic.

„Nebudu se s vámi dneska zdržovat. Běžte si sednout na své místo.“

Raději jsem mlčela, aby si to nerozmyslel a šla si sednout.

„Mimochodem, jistě jste si všimla nového žáka. Jak vidíte, třída je již plná, takže jsem ho musel posadit k vám. Ode dneška to bude na biologii váš nový partner,“ řekl učitel a dál se zabýval výkladem.

Můj nový partner? On? Ano! Přeci jen mi dneska štěstí přeje.

Sedla jsem si a podívala se na něho. Čekala jsem, že se mi třeba představí, ale on nic. Jen sledoval učitele a přitom drtil v ruce propisku.

No prima. Gentleman, ale slušnost je slušnost, a když ji nemá on, tak já ano.

„Ahoj,“ pozdravila jsem ho.

Mlčel. Neodpověděl mi ani na pozdrav, ale to mě neodradilo.

„Jak se jmenuješ?“

„Edward.“

Aha, tak ten anděl se jmenuje Edward. Krásné jméno. Sice v jeho podání znělo trochu naštvaně, ale i tak je zkrátka nádherné.

„Já jsem Bella,“ řekla jsem mu a přitom se snažila o přátelský tón.

„Hm.“

Ani se na mě nepodíval a soudě podle toho tónu, se zřejmě o mě nezajímá - a už vůbec o moji společnost.

„Díky za vysilující odpověď!“ sykla jsem na něho.

Najednou na mě střelil pohled, ve kterém jsem se ztrácela.

Byl takový pronikavý s nádechem nenávisti – patrně vůči mé osobě, ale také v něm bylo překvapení a snad smutek? Těžko říct. V ten moment toho nešlo moc vyčíst. Každopádně kdyby v tu chvíli nezačal zvonit konec hodiny, tak tam na sebe ještě nějakou dobu koukáme.

V moment, co zazvonilo, on už vycházel z učebny, zatímco já jsem se ještě vzpamatovávala z toho pohledu.

Prima. Už vím, kdo se se mnou patrně nebude bavit.

Sbalila jsem si věci a šla na další hodinu. U dveří na mě čekala moje kamarádka Angela. Ona je snad jediná, která mě trochu chápe, a u které se můžu chovat aspoň trochu normálně, ale jinak to o mně samozřejmě neví.

„Ahoj Angelo!“ pozdravila jsem ji.

„Ahoj Bello! Koukám, že dneska zase včas, co?“

„No jo, trošku jsem zaspala.“ To byla jediná odpověď, která mě v tu chvíli napadla.

„Já vím,“ odpověděla a náramně se na mě smála, ale jinak to už nechala být.

„Co říkáš na toho nového kluka?“ ptala se mě.

„No, já nevím, je to takový bručoun.“

„Opravdu?“ divila se. „Což je na něm vidět, že na vybavování nebude, ale jinak vypadá dobře, nemyslíš?“

„Ani ne.“ Tohle téma jsem teď opravdu nechtěla rozebírat.

Angela to zřejmě viděla a už se na nic neptala.

Celé dopoledne jsem nemyslela na nic jiného, než na Edwarda. Nešlo mi z hlavy, proč se vůbec nebavil. To mě stihnul odsoudit po jedné hodině?

Konečně přišel čas oběda, a tak jsme se přesunuly do jídelny.

Chuť k jídlu mě jaksi opustila, a tak jsem si vzala pouze vodu a lehký zeleninový salát. S Angelou jsme si jako vždycky sedly k Jessice, a Ericovi. Jen, co jsme si dosedly, začala na nás Jessica chrlit jednu otázku za druhou.

„Už jste je viděli? Jsou úžasní, že jo? Hlavně ten s těmi bronzovými vlasy!“

„Myslíš ty nové?“ zeptala se Angela, která jaksi hned nepochopila, o kom je řeč.

„No jasně, že o nich! O kom jiném bych asi tak mohla mluvit?!“

„No, já nevím,“ odpověděla Angela.

„Jmenují se Cullenovi a přistěhovali se z Aljašky. Je jich šest, Emmett, Rosalie, Jasper, Alice a Edward. Prý jsou všichni adoptovaní.  A všimli jste si, že chodí po párech? No, není to divné?“

Ach jo. Někdy je ta Jessica opravdu únavná. No, bože. Přišli noví studenti. No a? Vždyť ti přicházejí pořád.

Jessica na nás dál útočila otázkami, a tak jsem ji přestala vnímat a věnovala se okolí. V tu chvíli se otevřely dveře a do jídelny vstoupili ti Cullenovi.

Jessica měla pravdu. Opravdu chodili po dvojících, až na jednoho. K mému překvapení to byl Edward, který šel sám. Ani se nedivím, jestli je pořád takový milý.

Když procházeli s jídlem kolem stolů, všichni na ně koukali, jak na nějaká zjevení. Museli si toho všimnout, protože když na vás kouká celá jídelna, tak si toho všimnout prostě musíte.

Oni ale jakoby nic. Přešli až do nejvzdálenějšího místa jídelny a tam si sedli k prázdnému stolu.

Podle toho, jak se koukali, tak bylo všem hned jasné, že ten stůl bude jenom jejich.

Všichni z nich se soustředili na svá jídla. Spíš se v tom jen tak rýpali, než aby to jedli.

Když jsem si je prohlížela, tak jsem nemohla pochopit, jak může někdo být tak hezký. Jeden z nich měl krátké, černé, kudrnaté vlasy a byl strašně veliký a svalnatý.

Ten druhý byl vysoký a byl také svalnatý. Jeho vlasy připomínaly lví hřívu a svým způsobem i naháněl strach.

No, a pak tam byl Edward. Pro mě z nich byl nejkrásnější. Jeho vypracované tělo vystupovalo přes jeho černé triko, které zároveň kontrastovalo s jeho bronzovými vlasy.

Najednou se Edward podíval na mě. V tu chvíli mě chytnul pohledem a nepustil. Tak nějak si mě prohlížel. Ztrácela jsem se v jeho očích, dokud on sám neuhnul pohledem, ale i tak jsem ho pořád sledovala.

Bavil se s jednou ze sester. Měla takové střapaté krátké vlasy, pohledem velmi podobná elfovi, až na tu výšku. Myslím, že většina elfů je vyšší než ona.

Ta druhá byla neuvěřitelně krásná. Měla nádhernou postavu, kterou jí mohla kdejaká modelka závidět. Ne, že by byla vychrtlá, to ne. Ano, byla hubená, ale tak nějak normálně, zdravě. Celkově její krásu doplňovaly dlouhé blonďaté vlasy. Od ní by se mohly ostatní dívky učit, co je to být krásná a mít šarm.

Z mého sledování mě vytrhnul Mike, který zrovna přišel.

„Ahoj lidi!“ pozdravil nás a sedal si vedle mě. Naneštěstí mě při sedání bouchl jeho taškou, kterou pokládal vedle sebe do mé bolavé ruky, až jsem musela syknout bolestí.

V ten moment se Edward díval na mě. V jeho pohledu jsem i na tu dálku viděla starost a překvapení. Snad kvůli mé maličkosti? Blbost! Vždyť mě Edward patrně nesnáší, tak co by se o tohle zajímal.

„Tak co? Jak je Bello?“ zeptal se mě Mike, který patrně zaneprázdněn povídáním s Jessicou, si mě nevšiml.

„No jo, dobře.“ Klasická odpověď, která je málokdy pravdivá.

„Tak to je fajn. Já se mám přímo božsky,“ odpověděl Mike.

„A co se stalo tak úžasného, že je tvoje nálada tak skvělá?“ zajímalo Erica.

„Dostal jsem svoji historicky první jedničku z angličtiny. No, není to skvělý?“ Mike zářil jako slunce.

„Děláš si srandu? Ty?“ ptala se ho udiveně Angela.

„Jo.“

„A jsi si jistý, že se učitel nespletl?“ Snažila se tuto, u Mikea opravdu zvláštní věc, vyvrátit Jessica.

Mike protočil oči. „Je tohle možný? Tak člověk jednou dostane vyslouženou jedničku a hned je to všem podezřelý. Troška uznání by tam nebyla?“

„No jo, jasně. Jsi dobrej Mikeu,“ pochválil ho Eric a začal se s ostatníma smát.

Já musela také, ten Mikův výraz byl opravdu kouzelný.

Poté, co jsme se vysmáli a snědli svá jídla, začalo zvonit, a tak se celá jídelna zvedala a odcházela na poslední odpolední hodiny.

Já, společně s Angelou a Ericem, jsme měli výtvarku, což znamenalo pro ostatní volná, a pro mě odpočinková, hodina.

Ve třídě jsme si sedli na naše obvyklá místa, takže si Angela sedla s Ericem a já opět sama. Dříve mi to vadilo, že všichni si s někým sedí a já jsem musela vždycky sedět sama, protože jsem ta, co stále chodí pozdě, tím pádem porušuje školní řád, a tak dále a tak dále.

Ale teď už mi to nevadí, ba dokonce jsem za to i ráda. Člověk má svůj klid, zvlášť když sedí úplně vzadu, volnou lavici a menší pravděpodobnost, že bude mít zase nějaký průser.

Vyndala jsem si sluchátka, pustila hudbu a sledovala jsem ostatní. V tu chvíli do třídy vešli dva z Cullenů.

Byla to ta malá černovlasá elfka a ten vysoký, svalnatý kluk s hřívou. Prohlédli si třídu a hledali, kde jsou volná místa.Už od pohledu je jasné, že tihle dva prostě patří k sobě, jak navíc dokazovali, když procházeli v páru jídelnou.

Proto mě ani nepřekvapilo, když si vybrali volnou lavici vedle mě. Jak procházeli třídou, všichni na ně koukali. Chudáci. Musí to být hrozné, když na vás pořád všichni takhle civí. Oni si jich však nevšímali a pokračovali dál v cestě.

Když už byli dva kroky před jejich lavicí, najednou se na mě oba podívali a ona se dokonce usmála. Vůbec jsem netušila, která bije, tak jsem se na ni taky usmála a hned zase koukla jinam.

Hodina začala a do třídy vešel učitel. Ani si nevšiml, že přibyli noví žáci a hned nám zadal téma a sám si dělal svou práci.

Evidentně ty dvě hodiny měl za trest jako my, takže jsme měli volné téma, což znamenalo popustit uzdu fantazii.

Opřela jsem se rukou o lavici natočená do děje ve třídě a druhou jsem začala tvořit.

Na výtvor jsem vyloženě kašlala, důležitější byla pro mě hudba, kterou jsem si pouštěla. Když mě to jaksi přestávalo bavit, tak jsem sledovala dění ve třídě.

Nebyla jsem na tom sama, koho to nebavilo. Ostatní buď spali, nebo se bavili se sousedem. Takhle jsem všechny přejela pohledem, až jsem se dostala k těm dvěma, vedle mě. Ti už byli s obrázkem hotovi, a tak si povídali.

Najednou se, jako na nějaký povel, na mě podívali.

Vydržela jsem to dvě sekundy a pak jsem se koukla na svůj obrázek, dělajíc, jako že ho ještě kreslím. Ale i tak jsem ještě po nich pokukovala a vždycky jsem se střetla s jejich pohledem.

Ta elfka se na mě vždycky usmála, pak něco řekla tomu vysokému a zase se na mě podívala. Bylo to divný, ale už jsem to neřešila. Za chvíli zvoní, a to znamená, že se jede domů.

Obrázek jsem dokreslila rychle a zbytek hodiny jsem jen poslouchala písničky.

Učitel si obrázky vybral a my jsme mohli jít. Ve třídě jsem se ještě rozloučila s Ericem a Angelou a šla jsem na parkoviště.

Jak jsem vylezla z budovy, všichni Cullenovi, kteří stáli u svých aut, se na mě podívali.

Zarazila jsem se. Co na mně vidí? Nejdřív na mě kouká strašně milý Edward, potom ti dva na výtvarce a nakonec úplně všichni.

Vždyť mám bundu, takže mi nic být vidět nemůže, tak proč se na mě dívají?

„Nevšímej si jich,“ zašeptala jsem a vydala se k autu. Nastartovala jsem a vydala se domů.

Doma naštěstí nikdo nebyl, takže jsem se v klidu vrhla na přípravu večeře. Udělala jsem kotlety s pečeným bramborem, jedno z otcovo oblíbených jídel.

Třeba se mu tím vylepší nálada. Ne… to asi ne, ale tak pokus bude.

Rychle jsem se navečeřela a šla do pokoje. Udělala jsem si všechny úkoly a trochu si poklidila.

Koukla jsem se na hodiny. Bylo po sedmé. Hm, zvláštní. V tuto dobu je už většinou doma. No nic. Radši ať je tam do půlnoci, než aby přišel.

Lehla jsem si na postel a přemýšlela. Ani teď mi z hlavy nešli ti Cullenovi. Jsou opravdu divní a nejvíc Edward.

Proč byl na mě tak škaredý? Vždyť jsem mu nic neudělala! Jestli je to kvůli tomu, že jsem si vedle něho sedla, tak to pardon, ale dřív jsem tam stejně seděla já a navíc mě tam posadil učitel, tak ať si to vyřídí s ním a ke mně se chová normálně.

No, ale jestli mu opravdu tak překážím, tak fajn. Já taky umím být nepříjemná a myslím, že mu to hned zítra ukážu.

Z mého přemýšlení mě vytrhlo otevírání dveří a hlasité kroky.

Kruci! Taťka přišel.

 

1. kapitola - 3. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Maska - 2. kapitola:

 1 2   Další »
15. BellaNess admin
04.01.2012 [20:44]

BellaNesstýjo těším se na další kapitolku Emoticon moc pěkný nápad Emoticon

14. elis
04.01.2012 [19:37]

kda sou další díly??sem jak struna,ukrutně se těším na další....prosím další co nejdřív Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13. BarbaraMia
29.12.2011 [23:06]

Tak to je zajímavý, jsem zvědavá jak to bude pokračovat. :)

12. elis
29.12.2011 [20:25]

no hustý,moooc se těším na další Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

29.12.2011 [19:02]

BellaSwanCullen8 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10. martty555
29.12.2011 [17:31]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

29.12.2011 [15:32]

NissiBellkrása! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. lelus
29.12.2011 [13:17]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

29.12.2011 [13:08]

AnizekÚžasné. Moc se těším na další dílek. Už se těším jak se Bella s Edwardem setkají ve škole a Edward ji odzbrojí svým šarmem Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. Nonie
29.12.2011 [12:38]

Moc hezký! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!